Stát chce do roku 2026 investovat do zabezpečení regionálních tratí se zjednodušeným řízením provozu sedm miliard korun. Opatření budou odpovídat intenzitě provozu na nich, celkem jde o 1600 kilometrů železnic. K zabezpečení provozu navíc plánuje i legislativní změny, brzy by měl vzniknout sankční program pro problémové strojvůdce. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) to dnes řekl po jednání bezpečnostní komise, kterou v létě ustavil po nedávné sérii tragických nehod na železnici.

Bezpečnostní komise rozdělila jednotlivé tratě D3, tedy úseky se zjednodušeným řízením, do čtyř skupin podle intenzity provozu. Na nejvytíženějších úsecích stát počítá s vybudování plnohodnotného zabezpečovacího systému ETCS, na tratích se slabším provozem by pak měla fungovat jeho zjednodušená verze. Tratě s minimální dopravou, tedy například s jedinou provozovanou soupravou nebo tzv. nostalgické úseky, by měly dál fungovat bez výraznějších opatření. Havlíček upozornil, že zatím jde o předběžný, ale velmi reálný plán.

V případě velkých tratí ministr už dříve deklaroval investice do zavádění evropského zabezpečovacího systému ETCS v řádech desítek miliard korun. V příštích deseti letech by stát měl na instalaci systému do železničních tratí dávat pět miliard korun ročně, další dvě miliardy za rok by pak mělo stát zabezpečení vlaků. ETCS je automatický zabezpečovací systém, který kontroluje pohyb a polohu vlaků. Umožňuje zasáhnout do řízení vlaku na dálku.

Další změny komise plánuje v legislativě. Dlouhodobě je připravován monitorovací systém, který bude kontrolovat dodržování doby odpočinku strojvedoucích. Havlíček chce zároveň urychlit přípravy nového sankčního programu pro problémové strojvůdce. Trestat chce především jízdu pod vlivem alkoholu, opakované nedovolené projetí návěstidla a porušování ohlašovací povinnosti. Ministr chce sankční program vložit formou pozměňovacího návrhu do novely zákona o drahách, kterou budou na podzim projednávat poslanci. Další připravované legislativní změny ministerstvo chystá pro dobu jízdy a odpočinku strojvedoucích. Strojvedoucí by měli mít mezi směnami pauzu minimálně šest hodin, na minimálně 45minutovou přestávku by pak měli mít nárok i po odpracování šesti hodin jízdy.

Havlíček připomněl také další kroky k zabezpečení železničního provozu. Jde například o kompletní kontrolu stavu mostů nebo rozsáhlé kácení dřevin u tratí.

V létě se na železnici stalo několik velkých nehod. Nejtragičtější byl v červenci střet dvou vlaků na Karlovarsku u Perninku, při kterém zemřeli dva lidé a dalších 24 bylo zraněno. Další tragická nehoda se stala u Českého Brodu, kde v polovině měsíce narazil osobní vlak do zadní části nákladního expresu. Při nehodě zemřel strojvedoucí. Příčiny nehod se vyšetřují, podle předběžných zpráv šlo o lidské chyby. Havlíček po nehodách v polovině července inicioval vznik expertní komise, která bude každých 14 dnů řešit otázky bezpečnosti na železnicích. V komisi jsou zástupci ministerstva, Drážního úřadu, Správy železnic, Drážní inspekce, státních dopravců a akademické obce.

Zdroj : ČTK

O letošních letních prázdninách zemřelo na českých silnicích 98 lidí. Počet obětí dopravních nehod je tento rok nejnižší od roku 1990. Oproti loňskému červenci a srpnu si kolize vyžádaly o 20 mrtvých méně, oproti předloňsku o 17. Policejní statistiky nehodovosti dnes na tiskové konferenci představil ředitel dopravní policie Jiří Zlý. Za mírnější následky dopravních kolizí podle něj může zejména to, že lidé v důsledku koronavirové pandemie zůstali častěji v Česku. Na hlavních tazích byl proto hustější provoz a rychlost byla pomalejší.

„Zaznamenali jsme pokles ve všech hlavních kategoriích,“ řekl Zlý. Dopravních nehod podle něj vyšetřovali policisté 17.778, což je oproti loňsku pokles o 247. Kromě smrtelných případů se snížil i počet těžce a lehce zraněných.

Nižší úmrtnost je podle ředitele dopravní policie dána více faktory. „Jednak jsme docela medializovali připravované dopravněbezpečnostní akce,“ uvedl Zlý. Díky tomu se podle něj například poslední prázdninový víkend obešel zcela bez smrtelných následků. Také někteří řidiči podle něj už začínají jezdit ohleduplněji. Nejvíce však následky nehodovosti ovlivnilo to, že Češi mnohem více vyhledávali k dovoleným místa v tuzemsku.

Odlišný byl podle Zlého z hlediska nehodovosti celý letošní rok. „Počet dopravních nehod výrazně ovlivnil nouzový stav,“ uvedl. Od ledna do konce srpna se stalo 63.088 havárií, zhruba o deset procent méně než loni. Zemřelo při nich 323 lidí, což je nejnižší počet obětí od roku 1961, od něhož dopravní policie vede statistiku nehodovosti.

Při kolizích letos nejvíce umírali řidiči osobních aut. Za prvních osm měsíců roku jich přišlo o život 117. Oproti stejnému období loni je to pokles o 18. Podobně tomu bylo i o prázdninách, kdy havárii nepřežilo 35 řidičů osobních vozů. Byli sice nejčastějšími oběťmi z řad účastníků dopravního provozu, jejich počet se však oproti loňsku o čtyři snížil.

Znatelně méně o prázdninách na silnicích umírali také spolujezdci v osobních autech či řidiči motocyklů. Jedinou skupinou, která z hlediska obětí při haváriích zaznamenala nárůst, byli cyklisté. Podle Zlého za to může zejména výrazný nárůst tuzemského cykloturismu a zvyšující se počet elektrokol.

Nejtragičtějším dnem letošních prázdnin se stal pátek 3. července, kdy nehody nepřežilo šest lidí. Pět lidí na silnicích zemřelo 5. července a 7. srpna. Nejvíce obětí si vyžádaly kolize ve Středočeském kraji, na Vysočině a v Ústeckém kraji. Naopak nejlépe na tom byly Karlovarský a Olomoucký kraj.

Nejčastější příčinou dopravních nehod byly o prázdninách situace, kdy se řidič plně nevěnoval řízení vozidla – například telefonoval nebo hledal trasu na mapě. Nejtragičtěji pak dopadly havárie, při kterých řidiči přejeli do protisměru nebo nepřizpůsobili rychlost stavu vozovky. Dohromady se při nich zabilo 32 lidí.

Pod vlivem alkoholu způsobili lidé o prázdninách 952 nehod, o 51 méně než loni. Zemřelo při nich pět lidí, což je oproti prázdninám 2019 pokles o deset. Drogy zjistila policie ve 43 případech, stály život jednoho člověka.

Zdroj : ČTK