Domů Blog Strana 869

Japonský létající automobil se vznesl s člověkem na palubě

Japonská společnost SkyDrive provedla úspěšný test takzvaného létajícího automobilu s jednou osobou na palubě. Na videozáznamu, který firma představila novinářům, se dopravní prostředek připomínající motocykl s vrtulemi vznesl do výšky zhruba jednoho až dvou metrů a zůstal ve vzduchu asi čtyři minuty. Informovala o tom dnes agentura AP.

Šéf projektu Tomohiro Fukuzawa vyjádřil naději, že se z tohoto „létajícího automobilu“ do roku 2023 podaří vytvořit produkt použitelný v reálném světě. Upozornil ale, že klíčovým úkolem je zajistit jeho bezpečnost.

„Doufám, že ho bude chtít používat mnoho lidí a že se budou cítit bezpečně,“ řekl Fukuzawa. Uvedl také, že z více než stovky projektů „létajícího automobilu“ po celém světě jen hrstka uskutečnila let s osobou na palubě.

Stroj společnosti SkyDrive zatím dokáže létat pouze pět až deset minut. Pokud se tuto dobu podaří prodloužit na 30 minut, získá podle Fukuzawy větší potenciál, včetně vývozu do zemí, jako je například Čína.

 

zdroj : ČTK

Průzkum: Řidiči stále častěji hrají za jízdy hry na mobilu

Řidiči stále častěji hrají za jízdy hry na mobilním telefonu. Podle průzkumu nizozemského institutu pro výzkum bezpečnosti silničního provozu v roce 2019 připustilo hraní her za jízdy 8,2 procenta řidičů, o dva roky dříve tři procenta. Nepozornost je přitom jednou z nejčastějších příčin nehod. V tiskové zprávě to dnes uvedlo Centrum dopravního výzkumu.

K používání mobilního telefonu za jízdy se přiznalo asi 70 procent řidičů, a to ať už k používání navigace nebo hudebních aplikací. Podle institutu lze jejich chování vysvětlit omezenou vymahatelností zákazu a tím, že lidé spoléhají na nízkou pravděpodobnost, že budou přistiženi. Respondenti přitom mají značnou důvěru ve vlastní schopnost používat mobilní telefon při řízení a nepovažují to za příliš rizikové.

„Výsledky hloubkové analýzy dopravních nehod dokládají, že nepozornost je příčinou nebo faktorem spolupůsobícím při vzniku dopravních nehod řidičů přibližně ve třetině případů,“ uvedl ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič. Kromě používání mobilního telefonu za jízdy může jít například o i používání navigačního zařízení, pití, jedení a další.

Ředitel služby dopravní policie Jiří Zlý uvedl, že policie v uplynulém roce v České republice evidovala 17.623 dopravních nehod, při kterých se řidiči plně nevěnovali řízení. „V důsledku těchto nehod bylo usmrceno 60, těžce zraněno 190 a lehce zraněno 2744 osob. Ke každé páté nehodě došlo právě v důsledku nevěnování se řízení,“ uvedl Zlý.

V loňském roce šlo podle Zlého s podílem 20,4 procenta o nejčastější příčinu nehody. Po nepřizpůsobení rychlosti a přejetí do protisměru šlo také s podílem 11,8 procenta o třetí příčinu tragických dopravních nehod.

 

Zdroj : ČTK

Koronavirus otevřel dveře robotizaci. Promění více profesí, než se čekalo

V Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2020 obsadilo Česko až 17. místo ze států EU. Nástup pandemie nemoci Covid-19 ale přispěl k tomu, že se situace začala měnit. Nutnost vyrovnat se s karanténou a dalšími omezeními donutila firmy začít o robotizaci a automatizaci uvažovat i u profesí, u kterých se to dříve nepředpokládalo. Nyní je již jasné jedno, nástup robotů promění téměř všechny profese.

 

Současní roboti již zvládnou mnohem více než jen vykonávat jednotvárnou práci. Automatizace tak začíná z průmyslové výroby pronikat i do sektoru služeb. „Změní poskytované služby, přispějí k zániku celé řady původních profesí, a naopak ke vzniku profesí nových, vyžadujících jiné vzdělání a schopnosti,“ prohlásil například nedávno Jonathan Appleton, ředitel asociace sdružující centra sdílených podnikových služeb ABSL.

 

Místo člověka automat

Letos musela řada firem čelit situaci, jak snížit přímý kontakt mezi lidmi v důsledku pandemie koronaviru. Využití technologií a automatizace se ukázalo jako jednoznačně správná cesta. Řada obchodních řetězců proto urychlila své plány na rozvoj samoobslužných pokladen. V červenci je jako první drogistický řetězec přidal Rossmann. „Je důležité odpovědět na trend, který vyžaduje současná situace. Platba na samoobslužné pokladně celý nákupní proces urychlí,“ uvedla Olga Stanley manažerka komunikace tohoto řetězce. Také nákup ve Stavebninách DEK lze dnes vyřídit bez nutnosti kontaktu s dalšími lidmi. Stačí zastavit na parkovišti před prodejnou a zboží objednané přes internet naloží zákazníkovi přímo na korbu či do kufru auta.

Podobný příklad můžeme najít také v kancelářských budovách. I když ani tady se bez fyzické přítomnosti lidí prozatím neobejdeme, alespoň část služeb lze automatizovat velmi efektivně. Služba E-Reception české společnosti M2C dokáže například velmi dobře zastat práci recepčních při odbavování návštěvníků kancelářských budov, ale třeba také v hotelech či na parkovištích. Většinu procesů zvládne návštěvník sám prostřednictvím samoobslužného kiosku. „Zejména v budovách s vysokou frekvencí návštěv tato technologie výrazně usnadní a zrychlí jejich registraci, ohlášení a navigaci na požadovanou schůzku,“ vysvětluje Matěj Bárta, generální ředitel M2C. Pochopitelně v případě potřeby se může návštěvník obrátit i na recepční. Ta už ale nemusí sedět v budově fyzicky, kontakt totiž proběhne jednoduše prostřednictvím videohovoru.

 

Místo deseti lidí jeden. A pracující z domova

Situace, kdy bude možné z jednoho místa obsloužit více pracovišť, budou přibývat. „Nevylučoval bych vznik nějakého centra pro řízení autonomních vozíků, které bude obsluhovat více firem po celém světě,“ nastínil například nedávno pro technologický web Svět chytře možnosti využití částečně autonomních vysokozdvižných vozíků projektový manažer jesenické společnosti Fenix Trading Petr Bubík s tím, že i když budou tyto vozíky stále potřebovat dohled ze strany člověka, místo jednoho řidiče na jeden vozík bude jeden operátor sledovat třeba 10 vozíků. Sám přitom může být klidně tisíce kilometrů daleko.

Možnost komunikace na dálku může být i šancí pro rozvoj služeb v bankovním sektoru. Místo poboček by banky mohly budovat jakési digitální kiosky, jejichž prostřednictvím se klient spojí se svým bankéřem. Ostatně už dnes banky využívají tak zvané chatboty, kteří již dnes vyřizují poměrně velké množství dotazů klientů místo živých operátorů. „Chatbota, ať už vědomě nebo nevědomě, využije na tři tisíce klientů měsíčně,“ uvádí Jakub Komenda z MONETA Money Bank. Banka také jako jedna z prvních na světě zavedla již v roce 2018 Apple Business Chat umožňující klientům komunikovat s bankou přímo pomocí aplikace Zprávy (iMessage).

 

Před alespoň částečnou automatizací nebude v budoucnu ochráněna téměř žádná profese. Roboty najdeme i tam, kde si dnes jen těžko představíme. Co kdyby vám například dům postavil místo zedníka robot? „Cihlu již do ruky nebere přidavač a do polohy ve stěně nepokládá živý zedník, ale obojí zastane stroj v podobě robotického ramene. Maltu obvykle nahrazuje syntetické lepidlo, které stroj na cihly před pokládkou sám stříká,“ nastiňuje budoucnost stavebnictví Jan Matička z Atelieru DEK, patřícího pod společnost Stavebniny DEK.

Smartwings a ČSA požádaly o odložení splatnosti dluhů

Letecké společnosti Smartwings a ČSA ze skupiny Smartwings Group podaly dnes u Městského soudu v Praze návrh na vyhlášení mimořádného moratoria, tedy odložení splatnosti dluhů, kvůli koronaviru. Požádat o dočasný odklad jim nově umožnil zákon označovaný jako Lex covid ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru. Lety firmy neruší, uvedly v tiskové zprávě.

Vyhlášení mimořádného moratoria má poskytnout Smartwings i ČSA ochranu v době, kdy se příjmy obou firem dramaticky propadly. Společnosti zároveň podle sdělení získají čas pro navržení a vyjednání dlouhodobě udržitelného řešení, které bude výhodné pro věřitele, zaměstnance i cestující.

Lex Covid je účinný od konce dubna, mimo jiné znemožňuje do konce srpna podání insolvenčních návrhů. Kvůli ochraně před individuálním vymáhání dluhů formou exekuce pak zavádí mimořádné moratorium. Lze ho vyhlásit na dobu tří měsíců. Tuto dobu může insolvenční soud na návrh dlužníka poté prodloužit ještě o další tři. Návrh na mimořádné moratorium mohou firmy podat do 31. srpna. Návrh přitom není vázán na podání insolvenčního návrhu a zahájení insolvenčního řízení a nemusí s ním souhlasit nadpoloviční většina věřitelů.

Potřeba využití moratoria podle mluvčí Vladimíry Dufkové plyne výhradně z následků způsobených pandemií, která globálně vyvolala největší krizi v letectví. Obě společnosti byly před vypuknutím pandemie ziskové a očekává se, že se po jejím pominutí k ziskovosti opětovně vrátí. Smartwings loni vykázaly zisk před zdaněním 183 milionů korun. ČSA v roce 2019 hospodařily se ziskem před zdaněním 79,2 milionu korun.

„Na provozu společností Smartwings a ČSA se nic nemění. Obě společnosti zajišťují všechny plánované lety dle letových řádů a nadále obnovují další linky v závislosti na vývoji epidemiologické situace v jednotlivých zemích a cestovních omezeních. Smartwings Group, stejně jako ostatní letecké společnosti, provádí restrukturalizaci vedoucí k úsporám a mimořádné moratorium je jen vhodným dočasným opatřením, které dává Smartwings a ČSA potřebný čas k zajištění finanční stability společnosti ve spolupráci s financujícími bankami, pronajímateli letadel a dalšími věřiteli,“ uvedl předseda představenstva Smartwings Jiří Šimáně.

Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy mimořádné moratorium neznamená, že podnik je pryč z „hrobníkovy lopaty“. „Je otázkou, zda má skupina Smartwings bez výrazné a na míru šité pomoci státu šanci se z koronavirové krize plně zotavit. Musí provádět další kroky potenciálně vedoucí k zotavení, jako je snižování nákladů, propouštění či restrukturalizační opatření,“ podotkl.

Skupina na konci června oznámila, že propustí až 600 zaměstnanců. Začala s tím v červenci a v několika vlnách tak chce činit do února 2021. Bude se to týkat pilotů, stewardů i provozních a administrativních pracovníků. V letecké skupiny pracovalo před propouštěním kolem 2500 lidí.

Smartwings Group kvůli vyhlášení výjimečného stavu vládou a zavedení mimořádných opatření v souvislosti se šířením koronaviru zaznamenala v porovnání s loňským rokem v dubnu až červnu propad letových výkonů o 95 procent, v červenci a srpnu o více než 80 procent.

Zatímco část leteckých společností cíleně zaměřenou pomoc od svých států obdržela, Smartwings a ČSA zatím ne. Chtějí využít program COVID Plus, který spustila Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP) po notifikaci Evropskou komisí až ve druhé polovině července.

„Proces žádosti o záruky za tento úvěr je složitá a časově náročná procedura vyžadující dohodu celé řady stran. Zejména z těchto důvodů skupina Smartwings Group využila mimořádného moratoria. Jednáme o všech dostupných možnostech financování, abychom zajistili provoz obou společností, a v průběhu celého procesu budeme úzce spolupracovat s našimi financujícími institucemi i dalšími zúčastněnými stranami. V této souvislosti jsme také nově angažovali mezinárodního poradce, společnost EY, která má rozsáhlé zkušenosti v oblasti restrukturalizací a zajišťování financování i potřebnou specializaci na letectví,“ dodal Šimáně.

Smartwings teď provozují z Prahy letecká spojení do 25 destinací, z Brna do devíti a z Ostravy do dvou. České aerolinie operují lety do 12 destinací a od září plánují obnovení linek do Barcelony, Madridu, Budapešti, Göteborgu, Bukurešti, Bruselu, Varšavy a Milána.

 

Zdroj : ČTK

Podle Babiše jsou škodovky nejlepšími vozy koncernu Volkswagen

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) je přesvědčen, že vozy Škoda jsou nejlepším výrobkem koncernu Volkswagen. Premiér má ale pocit, že tento fakt někdy někomu vadí. Babiš se mimo jiné na toto téma chce bavit v pátek s novým předsedou představenstva automobilky Škoda Auto Thomasem Schäferem. Předseda vlády to dnes řekl v jihočeských Cetvinách novinářům.

„Všude po světě propaguji Škodu, ty vozy jsou skvělé. Vadí mi, že ne všude může být Škoda prodávána, protože v rámci koncernu (Volkswagen) je tam řekněme řízená nekonkurence,“ uvedl Babiš.

Dodal, že Škoda Auto je jedním z podniků, které vláda nejvýznamněji podpořila v programu antivirus, díky němuž mohou firmy čerpat peníze na sanování ztráty kvůli covidu-19. „Autoprůmysl je pro nás velice důležitý, představuje 11 procent HDP a 24 procent exportu. Doufejme, že Volkswagen nebude omezovat škodovku v nějakém vývoji,“ řekl premiér.

Škoda Auto loni dodala celosvětově 1,24 milionu aut. Provozuje tři výrobní závody v České republice, vyrábí v Číně, Rusku, na Slovensku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery. Je aktivní na více než 100 trzích. Zaměstnává téměř 39.000 lidí, z toho v ČR téměř 34.000.

Schäfer se stal předsedou představenstva společnosti Škoda Auto v pondělí 3. srpna, předtím působil jako generální ředitel jihoafrického zastoupení koncernu Volkswagen s působností i pro celý subsaharský africký region. Nahradil Bernharda Maiera, který z funkce odešel po necelých pěti letech.

 

Zdroj : ČTK

Principy bezpečné manipulace

Každá větší firma má dnes svého bezpečnostního technika na plný úvazek. Obecně platí, že na každých přibližně 1 000 zaměstnanců, by měl být jeden bezpečnostní technik.

 

Ale jak jistě z vlastní zkušenosti víte, takový bezpečnostní technik má na starosti úplně všechno, co nějak ovlivňuje bezpečnost pracovníků ve firmě:

  • výrobní provozy, sklady a kanceláře,

  • komunikaci s hygienou,

  • požární problematiku,

  • šetření a reporting,

  • evidenci a řešení pracovních úrazů,

  • vyšetřování skoronehod,

  • zdravotní prohlídky,

  • kategorizaci prací a fyzickou zátěž pracovních pozic,

  • přestávky v práci,

  • OP prostředky,

  • kvalitu vody a hygienické limity,

  • a další a další problematiku.

Abychom vám tuto neskutečně širokou agendu alespoň trochu zjednodušili, připravili jsme pro vás tento článek s principy bezpečné manipulace.

Některá opatření jsou jednoduchá, jiná složitější, některá vyžadují čas a různě vysoké investice. V centru pozornosti je vždy ochrana osob, ať již chodců, manipulantů nebo řidičů samotných.

Co ovlivňuje bezpečnost manipulace

Bezpečnost manipulace ovlivňuje řada faktorů:

  • kvalita palety,

  • jak je zboží na paletě upevněno,

  • zda zboží přesahuje paletu,

  • šířky uliček ovlivňují rychlost práce a bezpečnost,

  • pohyblivost a manévrovatelnost manipulační techniky,

  • bezpečnostní charakteristiky manipulační techniky,

  • kvalita podlahy – pevnost a rovnost,

  • kvalita a četnost školení řidičů,

  • provádění předprovozních kontrol a preventivních prohlídek vozíků v souladu s návodem k obsluze.

Příčiny, které vedou k nehodám nebo škodám způsobeným manipulační technikou

  • přetěžování palet,

  • nedostatečné vyškolení řidičů,

  • neopatrné couvání v kombinaci s otáčením,

  • špatný náklon stožáru – vozík tlačí na vodorovné nosníky regálu,

  • příliš velký rozkmit stožáru,

  • příliš hluboké zajetí do palety,

  • nepořádek,

  • nedostatečná údržba,

  • nesprávné používání pohybu do strany – nebo nesprávné ovládání celého vozíku,

  • poškození stojek příliš rychlým otočením vozíku s paletou.

Nejčastější rizika a příčiny nehod a kolizí

Každý provoz má svá specifická rizika vyplývající z frekvence provozu, typů nasazených vozíků, zkušeností řidičů, velikosti manipulovaných nákladů, výšky regálového systémů, provozních podmínek (kvalita podlahy, šířky uliček, prostor pro manévrování, přehlednost u ramp, při průjezdu vraty, na křižovatkách apod.

Ke kolizím i ostatním mimořádným událostem dochází z mnoha příčin, a to jak ze strany obsluhy, tak jiných osob, které se v prostoru, kde pracují nízkozdvižné nebo vysokozdvižné vozíky, pohybují (manipulanti, obsluha výrobních technologií, vychystávači, úklidoví pracovníci, chodci, řidiči nákladních vykládaných nebo nakládaných vozidel a podobně:

  • nedodržování předepsaných pracovních postupů

  • nedodržování zásad bezpečné manipulace

  • nevěnování pozornost řízení vozíku

  • nerespektování značení a vyhrazených tras

Aby byla práce s manipulačním vozíkem bezpečná, je klíčové dodržovat zásady definované v návodu k obsluze vozíků a dodržovat všechny zásady správné manipulace.

Kolize vozíků

Patří nejnebezpečnějším negativním událostem, ke kterým může při manipulaci dojít. Jde zejména o kolize s regály, technologickým vybavením (vrata, rampy, válečkové dráhy, dopravníky, ochranné prvky), o kolize s jiným vozíkem, se zbožím nebo materiálem u výrobních linek a, bohužel, občas dochází i ke střetnutí vozíku s člověkem.

Pád nákladu

Jiné nebezpečí představuje pád části nebo celého nákladu z palety, sjetí celé palety z vidlic. Může k tomu dojít například kvůli špatnému umístění nebo upevnění nákladu na paletě nebo na vidlicích, díky nesprávné manipulaci (jízda s nákladem ve výšce, rychlý průjezd zatáčky, jízda nesprávným směrem na svahu, špatná pozice stožáru, prudké zabrzdění apod.), díky špatné stabilitě vozíku, díky otřesům při vysouvání nebo spouštění stožáru, díky nekvalitní podlaze a podobně.

Padající náklad může poškodit vozík, jiné zboží, zranit člověka a samozřejmě může dojít k jeho zničení nebo poškození. Některé výrobky jsou citlivé nejen na pád, ale dokonce i na otřesy, a mohou být preventivně vyřazeny z dodávky zákazníkům.

Jiná rizika

Další rizika přináší výměna baterie nebo servisování vozíků, například při demontážích těžších součástek. Nejvíce hrozí běžná drobná poranění způsobená skřípnutím, říznutím, poleptáním, uklouznutím apod. Klíčovou prevencí je používání předepsaných osobních ochranných pomůcek, pracovních bot, rukavic a podobně.

Zdroj : TMH

 

Logistika dnes zažívá boom, využijte ho i vy

Jedním z oborů, které bezesporu těží ze současné situace, je logistika. Lidé stále omezují vzájemný fyzický kontakt, a tak objem doručovaného zboží výrazně roste. Všimněme si v této souvislosti dvou důležitých souvislostí: V oboru logistiky se nyní nabízejí zcela nové příležitosti, současně se ovšem zvyšuje snaha dělat logistiku správně.

 

V logistice, stejně, jako ve většině oborů lidské činnosti, je základním předpokladem úspěchu schopnost přizpůsobit se změnám a ochota učit se nové věci. Současný tlak s sebou přitom přináší požadavek získávat, pokud možno v co nejkratší době užitečné a v praxi použitelné know-how, a to nejlépe od odborníků, kteří se v dané oblasti pohybují.

 

Uvedený požadavek ideálně naplňuje studium MBA, protože právě tyto vzdělávací programy kladou důraz nejen na prohloubení dosud nabytých znalostí, ale především na získání v praxi využitelných dovedností. Ve špičkových MBA školách pak výuku zajišťují odborníci z praxe, kteří jsou schopni se se studenty podělit o cenné zkušenosti získané dlouholetou prací v oboru.

 

I proto lze jednoznačně doporučit studijní program MBA Doprava, spoje a logistika na Business Institutu. Studium tohoto oboru je vhodné pro manažery, kteří dopravu a logistiku využívají pro naplňování primárních cílů ve firmě, případně pracují přímo v oblasti dopravních a logistických služeb. K základním okruhům zájmu zde patří efektivní využití logistiky v jednotlivých firemních procesech, dopravní ekonomika, specifika různých typů dopravy, efektivní zavádění logistiky do jednotlivých firemních činností nebo logistika 4.0. Je tedy zřejmé, že je tento program prakticky využitelný v široké škále oborů.

 

Na Business Institutu ovšem můžete studovat i celou řadu dalších programů MBA a v nabídce jsou rovněž programy BBA, navržené jako příprava na MBA, LLM, zaměřené na právo, a DBA, nejvyšší stupeň manažerského vzdělání. Lze si tedy vybrat jak z bohaté nabídky oborů, tak úrovní vzdělání.

 

Protože MBA programy míří i na časově zaneprázdněné podnikatele a manažery, je v nabídce rovněž studium online. Studovat lze přitom 100% online nebo kombinovanou formou. Všichni studenti Business Institutu mají k dispozici online portál, který slouží jako vzdělávací i komunikační prostředí, v němž si lze snadno vyřídit cokoli ohledně studia. K dispozici je tu i online knihovna s více než 5200 tituly v českém jazyce. Online jsou tu k dispozici také další studijní materiály a školou natočené videopřednášky, interaktivní prezentace, sylaby, bonusová videa a audiovizuální doplňky ke studiu.

 

Posunout se v náročném, ale zajímavém oboru logistiky výrazně vpřed, může být snazší, než se vám možná až dosud zdálo. Využijte příležitosti a přihlaste se ke studiu MBA na Business Institutu ještě dnes!

 

ŘSD vypíše do konce letošního roku výběrová řízení na minimálně 15 nových dálničních a silničních staveb

Vzhledem k pokročilé fázi přípravy vypíše Ředitelství silnic a dálnic do konce letošního roku výběrová řízení na minimálně 15 dálničních a silničních staveb s předpokládanou hodnotou 20,6 miliard Kč (bez DPH). Na dalších 14 staveb o celkovém objemu téměř 17 miliard Kč (bez DPH) již výběrová řízení probíhají, případně jsou stavby již připraveny k zahájení.

Aktuálně je v realizaci:

  • 119,2 km nových dálnic (16 staveb)
  • 52,7 km silnic I. třídy (17 staveb)
  • modernizováno je 71 km dálnice D1 (7 úseků)

Kompletní přehled všech připravovaných i realizovaných staveb naleznete v interaktivní mapě na webu www.rsd.cz.

Dopravci mohou podle Havlíčka dostat kvůli krizi stamiliony

Zájezdovým dopravcům by mohl stát dát přímou peněžitou pomoc až v řádu stamilionů korun kvůli krizi způsobené koronavirem. Televizi Prima to řekl ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Pomoc ale ještě musí projednat s ministerstvem financí. Až polovině tuzemských zájezdových dopravců hrozí kvůli omezení cestování v souvislosti s pandemií krach, řekl již dříve ČTK mluvčí sdružení Česmad Bohemia Martin Felix.

Dopravci by chtěli podobnou pomoc jako provozovatelé ubytovacích zařízení, kterým stát slíbil kompenzace za dobu, kdy museli mít kvůli opatřením proti koronaviru zavřeno. Havlíček s tím podle Primy souhlasí, a jednotliví dopravci by tak mohli dostat desetitisíce až statisíce korun. „Myslím, že v řádu stamilionů bych byl schopen dát dohromady. To samozřejmě musím ještě projednat s ministerstvem financí,“ řekl Primě ministr. „Osobně si myslím, že v průběhu druhé polovičky října, maximálně začátkem listopadu by mohli (dopravci) tyto zdroje vyzískat,“ doplnil.

V Česku krize zasáhla podle sdružení Česmad Bohemia kolem 2000 zájezdových dopravců provozujících dohromady asi 9000 autobusů. V současnosti mají autobusoví dopravci zhruba pětinu obvyklého počtu zakázek. „Když nejsou zakázky, nemůžou udržovat zaměstnance, ani s pomocí programu antivirus. Někteří využili odkladu splátek, ale odklad také netrvá věčně. Je to jen odsouvání problému,“ řekl mluvčí sdružení Felix.

 

Zdroj :  ČTK

Výstavba industriálních nemovitostí za 1. pololetí 2020 rekordně vzrostla

Na konci 2. čtvrtletí 2020, dosáhla v České republice podle poradenské společnosti JLL celková nabídka průmyslových nemovitostí třídy A (vlastněná developery a investory) 8.82 milionu metrů čtverečních. Dokončeno bylo přibližně 219 600 metrů čtverečních v rámci 17 průmyslových parků po celé zemi, což ukazuje na největší objem dokončených ploch od 4. čtvrtletí roku 2017. 

 

Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se jedná o navýšení o 16 procent a meziročně dokonce o 36 procent. Pokud se podíváme na čísla za celý první půlrok 2020, vidíme, že celková nově vystavená plocha 409 000 metrů čtverečních meziročně vzrostla o 30 procent a dosáhla tak nejvyšší výměry v prvním pololetí od roku 2009.

 

Zatímco měsíc květen byl z hlediska dopadů vládních opatření na ochranu proti koronaviru nejcitelnější, na trh průmyslových nemovitostí tato opatření neměla velký vliv, protože jsme zaznamenali výrazně vyšší aktivitu a poptávku po pronájmech prostor než v předchozím čtvrtletí,“ vysvětluje James Fitzgerald, senior konzultant v oddělení industriálních nemovitostí JLL.

 

Za druhé čtvrtletí tohoto roku byla většina industriálních projektů dokončena v Praze a jejím okolí (27 %), následují Plzeňský kraj (23 %) a Karlovarský kraj (14 %).

 

Největší industriální haly dokončené v 1. pololetí 2020

 

Logistický park Region Výměra (m2) Pronajato
Panattoni Park Cheb II Karlovy Vary 29,900 100%
Týniště nad Orlicí Hradec Králové 22,000 100%
Prologis Park Prague-Úžice Okolí Prahy 21,300 0%

Zdroj: JLL, Industrial Research Forum, Q2/2020

 

V současné době je ve výstavbě 441 600 metrů čtverečních průmyslových prostor, z nichž 234 800 metrů čtverečních bude dokončeno ve 3. čtvrtletí 2020. Největším projektem, jehož výstavba byla zahájena v průběhu druhého čtvrtletí 2020, byla výstavba nové budovy o rozměru 30 900 metrů čtverečních ve zcela novém areálu CTPark Ostrava – Poruba, který je stavěn na spekulativní bázi, neboť v tuto chvíli nemá zajištěného nájemce. Podíl spekulativní výstavy tak stoupl na celkových 42 procent.

 

Top 5 nových transakcí v 1. pololetí 2020 (bez opětovně prodloužených smluv)

 Projekt Nájemce Výměra (m2) Druh nájemce
CTParkBor Nezveřejněno 60,500 3PL – logistika
CTPark Praha West Nezveřejněno 14,500 3PL – logistika
Plzeň WestIndustrial Park Faurecia 12,400 Výroba
P3 Praha D11 DHL Solutions 10,500 3PL – logistika
P3 Praha D11 PetCenter 7,400 Distribuce

 

Poptávka

 

V průběhu prvního pololetí 2020 dosáhl objem všech podepsaných smluv 360 500 metrů čtverečních. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se jedná o nárůst o 13 procent a meziročně o 14 procent. Zcela nově uzavřené nájmy tvoří výměru 191 500 metrů čtverečních, a to signalizuje ve čtvrtletím srovnání nárůst o 76 procent, ale pokles o 15 procent oproti předchozímu roku. Ve srovnání s pětiletým průměrem výsledků ve 2. čtvrtletí (254 800 m2) došlo u nově uzavřených smluv k poklesu o 25 procent.

 

Nejaktivnějším regionem byla Praha a okolí, kde se realizovalo 37 procent všech uzavřených nájmů. Plzeňský kraj naopak dominoval v kategorii nově uzavřených smluv s 47 procenty.

V průběhu 1. pololetí bylo celkově pronajato 678 200 metrů čtverečních ploch. Oproti předchozímu roku jsme zaznamenali pokles o 13 procent a nově uzavřené smlouvy zahrnovaly 300 400 metrů čtverečních, což znamenalo pokles dokonce o 37 procent.

 

„Hlavním odvětvím, které dominovalo s celkovým podílem 53 % poptávce po průmyslových a skladových prostorech během pandemie koronaviru, jsou logistické společnosti a velké e-shopy, jejichž služby ve druhém čtvrtletí prudce stouply. Následovaly výrobní společnosti s 37 procenty. Logistika si pronajala 62 % nových prostor a produkce 28 %,“ potvrzuje Fitzgerald.

 

Právě uvedené doplňuje Lubor Svoboda, spoluzakladatel skupiny ARETE, která investuje přes své fondy právě do průmyslových nemovitostí: „Naše fondy zaznamenaly v době pandemie koronaviru zvýšené poptávky po skladování ze strany velkých logistický společností a ze segmentu e-commerce.

Vzhledem ke stabilitě segmentu průmyslových nemovitostí připravuje naše skupina několik akvizic větších průmyslových parků. Myslím si, že ve druhé polovině roku se uskuteční transakce v zajímavých investičních objemech,“ komentuje Lubor Svoboda.

 

Neobsazenost průmyslových a skladových nemovitostí

Na konci druhého čtvrtletí roku 2020 dosáhla míra neobsazenosti 4,6 %, což vzhledem k dostavění velkého množství hal a hospodářskému útlumu ukazuje stabilitu a dobrou kondici průmyslového trhu v České republice. Pro porovnání, jde o velmi malý nárůst o 22 bazických bodů oproti předchozímu čtvrtletí. Celkově je v současné době na trhu 404 800 m2 moderních průmyslových prostor, které jsou připraveny k okamžitému nastěhování.

Neobsazenost průmyslových prostor v Praze a jejím nejbližším okolí v druhém čtvrtletí 2020 dosahovala 2,3 procenta. Nejvyšší neobsazenost zaznamenal Ostravský region s 10,3 procenty a Ústecký kraj s 11,6 procenty. Zcela naplněné kapacity v moderních průmyslových areál nalezneme v Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Zlíně, Karlových Varech a jižních Čechách.

Vzhledem k nastalé situaci očekáváme zvolnění spekulativní výstavby v druhé polovině tohoto roku a na začátku roku 2021. Dále předpokládáme, že se v následujícím čtvrtletí bude zvyšovat trend předčasného vyjednávání o nových podmínkách stávajících nájmů a také, že pronajímatelé začnou nabízet novým zájemcům zajímavější podmínky pronájmu. Celkově je zřejmé, že v průběhu druhého čtvrtletí nebyl sektor průmyslových nemovitostí výraznou měrou zasažen pandemií koronaviru a dopady očekáváme spíše v druhé polovině letošního roku a dále,“ doplňuje Fitzgerald.

Nejvyšší dosahované nájemné průmyslových a logistických nemovitostí v České republice dosáhlo v Praze a okolí úrovně 4,25 – 4,75 eur/m2/měsíc. Mírné zvýšení nájemného jsme zaznamenali v Brně, kde se pohybuje v rozmezí 4,20 – 4.60 eur/m2/měsíc.

Logistický kalendář