[quote]Společnosti Arriva, novému provozovateli veřejné autobusové dopravy v Plzeňském kraji, hrozí od kraje smluvní sankce za neodjeté spoje. Problémy měl dopravce zejména na začátku července, kdy za den nevypravil až desítky spojů, zejména v okolí Plzně a na severním Plzeňsku. Téma dnes doplnili zastupitelé Plzeňského kraje na program mimořádného jednání zastupitelstva.[/quote]

Na sankce se ptal například zastupitel za ANO, starosta Stříbra Martin Záhoř. Kritizoval i to, že odstavené autobusy ve městě blokují parkovací plochy pro občany nebo že v městských malých uličkách jezdí větší vozy, než byly přislíbené. Zastupitel TOP 09 Richard Pikner chtěl vědět, zda mu dopravce uhradí taxi, které si musel kvůli neodjetému spoji vzít.

Náměstek hejtmana pro dopravu Pavel Čížek (STAN) řekl, že za nedodržení řádu má kraj ve smlouvách s dopravci v autobusové i vlakové dopravě „drakonické“ sankce, které vždy za určité období uplatňuje. Stejně to bude i s Arrivou. Problémy s vynechanými spoji měl ale podle Čížka i předchozí dlouholetý dopravce ČSAD Autobusy Plzeň.

Arriva Střední Čechy provozuje veřejnou autobusovou dopravu v kraji od 14. června, první dva týdny za jednotné snížené jízdné, od 1. července v novém tarifním systému. Přechod celého kraje na nového dopravce byl podle Čížka největší změnou, jaká se v ČR ve veřejné dopravě kdy najednou odehrála. Problémy byly především od 6. do 9. července, kdy nejezdily až čtyři z 315 provozovaných autobusů, což představovalo až kolem 40 neodjetých spojů za den. K 19. červenci měla Arriva podle jízdních řádů zajistit 93.177 spojů, z toho jich neodjela 343. „Důvody jsou a byly technické, personální, lidské chyby, zpoždění předchozího spoje. Znamená to vypravenost spojů 99,6 procenta,“ řekl ředitel Arriva Střední Čechy František Soumar.

Připustil, že důvodem nevypravených spojů byla i zásadní chyba dispečinku, který řídí plzeňskou oblast. Firma vyměnila vedoucího oblasti, dispečink posílila o dva zkušené dispečery. Od té doby je nyní vypravováno 99,97 procenta objednaných spojů denně, řekl Soumar. Podle Čížka jezdí o prázdninách denně v kraji kolem 3400 spojů, v době výuky až 3800 spojů.

Zastupitelé mimo jiné kritizovali, že podle ohlasů cestujících někteří řidiči neznají své trasy a ptají se pasažérů, kde mají zastávku. Soumar uvedl, že Arriva se potýká s personálním obsazením. V kraji zaměstnává 350 řidičů, v celém kraji by byla schopna přijmout 15 až 20 řidičů. Aby udržela nasmlouvaný provoz, doplnila řidiče i z jiných částí ČR, a i když si své trasy projeli, neznají je všichni dokonale.

Ředitelka společnosti POVED, organizátora veřejné dopravy v kraji, Zdeňka Kmochová potvrdila slova první náměstkyně hejtmana Marcely Krejsové (ODS), podle níž jsou také problémy s odbavovacími strojky a jejich softwarem a stává se, že lidé na některých linkách mají platit různé jízdné. POVED kvůli tomu povede jednání s výrobcem.

Zdroj : ČTK

[quote]Státní organizace Správa železnic (dříve Správa železniční dopravní cesty, SŽDC) čerpala peníze na opravu nádraží v letech 2017 až 2019 pomaleji, než předpokládala, upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Důvodem byla podle kontrolorů nepřipravenost projektů i průtahy ve stavebních a zadávacích řízeních. Stav nádraží se ale podařilo zlepšit, konstatuje NKÚ, zároveň však kritizuje Správu železnic za to, že si nestanovila konkrétní kritéria pro hodnocení ukončených projektů. Závěry z kontroly dnes NKÚ zveřejnil na svém webu. Správa železnic v reakci ČTK sdělila, že v posledních letech investuje do oprav budov výrazně více. Loni to bylo 1,6 miliardy korun.[/quote]

Na rekonstrukce osobních nádraží plánovala Správa železnic vydat v letech 2017 až 2022 přes 8,8 miliardy korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury i z fondů Evropské unie. „Ve skutečnosti ale čerpala SŽDC na rekonstrukce a opravy nádraží v letech 2017 až 2019 v průměru o 36 procent méně peněz, než kolik se předpokládalo,“ uvádí NKÚ.

Jedním z důvodů bylo, že jen minimum rekonstrukcí a oprav bylo připravených. Osobní nádraží spolu s dalšími budovami a pozemky převedly České dráhy na Správu železnic v roce 2016. Kvůli plánovanému převodu se tak rekonstrukce a opravy nádraží dříve nepřipravovaly. SŽDC proto řešila nejprve drobné opravy a neodkladné stavební zásahy. Zdržení ale způsobily i průtahy v zadávacích a stavebních řízeních.

Správa železnic uvedla, že díky organizační změně z listopadu 2018 investuje rychleji. „Na obnovu nádražních a provozních budov se v roce 2019 vynaložila rekordní částka, a to 1,6 miliardy korun,“ uvedl generální ředitel organizace Jiří Svoboda. Letos by podle něj mělo jít na obnovu více než 70 nádražních budov 2,1 miliardy korun. Naplno běží práce například na nádražní budově v Havířově a začíná přestavba nádraží v Českých Budějovicích.

„Prostředky na rekonstrukce a revitalizace nádraží sice zlepšily stav budov, SŽDC, respektive současná Správa železnic, nebude mít ale podle čeho hodnotit ukončené stavby,“ uvedl NKÚ. Parametry, které si Správa železnic pro hodnocení stanovila, jsou podle kontrolorů jen obecné, například zvýšení kultury cestování, pocitové hledisko cestujících nebo vybavenost budov.

„Naším cílem je nabízet na nádražích minimálně základní služby cestujícím,“ uvedl ředitel Správy železnic Svoboda. Organizace se podle něj snaží v často předimenzovaných budovách nabízet také pronájmy orgánům státní správy a samospráv. Zatím šlo spíše o menší prostory, jako například policejní služebny, letos už to ale byl větší počet kanceláří Státní správy sociálního zabezpečení v Břeclavi. „Jednáme také o přesunu úředníků Finanční správy do zrekonstruované nádražní budovy v Ostravě-Vítkovicích,“ dodal Svoboda.

NKÚ rovněž při kontrole 24 projektů oprav a rekonstrukcí nádraží, na které jsou plánovány výdaje přes jednu miliardu korun, zjistil několik dílčích nedostatků. Týkaly se například nedodržení smluvních podmínek, úhrady za činnosti, které dodavatel neprovedl, nebo uhrazení faktur vystavených na jiné období, než v jakém stavební práce skutečně byly. „SŽDC také uzavírala dodatky ke smlouvám, kterými se navyšovala cena stavby, resp. prodlužoval termín dokončení, a to i několik desítek dnů po tom, co měla být stavba podle smlouvy dokončena,“ uvedl NKÚ. Podle Správy železnic z kontrolního protokolu vyplývá, že organizace využila peníze na stavební akce účelně a způsobem odpovídajícím stanoveným cílům.

Zdroj : ČTK

[quote]Letový provoz nad Českou republikou po koronavirové krizi zatím stoupá zvolna. V červnu dispečeři odbavili 18.520 letů, což je o pětinu více než než květnu, ale meziročně jde o pokles o téměř 79 procent. Omezení provozu během krize se projevilo i na pololetních statistikách, za první půlrok dispečeři zaznamenali 190.664 letů, meziročně zhruba o 65 procent méně. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí Řízení letového provozu (ŘLP) Richard Klíma. V červenci mírný růst proti předchozím měsícům pokračuje.[/quote]

Provoz sice stoupá pomalu, na druhou stranu ale poměrně setrvale. V červnu byl průměrný počet letů za den 410, v první polovině července 776. Během července navíc dopravci obnovují zatím největší počet linek, dá se tak očekávat, že ve zbývající části měsíce by dosavadní růst mohl být ještě o něco vyšší.

Největší propad ŘLP zaznamenalo v dubnu, kdy odřídilo 12.125 letů, meziročně o 83,5 procenta méně. Letový provoz ovšem klesal už před krizí, ne však tak výrazně. Například v lednu dispečeři odbavili 57.187 letů, což bylo meziročně o 6,7 procenta méně. V jednotkách procent klesal provoz už ve druhé polovině loňského roku. Tehdy ovšem hlavním důvodem byly zejména kapacitní problémy v okolních zemích, kvůli čemuž byly některé lety přesměrovány na trasy mimo Česko.

Letečtí dopravci v současnosti postupně obnovují letecké linky, které během krize přerušili. Na pražském letišti aktuálně funguje okolo 80 pravidelných linek, obnovení dalších více než 20 dopravci oznámili na následující týdny.

Zdroj : ČTK

[quote]Praha se chystá zdražit jízdné v městské hromadné dopravě a parkovné v modrých zónách. Důvodem jsou důsledky koronavirové pandemie, při které se hlavnímu městu výrazně propadly příjmy z jízdného hlavně od turistů. Podle pražské radní Hany Marvanové (za STAN) na jednání tento týden padly návrhy na zvýšení cen téměř všech tarifů jízdného, roční kupon by zdražil z nynějších 3650 korun na zhruba 5500 Kč. [/quote]

Náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) uvedl, že město v souvislosti s hledáním řešení a úspor diskutuje s dopravní podnikem (DPP) o různých variantách a scénářích. „Předpokládáme, že to ve finále bude kombinace různých opatření,“ řekl webu náměstek bez bližších informací.

Podle informací ČTK je mezi opatřeními, o kterých se jedná, také například posunutí věku, od kdy má cestující jízdné zdarma. Nyní je to 65 let. Zrušit by se mohlo také jízdné zdarma pro studenty a zůstalo by pouze pro děti. Dojít by mohlo také na takzvanou optimalizaci MHD, tedy úpravy tras a počtu spojů.

Náměstek Scheinherr dnes pro ČTK nechtěl žádné z opatření komentovat. „V současné chvíli není na ničem koaliční shoda, proto nechci zveřejňovat a ani komentovat jakékoliv pracovní návrhy. Diskutujeme všechna možná opatření, jak se vypořádat s následky pandemie koronaviru,“ řekl ČTK Scheinherr. K prvním dohodám by podle něho mohlo dojít v srpnu. Kdy by tak případně mohlo jízdné zdražit, není jasné.

Scheinherr plán na zdražování jízdného a nacházení úspor představil i na středečním jednání zástupců městské rady s odborovými organizacemi pražského dopravního podniku (DPP). Podle předsedy Odborů DPP Luboše Olejára Scheinherr řekl, že v případě podpory by ceny zvýšil od léta, usiluje o to prý Praha sobě. Zdražení modrých zón náměstek neupřesnil, mělo by ale vést ke zvýšení prodejů jízdenek, doplnil Olejár.

O podpoře návrhu na zdražení parkovného se bude rozhodovat v příštích týdnech, uvedl web. Koaliční Piráti podle něj chtějí návrh Prahy sobě doplnit o pravidla zprůhledňující výběrová řízení dopravního podniku.

Roční kupon zlevnila Praha v roce 2015 z původních 4750 korun na 3650 korun. Mezi roky 2016 a 2017 tak klesly příjmy z jízdného o 157 milionů na 3,7 miliardy. Loni DPP utržil z jízdného téměř 4,5 miliardy. Od letošního roku podnik očekává kvůli koronavirové krizi výrazně horší výsledky.

V Praze od voleb v roce 2018 vládne koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN), v opozici jsou ODS a ANO.

Vývoj ceny ročního jízdného v pražské MHD:

Zdroj : ČTK

[quote]Železniční doprava v Česku každoročně roste, zejména pak v posledních pěti letech. Loni osobní i nákladní dopravci najezdili dohromady téměř 175 milionů vlakokilometrů. Za posledních pět let se tak na kolejích ujetá vzdálenost zvýšila téměř o desetinu. Roste především osobní doprava. Zároveň se zvyšuje i počet dopravců. Vyplývá to z výročních zpráv Správy železnic. K růstu přispívá zejména velký zájem cestujících i liberalizace dopravy. Podle některých expertů může houstnoucí doprava být jednou z příčin chyb na železnici z posledních dnů.[/quote]

Na kolejích v posledních letech přibývají zejména osobní vlaky. Loni najezdily více než 136 milionů vlakokilometrů, což je oproti roku 2015 o 13 milionů více. Přibývají osobní i spěšné vlaky a také dálkové rychlíky a expresy. Růst dopravy v posledních pěti letech je přitom intenzivnější než mezi roky 2005 a 2015, kdy se ujetá vzdálenost osobních vlaků zvýšila o deset milionů vlakokilometrů. V tomto období přitom začali ve větší míře na železnici působit vedle Českých drah i soukromí dopravci.

V posledních letech postupně roste i nákladní doprava, ne však tak výrazně jako v případě přepravy cestujících. Loni cargo společnosti najezdily 38,8 milionu vlakokilometrů, což je oproti roku 2015 nárůst o dva miliony. I přesto je však na tom nákladní doprava hůře než v době před 15 lety, kdy dopravci ročně absolvovali více než 40 milionů vlakokilometrů.

Spolu s tím stoupá i počet dopravců působících na státních kolejích. Loni jich Správa železnic registrovala 107, ještě v roce 2010 to bylo 68. Většinu dopravců tvoří nákladní společnosti. Mezi osobními dopravci mají hlavní podíl na tratích České dráhy, které loni tvořily více než 90 procent ujeté vzdálenosti. Z osobních dopravců následuje RegioJet se čtyřmi procenty. Z nákladních dopravců si více než 60procentní podíl na železnici drží ČD Cargo, následuje PKP Cargo International a Metrans s podílem kolem šesti procent.

Dopravci, případně úřady, zesílením provozu reagovaly zejména na stoupající popularitu cestování po železnici. Loni osobní dopravci přepravili více než 194 milionů cestujících, oproti roku 2015 o 18 milionů více. Dalším faktorem k růstu dopravy je i postupující liberalizace železničního trhu, která se v osobní dopravě projevuje zejména na trati mezi Prahou a Ostravou, případně z Prahy do Brna. Pokročilejší je liberalizace ovšem v nákladní dopravě.

V posledních dnech se na železnici stalo několik velkých nehod, dvě z nich na trase mezi Prahou a Kolínem, která patří k nejexponovanějším a nejzabezpečenějším v Česku. Podle předběžných zpráv z vyšetřování byly příčinami nehod lidské chyby. Stát proto plánuje zintenzivnění kontrol práce strojvedoucích.

Zdroj : ČTK

[quote]V Česku je v současnosti nejvíce strojvůdců od vzniku ČR. Licenci k řízení vlaků na drahách od Drážního úřadu má 10.264 lidí. Kromě toho je dalších 6452 strojvedoucích, kteří mohou obsluhovat vlaky na vlečkách. Rekordní je i počet licencovaných dopravců. Na dotaz ČTK to dnes uvedl Drážní úřad. Mírně se tak snížil i nedostatek strojvůdců, který by podle některých hodnocení mohl být jednou z příčin nehod vlaků z uplynulých dní.[/quote]

„Poptávka po této profesi dlouhodobě roste, zvýšený zájem v posledních letech evidujeme také u žen. Na železnici dnes můžete potkat 68 strojvůdkyň,“ řekl ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář. Navyšování počtu strojvůdců je navíc pravidelné, ještě na začátku roku 2015 jich bylo téměř o 3000 méně.

Důvodů nárůstu je podle úřadu několik. Podle mluvčího Martina Nováka jde o atraktivní práci. „Mnoho mužů, a vlastně dnes i žen, si tím plní třeba i svá dětská přání, řekl. Roli hraje i vysoká poptávka dopravců, kteří provozují stále více vlaků. S tím souvisí i platové ohodnocení strojvůdců, které patří v rámci všech oborů v Česku k nadprůměru. Průměrná hrubá mzda strojvůdce nyní podle databáze IODA dosahuje k 44.000 Kč, zatímco celková průměrná mzda v ČR byla v prvním čtvrtletí roku o 10.000 korun nižší.

Růstem počtu strojvedoucích se tak mírně snížil jejich dlouhodobý nedostatek v Česku, připustil předseda Odborového sdružení železničářů Martin Malý. Například Českým drahám v současnosti k ideálnímu stavu schází několik desítek strojvedoucích, v minulosti se přitom hovořilo o stovkách. Malý připomněl, že ke snížení nedostatku strojvůdců mohla přispět i koronavirová krize, na železnici se totiž na rozdíl od mnoha jiných oborů nepropouštělo.

Strojvůdce si velcí dopravci většinou vzdělávají sami ve vlastních výcvikových kurzech. Tyto programy stojí i stovky tisíc korun, většinou je ovšem platí samotní dopravci, kteří na oplátku požadují od svých vycvičených strojvůdců dlouhodobější úvazek.

Výcvik nových strojvůdců je ovšem nutný, více než čtvrtina současných strojvedoucích je totiž starších 60 let. Průměrný věk činí 49,3 roku. Nejvíce strojvůdců loni přibylo ve věkovém rozmezí 40 až 50 let a dále ve věku 20 až 30 let.

Dopravci částečně doplňují stavy i cizinci. Nejvíce jich je ze Slovenska, téměř 200. Přes 20 strojvůdců je z Polska. Po jednotkách pak jezdí na železnicích i strojvedoucí z Bulharska, Ukrajiny, Chorvatska, Německa, Srbska, Slovinska, Moldavska či Ruska.

Vedle strojvedoucích je rekordní i počet aktuálně licencovaných dopravců, kteří mohou jezdit na tuzemských železnicích. „K 30. červnu tohoto roku jsme evidovali 121 dopravců, další dva momentálně žádají o osvědčení dopravce, jestli v řízení uspějí, počet se opět zvýší,“ dodal Kolář.

V posledních dnech se na železnici stalo několik velkých nehod. Při střetech u Perninku a Českého Brodu zemřeli tři lidé. Podle předběžných zpráv z šetření za nehodami stály chyby strojvedoucích. Například podle předsedy dopravní sekce Hospodářské komory ČR Emanuela Šípa mohou být chyby důsledkem dlouhodobého nedostatku strojvůdců. Strojvůdci tak podle Šípa musí často pracovat přesčas.

Počet strojvůdců s licencí od Drážního úřadu od roku 2014:

Zdroj: Drážní úřad