[quote]Internetový obchod a mobilní aplikaci, ve kterém si motoristé budou moci koupit a ověřit nové elektronické dálniční známky, zajistí společnost Asseco Central Europe. Ta za vytvoření systému a jeho čtyřletý provoz dostane zhruba 401 milionů korun bez DPH. Informovalo o tom dnes ministerstvo dopravy. Systém elektronických vinět začne fungovat od příštího roku, nahradí dosavadní papírové kupony. Podle experta není rok na přípravu systému příliš dlouhá doba.[/quote]

Vybraná společnost bude zodpovědná za vybudování systému, který bude zahrnovat právě e-shop a aplikaci, a následně i za její provoz do konce roku 2024. Vedle toho zajistí také provoz call centra, které bude k dispozici zákazníkům při problémech s nákupem.

Podle ředitele cloudových služeb společnosti Algotech Petra Loužeckého má internetový prodej a správa dálničních známek smysl, protože zvýší pohodlí uživatelů. Upozornil však na to, že rok na přípravu projektu není příliš dlouhá doba. „Dá se očekávat, že systém bude nárazově hodně vytížen a nelze podcenit ani technologickou a bezpečnostní část projektu, která bude důležitá z pohledu zákaznické spokojenosti,“ řekl. Zejména po spuštění systému a při vyřizování případných problémů tak podle něj bude důležitá úloha call centra. „Z tohoto pohledu dává smysl tendrování na čtyři roky,“ dodal Loužecký.

Stát rozdělil systém elektronických dálničních známek do několika částí. Vybudování a provoz internetového obchodu a aplikace je jednou z prvních částí, která zná provozovatele. Stát ho vybral bez veřejné soutěže.

V současnosti je těsně před uzavřením další zakázka na zajištění provozu prodejních míst elektronických vinět. Tu už SFDI uspořádalo v rámci soutěže. SFDI v ní vybralo zatím nespecifikovaného dodavatele, nyní běží lhůta pro neúspěšné zájemce pro podání námitek proti podmínkám soutěže. V případě, že nikdo námitky nepodá, uzavře fond s vítězem smlouvu. SFDI vybere vítěznou společnost podle nejvýhodnější ceny.

Elektronické známky zcela nahradí dosavadní papírové kupony. Stát si od nich slibuje snížení nákladů na provoz systému. Elektronické známky budou navázány na registrační značku auta. Oproti současnosti budou roční známky platit celých 365 dní bez ohledu na kalendářní rok. Elektronické známky fungují i v okolních státech, mimo jiné na Slovensku nebo v Maďarsku. V Rakousku platí současně papírové i elektronické známky.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. V roce 2018 stát za dálniční známky vybral 5,16 miliardy korun, o rok dříve byly výnosy z prodeje vinět kolem pěti miliard korun. I přes elektronizaci systému dálničních poplatků by minimálně ještě pro rok 2021 měly zůstat ceny kuponů stejné jako nyní. Motoristé v současnosti zaplatí 1500 korun za roční, 440 korun za měsíční a 310 korun za desetidenní kupon.

Zdroj : ČTK

[quote]Jen deset centů z každého eura zaplaceného prostřednictvím mýta za využívání zpoplatněných úseků silnic na Slovensku bylo v letech 2014 až 2018 použito na výstavbu nových dálnic. Vyplývá to ze zprávy slovenského Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který závěry svého zkoumání zveřejnil před dvěma měsíci. Zjištění úřadu je jedním z důvodů, kvůli kterým teď na Slovensku nespokojení autodopravci blokují část hraničních přechodů.[/quote]

„NKÚ na základě kontroly upozorňuje na neefektivní a nehospodárně nastavený systém, a také na vážná rizika do budoucna. Ta souvisejí s vlastnictvím celého technického zázemí pro výběr mýta, a z toho vyplývající omezené možnosti NDS (Národní dálniční společnosti – pozn. ČTK) při rozhodování o provozovateli mýta po roce 2022, kdy smlouva se společností SkyToll skončí,“ píše slovenský NKÚ ve zprávě z 22. listopadu loňského roku.

Záznamy slovenské databáze FinStat ukazují, že společnost SkyToll v roce 2018 hospodařila se ziskem 20,95 milionu eur (528,8 milionu Kč), což byl proti předchozímu roku nárůst 42 procent. Tržby se zvýšily o dvě procenta na 74,43 milionu eur (1,9 miliardy Kč). Hrubá marže, což je důležitý ukazatel, který vyjadřuje, kolik procent z tržeb firmě zůstane po zaplacení nákladů, činila 55,6 procenta.

Slovenští autodopravci od nedělního večera začali znovu blokovat některé úseky silnic, včetně hraničních přechodů s Českou republikou. Unie autodopravců Slovenska (UNAS) mimo jiné požaduje snížení silniční daně pro kamiony o polovinu. V reakci na zprávu NKÚ také žádají pozastavení mýtného systému. Společnost SkyToll jej provozuje od roku 2010.

„Platby mýta za devět let dosáhly částky více než 1,576 miliardy eur (39,8 miliardy Kč). Z této sumy odešlo za uvedené roky na účet společnosti SkyToll až 48 procent, to je 760 milionů eur (19,2 miliardy Kč). Tato suma byla už v roce 2018 vyšší o 44 milionů eur než stanovená cena za komplexní služby výběru mýta za roky 2010 až 2022. Na účty jiných smluvních partnerů odešlo z výběru mýta 108 milionů eur, zbývající částku 709 milionů eur získala NDS,“ píše se ve zprávě NKÚ.

Kontrola použití čistého výnosu z mýta podle NKÚ rovněž ukázala, že se v plné míře neplní příslušné vládní usnesení, které Národní dálniční společnosti ukládalo, aby po splacení investičních nákladů na budování mýta šel celý čistý výnos na rozvoj silniční infrastruktury ve vlastnictví NDS. Kontrolní úřad proto upozornil vládu, že společnost ani v období, kdy jsou investiční náklady budování mýta splaceny, nepoužívá čistý výnos ve smyslu tohoto záměru.

Za výrazně problematické označil kontrolní úřad i vlastnictví majetku v rámci systému mýta. „Stát, který prostřednictvím NDS zaplatil za vybudování mýtného systému 256 milionů eur (6,5 miliardy Kč), nevlastní nejen technická zařízení, ale ani systém jako takový. Mýtný systém je i po jeho zaplacení NDS ve vlastnictví SkyTollu,“ píše se ve zprávě slovenského kontrolního úřadu. Takový stav je podle kontrolorů v rozporu s principy hospodárnosti.

„Otázkou je také možné porušení povinností při správě cizího majetku ze strany klíčových manažerů NDS či resortu dopravy – lidí, kteří připravovali soutěžní podklady a smlouvu se společností. Skutečnost, že NDS není vlastníkem majetku mýtného systému, bude podle kontrolního úřadu zásadním způsobem ovlivňovat rozhodování NDS o prodloužení smlouvy se SkyTollem,“ uvedl úřad. Smlouva platí do konce roku 2022 a je možné ji prodloužit až do roku 2027.

Zdroj : ČTK

[quote]Vývoj čínského letounu C919 s jednou uličkou, který se má stát konkurentem letadel společností Airbus a Boeing, je pomalejší, než se čekalo. Letadlo má už nyní pět let zpoždění a zřejmě nezíská certifikaci ani v nejbližších letech, protože státní společnost Commercial Aircraft Corporation (COMAC) musí vyřešit řadu technických problémů, které omezily testovací lety. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Reuters.[/quote]

Zpoždění u složitých programů tohoto druhu jsou poměrně běžná. Obzvláště pomalý pokrok však může být pro Čínu přítěží, protože Peking masivně investoval do svého úsilí narušit postavení Boeingu a Airbusu na trhu s letadly.

Zatím poslední problém podle zdrojů způsobily špatné matematické výpočty inženýrů COMAC zaslané výrobci motorů CFM International. To spolu s dalšími technickými a strukturálními závadami znamená, že do začátku prosince, po více než dva a půl roce testovacích letů, COMAC dokončil méně než pětinu z 4200 hodin ve vzduchu. Ty potřebuje pro závěrečné schválení způsobilosti od čínského úřadu pro civilní letectví CAAC, dodaly zdroje.

COMAC vyvíjí letadlo od roku 2008 a málokdy informuje o svých cílech. V září představitel firmy Jang Jang čínským státním médiím řekl, že očekává certifikaci od čínských regulačních orgánů za dva až tři roky. Předchozí veřejně stanovený cíl však byl konec roku 2020 a dodávky v roce 2021. Některé zdroje obeznámené s programem si myslí, že vzhledem k současným problémům se nepodaří dokončit certifikaci ani v roce 2022.

Letadlo C919 by mělo konkurovat strojům Boeing 737 MAX a Airbus A320neo. Letoun se stal nedílnou součástí pekingské iniciativy „vyrobeno v Číně v roce 2025“, jejímž cílem je dohnat sofistikované technologie a pomoci zemi stát se soběstačnou.

Podle některých analytiků nemusí ale pro Peking být zklamáním, pokud se jeho letadlu nepodaří okamžitě konkurovat na zahraničních trzích, protože může nařídit státním aerolinkám, aby letadla kupovala. Čínské státní letecké a leasingové společnosti také mají většinový podíl na dosavadních 815 předběžných objednávkách, o kterých COMAC tvrdí, že na nový letoun získal. Jediným zahraničním kupcem je zatím leasingová firma CEGAC vlastněná firmou General Electric.

„Skutečnou misí C919 je dobýt domácí trh, kterému dominují jeho dva zahraniční konkurenti,“ řekl hlavní analytik DCA China-Analyse Jean-François Dufour. „Za deset až 15 let se nová generace C919, nebo další modely vyvinuté firmou COMAC, mohou stát skutečnými konkurenty na globální scéně,“ dodal.

Zdroj : ČTK