[quote]Do Brna se dnes brzy ráno vrátila po roce a čtvrt historická loď z roku 1955. V loděnici v Hlavečníku na Pardubicku se podrobila důkladné renovaci i za dohledu památkářů. Dopravní podnik zaplatil 15 milionů korun. Během června se ještě v Brně musí dodělat detaily, usadit kormidelna a zábradlí na horní palubu a oživit elektroinstalace. Na vodu by se měla loď ke zkouškám dostat na přelomu června a července, řekl dnes novinářům generální ředitel dopravního podniku Miloš Havránek.[/quote]

Zatím není jasné, jak se bude loď jmenovat. Měla se vrátit podle vedení dopravního podniku k původnímu názvu Moskva, což se nelíbilo náměstkovi primátorky Petru Hladíkovi (KDU-ČSL) a některým dalším politikům. Proto se uskutečnila tříměsíční anketa, která skončila v neděli, a ve středu by vedení města mělo představit výsledky. Kromě Moskvy byla ve hře ještě Morava a Bratislava.

„Napjatí už nejsme. I v minulosti se lodě tendenčně přejmenovávaly. Říkáme, že název ani nepotřebuje, má číslo. Ale z hlediska symboliky název potřebuje, reflektuje nějaký proces. Jsme rádi, že se uskutečnila veřejná anketa a budeme čekat, jaký přijde z města pokyn,“ řekl Havránek. Loď se po roce 1989 jmenovala ještě Dallas, ale toto jméno nese nyní jedna ze současných pěti moderních lodí.

Dopravní podnik plánuje slavnostní uvedení do provozu v první polovině července. „Když jsme nemohli slavnostně zahájit sezonu kvůli pandemii, tak se to nabízí. Zatím ji nechystáme do pravidelného provozu, spíš bude plout při mimořádných událostech či jako posilový spoj,“ řekl Havránek. Loď může svézt zhruba 150 až 160 lidí, méně než v minulosti. „Míst k sezení na horní palubě bude stejně jako dřív, ale přepočty lidí na metr čtvereční jsou v současnosti jiné než v minulosti, proto se kapacita sníží,“ řekl vedoucí lodní dopravy Martin Ecler.

Loď vypadá na první pohled stejně, jako když ji zaměstnanci dopravního podniku před 65 lety vyrobili. Zůstal v ní i původní elektromotor z tramvaje. Některé konstrukční prvky má však moderní, aby bylo možné ji vůbec provozovat podle současných předpisů.

Zdroj : ČTK

[quote]Evropská komise navrhla vytvoření dočasného evropského programu (Plánu obnovy) v rozsahu 750 miliard eur, nad rámec 1,1 bilionového rozpočtu EU, na hospodářskou obnovu po krizi způsobené koronavirem. Podporu z fondu mají dostávat země a sektory nejhůře postižené pandemií. Nejasné zůstává zajištění financování tohoto plánu. Za rizikové považujeme především plány vedoucí k možnému zvyšování firemních daní či jiné zátěže pro firmy.[/quote]

Hlavním zdrojem zřejmě budou muset být půjčky EU na finančních trzích. Probíhá debata, jak přesně budou za tyto závazky ručit členské státy. Nepředpokládá se však, že by rostly příspěvky, které státy přímo posílají do rozpočtu EU. Důležitá je také struktura, tedy v jaké míře půjde o půjčky a v jaké o granty. Tuto debatu chce česká vláda vést na Evropské radě 18. – 19. června.

„Svaz průmyslu uznává, že je třeba pomoci nejvíce postiženým zemím s obnovou jejich hospodářství. Česko jako velmi exportní země bude z oživení těchto zemí profitovat. Nicméně je třeba podpořit ekonomický růst investicemi také v ostatních zemích, zejména s ohledem na plnění evropských cílů v oblasti klimatické a energetické politiky, životního prostředí, výzkumu a vývoje či digitalizace,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Evropská prosperita významně závisí na fungování vnitřního trhu EU. Je potřeba ho oživit zejména podporou zasažených sektorů a konkrétních regionů,“ dodává Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Upravený rozpočet by se ještě více měl zaměřit na potřebu transformace ekonomiky a pomoc těm odvětvím, která budou zasažena jak ekonomickými následky současné krize, tak celkovým přechodem na nízkouhlíkové hospodářství. Tyto sektory, které jsou pro ČR klíčové, tak pocítí dvojí ekonomické dopady a plán obnovy to musí reflektovat,“ doplňuje Radek Špicar.

Svaz průmyslu spatřuje hlavní slabinu plánu Evropské komise ve financování celého balíku obnovy a nového víceletého unijního rozpočtu. Za problematický považujeme plán Evropské komise využít nové vlastní zdroje rozpočtu, nezávislé na příspěvcích od členských států. Komise chce rozšířit příjmy z prodeje emisních povolenek na letectví a námořní dopravu nebo z uvažovaného uhlíkového vyrovnávacího poplatku, který by měl zohledňovat cenu uhlíku a fungovat v podstatě jako clo. Mechanismus cla není dosud navržen a není jasné, jak by v praxi fungoval a jaká by byla jeho výtěžnost. Pro konkurenceschopnost EU je nebezpečné také zavádění nových firemních daní, ať už má jít o blíže nespecifikovanou daň z operací firem, které nejvíce profitují z vnitřního trhu EU.

Kontroverzní je i digitální daň s předpokládaným výnosem až 1,3 miliard eur ročně. S nastavením této daně je třeba zacházet obezřetně a využít ji pouze, pokud bude fungovat globálně na základě shody v OECD.

„Hledat nové zdroje financování EU u firem je problematické, pokud chceme zároveň posilovat konkurenceschopnost evropského průmyslu v globální konkurenci. Problém je také v tom, že Evropská komise zatím neposkytla detaily, jak si některé nové vlastní zdroje představuje,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Příjem z emisních povolenek by měla EU využít pro investice, ne pro navýšení vlastních zdrojů. „Nemůžeme souhlasit s vyvedením větší části příjmů z prodeje emisních povolenek do rozpočtu Evropské unie. Tyto peníze musí směřovat zpět do investic na modernizaci průmyslu a energetiky, v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, kterou ostatně EU považuje za součást plánu obnovy. Česká republika je jedna ze zemí, které by tyto peníze velmi chyběly,“ uvádí Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Problematické je také zahrnutí nového vyrovnávacího cla, které by na dovoz určitého zboží ze zemí mimo EU uvalilo přirážku ceny uhlíku a ochránilo tak evropská odvětví před konkurencí ze třetích zemí, které dosud nezavedly poplatky za vypouštění skleníkových plynů do ovzduší. Svaz průmyslu diskuse o clu vítá, avšak dodává, že takto vybrané peníze by měly zejména sloužit k podpoře exportu z těchto odvětví, aby jejich produkty mohly konkurovat na světovém trhu,“ dodává Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Dopad těchto opatření by tedy nejen podkopal konkurenceschopnost firem růstem zdanění a další zátěže, ale odporoval by i deklarovanému duchu solidarity a spolupráce, protože dopad na členské státy by byl velmi disproporční.

„V celém plánu obnovy nám chybí důraz na zjednodušení nadměrné regulace, která představuje obrovskou zátěž pro evropský průmysl. Dalším potřebným nástrojem, který by firmám a ekonomikám pomohl, je efektivnější fungování vnitřního trhu. Nesmíme také zapomenout na ambiciózní exportní politiku, která umožní podnikům proniknout na nové trhy. Na to je nyní potřeba klást podstatně větší důraz,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Plán cílí na obnovu a zvýšení odolnosti. Apelujeme na vládu ČR, aby jednala konstruktivně a vyjednala jeho konečnou podobu, která umožní jeho využití ve prospěch zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Vymezení se zdá být dostatečně široké, aby pokrylo například náklady přechodu průmyslu na nové zelenější technologie a plnění dalších závazných cílů EU.

Zdroj : SP

[quote]Státní podnik Řízení letového provozu (ŘLP) dostane od státu dotaci až 500 milionů korun. Stát tak chce podniku pomoci pokrýt ztráty způsobené koronavirovou krizí. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Pokles příjmů ŘLP je zapříčiněn zejména obřím poklesem leteckého provozu kvůli pandemii koronaviru. V dubnu se provoz meziročně snížil o více než 83 procent.[/quote]

Pomoc státu má formu účelové dotace, která je určena na zajištění letových provozních a navigačních služeb, včetně letištních, ve vzdušném prostoru České republiky pro letošní rok. Peníze pro ŘLP už ministerstvo schválilo.

Jemelka v této souvislosti upozornil, že ŘLP patří mezi prvky kritické infrastruktury státu a je nutné nadále zabezpečovat jím poskytované služby letovému provozu. Zároveň podnik patří k výrazně zasaženým firmám v otázce příjmů během pandemie koronaviru. Proto ministerstvo dopravy, které je zřizovatelem podniku, ŘLP pomohlo.

Podnik se potýká s výpadkem příjmů především kvůli extrémního poklesu provozu. Vedle toho byla na příští rok posunuta i splatnost faktur od leteckých dopravců za období od března do května. Přidělení dotace by tak mělo umožnit řešení této situace. „Právě přidělení dotace umožnilo posunutí splatnosti těchto faktur a podporu leteckých dopravců tak, aby mohli rozlétat svoje flotily v momentě, kdy teď budou potřebovat peníze primárně jinde,“ podotkl mluvčí.

Omezování letového provozu začalo od února. Důvodem bylo postupné rušení letů kvůli šíření koronaviru. Nejhorší situace nastala v dubnu, od května začíná letový provoz mírně oživovat. ŘLP kvůli krizi očekává letos ztrátu až 1,2 miliardy korun, loni mělo zisk 238 milionů korun.

Zdroj : ČTK

[quote]Lidí usmrcených a těžce zraněných při dopravních nehodách v Česku vinou nezkušených řidičů do 24 let loni ubylo, mezi řidiči ale zůstávají nejrizikovější skupinou. Vyplývá to z informací, které dnes ČTK poskytlo oddělení Besip ministerstva dopravy. V loňském roce se snížil i počet nehod, které mladí řidiči způsobili.[/quote]

„Stále platí, že nejvíce usmrcených a těžce zraněných zapříčiní mladí řidiči s délkou praxe jeden rok, a to především muži. Tito řidiči tíhnou k tomu na silnici riskovat, nemají ale odhad na limity vozidla a na to, jak řešit krizovou situaci,“ uvedl vedoucí Besipu Tomáš Neřold. Mezi nejčastější příčiny nehod nezkušených řidičů podle něj patří nepřizpůsobení rychlosti okolnostem nebo stavu vozovky, vjetí do protisměru a nevěnování se řízení.

Vinou mladých řidičů do 24 let bylo loni na českých silnicích usmrceno 84 lidí, meziročně zhruba o desetinu méně. Těžce zraněných 272 lidí při nehodách způsobených mladými řidiči bylo téměř o třetinu méně než v roce 2018. Nehod zaviněných těmito řidiči ubylo meziročně o pět procent na 9574 kolizí.

Pokles je znatelný i na podílu následků nehod v celkovém počtu. „Za rok 2019 evidujeme nejnižší podíl (15,4 procenta) usmrcených a těžce zraněných (12,9 procenta) osob vinou mladých řidičů od roku 2006,“ uvedl ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič. Počty usmrcených i těžce zraněných tak podle něj dokonce dosáhly předpokladu Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. V celkovém počtu nehod mladí řidiči nesli vinu na devíti procentech.

Loni také ubylo o víc než tři čtvrtiny obětí při nehodách, které mladí řidiči způsobili pod vlivem alkoholu nebo návykových látek. Počet těžce zraněných při těchto kolizích se naopak zvýšil o tři procenta. „I přes výrazné snížení počtu usmrcených evidujeme vysoký počet nehod (337) mladých řidičů, u kterých byla naměřena hladina alkoholu v krvi 1,51 promile a více,“ podotkl Neřold.

Mladých a nezkušených řidičů se může dotknout nová podoba systému bodů přidělovaných za vážné dopravní přestupky. Připravilo ji ministerstvo dopravy, platit by měla od roku 2022. Lidem do dvou let od získání řidičského oprávnění bude hrozit zabavení průkazu už při dosažení šesti trestných bodů, pro ostatní to bude nadále 12 bodů.

Zdroj : ČTK

[quote]Zotavení letecké dopravy z koronavirové pandemie bude dlouhé a pomalé. Počet cestujících zřejmě zůstane pod úrovní před pandemií do roku 2023. Vyplývá to ze zprávy agentury S&P Global Ratings, ve které současně varovala před dalším snižováním ratingů letišť v příštích několika měsících.[/quote]

V letošním roce se má počet cestujících snížit až o 55 procent. To je mnohem více, než se doposud čekalo, uvádí analytici S&P. Jakékoliv zotavení bude záviset na faktorech, jako je zmírnění cestovních omezení jednotlivými vládami, ochotě lidí znovu létat a rozsahu hospodářských škod po epidemii.

Některé země už pomalu umožňují obnovení letů a zmírňují omezení pohybu. Objem dopravy však dál zůstává nízký. Problémy mají i podnikatelé na letištích, protože poptávka po službách jako stravování a bezcelní nákupy je tam prakticky nulová.

S&P uvedla, že letecká doprava se nakonec obnoví, až se podaří smysluplně vyřešit obavy o zdraví a bezpečnost cestujících a oživí se důvěra spotřebitelů. Rozsáhlejší přechod k práci z domova a k virtuálním pracovním schůzkám by však mohl mít dopad na služební cesty, které byly pro letecké společnosti lukrativnějším segmentem.

S&P již od března snížila rating 11 letišť. Očekává, že jejich finanční sílu naruší přerušení letů, ale také pomalé zotavení, snížení kapacity a problémy aerolinek. Klesnou jim také příjmy od leteckých společností a další příjmy, jako z pronájmu obchodů a restaurací, napsala agentura Bloomberg.

Zdroj : ČTK

[quote]V Praze loni přibylo 36.090 aut a jejich počet se zvýšil na 1,140.482 motorových vozidel. Většinu z toho tvoří osobní auta. Zvýšil se rovněž počet kilometrů, které řidiči po městě najezdili. Nejvytíženější komunikací byl stejně jako předloni Barrandovský most. Vyplývá to z dopravní ročenky Technické správy komunikací (TSK), kterou má ČTK k dispozici. Na území Prahy je 4047 kilometrů komunikací, z nichž je 2327 ve správě TSK, zbylé mají ostatní vlastníci, a na nich je 607 mostů a 13 tunelů.[/quote]

Z celkového počtu vozidel registrovaných v hlavním městě je 911.844 osobních aut. Pro srovnání, v roce 2018 evidovaly úřady 882.717 osobáků a o rok dříve 844.613. Na území Prahy loni řidiči najezdili 23,356 milionu kilometrů, což je o asi 300 tisíc meziročně více. Z toho najezdili většinu řidiči osobních aut, a to přes 21 milionů kilometrů.

Oproti roku 2018 se zvýšil počet aut zajíždějících a odjíždějících z centra města, a to o asi 8000 na 525.000 aut denně a většinu tvořily rovněž osobní vozy. Mimo centrum pak počet aut vzrostl o 19.000 na 689.000 aut denně. Také tady tvoří většinu osobáky.

Nejvytíženější komunikací byl stejně jako předloni Barrandovský most, po kterém denně projede 143.000 aut, což je asi o tisícovku meziročně méně. Druhou nejvytíženější je Strakonická ulice v úseku mezi Dobříšskou a Barrandovským mostem a třetí Jižní spojka od ulice 5. května po Vídeňskou.

Barrandovský most je zároveň nejvytíženějším mostem přes Vltavu. Následuje Hlávkův a most Barikádníků. Nejvytíženějším tunelem je Dejvický tunel, který je součástí tunelového komplexu Blanka a projede jím 94.000 aut denně. V první pětce nejvytíženějších tunelů jsou i zbylé úseky Blanky, a to Brusnický a Bubenečský tunel.

Nejvytíženější běžnou křižovatkou je křížení Černokostelecké s Průmyslovou s 69.000 aut denně a takzvanou mimoúrovňovou křižovatka 5. května a Jižní spojky, kudy projede 210.000 aut denně.

Oproti uplynulým rokům se nezměnila obsazenost v automobilech. Ta se drží na 1,3 člověka na jedno vozidlo. Pro srovnání v roce 1990 to bylo 1,57 a v roce 2000 pak 1,37 osob na vůz.

Ranní špička se odehrává mezi 08:00 a 09:00 a odpoledne doprava kulminuje mezi 16:00 a 17:00. Zhruba dvě třetiny jízd pak řidiči uskuteční mezi 06:00 až 18:00. Po 19:00 začíná podle dokumentu počet aut prudce a víceméně rovnoměrně klesat až do půlnoci. Nejvytíženějším dnem byly pátky a měsícem duben.

Počet vozidel v Praze

Množství ujetých kilometrů

Nejvytíženější úseky

Nejvytíženější mosty

Zdroj: Technická správa komunikací (TSK)