[quote]Jedenadvacáté století, do jehož třetí dekády v současnosti pomalu vstupujeme, přineslo ve srovnání s minulostí výrazný nárůst integrace logistiky do výroby a obchodu a v mnoha případech lze dnes hovořit o dominanci vybraných logistických procesů nad těmi výrobními. To zejména výrobním firmám přineslo možnost více se soustředit na vlastní výrobu a pro mnoho obchodních firem nastolilo stav, kdy své vlastní zboží na jeho cestě k zákazníkovi fyzicky vůbec nepotkají …[/quote]
Nové uspořádání dodavatelského řetězce nabízí všem zúčastněným vyšší produktivitu i efektivitu jednotlivých procesů a umožňuje optimalizovat zbožové toky nejen v klasické logistice, ale stále více i v logistice zpětné, jež je průvodním rysem rostoucího podílu segmentu B2C. Význam logistiky pro výrobu a retail tak v posledních dekádách neustále roste; Klíčovými katalyzátory tohoto růstu jsou pokračující globalizace ekonomiky, nárůst objemu transakcí v rámci fenoménu e-commerce a požadavky, které na pohyb zboží napříč celým dodavatelským řetězcem klade probíhající implementace principů Průmyslu 4.0. Loňský čtrnáctý ročník mezinárodní logistické konference SpeedCHAIN věnoval této problematice prostor v rámci panelové diskuze, v níž přijali místa diskutujících vrcholoví manažeři předních českých i nadnárodních společností aktivně zapojených do globálního dodavatelského řetězce. V následujícím textu vám přinášíme základní myšlenky této diskuze ve zkrácené podobě.
Do jaké míry jsme dnes schopni odhadnout podobu logistiky a celého dodavatelského řetězce v horizontu 10-15 let a do jaké míry bude právě logistika určovat podobu výroby a obchodu v budoucnosti? Podle Petra Jahody, generálního ředitele společnosti SONY DADC Czech Republic, se požadavky retailu na logistiku dodavatelů v posledních letech významně mění. „Maloobchod je dnes do značné míry postaven na dokonalé funkčnosti právě logistických procesů. Mnohdy neexistují
zásoby v místě prodeje, přitom je potřeba mít v regálu prodejny či ve skladu e-shopu v každém okamžiku pro zákazníky co nejširší sortiment zboží okamžitě k dispozici. Proto je dokonale funkční a maximálně flexibilní logistický systém nezbytný,“ říká Petr Jahoda a dodává: „V posledních letech výrazně narostly požadavky e-shopů, jejichž prioritou je nejen bleskový servis při dodání zboží zákazníkovi, ale stále více i zpětná logistika, která má celou řadu specifik a mnohdy se výrazně liší v závislosti na komoditě, konkrétním trhu, či dalších charakteristikách.“
Technologickou podobu logistických procesů stále více ovlivňuje postupující implementace principů tzv. Průmyslu 4.0. zejména do moderní výroby. „Podobně, jako v devadesátých letech minulého století byly nejvýznamnější výrobní podniky tahounem implementace systémů řízení jakosti do firem napříč celým dodavatelským řetězcem, dnes jsou těmi, kdo investují do robotizace, automatizace, digitalizace a umělé inteligence a tím vytvářejí tlak na ostatní články řetězce, aby principy Průmyslu 4.0 postupně akceptovaly i ony. Dnes více než kdy předtím jsou naši zákazníci ochotni naslouchat našim doporučením při tvorbě svých systémů s tím, že cílem je koncipovat je tak, aby odpovídaly nejen dnešní potřebě, ale aby současně představovaly konkurenční výhodu v dodavatelském řetězci blízké budoucnosti,“ konstatuje Josef Černý, Senior WMS konzultant a projektový manažer ICZ, a.s. Systémové změny v nastavení dodavatelského řetězce však nejsou zadarmo. Spíše naopak – jsou spojené s výraznými investicemi, o jejichž návratnosti se často diskutuje. „Velmi záleží na ujednání poskytovatele logistických služeb s konkrétním zákazníkem. Obecně lze říci, že zásadní investici si mohou dovolit jen společnosti s dostatečným množstvím manipulovaného zboží, což je pro většinu českých firem zásadní problém. Z vlastní zkušenosti znám, že ty nejsofistikovanější technologie jsou k vidění především v podmínkách firem obsluhujících ty největší světové trhy. To ale neznamená, že lokální společnosti nebo společnosti s konzervativní investiční politikou nemohou na současném trhu uspět; Musí ale nabídnout maximální flexibilitu, tvořivost a aktivní zapojení něčeho, co bych nazval selským rozumem,“ domnívá se Petr Jahoda.
S tím do jisté míry souhlasí i Jiří Tyl, ředitel společnosti První obalová, když hodnotí požadavky svých zákazníků na podobu nového obalu: „Pro většinu našich zákazníků je stále cena výsledného řešení zásadním parametrem. Nepřímo potvrzují, že stále platí známý příměr s cenou až na prvním místě – a to i za cenu rostoucího rizika, že za nízkou cenu zdaleka ne vždy dostanou vysokou kvalitu … Nicméně rostoucí hodnota zboží i přepravních vzdáleností spolu s tlakem společnosti na recyklovatelnost obalů a jejich opakované použití vytváří podmínky pro vznik zcela nových řešení. Invence, inovativní přístupy i zcela nové materiály přinášejí mnohdy velmi překvapivé možnosti, a to je přesně to, co nás jako specialisty na individuální obalové koncepty na naší práci baví.“ Nutnou, nikoli však postačující podmínkou fungování celého dodavatelského řetězce je však široké akceptování společných standardů, jež umožňují bezproblémový přechod zboží mezi jeho jednotlivými články. Josef Černý potvrzuje, že pro všechny články dodavatelského řetězce je dnes zcela zásadní zajistit dohledatelnost zboží v kterékoliv fázi jeho cesty ke konečnému zákazníkovi. K tomu Pavel Ondrášek, jednatel firmy ONDRÁŠEK INK-JET SYSTÉM dodává: „Kvalitní značení zboží je zcela zásadní nejen pro umožnění funkčního propojení individuálních ERP, VMS a MEZ systémů s tiskovými technologiemi, ale i jako účinný nástroj k omezení škod v důsledku záměny zboží, zdržení v distribučních systémech nebo případné ztráty. Automatizace, robotizace a digitalizace dat, které v současné logistice hrají stále významnější úlohu, dále zvyšují tlak na standardizaci a respektování nastavených pravidel. Obaly a značení tak budou v budoucnu hrát stále významnější roli.“
V posledních letech je stále častěji akcentováno i téma logistických nemovitostí budoucnosti, a to zejména s ohledem na změny v reakci na požadavky moderní společnosti na dodávku zboží v určený čas a na udržitelnost podnikání ve výrobě a v logistice. „Průmyslové a logistické parky, které v ČR vznikají v průběhu posledních 15-20 let, splňují ty nejpřísnější evropské a světové normy a jsou připraveny obstát v té nejtvrdší konkurenci nejspíše po dobu celé své plánované životnosti. Skutečností však je, že dnešní svět developerům co chvíli připravuje nové výzvy v podobě nových požadavků, které na sebe ne vždycky logicky navazují. Moderní průmyslové nemovitosti jsou standardně připraveny vyhovět požadavkům na osazení fotovoltaických článků na střechách, na rekuperaci tepla a energetickou úspornost vnitřního i vnějšího osvětlení a v neposlední řadě na šetrné zacházení s dešťovou a odpadní vodou. K tomu se více než kdy v minulosti s předstihem řeší dostatečnost zejména elektrického připojení a využití baterií pro budoucí možnost průběžného dobíjení dopravní techniky,“ shrnuje Jaroslav Kaizr, vedoucí odd. průmyslových nemovitostí společnosti SAVILLS a zakladatel a odborný garant programu MBARE na VŠE v Praze.
Z výše uvedeného je patrné, že logistika bude v dodavatelském řetězci hrát v budoucnu stále významnější roli a že její kvalita bude do značné míry záviset jednak na stupni jejího propojení s vlastní výrobou a obchodem, ale také na její vybavenosti moderními technologiemi kompatibilními s těmi používanými v ostatních článcích dodavatelského řetězce. „Investiční náročnost, neustálé změny v nastavení procesů, požadavky na flexibilitu a nutnost dosahovat tzv. kritického množství zboží v systému jsou asi hlavními důvody, proč se stále více výrobců a obchodníků obrací se svými požadavky na zajištění logistiky na profesionální poskytovatele logistických služeb,“ uzavírá Petr Jahoda.
Zdroj : LogisticNEWS
