Domů Blog Strana 961

EFG je součástí České vodíkové technologické platformy

[quote]Česká vodíková technologická platforma (HYTEP) sdružuje společnosti, které se zaměřují na technologie využití vodíku jako alternativního paliva a na šíření osvěty o nich. Novým členem se stala společnost Energy financial group (EFG), která se specializuje na produkci energií z obnovitelných zdrojů. Přínos členství v HYTEP vidí EFG v možnostech spolupráce s ostatními členy platformy a v podpoře vývoje nových technologií. Tomáš Voltr, místopředseda představenstva EFG, se stal členem dozorčí rady platformy HYTEP.[/quote]

 

Úprava bioplynu na biometan, kterou se aktuálně nejvíce zabýváme v našem energetickém centru recyklace v Rapotíně, má blízko k vodíkovým technologiím,“ uvádí jeden z důvodů vstupu do platformy HYTEP Tomáš Voltr, místopředseda představenstva EFG. „Při čištění bioplynu na biometan dochází k oddělení metanu a CO2 a CO2 se pro nás v tu chvíli stává odpadní surovinou. Smísením vodíku a oxidu uhličitého, tzv. metanizací vodíku a oxidu uhličitého, může z přebytečného CO2 vzniknout syntetický zemní plyn. Technologie jdou velmi rychle dopředu, proto u jejich vývoje chceme být už dnes,“ vysvětluje T. Voltr.

 

Vstup EFG do platformy HYTEP a jejich dlouholetá zkušenost s biometanizací a technologií pro snížení skleníkových emisí České republiky, je důležitá pro dosažení evropských cílů,“ říká Karin Stehlík, ředitelka HYTEP.

 

Posláním platformy HYTEP je podpora vývoje vodíkových technologií a zavádění vodíkového hospodářství v ČR. HYTEP každoročně pořádá mezinárodní konferenci Hydrogen Days, která se v letošním roce uskuteční 27. – 29. března v Národní technické knihovně v Praze.

Investice do nemovitostí v Česku loni klesly skoro o třetinu

Kanceláře Ilustrační foto

[quote]Podle studie „Přehled trhu pro Českou republiku za čtvrté čtvrtletí roku 2018” (Market Overview for the Czech Republic for Q4 2018), již vypracovali experti globální konzultační společnosti Colliers International, se českému trhu s nemovitostmi ve 4. čtvrtletí roku 2018 velmi dařilo. Došlo v něm totiž k úspěšnému dokončení dvou největších transakcí roku – díky nimž se celkový roční objem investic vyšplhal na 2,62 miliardy eur.[/quote]

 

Navzdory těmto dvěma velkým transakcím ze čtvrtého kvartálu – z nichž první zahrnovala prodej části průmyslového portfolia společnosti CTP společnosti DEKA za 460 milionů eur a druhá prodej Fora Nová Karolina vlastněného společnostmi Mayer Bergman a HOOPP společnosti Reico za 209 milionů eur – poklesl celkový objem investic oproti roku 2017
o 30 %. Počet transakcí pak poklesl o 27 %. Tento vývoj poukazuje na hlavní výzvu, jíž tuzemský investiční trh čelí: nedostatek dostupných kvalitních nemovitostí na prodej.

 

Navzdory omezenému množství prémiových investičních příležitostí český trh s nemovitostmi zůstal loni atraktivní pro celou řadu investorů a kapitál proudil z 13 různých zemí.  Největší chuť investovat ale i tak ukázaly domácí subjekty s významným 62% podílem na objemu investic a 77 % všech transakcí.

 

„Česká republika má zdaleka největší podíl lokálních investorů ze všech zemí středoevropského regionu, což potvrzuje velkou důvěru v trh ze strany místních kupců,“ řekl Andy Thompson, ředitel investičního oddělení Colliers International pro Českou republiku a Slovensko.

 

Ve čtvrtém čtvrtletí 2018 dosáhla plocha moderních kancelářských prostor v Praze úrovně 3,48 milionu metrů čtverečních, přičemž přímo v roce 2018 bylo dokončeno cca 156 000 metrů čtverečních. Na konci roku bylo v Praze ve výstavbě nebo v rekonstrukci 348 800 metrů čtverečních kanceláří. 62 % z nich má být dokončeno v roce 2019, 31 % v roce 2020.

 

Ke konci roku dosáhla neobsazenost českých kancelářských prostor úrovně 5,1 %, což je nejnižší hodnota od roku 2005, kdy Colliers International začala místní trh monitorovat. Na základě objemu výstavby a čisté absorpce za posledního 3,5 roku Colliers očekává, že se do konce roku 2019 neobsazenost bude pohybovat v rozmezí 5 % až 7 %. Nejvyšší dosahované nájemné v centru Prahy je v rozmezí 21–22 eur/m2/měsíc, ve vnitřním městě v rozmezí
15–17 eur/m2/měsíc a ve vnějším městě na úrovni 13,5–15 eur/m2/měsíc. Předpokládaný je růst těchto nájmů nejen v centru města, ale i v lokalitách mimo ně.

 

Se 190 700 metry čtverečními ploch dokončených v posledním čtvrtletí roku 2018 se celkový objem dokončených průmyslových a skladových ploch vyšplhal oproti předešlému roku na 754 400 metrů čtverečních, což představuje nárůst o 8,4 %. Objem dokončovaných ploch neustále roste již od roku 2012, ale pořád je zhruba 21 % pod rekordní hodnotou dosaženou v roce 2007. Celkový objem ploch na konci roku 2018 činil 7,74 milionu metrů čtverečních.

 

Průměrná neobsazenost logistických a průmyslových ploch byla v České republice na konci loňského čtvrtého čtvrtletí na úrovni 4,6 %, což je meziročně o 0,5 procentního bodu více. V přepočtu jde asi o 354 900 metrů čtverečních ploch připravených k okamžitému nastěhování nájemců. Pouhých devět nemovitostí z toho však nabízelo plochy větší než 10 000 metrů čtverečních.

 

Nejvyšší dosahované nájemné v Praze a Brně se pohybuje na úrovni 4,25–4,75 eur/m2/měsíc, zatímco další poptávané regiony jako Ostrava, Plzeň a Ústí nad Labem mají nájemné
v rozmezí 4–4,35 eur/m2/měsíc.

 

V současnosti je ve výstavbě zhruba 433 900 metrů čtverečních skladových ploch, z nichž je 47 % již předpronajatých. Společnost Colliers očekává, že trend výstavby větších budov na míru bude pokračovat i v roce 2019 a míra neobsazenosti zůstane velmi nízká.

 

Celá studie „Přehled trhu pro Českou republiku za čtvrté čtvrtletí roku 2018” (Market Overview for the Czech Republic for Q4 2018) k nahlédnutí zde

 

Český výrobce turbínových zařízení plánuje do Indie dodávat pohony pro bezpilotní letouny

Na veletrhu Aero India 2019, který se ve dnech 20. až 24. února konal v indickém Bengaluru, se představila První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s. (PBS). PBS je renomovaným hi-tech výrobcem pohonných jednotek a zařízení pro oblast letecké techniky a významnou českou exportní firmou. Mezi její stěžejní výrobky patří turbínové pohonné jednotky, které dodává do více než 40 zemí světa, pomocné energetické jednotky a klimatizační systémy pro různé typy letounů a vrtulníků.

PBS v roce 2018 uvedla na trh dva nové typy proudových motorů v kategorii tahu 900 a 1500 Newtonů. Společnost tak rozšířila svoji řadu proudových motorů na 5 typů v rozmezí od 200 do 1500 Newtonů tahu. S takto ucelenou řadou proudových motorů, rozšířenou o nabídku turbovrtulových a turbohřídelových pohonných jednotek, plánuje společnost vstoupit na indický trh bezpilotních aplikací.

„Jsme připraveni splnit indická kritéria pro import, přičemž aktuálně si definujeme nutné kroky vedoucí k rozvoji obchodu s Indickou republikou. Nejedná se však o naši první zkušenost na indickém trhu,“ komentuje stávající obchodní úspěchy ředitel Divize letecké techniky PBS pan Roman Kolka. „V Indii v současné době létá 151 vrtulníků Mi-17 s našimi pomocnými energetickými jednotkami (APU) Safír 5K/G MI, které startují hlavní motory vrtulníku a dodávají elektrickou energii pro jeho předletovou přípravu,“ dodává Kolka.

Na veletrhu Aero India PBS prezentovala zejména svoji nabídku proudových motorů. Návštěvníci se na stánku PBS se mohli seznámit konkrétně s motory PBS TJ150 a PBS TJ40.

Obě pohonné jednotky vynikají především excelentním poměrem tahu a váhy, resp. vnějšího průměru motoru. Dalšími přednostmi jsou zejména kompaktní design, integrovaný startér, generátor a spolehlivost při startu v náročných klimatických podmínkách, což zahrnuje možnosti startu za letu při vysokých rychlostech i vysokých nadmořských výškách.

„Naši dosavadní úspěšnou spolupráci bychom rádi rozšířili také s výrobci různých typů bezpilotních letounů, které na indickém trhu podobně jako na dalších významných světových trzích zažívají prudký vzestup. V letectví působíme přes 50 let a celosvětově jsme dodali již více než 1000 proudových motorů a přes 4000 APU. Máme tak rozsáhlé zkušenosti jak s vlastní turbínovou technologií, tak také se zástavbou do různých typů letounů,“ dodává Roman Kolka.

PBS z více jak 90 % své produkty vyvíjí, vyrábí a testuje v rámci svých kapacit, a to včetně odlitků z vlastní divize přesného lití, které bude rovněž prezentovat na veletrhu Aero India.

Průzkum: evropský leasing v prvním pololetí poroste, optimismus však mírně klesá

Ilustrační foto

[quote]Podle manažerů evropských leasingových firem bude první polovina letošního roku pro jejich byznys příznivá, nicméně převažující optimismus ohledně dalšího vývoje na trhu mírně poklesl. Vyplývá to z ankety European Business Confidence Survey, kterou vždy jednou za půl roku provádí konzultantská společnost Invigors EMEA pro federaci evropských leasingových asociací Leaseurope. Jejím členem je i Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA).[/quote]

V poslední anketě, uspořádané v prosinci loňského roku, vyjádřilo 72 % respondentů názor, že v příštích šesti měsících bude evropský leasingový trh růst. V polovině roku 2018 tento postoj zastávalo 87 % dotázaných. Pokles obchodů nyní očekává 12 % manažerů, což je dvojnásobná úroveň v porovnání s předchozím měřením.

Rovných 40 % dotázaných navíc v aktuálním průzkumu potvrdilo, že čeká zhoršení situace v oblasti pohledávek z leasingu po lhůtě splatnosti, loni v červnu takto uvažovalo 23 % z nich. Žádnou změnu nyní nepředpokládá 49 % účastníků průzkumu, před půl rokem to bylo 65 %.

nalýza zároveň odhalila, že leasingové firmy počítají s určitým uvolněním konkurenčního prostředí, jen 20 % oslovených manažerů totiž očekává snížení marží, zatímco před půl rokem tento náhled vyjádřilo 39 % účastníků průzkumu. Růst čistého zisku své firmy v dalších šesti měsících předpovědělo v nejnovější studii 60 % respondentů (loni v červnu to bylo 70 %), pouze 7 % z nich naopak počítá s poklesem, to je stejný podíl jako v přechozím měření.

Partner společnosti Invigors EMEA Richard Ryan k výsledkům dodal: „Z průzkumu vyplývá, že evropský leasing by měl zažít úspěšný start do roku 2019, ale na obzoru se zřejmě objevují mračna. Existuje rostoucí menšina manažerů, která neočekává žádnou změnu v objemu obchodů, případně předpokládá jeho pokles. Další měřené ukazatele potvrzují spíše pozitivní trend, nicméně zdá se, že na trhu sílí obava z růstu špatných dluhů.“

Opatrně vyhlížejí příští měsíce také představitelé tuzemských leasingových firem sdružených v ČLFA. Důvodem je hlavně aktuální vývoj financování firemních investic. „Zatímco v kategorii financování domácností jsme loni vykázali nárůst obchodů o 1,9 %, v oblasti financování podnikatelů došlo k meziročnímu snížení o 2,1 %. Příčinou byl zejména pokles prodejů nových osobních automobilů. Hlavním rizikem pro letošní rok je slábnoucí dynamika tuzemské, ale i německé ekonomiky. Přesto předpokládáme celkový nárůst obchodů našich členských firem v řádech jednotek procent,“ říká generální tajemník ČLFA Jaroslav Krutilek.

Zdroj : ČLFA

Smlouva na mýtné s CzechToll/SkyToll platí

[quote]Smlouva mezi ministerstvem dopravy a konsorciem Czech Toll/Sky Toll na provoz mýtného je platná. Rozhodl o tom předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj, který potvrdil prosincové rozhodnutí úřadu a zamítl rozklad, který proti němu podala firma Kapsch. Firma podpis smlouvy napadla s tím, že odporoval dřívějšímu rozhodnutí ÚOHS. Úřad o rozhodnutí předsedy informoval v tiskové zprávě. Ministerstvo dopravy i CzechToll rozhodnutí vítají.[/quote]

Obě rozhodnutí ÚOHS tak jsou pravomocná, Kapsch proti nim může podat žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Kapsch už dnes oznámil, že se na soud obrátí. ÚOHS podle firmy porušil nejen vlastní rozhodovací praxi, ale i judikáty správního soudu či zásady Evropské komise.

Kapsch v rozkladu namítal, že ÚOHS ve svém rozhodnutí špatně vyhodnotil platnost a účinnost předběžného opatření v rozhodnutí z loňského září. ÚOHS v tomto rozhodnutí zčásti řízení zastavil a zčásti zamítl námitky firmy Kapsch, která v napadeném tendru neuspěla. Rozhodnutí ale nenabylo právní moci a podle námitky Kapsche tak platilo předběžné opatření, které ministerstvu zakazovalo uzavřít smlouvu s vítězem tendru až do pravomocného rozhodnutí.

„Předseda Úřadu se neztotožnil s námitkou, že Úřad nesprávně vyhodnotil platnost a účinnost předběžného opatření. Na základě toho předseda Úřadu nesouhlasí ani s názorem navrhovatele, že se předběžné opatření mělo vztahovat na celé společné řízení,“ uvedl úřad v tiskové zprávě.

Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) rozhodnutí potvrdilo správnost a zákonnost postupu ministerstva. „Může tak dál pokračovat příprava mýtného systému konsorciem společností CzechToll a SkyToll. Ve čtvrtek bude na ministerstvu kontrolní den, kde bude provozovatel prezentovat stav příprav,“ řekl Ťok.

Rozhodnutí ÚOHS uvítalo i vítězné konsorcium. „Takřka rok říkáme, že CzechToll zvítězil s nejlepší nabídkou v otevřené a férové soutěži. Nyní antimonopolní úřad náš názor potvrdil,“ řekl ČTK mluvčí CzechTollu Miroslav Beneš. Podle něj stát po spuštění nového mýtného systému ušetří stovky milionů korun ročně. Vítězné konsorcium CzechToll/SkyToll uspělo s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz.

ÚOHS se zadávacím řízením na systém elektronického mýtného začal zabývat z vlastní iniciativy v říjnu 2017. V tomto správním řízení, kterého se účastnilo pouze ministerstvo dopravy jako zadavatel tendru, vydal úřad v listopadu 2017 předběžné opatření, které ministerstvu zakazovalo uzavřít s vítězem tendru smlouvu až do pravomocného rozhodnutí.

V dalších měsících Kapsch k ÚOHS podal několik dalších podnětů, které se týkaly stejného tendru a úřad je postupně připojoval k původnímu správnímu řízení. V tomto řízení vydal souhrnné rozhodnutí o několika částech v září 2018.

V části, která se týkala posouzení průběhu tendru, nenašel ÚOHS žádnou chybu. Protože jediným účastníkem v této části řízení zůstávalo ministerstvo dopravy, které se vzdalo možnosti podat rozklad, podle ÚOHS přestalo platit i předběžné opatření zakazující uzavřít smlouvu. To však Kapsch neuznává.

V prosinci pak ÚOHS zamítl návrh Kapsche na zrušení podepsané smlouvy a o několik dní později zastavil také řízení o námitkách. Zamítnutí svých námitek už Kapsch napadl žalobou u Krajského soudu v Brně.

Elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007, systém funguje na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Za deset let se na mýtném vybralo 77,5 miliardy korun. Náklady na provoz činily zhruba 1,5 miliardy korun ročně. Nový satelitní systém zaváděný vítězem nového tendru nahradí dosavadní mikrovlnnou technologii a rozšíří se na dalších 900 kilometrů silnic první třídy, na nichž však ministerstvo dopravy umožnilo krajům a obcím zavést nulovou sazbu.

Taxíky bez taxametru?

Taxi - ilustrační foto

Vozidla taxislužeb už nebudou muset být vybavená taxametrem a střešní svítilnou. Řidiči navíc nebudou muset podstupovat zkoušky z místopisu. Navrhuje to novela zákona o silničně dopravě, kterou ve středu projedná vláda. Stát tím chce umožnit větší využití moderních technologií v taxislužbě a zároveň vyrovnat podmínky pro klasické taxislužby a alternativní přepravce.

Části řidičů taxi kolem Sdružení českých taxikářů se návrh nelíbí. Podle nich nebyly při sestavování novely zapracovány jejich připomínky a návrh vyvolá chaos.

Změny se dotknou desetitisíců řidičů. Jen v Praze podle odhadů působí přes 8000 taxikářů, další skoro 3000 šoférů jezdí pro alternativní přepravce Uber a Taxify.

Klíčovou změnou v novele je zrušení povinnosti vést záznam o provozu vozidla. Auta taxislužeb tak už nebudou muset mít taxametry jako dosud. Místo nich by mohly využívat mobilní aplikace, které už nyní používají řidiči společností Uber nebo Taxify. Podle ministerstva dopravy je povinný taxametr v dnešní době zbytečný a sníží se tak zátěž podnikatelů.

Další novinkou je částečné zrušení povinné střešní svítilny na vozidle. Místo ní budou muset nově být všechna vozidla provozující taxislužbu označena evidenční nálepkou vydanou místním dopravním úřadem za zhruba 500 korun. Platilo by to ale pouze pro taxikáře, jejichž služby si zákazníci budou objednávat předem. Střešní svítilnu tak budou nadále mít vozy taxi, které si lidé objednávají přímo na ulici.

Použití taxametru a označení vozidla střešní svítilnou už teď není vyžadováno v případech, kdy je přeprava domluvená na základě písemné smlouvy a je předem domluvená její cena.

Omezit by se měla také pravomoc obcí stanovit jako podmínku znalost místopisu, absolvování zkoušek obsluhy taxametru a právních předpisů upravujících provozování taxislužby a ochranu spotřebitele. Města už také nebudou smět stanovovat povinné náležitosti aut, například barvu karoserie nebo minimální rozměry vozidla. Úřady budou dále zodpovědné za evidenci a povolování taxislužeb a vydávání licencí pro řidiče.

Novela počítá s odpovědností provozovatelů taxislužby, včetně zprostředkovatelů, za to, že služby budou poskytovat pouze řidiči s oprávněním. To se dotkne především alternativních přepravců, kteří budou ručit za to, že služby poskytuje řidič se všemi potřebnými doklady.

Sdružení českých taxikářů se návrh nelíbí. Kritizují například zrušení povinnosti mít ve voze taxametr, mobilní aplikace podle nich není dostatečnou zárukou. Loni nespokojení taxikáři uspořádali v Praze několikrát protest proti alternativním přepravcům.

Výhrady má ovšem i Taxify, podle níž je problémem především navrhovaná zodpovědnost platformy za to, že službu bude poskytovat řidič se všemi oprávněními. Podle firmy není možné v reálném čase ohlídat, že zaregistrovaný řidič používající aplikaci nepředá vozidlo i telefon někomu jinému. „Zprostředkovatel tohle dokáže zabezpečit při úvodní registraci, nikoliv však při samotné činnosti,“ řekl šéf tuzemského Taxify Roman Sysel. Zodpovědnost platforem napříč odvětvími, nejen v dopravě, by podle něj měl řešit samostatný zákon, jako je tomu například na Slovensku.

Podle taxikářů Uber a Taxify porušují zákon, protože jejich řidiči jezdí bez licence, a navíc nemusí splňovat stejné podmínky jako provozovatelé klasických taxislužeb. K těmto povinnostem patří nyní zejména povinný taxametr, označení vozidla a zkoušky z místopisu.

Některé pražské taxikáře provázela špatná pověst za účtování přemrštěných částek zejména zahraničním turistům. Podle zástupců taxikářů se to týká zlomku řidičů. Úředníci magistrátu pravidelně pořádají kontroly jak taxikářů, tak řidičů Uberu. Existuje i specializovaná skupina městské policie zaměřená na taxislužby.

Kapsch podá žalobu k soudu

Provoz na dálnici D1 v Bohumíně.

[quote]Společnost Kapsch se kvůli rozhodnutí antimonopolního úřadu o mýtném tendru obrátí na soud. Současný provozovatel mýtného systému nesouhlasí s dnešním rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který potvrdil platnost smlouvy mezi ministerstvem dopravy a konsorciem CzechToll/SkyToll. Úřad podle firmy porušil nejen vlastní rozhodovací praxi, ale i judikáty správního soudu či zásady Evropské komise. Rakouská společnost už v minulosti avizovala, že spor může skončit u mezinárodní arbitráže nebo Evropské komise.[/quote]

Antimonopolní úřad na konci loňského roku zamítl stížnost Kapsche proti mýtné smlouvě mezi vítězným konsorciem a státem. Kapsch argumentoval tím, že stát porušil předběžné opatření vydané ÚOHS, které mu zakazovalo smlouvu podepsat. Podle ministerstva dopravy ovšem předběžné opatření pozbylo platnosti. Předseda ÚOHS Petr Rafaj dnes prosincové rozhodnutí úřadu potvrdil a zamítl rozklad, který proti němu podal Kapsch.

„Zamítavé rozhodnutí předsedy ÚOHS nás nepřekvapilo, pouze potvrdilo dříve nastavenou linii první instance. Trváme na tom, že ÚOHS flagrantně porušil naše práva na spravedlivý a transparentní proces. Obrátíme se na nezávislý soud, aby o tom rozhodnul,“ řekl Šimoník.

Kapsch tvrdí, že antimonopolní úřad porušil vlastní rozhodnutí a předběžné opatření platí. Podle mluvčího firma v minulosti žádala po spojení všech řízení okolo mýta do jednoho řízení o vydání nového předběžného opatření. „Tehdy nám bylo ze strany ÚOHS sděleno, že by to bylo nadbytečné, neboť už přece předběžné opatření existuje,“ podotkl Šimoník s tím, že ÚOHS měl podobné ujištění podat i krajskému soudu, na který se Kapsch s žádostí o předběžné opatření také obrátil.

ÚOHS dnes oznámil, že předseda úřadu nesouhlasí s tvrzením Kapsche, že se předběžné opatření mělo vztahovat na celé společné řízení. Podle něj úřad platnost a účinnost předběžného řízení vyhodnotil správně a předběžné opatření tak přestalo platit po rozhodnutí ÚOHS, ve kterém neshledalo protiprávnost mýtného tendru. Rozhodnutí uvítalo ministerstvo dopravy i vítězné konsorcium. Přípravy nového mýtného systému tak budou pokračovat.

V mýtném tendru zvítězilo konsorcium CzechToll/SkyToll, které uspělo s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz.

ÚOHS se zadávacím řízením na systém elektronického mýtného začal zabývat z vlastní iniciativy v říjnu 2017. Právě v tomto správním řízení vydal předloni v listopadu předběžné opatření, které ministerstvu zakazovalo uzavřít s vítězem tendru smlouvu až do pravomocného rozhodnutí. V následujících měsících úřad zahájil na návrh Kapsche další čtyři správní řízení, které postupně spojoval do jednoho správního řízení, jež ukončil loni v září.

V prosinci ÚOHS zamítl návrh Kapsche na zrušení podepsané smlouvy a o několik dní později zastavil také řízení o námitkách. Zamítnutí námitek už Kapsch napadl žalobou u Krajského soudu v Brně.

V ČR chybí tisíce řidičů, problémem jsou mzdy a stárnutí

Ilustrační foto

[quote]V Česku chybí tisíce profesionálních řidičů. Problémy jsou způsobeny především výší mezd, průměrně to v dopravě je 27.000 korun. Zároveň roste věkový průměr šoférů, který je 57 let. V Česku je nyní zhruba 130.000 profesionálních řidičů, podle dopravců jich k ideálnímu stavu schází přes 15.000.[/quote]

Stavy řidičů se dopravním firmám dlouhodobě nedaří doplňovat, problémy s nedostatkem šoférů se tak prohlubují. „Jde o profesi, která je psychicky, ale i fyzicky náročná. Řidiči totiž často pracují v poměrně dlouhých časových turnusech. Navíc s sebou nese poměrně vysokou míru stresu, zodpovědnosti a rizika,“ uvedl Michal Novák z Profesia.cz. Zásadním problémem je zejména výše průměrné mzdy, která je například proti maloobchodu o zhruba 4700 korun nižší.

Nízký zájem je podle statistik pracovního portálu zejména v kamionové dopravě. Zatímco na jednu pracovní nabídku na pozici řidiče odpoví téměř osm zájemců, na řidiče kamionu je to pouze 4,6 odpovědi. Na nabídky řidiče autobusu průměrně přijde 7,6 odpovědi. Poměrně nízký zájem je i o práci dispečera, na jednu nabídku reaguje zhruba pět zájemců.

Největší poptávka po zaměstnancích je v Praze a Středočeském kraji, odkud bylo 40 procent všech nabídek z dopravy portálu. Zájem o řidiče je také v Brně nebo v Plzeňském kraji, nejméně na Zlínsku a Karlovarsku.

Nedostatek řidičů se pravděpodobně bude zvyšovat, roste totiž i jejich věkový průměr. V současné době je podle oborových organizací průměrný věk řidiče z povolání 57 let a v posledních letech se zvyšuje. Dopravní firmy tak v příštích letech čeká další odliv zaměstnanců. Podle prognóz do pěti let odejde až třetina řidičů autobusů do důchodu. Dopravcům se přitom nedaří odcházející šoféry nahradit mladšími.

Dopravní společnosti se snaží nábor rozšiřovat. Čím dál častěji tak přijímají na pozice řidičů ženy, možností jsou také pracovní síly ze zahraničí. Tento trend však podle dopravců komplikuje složitý a pomalý mechanismus udělování pracovních povolení v Česku. Podle Nováka navíc dopravcům schází lepší plánování kariéry starších řidičů, případně zavádění flexibilnějších pracovních úvazků.

ČD i RegioJet loni vyplatily rekordní odškodnění za zpoždění

Regiojet - ilustrační foto

[quote]Největší tuzemští dopravci loni vyplatili cestujícím rekordní odškodnění za zpoždění nebo zrušení svých spojů. České dráhy v roce 2018 na kompenzacích vyplatily 2,1 milionu korun, což bylo meziročně o 18,5 procenta více. Konkurenční RegioJet pak vynaložil přes pět milionů korun, dopravce totiž poskytuje kompenzace nad rámec povinných odškodnění. Méně naopak loni vyplatil Leo Express.[/quote]

České dráhy se při vyplácení kompenzací řídí pravidly EU. Na čtvrtinu z ceny jízdného má cestující nárok při zpoždění od 60 do 119 minut, pokud cena jízdenky přesáhne 16 eur (asi 410 korun) u mezistátních spojů a 400 Kč u vnitrostátních linek. Při vyšším zpoždění dopravce uhradí polovinu jízdného, přičemž kompenzace se vztahuje na jízdné od 200 Kč, respektive osmi eur. Odškodnění RegioJetu se odvíjí podle délky zpoždění a doby jízdy linky. Společnost oproti konkurenci hradí v případě velkého zpoždění i plnou cenu jízdného i v případech, kdy zpoždění nezavinil. Leo Express vrací část jízdného při zpoždění nad 60 minut, a to podle společnosti bez ohledu na zavinění ze strany dopravce.

Loňské kompenzace Českých drah a RegioJetu byly dosud nejvyšší. ČD za zpoždění vyplatily cestujícím 1,82 milionu korun, dalších 300.000 korun uhradily na zajištění taxislužby nebo hotelu v případě ujetí posledních spojů z důvodu zpoždění přípojného vlaku. Většinu peněz dráhy vyplatily za zpoždění mezistátních spojů, které tvořily až 80 procent.

Státní dopravce loni plnil svůj jízdní řád na 89 procent z celkového počtu 2,5 milionu vlaků. Podle mluvčího ČD Petra Šťáhlavského byla většina loňských zpoždění vlaků státního dopravce způsobena vnějšími vlivy, jako jsou například výluky nebo technické poruchy na dopravní cestě, nepříznivé počasí nebo nehody na trati. Dráhy tak podle mluvčího zavinily pouze 15 procent ze všech svých loňských zpoždění, zpravidla kvůli poruchám vlaků.

Konkurenční RegioJet loni na odškodněních vyplatil výrazně více než konkurence. Mnohem vyšší úhrady na odškodněních oproti konkurenci jsou způsobeny především kompenzační politikou soukromého dopravce, který z nich podle svého vyjádření udělal konkurenční výhodu. RegioJet totiž poskytuje kompenzace i ve vymezených případech, kdy zpoždění nezavinil. Tento systém odškodnění společnost zavedla na podzim 2017, loňské kompenzace tak výrazně překonaly odškodnění z předchozích let.

Dalšího soukromého dopravce Leo Express naopak loňská zpoždění stály méně. Společnost na kompenzacích vyplatila necelých 73.000 korun, což je o téměř polovinu méně než v roce 2017. Podle mluvčího Emila Sedlaříka byla většina zpoždění způsobena výlukami na tratích.

Der Spiegel: Limit na dálnicích by snížil úmrtí o 140 ročně

[quote]Berlín – Zhruba o 140 by ročně klesl počet mrtvých na německých dálnicích, pokud by se na nich stanovila maximální rychlost. Vyplývá to alespoň z datové analýzy magazínu Der Spiegel, který srovnával počty nehod a jejich důsledky v úsecích s rychlostním limitem a bez něho.[/quote]

I když je četnost dopravních nehod v úsecích s rychlostním omezením dokonce vyšší než na úsecích bez limitu, jejich důsledky jsou dramaticky odlišné. Počet smrtelných nehod v úsecích bez omezení rychlosti je totiž na ujetý kilometr o 75 procent vyšší než na těch částech německých dálnic, kde určitý limit – nejčastěji mezi 100 až 130 kilometry za hodinu – platí. V případě těžce zraněných je rozdíl zhruba pětinový.

Pokud by se omezení rychlosti, které nyní platí na necelé třetině německých dálnic, rozšířilo na všechny úseky, mohlo by to podle časopisu vést k poklesu úmrtí o asi 140 ročně.

V roce 2017 na německých dálnicích zemřelo 409 lidí, na všech zdejších silnicích 3177, což bylo nejméně od zavedení příslušné statistiky před více než 60 lety.

Znovu diskutovat o možném omezení maximální rychlosti na dálnicích se ve spolkové republice začalo v lednu kvůli návrhu jedné z vládních pracovních skupin, podle níž by opatření vedlo k podstatnému snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) a tím ke snazšímu dosažení klimatických cílů.

Veřejnost by zřejmě stanovení maximální rychlosti, které už odmítla vláda, rozdělilo. Pro limit 130 kilometrů v hodině se v průzkumu pro veřejnoprávní televizi ARD vyslovilo 51 procent dotázaných, proti jich bylo 47 procent. Mnohem spíše by takový krok podpořily ženy, a to v poměru 60 ku 38. Z mužů by jich limit chtělo 42 procent, 57 procent jich je proti.

Dosavadní zákonná úprava maximální rychlost na německých dálnicích nestanovuje. Zároveň však platí obecné doporučení nepřekračovat 130 kilometrů v hodině. Kdo tuto rychlost překročí a stane se účastníkem dopravní nehody, musí počítat s tím, že bude větší mírou ručit za škodu, která při ní vznikla.

 

Zdroj :ČTK

Logistický kalendář