Domů Blog Strana 964

OBAL ROKU 2019: kategorie POTRAVINY

 

[quote]Jste výrobci, nebo dovozci potravin? Grafické studio, nebo konstruktéři zajímavého obalu pro potraviny či potravinové doplňky? Přihlaste se do jediné certifikované obalové soutěže s cílem vyzdvihnout  a propagovat nejlepší myšlenky, inovace a technologie v oblasti balení.[/quote]

KATEGORIE POTRAVINY

Tentokrát představujeme nejpočetnější kategorii: POTRAVINY.

Přihlásit se do ní mohou obaly sloužící k balení, ochraně a přepravě potravin, včetně cukrovinek a výživových doplňků. Potraviny sušené, chlazené, nebo i mrazené a jejich obaly se všemi typy obalových materiálů.

 

Odborná porota i posouzení uživateli obalů

V soutěži OBAL ROKU exponáty posuzuje odborná porota, která je s obaly v dennodenním kontaktu. Získáte tak zpětnou vazbu od odborníků! Názory  přímo od spotřebitelů získáváme marketingovým průzkumem nezávislé agentury Kantar CZ.

Jak je možné, že přihlášené obaly jsou vidět ode dne přihlášení? Spolupracujeme se 18ti mediálními partnery, ode dne přihlášení zveřejníme přihlášený exponát na webu soutěže.

Slavnostní předávání trofejí a ocenění  proběhne 24. října 2019.na obalovém Galavečeru OBAL ROKU.

Benefity pro oceněné v soutěži OBAL ROKU

● Marketingová podpora obalu a produktu

● Licence k užití loga OBAL ROKU na vlastní propagační materiály

● Marketingová podpora designérů i podílejících se společností

● Mediální propagace přes mediální partnery v hodnotě 100 000 Kč

● Zviditelnění autorů konstrukce a designu

● Originální trofej a certifikát

● Speciální ocenění Save Food, Cena spotřebitele, Etiketa roku či Design roku.

● Cena spotřebitele – speciální ocenění udílené spotřebiteli, data jsou získávána průzkumem agenturou Kantar CZ

● Jedinečná možnost být nominován do WorldStar Awards

● OBAL ROKU = VĚC VEŘEJNÁ, výstava vybraných obalů během veletrhu REKLAMA-POLYGRAF-OBALY

● Viditelnost na významných obalových akcích na českém i zahraničním trhu

● a další.

 

 

Zdroj : SYBA

Zákaz billboardů u dálnic platí od září 2017, část stále stojí

[quote]Výběr událostí kolem zákazu billboardů u dálnic a silnic prvních tříd (Ústavní soud dnes vyhlásí, jak rozhodl o návrhu skupiny senátorů na zrušení tohoto zákazu):[/quote]

4. května 2012 – Sněmovna přijala pozměňovací návrh Senátu a rozhodla, že by do pěti let měly zmizet reklamní billboardy od silnic první třídy a dálnic. Poslanci původně v únoru 2012 schválili omezení reklamy u všech silnic a dálnic, horní komora o dva měsíce později nařízení zmírnila. Reklama měla zmizet z ochranného pásma širokého 250 metrů u dálnic (a 50 u silnic prvních tříd), mimo poutače motelů či restaurací. Asociace venkovní reklamy tehdy označila zákon za rozumný kompromis, který nebude mít fatální následky pro tento obor reklamy.

1. září 2012 – Novela zákona o pozemních komunikacích vstoupila v platnost. Pětileté období, během kterého měly poutače zmizet, bylo zvoleno proto, že se v předchozím období reklamní zařízení povolovala maximálně na pět let. U těchto povolení se čekalo, až lhůta skončí a další už se nevydávala. Termín v roce 2017 se ale týkal i starších smluv, kdy byla povolení vydávána bez časového omezení.

31. ledna 2013 – Americká společnost A.C.E. Media oznámila, že kvůli zákazu bude po České republice požadovat odškodnění. Škodu předběžně vyčíslila na více než 20 milionů amerických dolarů. Firma měla řadu billboardů bez časového omezení.

Duben 2016 – Poslanec hnutí ANO Stanislav Berkovec přišel s novelou zákona o pozemních komunikacích, která by prodloužila lhůtu pro odstranění billboardů z pěti na deset let. Zdůvodnil ji možnými arbitrážemi proti státu i dopady na zaměstnanost a na příjmy veřejných rozpočtů. Začátkem května Berkovcův návrh odmítla vláda, zejména kvůli bezpečnosti provozu.

25. července 2017 – Prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy (SPVR) Marek Pavlas řekl, že provozovatelé poutačů budou zákaz respektovat, řada z nich se ale chce s Českou republikou soudit o ušlý zisk.

27. srpna 2017 – Ministerstvo dopravy (MD) oznámilo, že reklamní poutače se nejspíš nepodaří odstranit hned od září, kdy začne platit nový zákon. Pokud je totiž provozovatelé neodstraní sami, přijdou na řadu lhůty dané zákonem.

28. srpna 2017 – Skupina 17 senátorů se kvůli zákazu billboardů u dálnic a silnic první třídy obrátila na Ústavní soud (ÚS). Zákaz podle nich porušuje principy právní jistoty a zákaz retroaktivity, dále zasahuje do práva na podnikání a ocitá se v rozporu s mezinárodní ochranou investic.

30. srpna 2017 – Prezident SPVR Pavlas prohlásil, že provozovatelé billboardy podél dálnic a silnic první třídy neodstraní. Stáhnou z nich ale reklamy a nahradí je nekomerčním motivem. Podle jejich právního výkladu se tak vyhnou povinnosti billboardy bourat. MD takový výklad odmítlo.

1. září 2017 – Zákaz vstoupil v platnost. Zatímco někteří provozovatelé billboardy začali odstraňovat, jiní jen reklamní sdělení nahradili státní vlajkou. Tím podle SPVR změnili charakter ploch, které „již nadále nebyly reklamním zařízením tak, jak je definuje zákon“. Podle ministerstva ale názor svazu před soudem neobstojí.

8. září 2017 – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začalo sčítat billboardy, kterých se týká zákaz. Silničáři celkem kolem dálnic a silnic prvních tříd napočítali 6891 poutačů, požadavky zákona nesplňuje 3000 z nich. První z billboardů začalo ŘSD odstraňovat začátkem října, a to na dálnici D1 na Vysočině.

20. října 2017 – Mluvčí SPVR oznámil, že provozovatelé billboardů sami odstraní poutače, na něž je ve výzvě upozornilo ministerstvo dopravy. Zdůraznil přitom, že aktuální dohoda se týká pouze prvních několika kusů z odhadovaných asi 3000 poutačů. Důvodem změny názoru je způsob, jakým silničáři začali billboardy odstraňovat.

19. ledna 2018 – Ministerstvo financí vybralo advokátní kancelář pro případnou arbitráž s majitelem společnosti A.C.E. Media, který ale dosud spor s ČR nezahájil.

13. prosince 2018 – MD informovalo, že kolem dálnic a silnic první třídy stále zůstává více než tisícovka nelegálních billboardů, z toho stovky kolem dálnic.

Sankce USA zbrzdí o rok sériovou výrobu ruského letadla MS-21

[quote]Sériová výroba ruského komerčního letadla MS-21, prvního civilního stroje ruské výroby od rozpadu Sovětského svazu, který bude schopen konkurovat letadlům Airbus a Boeing, se o rok zpozdí. Důvodem jsou sankce Spojených států. Řekl to dnes generální ředitel ruského státního průmyslového konglomerátu Rostec Sergej Čemezov. Firma je výrobcem letadla.[/quote]

Letoun MS-21 má dva motory a je určen pro lety na střední vzdálenosti. Zatím byly postaveny tři prototypy. Sériová výroba měla podle firmy začít na konci letošního roku, ale kvůli americkým sankcím nezačne dřív než na konci roku 2020, prohlásil Čemezov.

Vládní úředníci už dříve uvedli, že sankce přerušily dovoz součástek důležitých pro křídla a části svislé ocasní plochy z USA a Japonska. Čemezov prohlásil, že Rusko nyní bude muset vyrobit tyto nezbytné součásti samo, což zabere nějaký čas.

„Protože Američané zastavili dodávky kompozitních materiálů (pro křídla), přesouváme se k výrobě našich vlastních kompozitů,“ citovala agentura Interfax Čemezova. Kompozitní materiály jsou složeny ze dvou nebo více složek s rozdílnými vlastnostmi, jež dohromady dávají konečnému výrobku nové vlastnosti, které nemá sama o sobě žádná z jeho součástí. Křídlo z kompozitních materiálů je tak lehčí a zároveň pevnější, než kdyby bylo vyrobeno například z hliníku.

Ruské aerolinky Aeroflot si už dohodly pronájem 50 nových letadel. Moskva také uvedla, že jedná o možnosti koupě nových letadel se Sýrií, píše agentura Reuters.

Jediné evropské aerolinky přestaly létat s ruskými suchoji

[quote]Irská letecká společnost CityJet přestala létat s letouny Suchoj Superjet 100. Dosud byla byla prvním a jediným evropským uživatelem těchto ruských dopravních strojů. Dnes o tom informoval ruský deník Vedomosti. Letadla budou zřejmě prodána ruským aerolinkám Azimut.[/quote]

Informace o letecké flotile na stránkách aerolinek CityJet již neobsahují zmínku, že firma používá sedm ruských letadel Superjet 100, které pořídila na leasing v letech 2016 a 2017. Podle informací Vedomostí by některé z vyřazených letounů mohly být prodány ruským aerolinkám Azimut, které sídlí v Rostově na Donu.

Ředitel dopravní divize ruského producenta letadel Suchoj Alexandr Rubcov již v prosinci uvedl, že CityJet možná letouny Superjet 100 přestane používat. Nynější ukončení provozu ruských letadel společností CityJet Rubcov nepřímo potvrdil. „Nevylučujeme, že pokud nenalezneme jinou variantu, můžeme (s firmou CityJet) ukončit naši spolupráci,“ řekl Rubcov. „Vycházíme z toho, že máme jiného evropského klienta (slovinskou společnost Adria Airways), jemuž se během dvou let chystáme dodat 15 letadel.“

Smlouvu s leteckým přepravcem CityJet podepsal Suchoj v roce 2015. Předpokládala dodávku 15 letadel Superjet 100 s opcí na pořízení dalších 16. Nakonec ale CityJet převzal pouze sedm strojů, které v poslední době pronajímal aerolinkám Brussels Airlines.

 

Zdroj : ČTK

Škoda Vagonka vyhrála v Lotyšsku tendr za 6,2 mld Kč

[quote]Ostravská společnost Škoda Vagonka ze skupiny Škoda Transportation vyhrála tendr Lotyšských drah na dodávku 32 elektrických vlaků. Lotyšské dráhy to dnes oznámily v tiskové zprávě. Hodnota zakázky včetně zbudování depa, dodávky náhradních dílů a vyškolení zaměstnanců činí téměř 242 milionů eur (asi 6,2 miliardy korun). Firmy, co v tendru neuspěly, mají ještě desetidenní lhůtu na odvolání.[/quote]

„Ukazuje se, že Škoda Vagonka nabídla ekonomicky a technicky nejlepší řešení,“ sdělil serveru mluvčí vagonky Michal Tobrman. Podle něj je Škoda připravena podepsat smlouvu a začít pracovat na výrobě vlaků. Vlaky by měly být dodány v letech 2020 až 2023. Lotyši s nimi počítají na paprskovité trasy z Rigy směrem na města Aizkraukle, Tukums, Skulte a Jelgava, píše web.

Původně Lotyšské dráhy vyhlásily vítězem tendru společnost Talgo. Škoda a další uchazeči se ale obrátili na lotyšský antimonopolní úřad a po jeho rozhodnutí vyhlásil dopravce vítězem Škodu. Jejími konkurenty jsou vedle Talga ještě CAF a Stadler.

Škoda Vagonka vyrábí elektrické vlaky pro příměstskou dopravu, motorové soupravy nebo osobní přípojné vozy. Společnost je přímým pokračovatelem více než 115 let dlouhé tradice výroby osobních kolejových vozidel, v roce 2001 se výroba přestěhovala ze Studénky do Ostravy a v roce 2005 firmu ovládla skupina Škoda Transportation.

 

Zdroj : ČTK

Aerolinky Flybmi, které létaly i z Brna do Mnichova, zkrachovaly

[quote]Britské regionální aerolinky Flybmi, které provozovaly pravidelné linky i z Brna do Mnichova, zkrachovaly a s okamžitou platností zrušily všechny lety. Informovala o tom dnes společnost v prohlášení. Zdůvodnila to mimo jiné nárůstem cen paliv v poslední době i nejistotou, která panuje kolem chystaného odchodu Británie z EU.[/quote]

Aerolinky Flybmi létaly se 17 stroji do 25 evropských měst a zaměstnávají 376 lidí v Británii, Německu, Švédsku a Belgii. Mezi Brnem a Mnichovem provozovaly 11 letů týdně. Loni uskutečnily na 29.000 letů a přepravily 522.000 cestujících.

Náměstkyně jihomoravského hejtmana Taťána Malá (ANO) ČTK řekla, že je to pro kraj překvapení. „Podle mých informací společnost žádné problémy neavizovala. Je ale pravdou, že za poslední rok zkrachovalo mnoho leteckých společností. Kraj udělá vše pro to, aby vysoutěžil nového poskytovatele leteckých služeb,“ uvedla Malá. Podle ní to ale může trvat třeba i půl roku.

Cestující, kteří měli koupené letenky s touto společnosti, mají podle jejího mluvčího kontaktovat cestovní kancelář, přes kterou si letenky koupili. Případně mají kvůli refundaci kontaktovat vydavatele bankovních karet, jejichž prostřednictvím si letenky koupili. Lidem, kteří si koupili letenky přímo přes Flybmi, budou vráceny peníze.

 

Zdroj : ČTK

Pošta bude cenu balíků namísto hmotnosti určovat podle velikosti

[quote]Česká pošta od března změní výpočet ceny posílaných balíků, namísto hmotnosti se bude nově určovat podle velikosti. ČTK to sdělil Ivo Vysoudil z tiskového oddělení společnosti. Z ceníků zveřejněných na webu pošty vyplývá, že u služby Balík Na poštu bude nově zaslání nejmenšího balíku do 35 centimetrů stát 109 korun. Dosud lidé za poslání nejlehčího balíku do dvou kilogramů v rámci stejné služby zaplatili 108 korun.[/quote]

„Nedá se jednoznačně říci, že odesílání balíků prostřednictvím České pošty podraží. Někteří zákazníci naopak při odesílání balíků mohou ušetřit. Navíc zavádíme takzvaný e-štítek, což znamená, že si klient v aplikaci nebo na webu předvyplní adresní údaje. Klient ušetří jednak čas u poštovní přepážky a získá slevu deset korun,“ uvedl Vysoudil. Poslání nejtěžšího balíku do 50 kilogramů stálo doposud u zmiňované služby 239 korun, nově bude pošta za největší balík do 240 centimetrů účtovat 339 korun.

Webu TN.cz Vysoudil řekl, že smyslem změn je především zefektivnit procesy při třídění balíků či přepravě. „Pokud budou mít balíky standardizovaný obal – tj. drží tvar, může se s nimi při přepravě lépe manipulovat, více se jich vejde do přepravních klecí a podobně. Naopak nestandardizované balíky, které nedrží tvar nebo jsou například v černém obalu, se musí třídit ručně, nikoliv automaticky,“ uvedl.

Balíky podle něj budou nově rozdělovány podle nejdelší strany do kategorií: S (35 cm), M (50 cm), L (100 cm), XL (240 cm). „Tato změna cenové politiky se týká pouze balíků zasílaných v České republice. U balíků do zahraničí prozatím zůstává cena podle váhových kategorií,“ řekl ČTK Vysoudil.

Dodal, že změna zjednoduší podání pro klienty, kteří si budou moci změřit balík sami a hned vědět, kolik zaplatí. Změna by měla také zjednodušit přípravu na budoucí produkty České pošty, jako je například zavedení výdejních či příjmových schránek na zásilky.

Česká pošta musí jako držitel poštovní licence provozovat na základě nařízení vlády minimálně 3200 poboček. Část z nich je ale ztrátová. Státní podnik s ročními tržbami zhruba 20 miliard Kč zaměstnává asi 30.000 lidí.

Ceny balíků u služby Balík Na poštu (v Kč; včetně DPH) 

Dosud:

do 2 kg 108,-
do 5 kg 117,-
do 10 kg 137,-
do 15 kg 183,-
do 20 kg 207,-
do 30 kg 239,-

 

Od 1. března 2019:

do 35 cm 109,-
do 50 cm 139,-
do 100 cm 189,-
do 240 cm 339,-

 

Zdroj: Česká pošta.

Vláda projedná koncepci vodní dopravy včetně stavby jezu u Děčína

[quote]Stavba vodního jezu u Děčína je součástí Koncepce vodní dopravy do roku 2023, kterou v pondělí dostane k projednání vláda. Ministerstvo dopravy ji prosazuje jakožto klíčový prvek pro další rozvoj tuzemské vodní dopravy i přes negativní ekologické dopady projektu na okolní krajinu. Původně měl kabinet koncepci řešit na začátku února.[/quote]

Podle ministerstva dopravy převažuje v případě jezu veřejný zájem nad případnými zásahy do krajiny. Plavební stupeň považuje úřad za nepostradatelný pro další budoucnost vodní dopravy v Česku. Měl by výrazně zvýšit splavnost Labe v úseku, který je podstatnou část roku pro lodě uzavřen. Jeho stavbu si dlouhodobě přejí rejdaři. Ekologové upozorňují, že stavba by byla protiprávní a Česku by hrozily sankce od Evropské unie.

Stavbu dlouhodobě brzdí problémy s vyhodnocením jejího vlivu na životní prostředí. Vláda před rokem podmínila stavbu plavebního stupně stanovením kompenzačních opatření za případné zničení přírody. V této souvislosti loni rozhodovala Správa národního parku České Švýcarsko o stanovení možných kompenzačních opatření. Správa došla k závěru, že negativní dopady stavby na krajinu nelze v tuzemsku dostatečně kompenzovat.

Stát se proto pokouší vyjednat u Evropské komise možnost, že by negativní dopady stavby na krajinu kompenzoval v zahraničí. Česko by tak investovalo do ekologie v cizině. Odpověď zatím státní orgány od komise, zda je takové řešení možné, nedostaly.

Ekologové postup ministerstva dopravy kritizují, podle nich je koncepce nezákonná a porušuje tuzemské i evropské zákony. Česku by podle organizace Arnika hrozily vysoké pokuty od Evropské komise nebo odejmutí části peněz z evropských dotací.

Stavbu jezu měla původně řešit Národní koalice pro boj se suchem na svém jednání minulý týden, nakonec se tak nestalo. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) tehdy řekl, že se schůzky na toto téma s ministrem dopravy Danem Ťokem (za ANO) a dalšími ještě budou konat. Podle informací od tiskového oddělení ministerstva životního prostředí se ale dosud jednání neuskutečnilo.

Koncepce mimo jiné počítá s plavebním stupněm u Přelouče a modernizací dalších vodních staveb v tuzemsku. Cílem je především navýšit nákladní přepravy na tuzemských řekách. V roce 2017 rejdaři převezli 1,567.700 tun nákladu, meziročně o zhruba 210.000 tun méně. Pokles pokračoval i loni.

Plavební stupeň u Děčína patří stejně jako další připravovaný jez u Přelouče do seznamu staveb, na které se vztahuje novela zákona o urychlení výstavby dopravní a jiné infrastruktury.

 

Zdroj : ČTK

Od každé šesté dopravní nehody viník loni ujel

[quote]Viníci loni podle Centra dopravního výzkumu (CDV) ujeli zhruba od každé šesté dopravní nehody, stalo se tak v 17.872 případech. Jde o nejvyšší podíl od vzniku samostatné České republiky, uvedl dnes v tiskové zprávě Lukáš Kalouda z centra. Policie loni evidovala celkem 104.764 nehod. Za ujetí od nehody hrozí pokuta až 5000 Kč a ztráta až sedmi bodů v bodovém hodnocení řidičů.[/quote]

„Ačkoliv drtivá většina nehod, kdy viník z místa nehody ujel, byla jen s hmotnou škodou, bylo při těchto nehodách v uplynulém roce usmrceno 10 osob, meziročně o tři více,“ uvedl ředitel centra Jindřich Frič. Doplnil, že těžce zraněno u těchto nehod bylo 45 lidí, meziročně o dva více, a 614 lidí bylo lehce zraněno, což je meziročně o 36 méně. Ze statistik také vyplývá, že loni bylo v noci usmrceno 58 chodců, viník ujel v šesti případech.

Nejvíce nehod, od kterých jejich viníci ujeli, se stalo v Praze, 4295. Je to meziročně o 199 více. Od 2316 nehod viníci ujeli ve Středočeském kraji, od 1686 nehod ujeli v Moravskoslezském kraji. Nejvyšší podíl nehod, od kterých viníci ujeli, evidují v Jihočeském kraji (21,4 procenta), naopak nejnižší v Plzeňském kraji (12,5 procenta).

Viníci se tímto způsobem v mnoha případech, pokud jde o méně závažné havárie, podle centra mohou snažit vyhnout ztrátě bonusu z povinného ručení. Ovlivnit je však může i stres z prožité události. „Jedince může ovlivnit natolik, že například jinak zodpovědný řidič v důsledku šokové reakce z místa nehody odjede,“ uvedla Kateřina Bucsuházy z centra.

Za ujetí od nehod hrozí pokuta 2500 až 5000 Kč, v bodovém hodnocení řidičů může jít až o sedm bodů. Řidiči, který tento přestupek spáchá dvakrát a vícekrát za rok, mohou úřady uložit zákaz řízení až na půl roku.

 

Zdroj : ČTK

MOL: Letos v ČR investujeme miliardu Kč do 64 stanic

[quote]Maďarská skupina MOL chce letos v ČR zrekonstruovat 64 čerpacích stanic, investice bude téměř miliarda korun. ČTK to řekl retailový ředitel MOL ČR Tomáš Lux. Celkové loňské výsledky skupina zatím nezveřejnila, podle Luxe ale dál vzrůstá hlavně marže v nepalivovém byznysu, která podle něj loni činila zhruba 45 procent z celkové marže.[/quote]

Skupina, která je z hlediska počtu čerpacích stanic dvojkou na českém trhu, má nyní 305 pump, loni jich zrekonstruovala 77, v posledních letech do nich investovala přes dvě miliardy korun.

Do čerpacích stanic skupiny v ČR patří stanice MOL, stanice Pap Oil a jedna stanice značky Slovnaft. Nejvíc pumpy skupiny kromě benzinu a nafty prodávají kávu, měsíčně jde v ČR o více než milion kávových nápojů. Nyní je koncept Fresh Corner na 162 stanicích skupiny.

Řetězec zatím podle Luxe neuvažuje o stavbě samotných restaurací podél silnic, loni ale otevřel drive-through okénka u několika poboček. Loni také otevřel v Praze první občerstvení pod svou značkou Fresh Corner mimo čerpací stanici, jedno také v Budapešti.

Do občerstvení a obchodů na pumpách investují i další hráči na trhu. Lídr trhu, Benzina, uvedla, že stále rozvíjí koncept svého občerstvení Stop Café. „Koncept Stop Café již máme na 210 čerpacích stanicích, které procházejí další modernizací do konceptu Stop Café 2.0,“ uvedl již dříve její mluvčí Pavel Kaidl. Loni podle něj mělo být Stop Café 2.0 na více než stovce z jejích zhruba 400 čerpacích stanic.

Tuzemská síť čerpacích stanic Shell dříve uvedla, že v posledních letech investovala do zavedení mini obchodů stop & shop na svých pumpách přes 100 milionů korun.

MOL je mezinárodní ropná a plynárenská společnost se sídlem v Budapešti. Vlastní síť 2000 čerpacích stanic v deseti zemích střední a jihovýchodní Evropy. Skupina aktivně působí ve více než 30 zemích a zaměstnává 25.000 lidí po celém světě. Provozuje i čtyři rafinérie a dva petrochemické závody.

 

TZdroj : ČTK

Logistický kalendář