[quote]Evropská komise informovala o pokroku, jehož bylo za posledních sedm měsíců dosaženo v otázce úplné vízové vzájemnosti s Kanadou a Spojenými státy, a předkládá také své posouzení účinnosti mechanismu vzájemnosti.[/quote]
Za posledního dva a půl roku se podařilo podstatně snížit počet zemí, v jejichž případě není zásada vzájemnosti v oblasti vízové politiky uplatňována. Nejnovějším úspěchem je dosažení úplné vízové vzájemnosti s Kanadou, která od 1. prosince 2017 zrušila vízovou povinnost pro občany Rumunska a Bulharska. Podobného úspěchu již bylo dosaženo v případě Austrálie, Bruneje a Japonska.
Jedinou zemí mimo EU, jež je na unijním seznamu zemí s bezvízovým stykem, ale neumožňuje bezvízový styk občanům všech členských států EU, tak zůstávají Spojené státy.
Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos k tomu uvedl:
„Dosažení úplné vízové vzájemnosti s Kanadou je důkazem toho, že naše diplomatické úsilí a trvalý aktivní přístup přináší výsledky. Společně s pěti dotčenými členskými státy se budeme touto cestou ubírat i v rámci jednání se Spojenými státy. Jsme odhodláni učinit vše, co je v naší moci, abychom dosáhli bezvízového styku pro všechny občany EU. Musíme v této věci co nejrychleji pokročit, přičemž očekáváme, že nám v tom budou naši američtí partneři nápomocni.“
Bylo dosaženo úplné vízové vzájemnosti s Kanadou
Kanada zrušila vízovou povinnost pro všechny občany Rumunska a Bulharska od 1. prosince 2017. Rozhodnutí Kanady předcházela intenzivní diplomatická jednání a setrvalé úsilí na politické a technické úrovni mezi EU, Kanadou a oběma dotčenými členskými státy. Kanada částečně zrušila vízovou povinnost pro některé občany Bulharska a Rumunska již v květnu 2017 a zavázala se, že vízovou povinnost v plném rozsahu zruší od 1. prosince 2017.
Jednání se Spojenými státy pokračují
Kontakty s USA na politické a technické úrovni se během posledních sedmi měsíců zintenzivnily. Evropská komise má vedoucí úlohu v procesu, jenž by měl vyústit v zařazení pěti členských států EU (Bulharska, Chorvatska, Kypru, Polska a Rumunska) do programu USA pro bezvízový styk. Komise nemá nyní v úmyslu přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým by se dočasně pozastavilo zrušení vízové povinnosti pro občany USA, neboť takový krok by byl kontraproduktivní, avšak s ohledem na budoucí vývoj může tento svůj postoj přehodnotit.
Komisař Dimitris Avramopoulos a náměstkyně ministra pro vnitřní bezpečnost USA Elaine C. Duke vydali v červnu společné prohlášení, v němž se obě strany zavázaly zvýšit úsilí o dosažení úplné vízové vzájemnosti mezi EU a USA. Na setkání ministrů spravedlnosti a vnitra EU a USA dne 17. listopadu obě strany ocenily pokrok, jehož bylo během konstruktivních jednání dosaženo, a zavázaly se v tomto aktivním přístupu pokračovat. V září se uskutečnila technická jednání mezi Evropskou komisí, Spojenými státy a dotčenými pěti členskými státy, na nichž byla zhodnocena aktuální situace ohledně zbýva jících požadavků programu bezvízového styku. V nadcházejících měsících – počínaje zasedáním vyšších úředníků EU a USA v únoru – bude Komise v úzké spolupráci s dotčenými pěti členskými státy pokračovat v jednáních s USA na všech úrovních. Výsledkem by měla být intenzivnější konkrétní opatření na všech stranách.
Mechanismus vzájemnosti přináší ovoce
Součástí dnešní zprávy je rovněž celkové posouzení účinnosti mechanismu vzájemnosti v oblasti vízového styku, které měla Komise předložit Evropskému parlamentu do 10. ledna 2018. Za posledního dva a půl roku se podařilo významně snížit počet zemí, v jejichž případě není zásada vzájemnosti v oblasti vízové politiky uplatňována. Jedinou zemí mimo EU, jež je na unijním seznamu zemí s bezvízovým stykem, ale neumožňuje bezvízový styk občanům všech členských států EU, tak zůstávají Spojené státy. Ukázalo se tedy, že mechanismus vzájemnosti v oblasti vízového styku je účinným nástrojem, který přispívá k pokroku ve snaze o dosažení úplné vízové vzájemnosti se třetími zeměmi pro všechny občany EU. Komise proto v tuto chvíli nezvažuje žádný legislativní návrh na změnu tohoto mechanismu. Naopak se bude nadále držet svého diplomatického přístupu, aby vyjednala úplnou vízovou reciprocitu pro všechny členské státy.
Další kroky
Komise má v rámci dalšího postupu i nadále v úmyslu úzce spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou. Bude pokračovat v jednáních s USA a dotčenými členskými státy, jejichž cílem je dosáhnout úplné vzájemnosti, pokud jde o zrušení vízové povinnosti. Příležitostí k dalšímu urychlení tohoto procesu bude zasedání vyšších úředníků EU a USA v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, které se uskuteční ve dnech 27.–28. února 2018, a schůzka ministrů spravedlnosti a vnitra EU a USA v květnu 2018. Komise podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě o dalším vývoji nejpozději na podzim roku 2018.
Souvislosti
Základním principem vízové politiky EU je zaručit, aby třetí země, jež jsou na seznamu států osvobozených od vízové povinnosti, recipročně zrušily vízovou povinnost pro občany všech členských států EU. Za tímto účelem byl zaveden mechanismus vzájemnosti v oblasti vízového styku.
V rámci tohoto mechanismu vzájemnosti, který vyžaduje, aby Komise zohlednila dopady pozastavení bezvízového režimu na vnější vztahy EU a jejích členských států, Komise již vydala tři zprávy, jež hodnotí situaci (10. října 2014, 22. dubna 2015 a 5. listopadu 2015), a také pět sdělení (v dubnu, červenci a prosinci 2016 a v květnu a prosinci 2017).
V souladu s článkem 1b nařízení Rady (ES) č. 539/2001 by Komise měla do 10. ledna 2018 předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které posoudí účinnost mechanismu vzájemnosti, a v případě potřeby by měla předložit legislativní návrh na změnu uvedeného nařízení.
Uvolnění vízového režimu: Zpráva Komise o provádění kritérií pro země západního Balkánu a Východního partnerství
Komise předložila zprávu o průběžném provádění kritérií pro uvolnění vízového režimu zeměmi západního Balkánu (Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Černou Horou a Srbskem) a zeměmi Východního partnerství (Moldavskem, Gruzií a Ukrajinou). Ze zprávy vyplývá, že i když jsou požadavky pro uvolnění vízového režimu pro uvedené země nadále plněny, je třeba v zájmu zachování jejich udržitelného provádění přijmout opatření v mnoha konkrétních oblastech.
K tématu se vyjádřil Dimitris Avramopoulos, komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství:
„Jsme pevně rozhodnuti zachovat bezvízový styk pro občany zemí západního Balkánu a zemí Východního partnerství a pro dosažení tohoto cíle spolupracujeme s vládami těchto zemí. Zajistit tento cíl však s sebou přináší odpovědnost, která se týká jak občanů, tak příslušných orgánů. Oceňujeme úsilí těchto zemí o zajištění toho, aby dosažený pokrok byl udržitelný a aby reformy i nadále přinášely konkrétní výsledky, je však zapotřebí další práce. Očekáváme ode všech zemí, že vystupňují své úsilí s cílem řešit nelegální migraci a bojovat proti organizované trestné činnosti a zejména proti korupci.“
Zpráva je prvním hodnocením v rámci nového monitorovacího mechanismu pro uvedených osm zemí, které ukončily dialogy o uvolnění vízového režimu s EU. Hodnocení ukazuje, že všech osm zemí západního Balkánu a Východního partnerství dokázalo, že jsou pevně rozhodnuty plnit nezbytné požadavky, a vynaložilo velké úsilí při provádění řady rozsáhlých reforem stanovených v rámci procesu uvolňování vízového režimu. Je nyní nesmírně důležité, aby tyto reformy pokračovaly a aby tyto země nepolevily v ničem, čeho již úspěšně dosáhly. Dnešní zpráva se zaměřuje na oblasti, ve kterých je třeba vyvinout další úsilí, a to zejména na oblast nelegální migrace a zpětného přebírání osob, boje proti korupci a praní peněz a rovněž veřejného pořádku a bezpečnosti.
Úsilí o potírání nelegální migrace přináší výsledky
Opatření, jejichž cílem je řešit nelegální migraci a v jejichž přijímání pokračovalo všech osm zemí, přinášejí výsledky. Uvedené úsilí vedlo k výraznému celkovému poklesu počtu žádostí o azyl podaných v členských státech EU občany těchto zemí. Přesto stále přetrvávají problémy, zejména v případě Albánie, země s nejvyšším počtem neodůvodněných žádostí o azyl mezi zeměmi s bezvízovým stykem. Albánské orgány aktivně posilují opatření k potírání nelegální migrace a zlepšují spolupráci s členskými státy, kterých se tento problém nejvíce týká. Tato opatření již přinášejí výsledky, ale je třeba v tomto úsilí nadále pokračovat tak, aby byla zjištěna trvalá implementace opatření. Počty zamítnutých žádostí o vstup a zjištěných neoprávněných pobytů kolísají a Komise vyzývá všechny příslušné země k přijetí konkrétních kroků, od posílení hraničních kontrol po organizaci informačních kampaní o bezvízovém cestování.
Spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob pokračuje se všemi zeměmi západního Balkánu a Východního partnerství s bezvízovým stykem hladce a s celkově vysokou mírou návratnosti. S cílem zlepšit spolupráci v oblasti navracení osob Komise vyzývá země západního Balkánu, aby i nadále účinně prováděly dohody o zpětném přebírání osob a v případě potřeby uzavřely prováděcí protokoly s dalšími členskými státy.
Je třeba zesílit boj proti korupci a organizované trestné činnosti
Navzdory pokračujícímu úsilí v oblasti prevence a boje proti organizované trestné činnosti zločinecké skupiny z uvedených zemí s bezvízovým stykem jsou v EU stále aktivní v široké škále trestných činností, včetně obchodování s lidmi a padělání zboží, majetkové trestné činnosti, převaděčství a kyberkriminality. Je nutné, aby všech osm zemí dále posilovalo opatření související s řešením otázky organizované trestné činnosti.
Pokud jde o prevenci a boj proti korupci a praní špinavých peněz, zejména Moldavsko musí přistoupit k okamžitým krokům s cílem zajistit trvalé provádění tohoto kritéria uvolnění vízového režimu a udržitelnost dosud uskutečněných reforem. Vzhledem k poslednímu vývoji, rovněž Ukrajina musí přijmout okamžitá opatření k zajištění realizace protikorupčních opatření zavedených předchozími reformami a umožnit, aby bylo dosaženo dalšího pokroku.
Komise podá další zprávu o průběžném plnění požadavků v rámci uvolňování vízového režimu Evropskému parlamentu a Radě v roce 2018.
Zpráva se zakládá na právní povinnosti Komise v rámci posíleného mechanismu pozastavení osvobození od vízové povinnosti přijatého v březnu 2017 sledovat trvalé plnění požadavků uvolnění vízového režimu státy mimo EU a nejméně jednou ročně podávat zprávu Evropskému parlamentu a Radě.
Posouzení kritérií pro uvolnění vízového režimu se týká zemí, které úspěšně uzavřely dialogy o uvolnění vízového režimu podle příslušných akčních plánů a postupů, tj. zemí západního Balkánu a zemí Východního partnerství.
V případě zemí západního Balkánu nahrazuje nová zpráva předchozí zprávy o monitorování v období po uvolnění vízového režimu a zahrnuje období od poslední takové zprávy z února 2015. V případě zemí Východního partnerství zpráva zahrnuje období od posledních zpráv o pokroku při uvolňování vízového režimu přijatých v prosinci 2013 pro Moldavsko a v prosinci 2015 pro Gruzii a Ukrajinu.
Občané Černé Hory, Srbska a Bývalé jugoslávská republiky Makedonie mohou cestovat do EU bez víz od prosince 2009. Občané Albánie a Bosny a Hercegoviny mají tuto možnost od konce roku 2010.
Bezvízový styk vstoupil v platnost pro Moldavskou republiku v dubnu 2014, v březnu 2017 pro Gruzii a pro Ukrajinu v červnu 2017.
