Invoitix

Odpor proti dostavbě dálnice D52 od Pohořelic k hranicím s Rakouskem polevil. Obce a jejich obyvatelé, kteří podél současné silnice první třídy a budoucí dálnice žijí, už s ní spíše počítají. Kladou však Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) řadu podmínek, za jakých jsou ochotni ji akceptovat. V tiskové zprávě to uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl v návaznosti na středeční veřejné projednání vlivů na životní prostředí (EIA), které se uskutečnilo v Pohořelicích na Brněnsku.

Mátl očekává, že ministerstvo životního prostředí by mohlo vydat kladné stanovisko letos ve druhé polovině roku a že by se po 23 kilometrů dlouhé dálničním úseku, který propojí Česko s Rakouskem, mohlo jezdit v roce 2031 či 2032. Tedy více než 30 let poté, co vláda rozhodla o propojení jižní Moravy s Rakouskem touto trasou.

Při projednávání se objevilo několik zásadních témat, které musí ŘSD řešit. Prvním je obchvat Nové Vsi, která je součástí Pohořelic. Dnes roli obchvatu zastává právě silnice první třídy, jenže v budoucnu má vést od Pohořelic souběžná silnice, která bude napojená na silnici procházející středem obce. Místní se obávají, že ti, kteří nepojedou po dálnici, budou jezdit přes obec, v níž by tak paradoxně proti současnosti vzrostla intenzita dopravy. Podle starosty Pohořelic Miroslava Nováka (ODS) se snaží obec řešit tuto záležitost s ŘSD neúspěšně už 25 let, aniž by na ni silničáři slyšeli, řekl Českému rozhlasu. „Z jejich strany je to pochopitelné, požadavek chápu a pokusíme se spojit s Jihomoravským krajem a hledat cestu, jak Nové Vsi vyhovět. Ale nechci předbíhat, protože podle hodnocení EIA by měl být vliv na obec naopak pozitivní, přibudou například protihlukové stěny,“ uvedl Mátl.

Dalším problémem jsou odpočívadla pro kamiony, které kvůli obtížnému povolovacímu procesu vůbec nejsou součástí dokumentace a podle Mátla bude ŘSD teprve hledat lokality, kde by odpočívky mohly být. „Problém je, že nikdo je nechce u sebe, ale taky nikdo nechce, aby kamiony sjížděly z dálnice. Jisté je, že jedna odpočívka bude na tomto úseku potřeba,“ řekl Mátl.

Vyřešené zatím není překonání Novomlýnských nádrží. Varianty stále zůstávají dvě, a to dálnice vedená po estakádě, nebo po násypu. Podle dokumentace je pro přírodu příznivější estakáda, ale obce v okolí chtějí násyp. Obávají nárůstu hluku a také toho, že bude z rekreační a brzy i lázeňské zóny narušený výhled na Pálavu, zmínila starostka Pasohlávek Martina Dominová (Moravané). „Budeme čekat na výsledky stanoviska EIA z ministerstva životního prostředí a na základě toho se budeme rozhodovat o dalším postupu. Budeme muset zohlednit nejen vliv stavby na životní prostředí, ale také investiční náklady na jednotlivé varianty a následné provozní náklady,“ uvedl Mátl.

Předpokládá, že by se mohlo začít stavět za dva či tři roky a o dva roky později i část přes nádrže. Náklady na úseky k nádržím a od nádrží se předpokládají dohromady 6,6 miliardy korun, cena za přechod přes nádrže se bude odvíjet od zvolené varianty.

Zdroj: ČTK

Reklama v článku VLASTNÍ
DPP