Úterý, 7 října, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 2

Vítkovickým železničním opravnám loni klesly tržby o čtvrtinu, zůstaly v zisku

Od
Karolína Vágnerová
-

Ostravské společnosti Vítkovické železniční opravny (VŽO), která opravuje nákladní vagony, loni klesly tržby meziročně o čtvrtinu, na 309,6 milionu korun. Firma měla čistý zisk 11,8 milionu Kč, předloni to bylo 39,6 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.

„Rok 2024 byl poznamenán pokračujícím útlumem na trhu železniční nákladní přepravy, což se přímo promítlo do hospodářských výsledků společnosti,“ uvedli členové představenstva Daniel Marek a David Ohanka. Vývoj tržeb VŽO podle nich odrážejí nižší poptávku dopravců po opravách železničních vozů, přičemž negativní dopad byl patrný v celém segmentu údržby a oprav.

„Navzdory tomuto poklesu výkonů si společnost udržela stabilní provozní základnu a zareagovala včasnými kroky v oblasti nákladové optimalizace. Významné úspory byly dosaženy především ve spotřebě materiálu a energií, která meziročně klesla o 36 procent. Zároveň pokračovalo zvyšování vnitřní efektivity pracovních týmů s důrazem na udržení kvality poskytovaných služeb,“ uvedlo vedení firmy.

I přes složitější tržní prostředí v roce 2024 podle něj společnost zůstává finančně stabilní. „Zachovala své klíčové odborné kompetence i kmenové zaměstnance a je připravena reagovat na očekávané oživení trhu v následujících obdobích,“ uvedli Marek a Ohanka.

Jednou z významných loňských investic firmy byla digitalizace, především opravárenské dokumentace. „Nasazení digitálních nástrojů umožnilo efektivnější zpracování a archivaci dokumentace, lepší dohledatelnost údajů, rychlejší přenos informací mezi odděleními i zákazníkovi. Tento proces není uzavřený – digitalizace bude dále pokračovat i v následujících letech,“ uvedlo vedení firmy.

VŽO patří do skupiny CE Industries podnikatele Jaroslava Strnada. Na konci loňského roku měla firma 111 kmenových zaměstnanců, meziročně o jednoho více.

Zdroj: ČTK

Na dálnici D3 mezi Planou a Úsilným mohou řidiči zkušebně jezdit až 150 km/h

Od
Karolína Vágnerová
-

Řidiči mohou od včerejška jezdit na dálnici D3 mezi Planou nad Lužnicí a Úsilným 150 km/h. Úsek je dlouhý 47 kilometrů. Pilotní projekt, který má ověřit, zda lze na moderních částech dálnic bezpečně zavést vyšší rychlost, aniž se zvýší nehodovost, oznámilo ministerstvo dopravy. Dálniční policisté provoz v úseku monitorují, žádné komplikace nenastaly, řekla ČTK policejní mluvčí Štěpánka Schwarzová. Jinde na dálnici platí povolená rychlost 130 km/h.

Ministerstvo uvedlo, že bude dopravu na daném úseku sledovat minimálně půl roku a pak vyhodnotí, zda vyšší rychlost povolí i na jiných úsecích moderních dálnic. Do vyhodnocení zahrne nejen dopravní data, ale i zpětnou vazbu od řidičů a policie, která bude v daném úseku dohlížet na bezpečnost silničního provozu.

„Vybraný úsek dálnice D3 je pro tento účel vybaven proměnným dopravním značením, aby bylo možné rychlost upravit podle aktuálních podmínek. Zkušební provoz nám ukáže, jak tento systém funguje v praxi a jak ovlivní plynulost a bezpečnost provozu na dálnici,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Zvýšenou rychlost bude regulovat 42 speciálních proměnných značek. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) za pořízení, instalaci a provoz značek zaplatila 55 milionů korun, instalovat je začali v půlce srpna a práce trvaly několik týdnů.

Jet rychlostí 150 km/h bude možné v délce 47 kilometrů mezi exity 84 Planá nad Lužnicí a exit 131 Úsilné za určitých podmínek. Systém bude zohledňovat počasí, stav vozovky, viditelnost a hustotu provozu. Pokud se podmínky zhorší, systém rychlostní limit automaticky sníží na 100 km/h. Pokud na značkách není žádný číselný údaj, platí nejvyšší rychlost 130 km/h.

„Rychlostní limity jsou aktualizovány v reálném čase podle dat z meteorologických stanic, kamer, senzorů a dopravních systémů. Nad fungováním systému dohlíží Národní dopravní informační centrum Ředitelství silnic a dálnic,“ řekl Kupka.

Úsek D3 z Českých Budějovic vyhovuje podmínkám pro zvýšenou rychlost vzhledem ke svému profilu i kvůli tomu, že jde o relativně novou vozovku. ŘSD má pro zvýšení rychlosti z nynějšího maxima 130 až na 150 kilometrů v hodině vybrané i další dálnice, mohla by se zvyšovat například na dálnici D1 na trase z Přerova do Ostravy nebo na D11 u Hradce Králové. ŘSD se zavedením vyšší rychlosti na těchto místech ale počká na analýzu situace na D3 po zvýšení rychlosti.

Zvýšení rychlosti nad 130 kilometrů v hodině na vybraných úsecích dálnic umožnila novela zákona o provozu na pozemních komunikacích.

V zemích Evropské unie (EU) platí na dálnicích nejčastěji maximální rychlost 130 km/h. V Německu platí na většině dálničních úseků neomezená maximální rychlost, ale na zhruba třetině úseků se uplatňují rychlostní limity stanovené dopravními značkami. Nejnižší povolená maximální rychlost je na dálnici na Kypru, 100 km/h.

Itálie umožňuje na některých úsecích dálnic za určitých podmínek rychlost až 150 km/h a španělské Katalánsko testuje zvýšení rychlosti na 150 km/h na dálnici podle aktuálních podmínek, jako je počasí či hustota provozu.

Zdroj: ČTK

Obyvatelé Troskotovic v referendu odmítli vysokorychlostní železnici v obci

Od
Karolína Vágnerová
-

Obyvatelé Troskotovic na Brněnsku dnes v referendu odmítli vedení trasy vysokorychlostní železnice přes území obce. Referenda se z celkového počtu 599 voličů zúčastnilo 390 lidí, tedy 65 procent. Pro stavbu trasy se vyslovilo 97 z nich, proti jich bylo 279, 14 hlasů bylo neplatných. ČTK to řekla starostka městyse Denisa Haluzová (Troskotovice pro nás a naše děti).

„Jako zastupitelé jsme byli také proti. Já také odpověděla ne, protože místním by trať nepřinesla žádné výhody,“ sdělila starostka.

Stát připravuje novou železniční trať mezi Unkovicemi a Hrušovany nad Jevišovkou. Novostavba je součástí širšího projektu železničního spojení mezi Brnem a Znojmem. Konkrétní vedení trati řeší územně-technická studie, která také zohledňuje připomínky obcí. Původní varianta vedla blízko Troskotovic a Litobratřic a obě obce ji odmítly. Proto byla připravena varianta B, jež vede dál od obcí. Zastupitelé městyse se vyjádřili negativně k oběma variantám, chtěli však znát názor všech obyvatel. Většina s projektem nesouhlasila.

Výsledky místního referenda budou závazné pro další jednání zastupitelstva městyse se Správou železnic, státní organizací a všemi dalšími institucemi.

Zdroj: ČTK

Experti: Nová vláda musí zajistit dostatek peněz na rozvoj infrastruktur

Od
Karolína Vágnerová
-

Nová vláda bude podle dopravních expertů čelit úkolu zajistit dostatečné finance pro rozvoj infrastruktury. Výzvou bude nejen výstavba nových dálnic, ale také opravy a údržba silnic nižších tříd či modernizace železnic. Na dotaz ČTK se na tom shodli dopravní experti Zdeněk Lokaj z ČVUT a Ivo Drahotský z Univerzity Pardubice.

Podle Drahotského se příští kabinet musí připravit na omezené finanční zdroje, a to jak na úrovni státu, tak krajů. Upozorňuje, že dlouhodobě chybí ucelený koncept, který by byl naplňován bez ohledu na politické změny. Problémem je, že se při plánování často počítá pouze s investicemi do nové výstavby, nikoliv s prostředky na údržbu a opravy. Za slabiny silniční sítě považuje úzká hrdla nebo kvalitu prováděných prací.

Připomíná, že ani po rekonstrukci není dálnice D1 kapacitně dostačující. K prioritám proto řadí dokončení D35, D43 a Pražského okruhu. Lokaj zmiňuje mezi prioritami i dálnice D3 a D6 a dodává, že hotové dálniční úseky mohou přispět k rozvoji regionů, což dokládá příkladem dálnice D4. „Kolem Vodňan roste poptávka po pozemcích a dalších nemovitostech a mnoho lidí z Prahy přemýšlí o přesunu do tohoto regionu, kde ceny nemovitostí jsou řádově nižší než v Praze, ale zároveň dostupnost Prahy je rozumná,“ uvedl.

Pozornost by se podle obou měla věnovat silnicím nižších tříd. „Tam máme dlouhodobý deficit ve financování údržby, což nás jednou dožene. Z tohoto důvodu bych více apeloval na politiky, aby více akcentovali náklady na údržbu silniční infrastruktury,“ uvedl Lokaj. Drahotský zdůrazňuje přetěžování nákladní dopravou a potřebu systematické obnovy povrchů místo látání děr.

Pojmenovává také problémy železnice, která naráží na úzká hrdla, přetíženost úseků a z pohledu cestujících častá zpoždění. Vláda by měla pokračovat v přípravě vysokorychlostních tratí a posilovat příměstskou dopravu, k čemuž je potřeba provést zkapacitnění tratí. „Musíme si uvědomit, že města stahují obrovské množství lidí, kteří do nich jezdí za vzděláním a za prací, bez jejichž kapacit se třeba Praha nebo Brno neobejdou,“ uvedl Lokaj.

Veřejná doprava potřebuje ucelený provázaný systém, který bude propojovat i odlehlé oblasti. „Při malém využití narážíme na argumentaci týkající se ceny dopravního výkonu vzhledem k aktuální obsazenosti. Nicméně pokud jede jeden spoj, obrazně řekněmě v 08:09 a druhý ve čtvrtek, tak veřejnou dopravu lidé využívat nebudou,“ uvedl Drahotský.

Podle Lokaje se zapomíná i na lodní dopravu. „Myslím, že dlouhodobě podceňujeme potenciál vodní dopravy a jejího využití pro zásobování velkých měst, ale také pro svoz odpadu. Domnívám se, že nemůžeme donekonečna spoléhat při zásobování prakticky výhradně na silnici a měli bychom vést seriózní debatu, jak využívat i jiné modality,“ dodal.

Potenciál vidí v dalším rozvoji digitalizace, ať už v nákladní dopravě, kde může přinést lepší kontrolu a efektivitu, nebo v systémech pro cestující a řízení provozu v případě mimořádností. Za nutné považuje přizpůsobování infrastruktury potřebám budoucnosti.

Doprava se musí v příštích letech vyrovnat také s tlakem na snižování emisí, což podle Drahotského znamená tvrdé dopady pro spotřebitele a růst nákladů na dopravu.

Zdroj: ČTK

Ceny benzinu se v Česku od minulého týdne nezměnily, nafta mírně zdražila

Od
Karolína Vágnerová
-

Ceny pohonných hmot se v uplynulém týdnu příliš nezměnily. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stál ve čtvrtek u čerpacích stanic v Česku v průměru za 34,41 korun, stejně jako před týdnem. Nafta zdražila oproti předchozímu čtvrtku o čtyři haléře, za litr teď řidiči dají průměrně 33,16 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

V meziročním srovnání je benzin v současnosti o 75 haléřů na litru levnější než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili zhruba o 30 haléřů na litru více.

Nejlevnější paliva natankují řidiči v Karlovarském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 33,90 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 32,69 koruny za litr. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 35,46 koruny, naftu tam tankují za 34,44 koruny za litr.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 2. říjnu 2025 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 34,41 33,16
Praha 35,46 34,44
Středočeský 34,69 33,39
Jihočeský 33,98 32,71
Plzeňský 34,55 33,49
Karlovarský 33,90 32,69
Ústecký 34,05 32,79
Liberecký 34,21 32,84
Královéhradecký 34,31 33,07
Pardubický 34,19 32,76
Vysočina 34,64 33,52
Jihomoravský 34,64 33,39
Olomoucký 34,72 33,43
Zlínský 34,08 32,85
Moravskoslezský 34,27 32,86

Zdroj: ČTK

Karlovarský kraj vybuduje leteckou záchrannou službu, hotovo má být v roce 2028

Od
Karolína Vágnerová
-

Karlovarská zdravotnická záchranná služba se společně s Karlovarským krajem připravuje na zřízení letecké záchranné služby (LZS). Podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví je to naplánováno na rok 2028. Základna letecké záchranné služby se projektuje, stavba by měla začít příští rok. Až ministerstvo vybere provozovatele, začne se vybírat a připravovat i lékařský a záchranářský personál, řekl ČTK ředitel krajské Zdravotnické záchranné služby Jiří Smetana. Kraj buduje i návazné urgentní příjmy a místa pro přistávání.

Ministerstvo podle ředitele zatím výběrové řízení na provozovatele letecké záchranné služby v kraji nevypsalo. „Až bude znám provozovatel, navážeme s výběrem zdravotnických záchranářů a lékařů, kteří k němu posléze budou posláni na výcvik. O tyto pozice je extrémní zájem, práce je to atraktivní,“ doplnil Smetana. Koordinací, přípravou a vedením jsou pověřeni dva lékaři, bývalý ředitel krajských záchranářů Roman Sýkora a Alexander Aboši. Budou tvořit základ týmu, který bude v druhé polovině roku 2027 doplněn o čtyři záchranáře a tři lékaře.

Kraj má dokončenou projektovou dokumentaci k získání stavebního povolení, o které požádal koncem srpna. Podle náměstka hejtmanky pro zdravotnictví Petra Kubise (ANO) se zpracovává projektová dokumentace k provedení stavby, která by měla být hotová na přelomu letošního a příštího roku. Základna by se na karlovarském letišti měla začít stavět v roce 2026. S jejím uvedením do provozu se počítá na rok 2028. Stavba by podle odhadu z projektu měla stát zhruba 203 milionů korun.

„V roce 2024 odletělo z Karlovarského kraje 290 pacientů, u 99 pacientů nebylo žádosti vyhověno,“ uvedl Smetana. Necelé čtyři stovky vzletů se v loňském roce týkaly především úrazů a plánovaných transportů. Podle Sýkorovy analýzy je pro zajištění rovnocenného přístupu ke zdravotní péči reálná potřeba 500 až 600 indikovaných vzletů v kraji ročně, od úsvitu do soumraku, doplnil ředitel Smetana.

„Všechno nám to zapadá do kontextu budování tří urgentních příjmů, v Karlových Varech, v Sokolově i v Chebu. K nim budujeme také heliporty, respektive v Chebu místo pro přistávání. To je docela zásadní, mít tuto návaznost,“ uvedl Kubis. Kraj na tři urgentní příjmy rozdělí 179 milionů korun z dotace Integrovaného regionálního operačního programu.

V karlovarské nemocnici se počítá s výstavbou čtyřpodlažního objektu místo zbourané budovy G s urgentem prvního typu za 550 milionů korun, 100 milionů půjde z dotace. V Sokolově, kde nemocnice sice také patří kraji, ale provozuje ji Penta Hospitals, se staví urgent za 126 milionů, z dotace půjde 39,5 milionu korun. Nejnižší náklady si vyžádá vznik urgentního příjmu v chebské nemocnici. Tam budou potřeba jen dispoziční úpravy asi za 12,1 milionu korun.

Provoz letecké záchranné služny vyjde podle odhadů na 55 milionů korun ročně. Vyřeší se tím situace, kdy dvě třetiny regionu nejsou záchranářskými vrtulníky pokryté.

Zdroj: ČTK

Zvýšení rychlosti na D3 na 150 km/h ministerstvo oznámí v den změny

Od
Karolína Vágnerová
-

Zvýšení rychlosti na části dálnice D3 na 150 kilometrů v hodině oznámí ministerstvo dopravy v den, kdy změna začne platit. Jde o část D3 mezi Planou nad Lužnicí a Úsilným. Představuje to přibližně padesátikilometrový úsek. O formě oznámení změny rychlosti ČTK řekl Jakub Stadler z ministerstva dopravy. Šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl v srpnu uvedl, že změna začne platit na přelomu září a října. Včera webu Aktualne.cz řekl, že systém je připraven ke spuštění a pravděpodobně v neděli 5. října by měli rychlost zvýšit.

„Opatření obecné povahy musí předcházet navýšení maximální povolené rychlosti na dálnici D3 mezi exitem Planá nad Lužnicí po exit Úsilné. O samotném zahájení testovacího režimu 150 kilometrů v hodině budeme informovat v den spuštění tiskovou zprávou,“ řekl ČTK mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Zvýšenou rychlost bude regulovat 42 značek. ŘSD za pořízení, instalaci a provoz značek zaplatila 55 milionů korun. Speciální proměnné značky povolí rychlost 150 kilometrů v hodině jen za ideálních podmínek. Jinak bude platit současné maximum 130 kilometrů v hodině. ŘSD začalo instalovat značky v půlce srpna a práce trvaly několik týdnů.

Úsek D3 z Českých Budějovic vyhovuje podmínkám pro zvýšenou rychlost vzhledem ke svému profilu i kvůli tomu, že jde o relativně novou vozovku. ŘSD má pro zvýšení rychlosti z nynějšího maxima 130 až na 150 kilometrů v hodině vybrané i další dálnice, mohla by se zvyšovat například na dálnici D1 na trase z Přerova do Ostravy nebo na D11 u Hradce Králové. ŘSD se zavedením vyšší rychlosti na těchto místech ale počká na analýzu situace na D3 po zvýšení rychlosti.

Zvýšení rychlosti nad 130 kilometrů v hodině na vybraných úsecích dálnic umožnila novela zákona o provozu na pozemních komunikacích.

Zdroj: ČTK

Začalo testování nové vlakové soupravy Škoda 26Ev pro Arrivu

Od
Karolína Vágnerová
-

Začalo testování nové vlakové soupravy od Škoda Group pro společnost Arriva. Model vlaku Škoda 26Ev, který bude jezdit rychlostí až 200 km/h, je při testech vystaven proudění vzduchu, při kterém se sleduje jeho odolnost proti bočnímu větru a chování v různých klimatických podmínkách, jež mohou nastat v běžném provozu. Společnost Škoda Group představila testování novinářům. Nové elektrické vlaky budou jezdit na Arrivou vysoutěžených linkách z Prahy do Chebu a Klatov od prosince 2028, po elektrifikaci trati by mohly jezdit také do Železné Rudy.

Při testování je model čelního vozu ve velikosti 1:25 umístěn v největším aerodynamickém tunelu VZLU Aerospace (dříve Výzkumný a zkušební letecký ústav) na otáčecí desce s imitací železničních kolejí a je vystaven proudění vzduchu o rychlosti až 270 km/h. Na odborném průběhu zkoušek se podílejí specialisté z výzkumných institucí Výzkumného ústavu kolejových vozidel (VÚKV) a VZLU Aerospace.

„Měříme pomocí tenzometrické váhy a na základě ukazatelů zjišťujeme aerodynamické charakteristiky toho hlavového vozu. Používáme k tomu různé rychlosti proudění vzduchu. Je to navrženo tak, aby ta simulace byla věrohodná a byla naprosto přesná, “ řekl Jan Červinka z VZLU Aerospace. Testování bude trvat několik dní, delší dobu potrvá vyhodnocování výsledků. Vyhodnocení výsledků 30 různých zkoušek bude následně použito pro certifikační procesy.

Smlouvu na dodání 22 elektrických vlakových souprav za přibližně 300 milionů eur (kolem 7,4 miliardy Kč) uzavřely společnosti Arriva a Škoda Group letos v červenci. „Doufáme, že její provoz bude co nejvíc efektivní a ekologický s důrazem na snižování emisí z dopravy. Proto je její aerodynamika nejen v těchto ohledech velmi důležitou částí projektu jejího vzniku,“ uvedl generální ředitel Arrivy Daniel Adamka.

Z objednaných vlaků jich bude 16 třívozových s kapacitou 224 sedících cestujících a osm čtyřvozových jednotek s kapacitou 315 sedících pasažérů. Vlaky budou vybaveny automaty s občerstvením nebo bistrem, digitálními a audiovizuálními systémy, zásuvkami, klimatizací a internetovým připojením. Součástí bude také rozšířená možnost přepravy jízdních kol.

Arriva uspěla ve veřejné soutěži ministerstva dopravy na provoz dálkových vlakových linek Ex6 Praha – Plzeň – Cheb a R16 Praha – Plzeň – Klatovy a Železná Ruda. Podmínkou soutěže bylo nasazení nových moderních vlaků. Smlouva na 15 let začne platit od prosince 2028. V současnosti na těchto linkách jezdí České dráhy.

Zdroj: ČTK

Informace o tramvajích typu Astra LTM 10.08

Od
Karolína Vágnerová
-

Historie tramvají Astra Inekon

Do Olomouce byly dodány 4 tramvaje Astra, evidenční čísla 201, 202, 203, 204.

První nízkopodlažní tramvaj Astra ev. č. 201 byla do Olomouce dovezena z výrobního závodu Škoda v Plzni dne 21. 11. 1998 a dne 1. 12. 1998 se s ní uskutečnila technickobezpečnostní zkouška.

Poprvé cestující tato tramvaje vezla na prezentační Mikulášské jízdě 5. prosince 1998 za účasti představitelů města Olomouce.

Druhý vůz ev. č. 202 byl dodán několik dní po prvním, a to 14. 12. 1998.

 

Další dvě Astry (ev. č. 203 a 204) byly dodány v prosinci 1999. Tomu ale předcházela úprava areálu v Koželužské ulici, demolice kotelny a uhelny v nejstarší hale tramvajové vozovny a její rekonstrukce na „halu Astra“.  Údržba nízkopodlažních tramvají je zcela odlišná, neboť elektrická výzbroj je umístěna na střeše vozidel. Novým technologickým postupům proto muselo být upraveno i dílenské zázemí.

 

Pro rok 2000 byly rezervovány ve výrobním plánu Škodovky pro Olomouc ještě dvě tramvaje, které nakonec pro vysokou finanční náročnost nebyly objednány (předchozí vozy byly financovány zejména prostřednictvím úvěrů).

V roce 2004 proběhla výměna brzdových systémů SAB WABCO (Švédsko) za systém DAKO – CZ s řízením DI – ELCOM.

V letech 2014 až 2018 prošly všechny čtyři olomoucké Astry velkou prohlídkou ve společnosti Ekova Electric (dnes Škoda Ekova).

6. 9. 2023 byl vůz ev. č. 202 odstaven a následně sloužil jako zdroj náhradních dílů pro zbylé tři tramvaje.

Vyřazení Aster je součástí strategie obnovy tramvajového parku dopravního podniku, který zařazuje nové tramvaje typu EVO1/o do provozu jako náhrada starších vozidel.

Poslední jízdy v provozu:

  •          Tramvaj Astra ev. č. 201 dojezdila 19.  dubna 2025,
  •          tramvaj ev. č. 202 naposledy vyjela do olomouckých ulic 1.8.2023,
  •          a vůz ev. č. 204 byl vypraven naposledy dne 26. 6. 2025.

Vozy ev. č. 201 a 202 byly odvezeny k fyzické likvidaci dne 2. 9. 2025 do kovošrotu Stolička v Olomouci-Holici.

Od počátku bylo zřejmé, že z ekonomických důvodů není možné budoucnost tramvajového provozu stavět pouze na nových tramvají Astra. Počínaje rokem 1999 byly zahájeny modernizace tramvají T3 SUCS.

S několikaletým odstupem se pokračovalo nákupem tří vozů Inekon Trio (byly zakoupeny v rámci projektu Rozvoj MHD v Olomouci s využitím finanční dotace z EU).

Technické uspořádání vozidel s krátkými články a pevnými neotočnými podvozky je sice ve světě používané, klade ale zvýšené požadavky na trasování tramvajových tratí. Proto byly tyto tramvaje standardně nasazovány  na linky č. 1 a 7 vedené mimo historické jádro města po přímější trati na třídě Kosmonautů.

 

 

V sobotu 27.9.2025 pořádá DPMO ve spolupráci s Klubem přátel MHD rozlučkovou jízdu tramvají typu Astra. Tato jízda je určena pro všechny milovníky městské tramvajové dopravy v Olomouci a přeprava  v rozlučkové tramvaji bude zdarma.  Bližší informace o Rozlučkové jízdě naleznete zde > https://www.dpmo.cz/informace-pro-cestujici/aktuality/?id=831.

 

 

 


Technické parametry:

  • Rozchod: 1 435 mm
  • Délka (bez spřáhel): 20 090 mm
  • Šířka: 2 460 mm
  • Výška: 3 460 mm
  • Rozvor náprav: 1 880 mm
  • Průměr kol: 610 mm
  • Míst celkem: 132 osob
  • Míst k sezení: 42 osob
  • Míst k stání: 90 osob
  • Hmotnost prázdného vozu: 22 400 kg
  • Hmotnost max. obsazeného vozidla: 37 940 kg
  • Výkon motorů : 4×85 kW asynchronní (střídavý)
  • Elektrická výzbroj: střídavá s rekuperací – ELIN
  • Nejvyšší provozní rychlost: 70 km/h

 

Zajímavosti o tramvaji typu Astra:

  • Výrobce: Škoda – Plzeň
  • Rok výroby: 1998-1999
  • Evidenční číslo: 201-204

Škoda 03T obchodní názvy Astra (asynchronní tramvaj), původně označována jako Škoda Inekon LTM 10.08) je česká tříčlánková nízkopodlažní tramvaj vyráběná společností Škoda.

Svoji premiéru měla roku 1998, prototypy se objevily již na přelomu let 1997 a 1998.

Jedná se o jednosměrný čtyřnápravový motorový částečně nízkopodlažní tramvajový vůz skládající se ze tří článků, které jsou navzájem spojeny kloubem a krycím měchem. V pravé bočnici se nacházejí čtvery předsuvné dveře. Na střeše vozidla je umístěna elektrická výzbroj, která umožňuje rekuperaci při brzdění a u vozidla tak snižuje celkovou spotřebu energie. Trakční motory jsou asynchronní a spolu s napěťovým střídačem IGBT mají rovněž určitý podíl na snížené spotřebě energie oproti například odporové regulaci.

Prostřední článek tramvaje je nízkopodlažní, tvoří 50 % celé tramvaje. Celý vůz je průchozí, při jeho navrhování bylo myšleno i na osoby se sníženou schopností pohybu a kočárky. Pod dveřmi středního článku je umístěna výsuvná plošina.

Tramvaj je přívětivá pro hendikepované osoby. Střední nízkopodlažní článek je bezbariérový, zde mohou bez pomoci najíždět vozíčkáři i rodiče s dětskými kočárky a nástup bez schodů přivítali také méně pohyblivý cestující.

Hospodárnost provozu zajišťuje asynchronní elektrická výzbroj s bezztrátovou regulací rozjezdů a rekuperačním bržděním, při němž je do troleje vracena elektřina.

Tramvaj Astra ev. č.  201 měla elektrickou výzbroj ELIN kompletně z Rakouska, vůz 202 už s montáží části výzbroje přímo v Plzni.

Tramvaj dva hnací podvozky pod krajními články a neseným středním článkem. Vzhledem k nízké podlaze je převážná většina elektrické výzbroje umístěna na střeše vozidla.

Na předním článku je umístěn polopantograf s elektrickým pohonem, bleskojistka, odrušovací tlumivka, ventilační jednotka salónu cestujících a klimatizační jednotka řidiče.

Na prostředním článku tramvaje je umístěn trakční střídač, brzdový odporník, skříň stykačů a ventilační jednotka salónu cestujících.

Na třetím článku je umístěn ventilační jednotka salónu cestujících a skříň, ve které jsou dva střídače pomocných pohonů, statický nabíječ baterie a palubní sítě.

Kromě výše uvedených zařízení jsou na střeše umístěny silno a slaboproudé svorkovnice, které umožňují v případě potřeby snadné rozpojení jednotlivých článků.

Zbytek el. zařízení je převážně soustředěn do mezistěny řidiče. Zde je umístěn řídící počítač trakčního měniče a řídící počítač brzdové jednotky.

 

 

 

Fotogalerie

Astra LTM 10.08 – ev. č. 201

 

Zdroj: DPMO

Vysokorychlostní trať jižně od Brna má kladné stanovisko EIA, začnou výkupy

Od
Karolína Vágnerová
-

Plánovaný úsek vysokorychlostní trati mezi Modřicemi a Rakvicemi jižně od Brna má kladné stanovisko v posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Správa železnic, která stavbu 40 kilometrů dlouhého úseku připravuje, může začít s výkupy pozemků a pokračovat v projektové přípravě. Novinářům to řekli ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a generální ředitel Správy železnic (SŽ) Jiří Svoboda.

„Proces EIA byl v tomto případě poměrně složitý, trval asi rok a tři čtvrtě. Tato trať prochází složitým zastavěným územím i chráněnými územími. Kromě toho, že se jako obvykle řešily dopady stavby na lidské zdraví a přírodu po jejím dokončení, v tomto případě se řešily i dopady průběhu stavebních prací,“ upozornil Hladík. Součástí EIA je i 60 podmínek, které mají zaručit co nejšetrnější postup prací a minimalizovat vliv na okolí po dokončení trati.

Připravovaný úsek měří 40 kilometrů a bude součástí vysokorychlostního spojení mezi Prahou, Brnem a Břeclaví. V budoucnu na něj naváže i část na Vídeň a Bratislavu.

„Podařilo se nám najít řešení, která minimalizují dopady na cenná území jako je evropsky významná lokalita Vranovický a Plačkův les. Místo původně plánovaného náspu tam vybudujeme 1,35 kilometru dlouhou estakádu,“ upozornil generální ředitel SŽ Svoboda. Kromě estakády bude mít vysokorychlostní trať i téměř kilometr dlouhý tunel u Rajhradu, celkem vznikne na tomto úseku 12 umělých staveb.

SŽ nyní může připravovat výkup pozemků od více než 1700 vlastníků a zároveň pracovat na projektové dokumentaci. I když podle Svobody nelze předem odhadnout, jak dlouho bude výkup trvat, předpokládá, že by stavba mohla začít v roce 2028. Stavba se má navíc uskutečnit jako takzvaný PPP projekt, tedy v partnerství veřejného a soukromého sektoru. SŽ tak bude hledat koncesionáře pro tento úsek.

Zdroj: ČTK

123...1 128Strana 2 z 1 128

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář
© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253