Domů Blog Strana 20

Trump usiluje o volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem

Americký prezident Donald Trump požaduje volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem. Mělo by se to týkat jak vojenských, tak obchodních lodí, napsal republikán na své sociální síti Truth Social. Trump zároveň uvedl, že požádal ministra zahraničí USA Marka Rubia, aby se touto záležitostí okamžitě zabýval.

„Tyto kanály by bez Spojených států amerických neexistovaly,“ napsal americký prezident. Trump nedávno získal důležitý ústupek ve prospěch svého požadavku na větší vliv USA na Panamský průplav. Na základě dohody s Panamou mohou USA kolem této důležité vodní cesty rozmístit své vojáky. Panama a USA již dříve oznámily, že jednají o dohodě, která by zajistila volný a přednostní průjezd amerických válečných lodí Panamským průplavem. Panamský průplav je již dlouho v Trumpově hledáčku, píše agentura DPA.

Panama převzala průplav do své správy v roce 1999. Spojené státy tuto klíčovou infrastrukturu před více než 100 lety postavily a do konce 90. let ji i přímo spravovaly. Donald Trump po lednovém nástupu do úřadu několikrát pohrozil, že si USA vezmou průplav zpět, zdůvodňuje rostoucím vlivem Číny v této důležité dopravní cestě.

Suezský průplav byl otevřený v roce 1869 a je jednou z nejdůležitějších vodních cest na světě. Představuje nejkratší námořní trasu mezi Asií a Evropou. Průplav spojující Rudé a Středozemní moře provozuje Egypt.

Zdroj: ČTK

Ředitel v ČT: Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun. Ztráta podle ředitele Miroslava Štěpána půjde za odštěpným závodem České pošty – balíkové služby, poštovní služby skončí na černé nule, což znamená vyrovnaný hospodářský výsledek. Štěpán to dnes řekl v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi (ČT). Štěpán nepočítá s tím, že by se v letošním roce prodala budova hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze.

Česká pošta od dubna vyčlenila komerční balíkové a logistické služby do nového odštěpného závodu České pošty – balíkové služby. Má být mezistupněm před úplným oddělením do samostatné akciové společnosti Balíkovna. Management České pošty plánuje pro tuto komerční část firmy najít strategického partnera, který bude moci Balíkovně vytvořit prostor pro další růst.

„Já si myslím, že Česká pošta udělala maximum s těmi procesy, které má,“ řekl Štěpán. Už dříve uvedl, že zefektivnění služby Balíkovna si vyžádá investici ve výši dvou až tří miliard korun. Tu by měl vynaložit strategický investor, řekl dnes v ČT.

„Když se podíváme, jaká je výstavba boxů ve městech, jaká je spotřeba obyvatel ve věci balíků, tak je to opravdu byznys, který by se měl uživit sám,“ uvedl. Pokud by vláda, která vzejde ze sněmovních voleb letos na podzim, rozhodla o tom, že Balíkovna bude státním podnikem, financování by bylo neudržitelné, uvedl Štěpán.

V letošním roce ředitel České pošty nepočítá s prodejem budovy v Jindřišské ulici v Praze. „Důvod je jednoduchý – ten proces je tak dlouhý a tak komplikovaný, že se to určitě nestihne takto zprocesovat,“ řekl. Budova v Jindřišské ulici je podle něj pro Českou poštu zbytná.

Od začátku května pošta část budovy pronajme Nejvyššímu státnímu zastupitelství. „Počet lidí v té budově neodpovídá kapacitě té budovy a jako správný hospodář bychom neměli provozovat svou činnost v budovách, které jsou opravdu naddimenzované,“ uvedl Štěpán. Prodej budovy v Jindřišské ulici podle něj není otázkou „jednoho nebo tří roků“.

Česká pošta přebrala vybrané služby úřadů práce, podle Štěpána s tím firma v tuto chvíli nemá dodatečné náklady. Uvedl také, že napříč resorty pošta aktuálně jedná o převzetí dalších služeb. „Jsme připraveni převzít jakoukoliv agendu,“ řekl. „Třeba se teď můžeme bavit o tom, že jsme schopni vybírat jakékoliv místní poplatky pro samosprávy. Ten občan ví, že má poštu otevřenou každý den, úřad není otevřený každý den,“ uvedl.

Česká pošta loni podle předběžných výsledků hospodařila se ztrátou kolem 1,25 miliardy korun, což je o půl miliardy více než o rok dříve. Důvodem zhoršení výsledku byl především neuskutečněný plánovaný prodej budovy hlavní pošty v Praze, který měl vynést zhruba 1,4 miliardy korun. Česká pošta by se měla vrátit k zisku po skončení transformace, tedy po roce 2026.

Zdroj: ČTK

ČRo: České dráhy dokončily vybavení pendolin zabezpečovači ETCS za 414 milionů

Státní železniční dopravce České dráhy (ČD) dokončil vybavení sedmi souprav pendolino jednotným evropským zabezpečovacím systémem ETCS, náklady dosáhly 414 milionů korun. Uvedl to Český rozhlas – Radiožurnál. Do běžného provozu se pendolina vrátí asi na podzim. Instalace ETCS do pendolin byla v přepočtu na jednu soupravu několikanásobně dražší než u jiných vlaků. Důvodem je podle drah odlišná konstrukce pendolin a také jejich malý počet ve vozovém parku ČD, protože velkou část nákladů tvoří vývoj prototypu zabezpečovače pro daný stroj.

Dráhy vybavily zabezpečovačem ETCS šest souprav pendolino a také část sedmé soupravy, která byla v minulosti poškozena při nehodě. Při přepočtu nákladů na jednu soupravu stálo vybavení pendolina ETCS asi 60 milionů korun, což je podle rozhlasu zhruba pětkrát více než u jiných vlaků.

U pendolin nestačí podle drah vybavení jednou jednotkou ETCS. „Pendolino má na každé straně trakční vůz, takže je potřeba mít na obou stranách jednotku ETCS,“ řekl rozhlasu Tomáš Novotný z dceřiné firmy drah ČD-Telematika, která úpravy prováděla s firmou Alstom.

Druhým důvodem vysoké ceny je podle mluvčího drah Petra Šťáhlavského malý počet upravovaných pendolin. „Nejdražším na celém tom projektu je prototyp a jeho schválení. Čím více je vozidel, tak tím se ta cena rozmělní,“ uvedl.

Pendolina ještě čeká zkušební provoz se zabezpečovačem. Poté se podle rozhlasu zřejmě letos na podzim vrátí tyto stroje na svou hlavní trasu do Košic na Slovensku, kde je zatím musejí nahrazovat jiné vlaky.

Systém ETCS kontroluje jízdu vlaku. Například při nedovoleném projetí návěstidla pak varuje strojvedoucího a následně sám zasáhne do řízení. Kontroluje také dodržování maximální povolené rychlosti. Systém ETCS se musí instalovat do vlaků i tratí.

Zdroj: ČTK

Budujeme podnikatelské ekosystémy a otevíráme cestu zahraničním investorům

Dnešní průmyslové areály už nejsou jen o pronájmu skladů a kanceláří. Firmy hledají komplexní zázemí, které jim pomůže růst a posunout podnikání na další úroveň. Právě tímto směrem se ubírá i ČEMAT, s.r.o., majitel a provozovatel průmyslového areálu v Bohumíně o rozloze 50 000 m2, který se zaměřuje na pronájem hal, miniskladů a kanceláří a zároveň aktivně vytváří prostředí podporující expanzi firem.

Ekosystém pro podnikání, nejen pronájem prostor

ČEMAT, s.r.o. postupně mění přístup k pronájmu komerčních prostor. Dnes už nestačí nabídnout prázdnou halu – podnikatelé potřebují flexibilitu, strategickou polohu a možnost rozvoje. Hranice mezi vývojem a výrobou se stále více stírají, což klade nové požadavky na typ a flexibilitu budov. ČEMAT na tento trend aktivně reaguje. V Bohumíně proto nabízíme prostory přizpůsobitelné konkrétním potřebám , včetně možnosti drobnějších stavebních úprav.

„Naším cílem je, aby se u nás firmy cítily nejen jako nájemci, ale jako součást širšího podnikatelského ekosystému. Nabízíme jim prostor pro růst, rozvoj a dlouhodobé plánování,“ říká manažer správy areálů ČEMAT Marek Klimša.

Otevíráme dveře zahraničním investorům

Průmyslové zóny, jako je areál v Bohumíně, nejsou jen lokálním centrem podnikání. Čemat aktivně přitahuje zahraniční investory a pomáhá jim etablovat se ve střední Evropě. Díky výborné dopravní dostupnosti a kvalitní infrastruktuře se stává zajímavým bodem pro firmy, které hledají vstupní bránu na český i evropský trh.

Podobnou filozofií se řídíme i v našich dalších areálech v Praze a na Slovensku, kde se již řadě nájemců podařilo expandovat a posunout své podnikání na vyšší úroveň. Kombinace dobré polohy, moderních prostor a aktivní podpory vytváří prostředí, které pomáhá firmám nejen růst, ale i inovovat.

Firmy se stěhují do regionů – a dává to smysl

Trh s komerčními nemovitostmi se mění. Stále více firem si uvědomuje, že Praha už není jedinou možností, a stahují se do regionů. Tento trend je zcela logický – mimo hlavní město je nižší cena pronájmu, dostupnější pracovní síla a menší konkurenční tlak. Zároveň se průmyslové areály ve strategických lokalitách, jako je třeba právě Bohumín, stále více propojují s dopravními a logistickými centry, což firmám umožňuje efektivnější distribuci zboží a lepší napojení na evropské trhy.

„V tomto kontextu se Ostravsko stává atraktivním bodem pro výrobní a logistické společnosti, které hledají rovnováhu mezi náklady a kvalitou infrastruktury. Zatímco Praha a okolí bojují s převisem poptávky a drahými provozními náklady, v regionech lze stále najít dostatek prostoru za férové ceny – a s veškerým komfortem pro moderní podnikání,“ dodává Klimša.

Připravujeme nový projekt pro výhodnější nájemní podmínky

Samozřejmě myslíme na budoucnost a abychom podpořili udržitelnost a mj. snížili náklady našim nájemcům, připravujeme nový projekt zaměřený na efektivnější správu energií. Vedle stávajících FVE, které jsou již v našich areálech zaběhnuté bude jedním z klíčových prvků bateriové úložiště, které přinese:
Lepší řízení spotřeby energie a snížení provozních nákladů.
Větší stabilitu dodávek díky akumulaci energie v době nízkých cen.
Nižší ekologickou stopu a podporu udržitelných řešení.

Budoucnost podnikání v ČEMATU

Vize ČEMATU je jasná – vytvářet prostředí, kde podniky nejen fungují, ale také rostou. Investují do inovací, modernizují své prostory a propojují firmy s příležitostmi v celém regionu. Pokud hledáte skladové nebo výrobní prostory s možností individuálních úprav a dlouhodobého rozvoje, ČEMAT je připraven nabídnout řešení, které podpoří vaše podnikání.

Zdroj: ČEMAT

Svaz spedice a logistiky ČR: v námořní dopravě začaly platit celní předhlášky ICS2

V uplynulých měsících došlo k přeskupení námořního trhu, začala fungovat nově spojená skupina Maersk a Hapag-Lloyd. Co se však na moři nemění, je obeplouvání Afriky. Kratší cesta přes Rudé moře stále není kvůli konfliktům využívána. „Myslím si, že rejdaři ani o návrat ke kratší cestě přes Suezský průplav nemají moc zájem, protože by to pro ně znamenalo odstavení několika lodí,“ uvádí Petr Rožek, výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky České republiky. Novinkou v námořních přepravách jsou však předhlášky v rámci systému Import Control System 2 (ICS2).

Do Evropy letos připluly první lodě, které musely splňovat povinné celní prohlášení v rámci systému ICS2. „Jde o celní předhlášku, která musí být podaná u všech zásilek směřujících do Evropské unie. Musí být podána před naloděním. Jednoduše řečeno jde o hlášení o původu zásilky a jejím obsahu. Letos tato povinnost bude platit i pro silniční a železniční zásilky,“ říká Petr Rožek.

Zásilky, které budou mít chybné předhlášky, budou v přístavech dány stranou do doby opravy. „Přístavy se na to chystaly a udělaly si zásobní prostory na čekající kontejnery v importu. Dnes se zásilky v rámci celního řízení hlásí digitálně formou datové linky. Jde o kryptovanou zprávu, která je podávána přes prostředníka. V obsahu hlášenky nesmí chybět HS kód, slovní popis i původ zásilky, odesílatel, příjemce, forma dodání do EU, tedy trasa a dopravní prostředek. U zásilek zvláštní povahy se uvádí také materiál, z něhož je zboží v zásilce vyrobeno,“ specifikuje Petr Rožek. Předpokládá, že zásilky nebudou kontrolovány všechny, výběr ke kontrole probíhá nahodile.

Povinnost podávat tyto předhlášky zhruba před rokem a půl začala nejprve u leteckého byznysu. Na startu bylo přibližně padesát procent zásilek špatně deklarovaných.

Jak doplňuje Vít Votroubek, předseda představenstva společnosti PST CLC Mitsui-Soko a předseda představenstva Svazu spedice a logistiky České republiky, aktuální situace na moři je výhodná pro exportéry a importéry: lodí na moři je dostatek, nové se navíc stavějí, což má vliv na snižující se ceny přeprav. Pro firmy nízké ceny námořní přepravy přinášejí snížení nákladů na logistiku. Velkým a trvalým problémem ale podle vyjádření Petra Rožka zůstává nespolehlivost v námořních příjezdech, která se pak přelévá i do vnitrozemské logistiky.

Zdroj: PN MÉDIA

SGEF reportuje 36% nárůst financování strojů a technologických zařízení: firmy sázejí na modernizaci a udržitelné inovace

Společnost Société Générale Equipment Finance (SGEF), tuzemský lídr nebankovního financování firem a člen Skupiny Komerční banky, zaznamenala v roce 2024 ve financování strojů a technologických zařízení meziroční růst objemu o 36 %. Celkový objem nových zakázek pro SGEF v tomto segmentu dosáhl 3,8 miliardy korun, což je nejlepší výsledek za posledních pět let. Při podobném počtu uzavřených smluv se podařilo výrazně navýšit celkový objem financování. Projevuje se tak trend, kdy poptávku táhnou větší, kapitálově silnější podniky, které pořizují nákladnější a komplexnější technologie.

 

Pozitivní výsledky SGEFu – růst objemu financování navzdory poklesu celého trhu

Podle výsledků České leasingové a finanční asociace zaznamenal celý český trh financování strojů v roce 2024 pokles o 7 %. Meziroční propad byl zejména v oblasti nástrojářství – a to o 19 % a u stavebních strojů o 7 %. SGEF se naopak podařilo výrazně růst a meziročně posílit svůj tržní podíl o 10 procentních bodů na 25 %. V České republice realizoval přes 520 obchodních případů v sektoru Machinery, kdy průměrná výše jednotlivých investic významně vzrostla.

„Loňský rok se vyznačoval nižší aktivitou menších firem, hlavně těch úzce napojených na automobilový průmysl. Kvůli kolísající poptávce často odkládají větší investice. Naopak střední a větší společnosti mají jistější zakázky nebo strategicky posilují výrobu, což se pozitivně promítlo do našeho výsledku. Dokázali jsme získat několik velkých strukturovaných zakázek, které námi financovaný objem výrazně navýšily,“ říká Jan Vališ, obchodní a segmentový manažer společnosti SGEF pro oblast Machinery.

 

Struktura poptávky: nové segmenty průmyslu vedou

Zatímco automobilový průmysl zůstává v nejistotě, v roce 2024 narostl zájem o stroje a technologie v několika dalších odvětvích. Potravinářství se zaměřuje na modernizaci výrobních linek a jejich automatizaci s důrazem na úsporu energií, což dokládá i jedna z největších transakcí SGEFu – linka na výrobu víček k potravinářským konzervám v hodnotě 17 milionů eur. Polygrafie a tiskařství reagují na digitalizaci i poptávku po obalech a reklamních materiálech a obměňují zastaralé, energeticky náročné stroje často za pomoci dotačních titulů. V obalovém průmyslu hraje roli nejen rozvoj e-commerce, ale také širší využívání kartonových obalů, proto roste investování do inteligentních automatizovaných linek. Farmaceutický průmysl zůstává stabilním tahounem poptávky po špičkových výrobních a testovacích technologiích.  Napříč všemi těmito obory je zřetelný narůstající důraz na automatizaci a robotizaci, které pomáhají řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků i tlak na produktivitu.

 

Důraz na udržitelné projekty a spolupráce s EIB a EIF

SGEF dlouhodobě podporuje financování projektů s pozitivním environmentálním dopadem. Díky zdrojům z Evropské investiční banky (EIB) nabízí zvýhodněné úvěry či leasing pro výměnu zastaralých strojů za úspornější linky, instalaci fotovoltaiky nebo bateriových úložišť a obecně pro řešení, která snižují emise a ekologickou zátěž výroby. Současně SGEF vyjednává záruky Evropského investičního fondu (EIF) pro udržitelné projekty, což usnadní přístup k financím start-upům i firmám s kratší historií.

„Usilujeme o maximální propojení naší nabídky financování s udržitelnou a inovativní složkou. Právě prostředky EIB a EIF nám dovolují nabízet lepší sazby a podmínky, čímž chceme firmy motivovat k modernizacím, úsporám energií a snižování emisí,“ doplňuje Jan Vališ.

 

Výhled na rok 2025: diverzifikace a strategické investice

Evropské, a tedy i české strojírenství bude v roce 2025 dále ovlivňováno ekonomickou a geopolitickou nejistotou. Přesto je evidentní, že modernizace a úsporná řešení zůstávají pro řadu firem prioritou. SGEF chce proto dál rozvíjet financování v oborech s vysokým potenciálem, jako jsou potravinářství nebo polygrafie, a intenzivněji podporovat automatizaci a robotizaci ve středních i menších firmách. Důležitou roli hraje nadále udržitelné financování, včetně fotovoltaiky či technologických inovací vedoucích ke snižování nákladů na energie a v poslední době ve velké míře i bateriových úložišť. Firma také hledá příležitosti na spolupráci s novými dodavateli technologií, včetně asijských a jiných výrobců, jejichž technologie jsou stále konkurenceschopnější. „Dlouhodobě spolupracujeme se zavedenými evropskými výrobci, ale zároveň vnímáme rostoucí poptávku a tlak ze strany klientů po financování cenově dostupných a kvalitativně srovnatelných technologií z jiných regionů. Klientům proto nabízíme individuální přístup k zajištění a strukturování financování, aby se nebáli inovací ani v případech, kdy je sekundární tržní hodnota strojů hůře odhadnutelná,“ uzavírá Jan Vališ.

Zdroj: Komerční banka, a. s.

Letecké muzeum Kbely zahájilo 57. návštěvnickou sezonu, představí nový letoun

Letecké muzeum Kbely v Praze včera dopoledne zahájí 57. návštěvnickou sezonu. Při příležitosti otevření muzea návštěvníkům představí nový exponát ve sbírce Vojenského historického ústavu Praha (VHÚ), letoun Zlin Z-142CAF. Součástí zahájení sezony budou v případě příznivého počasí i letové ukázky, návštěvníci budou mít také možnost nahlédnout do kabiny letounu MiG-21.

Loni do sbírky přibyl tehdy nedávno vyřazený bitevní vrtulník Mil Mi-24 nebo zrestaurovaný letoun Taylor E-2 Cub. Letos si mohou návštěvníci nově prohlédnout letoun Zlin Z-142CAF, dnes ráno ho historickému ústavu předá státní podnik LOM Praha. Podle ústavu je stroj, na kterém vojenští piloti cvičili od roku 1996, vyřazen z provozu v Centru leteckého výcviku v Pardubicích. Stroje Zlin Z-142CAF mají být nahrazeny novými typu Z-242/143.

„Jsem rád, že skvělá spolupráce s LOM Praha pokračuje a že díky ní dostaneme do sbírek právě toto letadlo, na kterém trénovala řada pilotů,“ řekl o novém exponátu ředitel VHÚ Aleš Knížek. Po předání exponátu do sbírek Leteckého muzea Kbely dnes mají následovat letové ukázky.

Návštěvníci budou mít v muzeu možnost podívat se také do kabiny letounu MiG-21, který je vystaven v části areálu Stará Aerovka. K vidění bude také například vysokovýkonný kluzák Schemp-Hirth Nimbus-2 B.

Zdroj: ČTK

Hasiči v Brně kvůli plynu evakuovali asi deset lidí, nejezdila MHD

Brněnští hasiči a policisté ráno na Hlinkách evakuovali přibližně deset lidí kvůli poškozené plynové přípojce. „Komunikace je uzavřená a velitel zásahu požádal o vypnutí proudu v trolejích,“ informovali hasiči na síti X. Kolem brněnského výstaviště tak nemohly projíždět tramvaje a trolejbusy.

Hasiči potrubí provizorně uzavřeli a zavolali na místo plynaře. Před 8:30 uvedli, že provoz tramvají bude brzy obnoven.

Linka číslo 1 dočasně jezdila odklonem přes Pekařskou a Veveří. Autobusy objížděly výstaviště z druhé strany kolem Riviéry. Trolejbusy se rozdělily na dvě větve a přes Hlinky neprojížděly.

Zdroj: ČTK

Stát chce po roce 2050 na hlavních trasách stavět 540 km dálnic za 320 mld. Kč

Stát plánuje po roce 2050 postavit na hlavních trasách 540 kilometrů dálnic za 320 miliard korun v současných cenách. Počítá například s výstavbou 205 kilometrů dlouhého Středočeského okruhu kolem Prahy nebo dálnicí D20 mezi Plzní, Pískem a Jihlavou. Novinářům to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Plánované stavby mají podle něj zlepšit propojení krajských měst a odlehčit dopravě v Praze a Brně. Ministr také uvedl, že na české železnici by do roku 2050 mělo vzniknout až 767 kilometrů vysokorychlostních tratí.

Kromě Středočeského okruhu označovaného jako PHA I stát plánuje také 185 km dálnice D20. Stavět chce rovněž 65 kilometrů dlouhou dálnici D19 jako propojení D1 u Domašova a D46 u Prostějova. Dalších 85 kilometrů dálnice přibyde mezi Jihlavou a Chlumcem nad Cidlinou.

Plány na rozvoj dálniční a silniční sítě po roce 2050 podle Kupky ještě nemají přesné trasy, jde zatím o přibližné směřování nových komunikací. „Plánujeme také rozšiřovat kapacitu Pražského okruhu, zejména v místě křížení s dálnicí D5,“ řekl Kupka. Potřeba dalšího většího okruhu Prahy vyplynula z jednání s hlavním městem, dodal. Kromě toho stát uvažuje ještě o jednom vzdálenějším okruhu pod označením PHA II.

Podle plánů by mělo přibýt také 95 kilometrů vedlejších koridorů za předběžných 40 miliard korun. Mezi tyto projekty patří dálnice D52, která by propojila Holubice na D1 a Chrlice na D2. Další plány zahrnují silnice první třídy I/16 Mladá Boleslav – Martinovice – Jičín nebo I/81 mezi Hradcem Králové a Vamberkem.

Základní dálniční síť v ČR bude mít podle Kupky po dokončení v roce 2033 přibližně 2000 kilometrů. Podle webu České dálnice dosahovala délka dálniční sítě ke konci loňského prosince 1487 kilometrů.

„Zároveň v tom období do roku 2033 už budeme rozšiřovat stávající dálniční tahy, ať už jde o D1 v okolí Brna, ale také o Pražský okruh,“ řekl ČTK Kupka. Stát podle Kupky počítá také s rozšiřováním dálnice D10 mezi Mladou Boleslaví a Prahou, dálnicí D5 v úseku Loděnice – Zličín a dálnice D11.

Na české železnici by mělo do roku 2050 vzniknout až 767 km rychlotratí

Na české železnici by do roku 2050 mělo vzniknout až 767 kilometrů vysokorychlostních tratí. Stavba prvního úseku rychlostní trati mezi Brnem a Přerovem by měla začít v příštích týdnech. Vyplývá to z vize pro rozvoj tuzemské dopravní infrastruktury, kterou Kupka představil novinářům. Vize počítá také s přestavbou železničních uzlů v Praze a v Brně.

„Celková délka plánovaných tratí je 767 kilometrů, z toho 484 kilometrů je již ve fázi projektu. Tyto vysokorychlostní tratě budou klíčové pro zajištění rychlé a efektivní dopravy mezi městy i sousedními zeměmi, což přispěje k ekonomickému růstu a zvýšení konkurenceschopnosti České republiky na evropském trhu, “ řekl Kupka. Na kolik by vybudování celé sítě rychlotratí mělo vyjít, neuvedl.

Stavba první rychlotrati by měla začít v příštích týdnech, a to mezi Brnem a Přerovem. Na trati se bude jezdit rychlostí 200 km/h, což je na hranici konvenční a vysokorychlostní trati. Nepůjde tak o plnohodnotnou vysokorychlostní trať, bude ale součástí tuzemské sítě rychlých spojení.

Pokročit by brzy měla také příprava vysokorychlostní tratě z Přerova do Ostravy, která je koncipována na rychlost více než 300 km/h. Správa železnic by v příštích týdnech měla obdržet stanovisko posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA), následně chce začít s výkupem pozemků.

K dalším klíčovým tratím v rámci vysokorychlostních spojení pak patří spojení z Prahy do Drážďan, kde pokračují geologické průzkumy pro chystaný tunel pod Krušnými horami.

Dalším velkým projektem, který je součástí ministerstva dopravy, je přebudování železničních uzlů v Praze a v Brně. V hlavním městě by podle vize měly vzniknout dva samostatné tunely o délce přes deset kilometrů, které budou sloužit hlavně pro městské a příměstské vlaky. V centru metropole by přitom měly vzniknout čtyři nové stanice. Podle současných odhadů Správy železnic bude vybudování tunelů stát kolem 185 miliard korun.

Přestavba železničního uzlu v Brně by měla začít v roce 2028 a stát by podle odhadů měla 73 miliard korun. Přestavba zahrnuje plán například na přemístění hlavního nádraží a úpravu dalších částí uzlu. Cílem je hlavně navýšit kapacity brněnské železnice.

Výstavba vysokorychlostních tratí by měla výrazně navýšit kapacity současné železniční sítě a také zrychlit spojení na vytížených tratích. O výstavbě se v Česku hovoří už od devadesátých let, přípravy však začaly až v posledních letech.

Zdroj: ČTK

Prezident podepsal vznik nové silniční inspekce i pravidla pro auta bez řidiče

Zákon nově zavede pravidla provozu autonomních vozidel na silnicích. Lidé na místě řidiče například nebudou smět pít alkohol a budou muset na výzvu vozidla převzít řízení. Od července také vznikne Inspekce silniční dopravy, která bude mít větší pravomoci například při kontrolách stanic technické kontroly nebo přetížených kamionů. Zákon také upraví takzvanou poptávkovou dopravu. Počítá s tím novela zákona o silniční dopravě a dalších zákonů, kterou podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad.

Pravidla pro autonomní vozidla stanoví hlavně, že po dobu řízení automatizovaného auta vozidlem se na řidiče nevztahují pravidla provozu na pozemních komunikacích ani jiné povinnosti řidiče týkající se řízení vozidla, jejichž dodržení zajišťuje automatizované vozidlo. Inspekce silniční dopravy vznikne transformací dosavadního Centra služeb pro silniční dopravu. Neměla by podle vlády znamenat zřízení nových úřednických míst. Inspektoři budou nosit služební stejnokroj a zaměří se třeba na přetížené kamiony nebo na nápadně kouřící vozidla, u nichž bude podezření na porušování emisních předpisů.

Poptávková doprava, nazývaná také autobus na zavolání, kterou už některé kraje zavádějí, umožní cestujícím objednat si autobus například pomocí aplikace v mobilu. Lidé si budou moci přivolat minibus, který je dopraví, kam potřebují. Nasazení tohoto typu dopravy má být jednodušší i díky tomu, že pro použitá vozidla bude stačit řidičský průkaz skupiny B, nebude nutné oprávnění pro autobusy.

Nová pravidla začnou platit i pro takzvané tatraktory. Jde o vozidla registrovaná jako traktory, ale přitom mají provozní a jiné vlastnosti jako běžné nákladní automobily. Podle nynějšího zákona se za ně například neplatí mýtné. Půjde o vozy, jejichž nejvyšší povolená hmotnost převyšuje 3500 kilogramů a konstrukční rychlost je 80 kilometrů v hodině nebo vyšší, ale registrovány jsou jako traktory. Nově mají podléhat mýtnému a k jejich řízení bude zapotřebí oprávnění skupiny C1 nebo C a také profesní způsobilost.

Sněmovna v zákoně prodloužila nyní roční platnost evidenční kontroly vozidla, která je potřebná pro změnu vlastníka nebo provozovatele. Nově má platit celou dobu mezi pravidelnými technickými prohlídkami vozu. Evidenční kontrola je součástí technických prověrek, prodloužení její platnosti má snížit administrativu. Společný záznam o nehodě, k níž není nutné přivolat policii, budou moci řidiči pořizovat patrně také přes webovou aplikaci České kanceláře pojistitelů. Zvyšuje se také hranice odhadované škody, od níž je nutné oznamovat havárií policii, z nynějších 100.000 korun na 200.000 korun.

Zákon by měl do budoucna také zavést mýto na silnicích II. a III. třídy pro nákladní automobily a dodávky s hmotností nad 3,5 tuny. Podle ministerstva dopravy jde o požadavek krajů, které to prosazovaly dlouhodobě. Kraje se prosazením mýtného snaží omezit tranzitní nákladní dopravu na silnicích druhé a třetí třídy.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář