Domů Blog Strana 898

Vedení Prahy schválilo plán rozvoje dopravy do roku 2023

[quote]Vedení hlavního města dnes schválilo plán rozvoje dopravy na další roky, takzvaný akční plán udržitelné mobility. Dokument určuje strategické dopravní stavby, které mají být hotovy či se na nich začne pracovat do roku 2023. Zahrnuje mimo jiné rozšíření tramvajových tratí, stavbu metra D nebo silničních okruhů. Novinářům to dnes řekl náměstek primátora Adam Scheihnerr (Praha Sobě). Materiál navazuje na plán udržitelné mobility zahrnující projekty do roku 2030, který schválili letos v květnu pražští zastupitelé.[/quote]

„Akční plán jednak vypořádává připomínky ministerstva životního prostředí a dále říká, jaké projekty se mají prioritně uskutečnit do roku 2023 v oblasti dopravy v Praze,“ řekl Scheinherr.

V plánu je 244 projektů, na kterých chce město v následujících pěti letech minimálně začít pracovat. „Většina z nich je nyní již zahájená, a to v přípravné projektové fázi,“ řekl Scheinherr. Mezi zahájenými projekty jmenoval mimo jiné prodloužení tramvajových tratí z Barrandova do Slivence, z Modřan na Libuš a od Divoké Šárky na Dědinu, zahájení geologického průzkumu stavby metra D nebo přípravu dostavby městského okruhu navazujícího na tunel Blanka.

Mezi projekty, na kterých práce zatím nezačaly, je pak mimo jiné bezbariérové zpřístupnění stanic metra C Opatov, na trase B Invalidovny a na lince A Jiřího z Poděbrad. „Jsou to všechno nákladné věci okolo 200 milionů korun,“ řekl Scheinherr.

Celkem dokument zahrnuje projekty za asi 122,8 miliardy korun. Nejedná se ale o projekty a finance, které by vydala pouze Praha, ale rovněž například Středočeský kraj nebo stát prostřednictvím Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která bude stavět trať na Kladno.

Souběžně se schválením plánu vzniká pracovní skupina, která bude řešit financování projektů a povede ji náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).

Zmíněný v květnu schválený plán udržitelné mobility počítá s dostavbou silničních okruhů a metra či rozvojem železnice. Dokument rovněž navrhuje, jak by mělo město postupovat v otázkách rozvoje silniční sítě, parkování, MHD a podpory cyklistiky. Vedení města by z něho mělo vycházet při rozhodování, přijetí plánu je také podmínkou pro čerpání evropských dotací na dopravní projekty.

 

Zdroj : ČTK

GEFCO pomáhá libyjským pacientům s exportem speciálních zásilek v podobě bionických protéz

[quote]Logistická společnost GEFCO pomáhá s exportem českých bionických protéz pro libyjské pacienty. O návrh řešení bylo celní oddělení společnosti GEFCO požádáno českým výrobcem náhrad, který dlouhodobě spolupracuje s lybijským Ministerstvem zdravotnictví, když vyrábí náhrady na míru pacientům dle předem definovaných parametrů. „Všichni pacienti přilétají v menších skupinkách osobně do Česka, aby jim výrobce protézu navrhnul, vyrobil a dle potřeby dále přizpůsobil. S finálními protézami přímo na těle nebo v přepravních zavazadlech pak odlétají zpět do Libye,“ popisuje zajímavý celní případ Michael Šmerda, expert na celní problematiku společnosti GEFCO.[/quote]

 

Celní oddělení společnosti GEFCO bylo výrobcem protéz kontaktováno právě na základě pozitivních referencí o celních službách, které logistická společnost poskytuje svým klientům. „Export bionických protéz, stejně jako široká škála dalšího zboží, splňuje podmínky pro odpočet DPH na výstupu z Evropské unie,“ uvádí Šmerda a upřesňuje, že správné nastavení celních formalit může klientovi přinést nejen nemalé úspory, ale i zjednodušení celních postupů a urychlení přepravy.

 

V případě exportu bionických protéz má za sebou GEFCO dva úspěšné případy vývozu. „V první skupině bylo osm pacientů, pro které jsme pomohli zajistit celní prohlášení. Co pacient, to vlastně jeden vývoz. Z celního úhlu pohledu to byla novinka a celníci případ zkoumali opravdu podrobně. Díky tomu trval celý proces déle,“ říká Michael Šmerda a doplňuje, že druhý export pro tři pacienty již proběhl hladce. Exportérem je český výrobce protéz a příjemcem vždy daný pacient, pro něhož je náhrada vyrobena. S celníky je vše projednáváno den před odletem, aby případné protažení celních náležitostí neohrozilo odlet pacienta zpět do Libye. Velkou výhodou je pobočka společnosti GEFCO přímo na Letišti Václava Havla, celní deklarant tedy osobně potkává pacienty a je nápomocen při vyřízení celních dokladů, které následně předává klientům, případně asistuje na Terminálu 1 s dokončením samotného vývozu, na jehož základě vydává místní celní úřad potvrzení o výstupu z EU a předává informaci pro odpočet DPH.

 

Řešení exportů bionických protéz, tedy zboží vysoké hodnoty v řádech statisíců korun, navrhlo pro výrobce GEFCO na míru. „Je to hezká celní zkušenost. Naši deklaranti si ji chválí. Mají možnost navrhovat stále nová, kreativní řešení a v tomto případě se navíc osobně setkávají s lidmi, jimž jejich práce bezprostředně pomáhá,“ uzavírá Šmerda. Celní služby přitom společnost GEFCO běžně poskytuje svým klientům z různých odvětví v rámci tzv. full-servisu, tedy balíčku logistických služeb, nabídky skladování, ale i celního a daňového zastupování, který tým expertů logistické společnosti GEFCO navrhuje.

 

Zdroj : GEFCO

SPOLEČNOSTI – PIRANĚ JSOU HROZBOU PRO SPOLEČNOSTI

[quote]Podle obecného názoru je spolupráce mezi podniky a startupy strategií oboustranně výhodnou. Podle časopisu Kommersant však 78% společností vidí startupy jako hrozbu pro své podnikání a 45% se obává, že nebudou odolávat konkurenci s mladými společnostmi s pirátskou produkcí.[/quote]

Co je startup

Každý rok se na světě otevírají tisíce společností. Jen málo z nich jsou však startupy.

Počínaje definicí je Startup (angl. Startup, „spuštění“) společností s krátkou historií provozních činností. Je vytvořen za účelem vícenásobného prodeje vzískaného řešení a dalšího růstu projektu.

Hlavním faktorem, který odlišuje začínající podniky od malých podniků, je jejich schopnost růst bez geografických omezení. Ne každý malý obchod v blízkosti domu nebo rodinné kavárny je navržen pro rychlý růst a geografickou expanzi. Startupy mají v úmyslu růst od samého začátku. Společnosti jako Uber nebo Facebook se proto vyvíjejí tak rychle, že za 5-10 let dosáhnou finanční výkonnosti velkých korporací.

Kdo neriskuje, nepije šampaňské

Podle pravidel dobrého podnikání by zkušení hráči měli pomoci nováčkům rozšířit jejich ekonomická křídla. V důsledku této filozofie přišla myšlenka investic rizikového kapitálu (venture capital investment) (anglický podnik (venture) – riskantní, dobrodružný).

Jedná se o investici určenou k financování nových (začínajících) nebo rostoucích společností, jejichž činnosti jsou spojeny s vysokým stupněm rizika. Zpravidla se jedná o dlouhodobou investici do společnosti výměnou za akcie společnosti. Investor očekává návratnost nad průměrnou tržní úrovní ve vybraném odvětví.

Na první pohled je spolupráce mezi podniky a startupy oboustranně výhodná. Startupy však vzbuzují strach ve velkých společnostech, které se vážně obávají postavení na trhu.

Proč se korporace bojí startupů

Podle studie společností Dell Technologies a Vanson Bourne, odkazující na časopis Kommersant, provedené v 16 zemích mezi vrcholovými manažery středních a velkých podniků, velké společnosti s dlouhou historií se obávají nových začínajících podniků, které jako piraně „ požírají“ byznys.

Podle výsledků průzkumu se 45% respondentů domnívá, že jejich organizace v příštích třech až pěti letech zestárnou kvůli konkurenci začínajících společností. Kromě toho 60% organizací nesplňuje základní požadavky zákazníků, jako je vysoká úroveň bezpečnosti a nepřetržitý přístup ke službám a informacím.

„Existuje mnoho příkladů, kdy  startup úplně změnil v odvětví a vedoucí představitelé ztratili své pozice. Například Uber. Po vytvoření inovativního modelu osobní dopravy použil Uber stejný koncept na nákladní dopravu. Nově vyvinuté aplikace UberFreight a UberRush vylučují spedice. Mezinárodní skupina společností AsstrA tyto projekty a trendy na trhu obecně sleduje,“ říká Dmitry Lagun, generální ředitel společnosti AsstrA-Associated Traffic AG.

Podle světových odborníků, pokud společnosti nebudou držet krok s novými trendy, čeká na ně osud neúspěšných.

„Startupy mění pravidla hry v rostoucím počtu sektorů. Staré způsoby podnikání se hroutí. Noví hráči porážejí velké společnosti a vytvářejí podnikání jiným nebo lepším způsobem.

Pokud se podniky nepodílejí na podpoře začínajících podniků, riskují oslabení svých obchodních modelů nebo, co je horší, budou izolovány na konkurenčním základě. Nejde o to, zda by společnosti měly investovat do startupů, ale kolik a jak agresivně,“ zdůrazňuje Dmitry Lagun.

 

Zdroj : AsstrA

Cestování vlakem od sametové revoluce zrychlilo až o třetinu

[quote]Jízdní doby při cestování vlakem na hlavních tratích v Česku se od sametové revoluce zkrátily téměř o třetinu. Například cestu mezi Prahou a Ostravou, která před 30 lety trvala přes 4,5 hodiny, jsou vlaky nyní schopné stihnout za tři hodiny. Zvýšila se především rychlost železničních souprav. Vyplývá to z údajů Českých drah. Ještě více by cestování vlakem měly zrychlit vysokorychlostní tratě, první úsek se ovšem začne stavět nejdříve v roce 2025.[/quote]

Podle státního dopravce trvala cesta vlakem v roce 1989 po většině českých železničních koridorů stejně dlouho jako na začátku 50. let. Z Prahy do Ostravy jel nejrychlejší vlak 4,5 hodiny a do Brna se jezdilo za přibližně 3,5 hodiny. Dlouhé jízdní doby byly i na mezistátních linkách.

Nejvíce se na zavedených tratích zkrátilo cestování mezi Prahou a Košicemi. Cesta na trati se za posledních 30 let zkrátila zhruba o tři hodiny na 7,25 hodiny. O více než třetinu se jízdní doby zkrátily i z Prahy do Berlína, Budapešti, Vídně a dalších měst.

Ke zkrácení časů přispěly zejména rychlejší vlaky. Nejrychlejší soupravou, která jezdila po tuzemských železnicích v roce 1989, byla Slovenská strela s průměrnou rychlostí těsně nad 80 km/h. Nyní například Pendolino, které zvládá trasu z Prahy do Ostravy ze všech souprav nejrychleji, a to za tři hodiny, jede průměrnou rychlostí kolem 120 km/h. Rychlé vlaky mají ve svých flotilách i RegioJet a Leo Express. Řada vlaků je schopna jezdit i rychleji, to jim však nedovoluje legislativa a stav tratí.

Další zrychlení na železnici by mělo nastat po vybudování vysokorychlostních tratí. Ty by měly vedle vyšší rychlosti výrazně navýšit kapacity a uvolnit tak místo na v současnosti přetížených koridorech. Maximální rychlost, která je nyní na koridorech stanovena na 160 km/h, bude na rychlodráhách stanovena různě podle specifikace trati. Většina z nich by ovšem měla umožňovat rychlost nad 250 km/h.

Správa železnic vybrala pět úseků, jejichž příprava bude postupovat ve zrychleném režimu. Jde o úseky Praha Běchovice – Poříčany, dále Přerov (Prosenice) – Ostrava – Svinov na páteřním tahu mezi Prahou, Brnem a Ostravou a úsek Brno (Modřice) – Vranovice na tahu Brno – Vídeň/Bratislava a dva úseky trati mezi Prahou a Drážďany.

Příklady zkrácení jízdních dob v roce 1989 a 2019:

Relace
Přibližná doba jízdy 1989 Přibližná doba jízdy 2019
Praha – Ostrava 4,5 hod. 3 hod.
Praha – Ústí nad Labem 1,5 hod. 1 hod.
Praha – Bratislava 5,5 hod. 4 hod.
Praha – Vídeň 5,3 hod. 4 hod.
Praha – Berlín 6,5 hod. 4 hod.
Praha – Budapešť 8,5 hod. 6,5 hod.
Praha – Košice 10 hod. 7,25 hod.

 

USA mají uvalit dovozní cla na evropské automobily. Rozhodnutí výrazně postihne český autoprůmysl

[quote]Americký prezident Donald Trump má rozhodnout, zda na evropské automobily uvalí dovozní cla ve výši až 25 %. Evropská auta podle zprávy amerického ministerstva obchodu ohrožují národní bezpečnost USA. Evropská unie toto tvrzení popírá. Rozhodnutí bylo už v květnu odloženo právě na polovinu listopadu s tím, že obě strany dospějí k dohodě. To se zatím nestalo. „Případné zvýšení cel by mělo významný dopad zejména na německý export, takže je potenciálně ohrožen i český automobilový průmysl, který je významným subdodavatelem německých značek. České firmy vyrábějí až pětinu součástek pro ty automobilky, na které by nové opatření dopadlo nejtvrději,“ upozorňuje Luděk Procházka ze společnosti Gerlach a odborník na clo. [/quote]

Cla nejvíce zasáhnou německé výrobce automobilů

Nejvíce by nové celní sazby zasáhly německé prémiové značky, jako Mercedes – Benz, BMW nebo Volkswagen. „Více než polovina jejich výrobků míří do Spojených států. Firmy mají na území USA i vlastní továrny, odkud vyvážejí automobily do Číny, která nedávno také zvýšila dovozová cla. Tyto značky by se tak ocitly pod dvojím tlakem. Jak vyplývá z údajů americké profesní organizace Atlantic Council, takto masivní zvýšení cel by mohlo ohrozit až 131 tisíc pracovních míst na obou kontinentech,“ říká Luděk Procházka ze společnosti Gerlach a dodává: „Výše dovozního cla pro evropská auta je v současné době 3,4%. Navrhované masivní zvýšení bude znamenat nárůst cen a snížení poptávky po těchto vozech.“ Kvůli vysoké provázanosti českého automobilového průmyslu s německým je potenciálně v ohrožení až 25 tisíc pracovních míst, varuje navíc Sdružení automobilového průmyslu.

Česko by patřilo mezi čtyři nejpostiženější země

Americký trh je pro auta z EU největším odbytištěm, na prodejích se podílejí ve výši 29%. Přestože americké ministerstvo obchodu usilovně jedná se zástupci evropských států i významných automobilek, k jednoznačné dohodě zatím nedošlo. Státy eurozóny vytrvale popírají, že je dovozem evropských aut ohrožována národní bezpečnost Spojených států. „Česká republika by v případě, že by k dohodě nedošlo, patřila ke čtyřem nejvíce postiženým zemím. Ačkoli se od nás, na rozdíl od Slovenska, automobily do USA přímo nevyvážejí, ztráta ze subdodávek do německých značek by mohla činit až 12 miliard korun,“ uzavírá Luděk Procházka ze společnosti Gerlach.

Plzeňské Karkulky, sdílené osobní vozy, využívá přes 600 lidí

[quote]Devět sdílených osobních aut označovaných Karkulka, která přesně rok provozuje v Plzni dopravní podnik, využívá přes 600 lidí a ujela už více než 150.000 kilometrů. Zklidňují individuální dopravu v centru a zlepšují situaci s parkováním, řekl ČTK vedoucí projektu Milan Šot z Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP). Firma zavádí od soboty novou víkendovou posilu, kdy se do takzvaného carsharingu zapojí jeden z jejích služebních vozů.[/quote]

„O víkendech zaznamenáváme největší zájem o rezervace a počet aut někdy nestačí poptávce. A naše služební vozy o víkendech, až na pohotovostní vozidla, využívány nejsou,“ řekl Šot.

PMDP nejprve vyzkouší zapojení jednoho služebního auta, a pokud budou výsledky dobré, rychle jejich počet rozšíří. „Musí být primárně k dispozici pro zajištění provozních potřeb veřejné dopravy. Pokud při testovacím provozu zjistíme, že služební automobily mohou být k užitku sedm dní v týdnu, tak to dává smysl,“ řekl generální ředitel PMDP Jiří Ptáček. Firma službu vnímá jako obrovský potenciál pro mobilitu města.

Červené vozy Ford KA+ a Ford Focus combi využívají hlavně Plzeňané k cestám po městě i mimo něj včetně zemí EU. Uživatelé se zatím k devíti Karkulkám chovají zodpovědně a auta jsou po roce provozu v dobrém stavu. Desátým vozidlem bude Škoda Roomster.

Podle odborných studií může jedno sdílené auto nahradit až deset vozů v osobním vlastnictví. Lidé svá auta využívají jen zlomek času, většinou stojí na parkovišti. Rezervace Karkulek je možná pomocí internetového portálu nebo mobilní aplikace. Každý vůz má domovskou zónu v několika plzeňských čtvrtích. Lidé se sami zaregistrují, zarezervují si auto, klíčky najdou ve voze, který si odemknou mobilní aplikací nebo Plzeňskou kartou. Řidičům, kteří najedou ročně do 10.000 kilometrů, přináší městská služba úspory, protože nemusí hradit náklady na opravy, servis, povinné ručení a technické kontroly. Nejlevnější taxa je 35 korun za hodinu plus 3,5 koruny za ujetý kilometr. PMDP plánují pořídit další vozy. Podle Ptáčka by jich na velikost Plzně bylo třeba 40 až 60.

Cirkulární obal. Fake? Joke?

[quote]Potravinářská komora ČR uspořádala koncem října odborný seminář tematicky zaměřený na problémy obalů a odpadů. Takováto akce je dobrou platformou pro výměnu názorů poznatků, náhledů i vizí a trendů. Prezentace paní Soni Jonášové, Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú., na tomto semináři byla veselá i smutná zároveň. Cirkulární obal, klíčový pojem, který na seminář přinesla, nedokázala definovat, uchopit. Bulvár.[/quote]

Cirkulární obal = každý obal

Na otázku, zda je cirkulárním obalem obal prodejní, jak je definován zákonem o obalech, odpověděla: Ano.

Na otázku, zda je cirkulárním obalem obal skupinový, jak je definován zákonem o obalech, odpověděla: Ano.

Na otázku, zda je cirkulárním obalem obal přepravní, jak je definován zákonem o obalech, odpověděla: Ano.

Nevím, zda paní Jonášová má maturitu z matematiky (tato byla v posledních letech prosazována i důvodů osvojení si základů logiky), ale z výše uvedeného plyne, že každý obal, jak jej chápe naše základní obalová environmentální právní norma (zákon o obalech) je cirkulárním obalem. Tudíž všechny obaly jsou cirkulární, není co řešit a samotný pojem cirkulární obal je nadbytečný.

Nezájem o znalosti

Je charakteristické, že paní Jonášová nezůstala na ostatní přednášející. Je to nejen pohrdání k těmto lidem, ale dobrovolná izolace od znalostí, jiných pohledů na problémy a možnosti porozumění souvislostí.

Cirkulární

Cestu autem z Goudy na letiště Schiphol, kde bylo jednání European Packaging Institutes Consortium, mně holandský kolega Michael Niuewesteeg názorně vysvětloval jeho pojetí cirkulární ekonomiky: jezdili jsme na kruhovém objezdu několik koleček, nikam jsme se neposunuli… Cirkulární evropská kampaň se mi čím dál, tím více jeví jak skvělá ruská diverzní akce. Číňané si mnou ruce a kolonizují Afriku. A USA jdou za vůdcem, který jim slibuje, že budou The First.

 

zdroj : SYBA

Provoz metra bude možný i bez strojvůdců

[quote]Provoz metra bude možný i bez strojvůdců. Prezident Miloš Zeman dnes podepsal drážní novelu poslance ČSSD Petra Dolínka, která variantu automatického provozu podzemní dráhy bez řidiče uzákoní. O Zemanově podpisu informoval Hrad. Bezobslužné metro plánuje město Praha u chystané linky D.[/quote]

Dopravce musí podle nyní platného zákona zajistit, aby drážní vozidla řídily osoby, které mají platný průkaz způsobilosti. Novela stanoví výjimku pro metro s automatickým provozem.

Automatizovaný provoz metra si sice podle důvodové zprávy vyžádá vyšší prvotní investici, výrazně nižší by ale byly provozní náklady. Vyšší bude i bezpečnost, když autonomní provoz vylučuje lidskou chybu.

Praha chce v první fázi stavět linku D mezi Pankrácí a Depem Písnice. Dopravní podnik hlavního města Prahy nedávno zahájil geologický průzkum. Náklady na vybudování úseku mají být předběžně 57 miliard korun. V budoucnu by se měla trasa prodloužit z Pankráce do stanice Náměstí Míru.

Za první plně automatizovanou trasu metra, která jezdí bez řidiče, je považována pařížská linka číslo 14, dříve nazývaná Météor, která byla otevřena v říjnu 1998. Trasa původně měřila přes sedm kilometrů a měla sedm stanic. Nyní má devět stanic a délku přes devět kilometrů.

Devadesát metrů dlouhé průchozí soupravy projíždějí na gumových kolech dvojnásobnou rychlostí než nynější metro – bez řidiče a průvodčích. Koleje jsou oddělené od nástupišť plexisklovým tunelem, který má zabránit nehodám a sebevraždám. Přístup k vlaku se otevírá, jen když je souprava ve stanici.

Partnerem pro společný podnik DPP má být jen Karlín Group

[quote]Společnost Nové Holešovice Development, se kterou chce pražský dopravní podnik (DPP) založit společný podnik k rozvoji stanice metra Nádraží Holešovice a jejího okolí, bude vlastnit pouze developerská společnost Karlín Group. Náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě) na dnešním zastupitelstvu řekl, že v ní nebude figurovat americký podnikatel Thomas Samii, jak bylo původně v plánu. Změnu ČTK potvrdila ředitelka komunikace Karlín Group Hana Samuelová. Plán podniku kritizuje pražská opozice a koaliční Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a STAN).[/quote]

Plánovaný společný projekt počítá s opravou severního vestibulu stanice metra a výstavbou administrativních a bytových domů v okolí. DPP má u stanice pozemky, které jsou podle zástupců města a podniku bez dohody s vlastníky okolních parcel nezastavitelné. Okolní pozemky vlastní skupina Karlín Group, dohoda s ní je proto podle zástupců podniku logickým krokem.

Firmu Nové Holešovice Development původně měl s Karlín Group spoluvlastnit Samii, a to i přes subjekt registrovaný na Kypru, což vyvolalo kritiku. Karlín Group nyní uvedla, že zůstane jediným majitelem. „Karlín Group tak vychází vstříc žádosti vedení hlavního města Prahy z posledního společného jednání,“ uvedla firma v prohlášení. Dosavadním partnerem byla společnost Capital Aley z developerské skupiny Ungelt Group, ve které figuruje právě Samii.

Opoziční zastupitelé dnes neúspěšně navrhli zařadit bod o společném podniku na jednání zastupitelstva. Vedení města a DPP podle šéfa klubu ODS Tomáše Portlíka nedodala zastupitelstvu dostatek podkladů. „Já rád všechny dokumenty předložím, ale předložím je v momentě, kdy budou finalizované,“ reagoval Scheinherr. Dodal, že nyní jsou stále předmětem obchodních jednání. Připomínkování dohody podle něj přijde na řadu po dokončení jejích podmínek. Dodal, že i když se podepíše smlouva, DPP od ní bude moci do půl roku bez sankcí odstoupit.

Plán DPP způsobil v uplynulých týdnech spory v koalici Prahy Sobě, Pirátů a Spojených sil. Předseda klubu Spojených sil Jiří Pospíšil a radní Hana Marvanová (za STAN) plán kritizovali. Radní hlavního města na návrh Marvanové v pondělí schválili požadavek, aby jim DPP poskytl veškeré informace k založení podniku. Scheinherr dostal za úkol k tomu na další jednání připravit materiál. DPP je největší městskou firmou a rada hlavního města působí jako její valná hromada.

Pražské letiště rozšíří druhý terminál za 16 miliard korun

[quote]Pražské letiště bude rozšiřovat druhý terminál, hotovo by mělo být do roku 2028. Investici za 16 miliard korun schválilo ministerstvo financí. Další rozvojové projekty, včetně nové paralelní dráhy, bude stát řešit později podle aktuální situace na trhu. Na dnešní tiskové konferenci to řekli zástupci vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Letiště do budoucna plánuje investice za přibližně 55 miliard korun.[/quote]

Letiště je už teď na hraně své maximální kapacity, loni odbavilo 16,8 milionu cestujících. V exponovaných časech kvůli tomu musí část žádostí o lety odmítat. Rozšíření terminálu by tak mělo přispět k navýšení kapacity letiště, která by se po plánovaných investicích měla zvýšit postupně až k 30 milionům odbavených pasažérů za rok.

„Chceme, aby Letiště Praha jelo v čele pelotonu, ne jen pasivně reagovalo na trendy v okolních zemích, a proto jsme schválili první etapu dlouhodobého rozvojového plánu. Rozvoj bude financován z vlastních zdrojů letiště a nijak nezatíží státní rozpočet. Projekty povedou k modernizaci letiště a zefektivnění přepravy tak, aby byl zachován vysoký komfort cestujících,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Rozšíření terminálu by mělo stát kolem devíti miliard korun. Zbylých sedm miliard jsou investice do přidružených staveb, například pojezdových drah, parkovacího domu nebo estakády a jiných komunikací před terminálem. Po dokončení přibude na pražském letišti devět nových kontaktních letadlových stání s nástupními mosty a bránami pro letadla na krátké a střední tratě. V rámci toho však vznikne také pět alternativních letadlových stání využitelných pro odbavení dálkových letů.

Šéf pražského letiště Václav Řehoř rozhodnutí ministerstva uvítal. „Realizace tohoto prvního kroku dlouhodobých rozvojových plánů Letiště Praha přispěje k rozvoji letecké dopravy v České republice, včetně možnosti otevírání nových leteckých spojení,“ uvedl.

Další rozvojové plány, které by měly navýšit kapacity letiště, bude stát řešit později, a to podle aktuálního vývoje na trhu. K největším projektům patří především stavba nové paralelní dráhy. Její stavba by podle dřívějších plánů měla začít v roce 2025 a trvat by měla zhruba tři roky. Její odhadovaná cena je devět miliard korun. Podle letiště bude více než tři kilometry dlouhá paralelní dráha primárně sloužit pro přistávání letadel. Kapacity pohybů letadel na letišti, tedy vzletů i přistání, by se díky ní měly zvýšit až na 72 pohybů za hodinu. Po její dostavbě by se měl také zcela omezit noční provoz.

K dlouhodobým projektům patří mimo jiné zužitkování nevyužitých pozemků u letiště. Na nich by mohl vzniknout hotel, vývojové centrum, sportoviště nebo například zdravotní středisko pro turisty.

Letiště Václava Havla v Praze v letošním prvním pololetí odbavilo víc než 7,84 milionu cestujících, což je meziroční nárůst o pět procent.

Logistický kalendář