Domů Blog Strana 16

Partnerství Dassault Systèmes a KUKA zvyšují efektivitu robotiky a automatizace

Společnost Dassault Systèmes v posledních únorových dnech oznámila své partnerství s globální společností KUKA pro průmyslovou automatizaci a robotiku s cílem poskytnout výrobnímu průmyslu komplexní řešení, která splňují rostoucí požadavky v oblasti robotiky a automatizace.

 

Podle podmínek smlouvy se Dassault Systèmes připojuje k mosaixx, digitálnímu ekosystému KUKA pro průmyslová softwarová řešení, a nabízí zákazníkům KUKA snadný způsob nákupu a používání platformy a aplikací 3DEXPERIENCE Dassault Systèmes. Rozšířením přístupu zákazníků k technologii virtuálního dvojčete a rozšířeným možnostem spolupráce mohou společnosti Dassault Systèmes a KUKA se svým nově založeným segmentem KUKA Digital nabídnout řaduj efektivnějších a přizpůsobivějších řešení, která transformují provoz.

Robotické instalace stoupají

Globální tržní hodnota instalací průmyslových robotů se odhaduje na 16,5 miliardy USD, což je dáno i využitím umělé inteligence,ve spojrní s energetickou účinností a dalšími trendy.

Skupina KUKA uvedla na trh mosaixx v roce 2024, aby poskytla otevřenou cloudovou platformu z hlediska průmyslových softwarů.  Poskytuje systémovým integrátorům a inženýrům přístup k široké škále řešení pro řízení digitalizace a automatizace výrobních hal a výrobních strojů pomocí ekosystémového přístupu, bez ohledu na typ stroje nebo výrobce.

Široké využití platformy 3DEXPERIENCE

Platforma a aplikace 3DEXPERIENCE společnosti Dassault Systèmes se používají v průmyslu po celém světě k navrhování, simulaci a konstrukci produktů, procesů a infrastruktury virtuálně s daty v reálném čase před jejich výrobou nebo fyzickou implementací.

Zdroj: SYBA

Světová rada pro námořní dopravu: Cíl EU v oblasti snižování emisí uhlíku v námořní dopravě je ohrožen bez účinného cenového nástroje

Světová námořní rada (WSC) zveřejnila nový výzkum, který ukazuje, že pro splnění cílů EU pro rok 2030 by mohla být k dispozici plavidla schopná využívat obnovitelné zdroje i obnovitelná paliva, ale že hlavní překážkou pro uskutečnění dekarbonizace je cenový rozdíl mezi fosilními a obnovitelnými palivy.

První zpráva „WSC o dekarbonizaci lodní dopravy v EU – Může EU podpořit dekarbonizaci lodní dopravy?“ – která byla představena na Evropském summitu o námořní dopravě 2025 v Bruselu, poskytuje komplexní analýzu přechodu lodní dopravy na obnovitelná paliva v EU. Zpráva konstatuje, že ačkoli počet plavidel schopných využívat obnovitelná paliva roste a dostupnost paliva se zlepšuje, hlavní překážkou rozsáhlé výroby a širokého rozšíření zůstává cena.

„Investice do nových kontejnerových lodí a dopravních lodí se zrychlují,“ řekl Joe Kramek, prezident a generální ředitel Světové rady pro námořní dopravu. „V současné době je již přibližně 200 liniových plavidel schopno provozu na obnovitelné palivo, přičemž do roku 2030 se na vodu dostane dalších 700 plavidel. Aby však tyto lodě využily svůj potenciál pro snížení emisí skleníkových plynů, musí být obnovitelná paliva dostupná a komerčně životaschopná.“

„Někoho možná překvapí, když se dočte, že dodávky obnovitelných paliv, zejména v Evropě, již nejsou hypotetické, ale že jsou na cestě stát se realitou.“

„Avšak vzhledem k tomu, že cena bio-metanu je o 169 % vyšší než cena fosilního LNG, cena bio-metanolu je o 469 % vyšší než cena VLSFO a cena e-metanolu je o 626 % vyšší, zůstanou tato paliva bez cílených regulačních opatření komerčně neživotaschopná.“

„Dopravci a dodavatelé paliv jsou zjevně odhodláni a investují do plavidel a výroby paliv v očekávání regulace, což dává lodní dopravě možnost dosáhnout cíle dekarbonizace do roku 2050 a cílů do roku 2030. Abychom zůstali na správné cestě a skutečně dosáhli cíle čisté nuly, spoléháme na to, že regulační orgány projeví stejné odhodlání při zavádění účinných opatření, která umožní obnovitelným námořním palivům konkurovat fosilním palivům,“ dodal Joe Kramek.

Klíčová zjištění:
– Předpokládaná poptávka po palivech do roku 2030: Celosvětová objednaná plavidla budou vyžadovat 14,4 milionu tun ropného ekvivalentu (Mtoe) metanu, 7 Mtoe metanolu a 0,7 Mtoe amoniaku.
– Výroba obnovitelných paliv v EU: Výroba obnovitelných paliv v EU sice roste, ale stále není jasné, kolik z ní bude určeno pro lodní použití.
– Potenciál dodávek obnovitelných paliv: Optimistické prognózy naznačují dostatečnou nabídku pro splnění dekarbonizačních cílů FuelEU do roku 2030, ale komerční životaschopnost závisí na regulaci, která zmenší rozdíl v nákladech mezi fosilními a obnovitelnými palivy.
– Nákladová bariéra:
o Biometan: o 169 % dražší než fosilní LNG.
o Biometanol: o 469 % dražší než topný olej s velmi nízkým obsahem síry (VLSFO).
o E-metan: o 560 % dražší než VLSFO.
o E-metanol: o 626 % dražší než VLSFO.
Vzhledem k tomu, že Mezinárodní námořní organizace (IMO) bude příští měsíc jednat o globálních normách pro paliva způsobující skleníkové plyny a o cenových mechanismech, zdůrazňuje MS zásadní roli EU při vytváření ambiciózních předpisů, které by měly překlenout cenové rozdíly.

Zpráva doporučuje, aby EU:
– sladila regionální politiky s globálními předpisy, aby zajistila spravedlivou hospodářskou soutěž a zabránila narušení trhu.
– Zavést normy pro pohonné hmoty založené na výkonnosti, které budou odrážet skutečné snížení emisí.
– Zavést skutečný mechanismus stanovování cen skleníkových plynů, který by financoval model „náklady za rozdíl“, jenž by motivoval k zavádění paliv z obnovitelných zdrojů a byl by případně financován z výnosů systému obchodování s emisemi.
– Zavést systémy certifikace paliv, které zajistí globální dodávky skutečně obnovitelných lodních paliv.
„Přechod od fosilních paliv k obnovitelné energii, která pohání motor světového obchodu, bude trvat dlouho a vyžádá si obrovské investice. Začínáme dobře a díky ambiciózní regulaci můžeme společně postupovat tak, abychom zajistili, že splníme potřeby našeho klimatu a zároveň zachováme obchodní udržitelnost.“ Joe Kramek dodal.

Zdroj:

DPP nesouhlasí s ovládnutím reklamní firmy BigBoard společností BB Global

Pražský dopravní podnik (DPP) nesouhlasí s tím, aby společnost BB Global převzala akcionářská práva ve společnosti BigBoard, která provozuje reklamní plochy v pražské MHD. Na základě smluv o provozu ploch podléhá změna akcionářské struktury firmy předchozímu souhlasu DPP, který neudělil. Vyplývá to z vyjádření vedoucího marketingového odboru podniku Jiřího Voltra pro vedení BigBoardu, které má ČTK k dispozici. Důvodem je, že BB Global nemá zkušenosti v oboru a také spojení BB Global s J&T Bankou a jejím spolumajitelem Dušanem Palcrem.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) již předběžným opatřením firmě BB Global zakázal akcionářská práva vykonávat kvůli nutnosti ověřit, zda mu v souvislosti s návrhem na povolení byly předloženy úplné a pravdivé informace. Podle serveru Odkryto.cz bude úřad zkoumat propojení mezi J&T a BB Global a také to, zda miliardář Palcr vykonává kontrolu nad některou z firem ze skupiny.

Voltr ve vyjádření pro BigBoard uvedl, že skupina vlastnící společnost BB Global nemá v současné době dostatek zkušeností s podnikáním v oblasti venkovní reklamy. „Zkušenosti jsou jednou z podmínek v otevřených výběrových řízeních na pronájem reklamních ploch na majetku DPP,“ napsal.

Dodal, že z veřejných informací je BB Global kapitálově spojena s J&T Bankou a Palcrem. „Při prověřování informací z veřejně dostupných zdrojů vyplynuly informace o možném zapojení těchto osob do korupční kauzy Motol, přičemž compliance oddělení DPP shledalo tuto skutečnost za podnikatelské riziko,“ sdělil vedoucí. Doplnil, že podnik má také z minulosti negativní zkušenosti s firmou Globdata, kterou Palcr rovněž vlastní. Ta pro podnik zajišťuje provoz SMS jízdenek.

BigBoard je největším tuzemským poskytovatelem venkovních reklamních ploch, provozuje billboardy či reklamu v metru a na vozech pražské MHD. Firma podle konsolidované účetní uzávěrky dostupné ve Sbírce listin vykázala za rok 2023 tržby 1,7 miliardy korun a hospodaření zakončila po zdanění se ziskem 35,3 milionu korun, o rok dříve byla 9,3 milionu korun ve ztrátě.

Společnost BB Global je holdingovou společností a součástí podnikatelské skupiny J&T, která se zabývá například zemědělstvím, realitním developmentem, informačními a komunikačními technologiemi a poskytováním služeb elektronického platebního styku a okrajově také výrobou elektrické energie v bioplynových stanicích.

Zdroj: ČTK

Výrobce leteckých motorů GE Aerospace letos investuje v ČR 135 milionů korun

Americký výrobce leteckých motorů GE Aerospace (dříve GE Aviation) plánuje letos investovat do výroby v Česku 5,4 milionu eur (v přepočtu asi 134,6 milionu korun). Pořídí nové stroje či zmodernizuje sítě. Firma to oznámila v tiskové zprávě. Celkem chce GE Aerospace v tomto roce investovat do svých výrobních závodů po celé Evropě více než 78 milionů eur (zhruba 1,94 miliardy Kč).

Investice firmy v Česku má zajistit mimo jiné nové stroje, zařízení a nástroje. Peníze jsou určeny také na modernizaci inženýrských sítí v budovách na podporu výroby komponentů používaných v turbovrtulových motorech.

Cílem evropských investic je podle GE Aerospace zvýšení celkové kapacity výroby a rozšíření klíčových zařízení. „Kromě toho podpoří další rozšiřování výroby komponentů nové generace vyrobených z pokročilých materiálů a inovativních výrobních procesů, které zvýší dojezd, výkon, odolnost a účinnost leteckých motorů,“ oznámila firma.

Většina z oznámených evropských investic GE Aerospace, a to asi 1,39 miliardy korun, je určena na závody v Itálii. Vzniknout tam mají třeba nové zkušebny a rozšíří se kapacity těch stávajících. Firma tam bude rovněž investovat do závodů, které vyrábějí letecké motory pro vojenské stíhačky a vrtulníky. Kromě Česka a Itálie chystá firma investice také do poboček v Polsku, Velké Británii a Rumunsku.

Letos společnost v evropských závodech díky investicím nabídne dohromady přes 500 nových pozic. Po celém světě má GE Aerospace nyní asi 53.000 zaměstnanců.

Zdroj: ČTK

Do Brna dorazila první z patnácti nových tramvají Škoda ForCity Smart 45T

Včera v noci do medlánecké vozovny Dopravního podniku města Brna dorazila první z dodávky patnácti tramvají Škoda ForCity Smart 45T. Další výrobce Škoda Transportation dodá postupně v průběhu letošního roku. Za patnáct vozů DPMB zaplatí celkem 1,129 miliardy korun, z čehož 420 miliónů korun pokryje evropská dotace.

„V Brně v tuto chvíli jezdí pět tramvají Škoda 45T, které se jak provozně, tak z pohledu komfortu pro cestující velmi osvědčily. V rámci modernizace vozového parku v letošním roce přibude patnáct vozů tohoto typu a v příštím roce dalších dvacet. Celkem tedy na konci roku 2026 budeme provozovat čtyřicet moderních obousměrných tramvají Škoda 45T, které jsou pro nás velmi praktickým a univerzálním typem vozidla. Můžeme je nasadit na jakoukoli tramvajovou linku, navíc jsou velmi efektivní při zajištění dopravy v případě výluk nebo omezení, kde využíváme jejich obousměrnost. Příkladem může být současná výluka související s rekonstrukcí viaduktu u brněnského hlavního nádraží,“ popsal Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Tramvaje Škoda ForCity Smart 45T jsou moderní, plně nízkopodlažní a klimatizované vozy. S délkou 31 metrů a šířkou 2,5 metru pojmou až 233 cestujících. Kromě vysokého komfortu pro cestující i řidiče jsou vybaveny i technologiemi, které šetří energii, což snižuje celkové provozní náklady. „V provozu nahradí tramvaje typu KT8D5 z 80. a 90. let minulého století a typu T6A5, které budeme postupně vyřazovat. S novými vozy se cestující setkají nejčastěji na lince číslo 8,“ vysvětlil dopravní ředitel DPMB, Jan Seitl.

První tramvaj z letošní dodávky dorazila dnes hodinu po půlnoci na podvalníku do vozovny v Brně-Medlánkách. S vykládáním začali technici DPMB krátce po 10. hodině. „Nyní má vůz před sebou montáž komponent, které bylo nutné sejmout kvůli přepravě, dovybavení, přidělení evidenčního čísla a brzdové zkoušky. Jakmile tramvaj získá průkaz způsobilosti, musí najet zkušebních 100 km. Předpokládané uvedení do provozu s cestujícími je ve druhé polovině dubna,“ vysvětlil Havránek.

Za patnáct tramvají Škoda 45T DPMB zaplatí 1,129 miliardy korun. Na deset z nich získal podnik dotaci 420 miliónů korun z fondů EU prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu. O dotaci na zbývajících pět bude dopravce žádat ve výzvě TRANSGov.

456

Zdroj: DPMB

Šest mild-hybridních autobusů IVECO posílilo českobudějovickou MHD

Dopravní podnik nové autobusy pro obnovu vozového parku pořídil za 59,93 milionu Kč, tedy 9,99 milionu Kč za jeden autobus. Kloubové autobusy přepraví až 135 pasažérů, z toho 40 si může pohodlně sednout. Nechybí ani místa pro osoby na vozíku nebo s kočárky. 

Autobusy jsou vybaveny dieselovým motorem Iveco Cursor 9 o výkonu 265 kW a elektromotorem s výkonem 35 kW a baterií na střeše vozidla má kapacitu 1 kWh. Ta se dobíjí rekuperací při brždění autobusu motorem, není tak již nutné dobíjet ji ze sítě. Baterie vůz využívá při rozjezdech nebo pro napájení palubních systémů.

Autobusy jsou samozřejmě vybaveny v Českých Budějovicích již používanými technologiemi. Cestující se o blížícím se spoji dozví díky komunikaci palubního počítače, zakoupí v něm také virtuální jízdenky, a to rovnou u všech dveří. Samozřejmostí je také možnost označit tištěné jízdenky, a to ve střední části vozidla na žlutých, kombinovaných validátorech.

Rok 2025 nabitý novinkami

Mild-hybridní autobusy IVECO Urbanway nejsou v úvodu roku 2025 jedinou novinkou Dopravního podniku města České Budějovice. Do testovacího provozu nasadil první trolejbus Škoda 33 Tr, celkem 14 jich pak převezme nejpozději v dubnu, dalších 21 pak v průběhu podzimu a do léta roku 2026. Novinkou je i rozšíření počtu odbavovacích zařízení pro nákup virtuálních jízdenek, které již nyní byly dostupné ve všech vozidlech MHD, nově budou také u všech nástupních dveří.

 

Zdroj: DMCB

Železniční cargo v Belgii poprvé od roku 2021 roste, dopravce snižuje ztrátu

Po dvou letech poklesu vykázala železniční nákladní přeprava v Belgii za rok 2024 rostoucí čísla. Snižující se ztráta z hospodaření největšího dopravce v zemi, společnosti Lineas, se zdá být pro Belgii znamením pozitivního obratu.

Dopravce Lineas, přední evropský soukromý provozovatel železniční nákladní dopravy, představil své výsledky za rok 2024. Bernard Gustin, předseda představenstva společnosti Lineas, potvrdil, že plán transformace společnosti Lineas se na velmi náročném trhu plní podle plánů a dosažené výsledky přispívají k obnovení důvěry.

Dopravce Lineas pokračoval ve snižování svých ztrát z hospodaření a v roce 2024 skončil se ztrátou -13,6 milionu EUR. Společnost již snížila ztrátu za rok 2023 o polovinu oproti předchozímu roku, a to z -82 milionů EUR na -40,3 milionu EUR. Výsledky za rok 2024 tento pozitivní trend potvrzují. Úspěch byl možný díky 4 hlavním opatřením, na která se dopravce Lineas zaměřil: zjednodušil svou nabídku a zastavil nerentabilní činnosti, optimalizoval ceny a marže a zvýšila se spokojenost svých zákazníků, a to i přes velmi náročné prostředí (velký rozsah stavební činnosti na infrastruktuře). Dopravce Lineas rovněž pokračoval ve snižování rizik ve strategii svého portfolia a realizuje program snižování nákladů. „Náš transformační plán zahájený v roce 2022 přináší výsledky podle plánů na velmi náročném trhu,“ uvedl Bernard Gustin.

Ilustrace: Lineas

Dopravce Lineas v Belgii vyzývá budoucí spolkovou a novou regionální vládu, aby se zabývaly hlavními prioritami: vytvořit rovné podmínky pro železniční a silniční dopravu; zajistit nezbytnou infrastrukturu pro rozvoj železniční nákladní dopravy; podporovat multimodální dopravu tím, že budou silniční dopravci motivovány k navrhování multimodálních řešení a odstranit narušení hospodářské soutěže v oblasti zařízení služeb (seřaďovacích nádraží) v Německu, Nizozemsku a Francii.

Zdroj: ŽESNAD

V ČR jsou čtyři vodíkové stanice, ve většině zemí EU není žádná

Česká republika má čtyři vodíkové stanice, dalších zhruba deset projektů je rozestavěných nebo se připravuje. Za některými západoevropskými státy tak ČR výrazně zaostává, ale vede si lépe než většina zemí EU, 16 zemí unie totiž nemá žádnou stanici. Jednoznačným premiantem je Německo se 113 stanicemi, následuje Francie a Nizozemsko. Vyplývá to z dat Centra dopravního výzkumu (CDV).

První tuzemská vodíková stanice byla otevřena v roce 2021 v Ostravě, další přibyly předloni postupně v Praze na Barrandově, následně ve skladu Čepra v Mstěticích u Prahy a jako poslední stanice v Litvínově. Všechny umí plnit na tlak 700 barů. Další dvě stanice jsou podle dat centra rozestavěny a kolem osmi stanic je ve fázi přípravy nebo záměru.

Dosud poslední vodíková stanice v Česku tak byla dokončena už téměř před dvěma roky, od té doby se na další čeká. Stát přitom v minulosti avizoval, že do konce roku 2025 by mělo v ČR fungovat 12 vodíkových čerpacích stanic a o pět let později 40. Na dobíjecí a plnicí infrastrukturu ministerstvo dopravy v minulých letech vyčlenilo šest miliard korun.

V EU je evidováno 269 veřejných vodíkových plnicích stanic, přičemž největší pokrytí vykazuje Německo (113 stanic), následované Francií (62 stanic) a Nizozemskem (49 stanic). Jen v těchto třech zemích je tak k dispozici 83,3 procenta všech vodíkových plnicích stanic v EU. Jednotky stanic v EU lze najít kromě Česka ještě v Polsku, Rakousku, Belgii, Švédsku, Dánsku, Itálii a Španělsku. Dalších 16 zemí nemá žádnou.

Pomalému rozvoji vodíkové infrastruktury odpovídá i rozvoj vodíkového vozového parku. V ČR je aktuálně provozováno 29 osobních vozidel s vodíkovým palivovým článkem (FCEV). „V roce 2024 nebyla v České republice registrována žádná nová vozidla FCEV, pouze jedno ojeté,“ uvedl Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.

Detailní informace o české vodíkové infrastruktuře shrnuje takzvaná vodíková mapa, která je součástí webu cistadoprava.cz. „Webovou aplikaci jsme vyvinuli za účelem systematického monitoringu, analýzy aktuálního stavu a dynamiky rozvoje vodíkové infrastruktury v kontextu dopravního sektoru. Aplikace poskytuje komplexní přehled projektů výstavby plnicích stanic a zařízení pro produkci vodíku, včetně jejich zařazení do jednotlivých fází realizace,“ uvedl vedoucí oblasti vodíkových technologií Centra dopravního výzkumu Bronislav Vahalík.

Vozy na vodíkové palivové články jsou v podstatě elektromobily, které elektrickou energii nezískávají z baterií, ale z reakce vodíku a kyslíku. Jediným odpadem je přitom čistá voda.

Zdroj: ČTK

Praha řeší další parkování zdarma pro elektromobily, zeptala se radnic

Praha zvažuje, že po 30. červnu opět prodlouží parkování zdarma pro elektromobily v zónách placeného stání (ZPS). Oslovila k tomu městské části zapojené do systému zón, které se mohou vyjádřit do konce března a na základě jejich stanovisek vedení magistrátu rozhodne. Na jednání výboru pro dopravu pražského zastupitelstva to řekl náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti). Výjimku pro elektromobily město opakovaně prodloužilo.

Původně mělo bezplatné parkování vozů na elektrický pohon přestat platit od loňského prvního ledna, kvůli absenci shody na novém modelu zvýhodnění nízkoemisních vozidel však radní města schválili prodloužení stávajícího stavu nejprve do konce loňského roku a poté do 30. června roku letošního.

Ředitel dopravního odboru magistrátu Libor Šíma dnes na výboru řekl, že většina městských částí zatím na dotazy ohledně pokračování parkování zdarma neodpověděla a ty, které ano, byly proti. Šéf pražské buňky ANO Ondřej Prokop výboru přednesl návrh usnesení, které by doporučilo prodloužení zvýhodnění o další rok a půl.

Na jednání vystoupilo také několik zástupců organizace Elektromobilní platforma, kteří argumentovali pro zachování zvýhodnění. Nakonec členové výboru žádné usnesení neschválili a odložili bod na příští jednání, na kterém již by měly být známy výsledky ankety mezi radnicemi.

Vedení města již delší dobu připravuje komplexní reformu systému ZPS, která zahrnuje například celoměstské parkovací karty pro návštěvníky, možnost pro rezidenty platit méně za menší oblast povoleného parkování nebo zvláštní povolení pro zásobování či pečovatele. Zatímco na těchto změnách se koaliční strany shodly, jednání se zasekla na otázce cen parkovného a dohoda zatím nevznikla. Hřib dříve uvedl, že čeká na vyjádření koaličních partnerů. Podobná je situace v otázce zdražení jízdného v MHD a zpoplatnění vjezdu do některých částí centra metropole.

Zdroj: ČTK

Předseda ÚOHS definitivně zrušil výběr dodavatele druhé etapy metra D

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna definitivně zrušil výběr dodavatele druhé části pražského metra D. Pražský dopravní podnik (DPP) musí znovu posoudit nabídky a znovu vybrat dodavatele, uvedl ÚOHS v tiskové zprávě. Podnik bude rozhodnutí respektovat a nabídky znovu vyhodnotí, uvedl vedoucí jeho komunikace Daniel Šabík. Subterra s rozhodnutím nesouhlasí a za svou nabídkou si stojí. „Další etapa metra D se nezačne stavět dřív než za několik let, vývoj Prahy se nejenže zastavil, ale doslova vrátil o několik let zpátky,“ uvedl k tomu na síti X předseda opoziční Prahy Sobě Adam Scheinherr.

Vítězem tendru bylo sdružení firem vedené společností Subterra s cenou přibližně 30 miliard Kč. Pražský dopravní podnik (DPP) podle rozhodnutí ÚOHS nedodržel zásadu transparentnosti při hodnocení nabídek. „Předseda úřadu posoudil prvostupňové rozhodnutí v intencích rozkladů vybraného dodavatele i navrhovatele a dospěl k závěru, že rozhodnutí nevykazuje vady a je zákonné,“ uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda.

„DPP aktuální pravomocné rozhodnutí ÚOHS respektuje. Podle tohoto judikátu DPP znovu posoudí všechny kvalifikace a reference obou zbylých uchazečů a znovu rozhodne,“ uvedl v reakci Šabík. Podnik tak znovu zhodnotí nabídky sdružení vedeného Subterrou a firmy Strabag. Zároveň se rozhodnutím podle Šabíka ruší další podobná řízení, která antimonopolní úřad řešil.

Posledním aktivním řízením je vyloučení firem Porr, Vinci a Marti (PVM) z tendru, které neúspěšné sdružení napadlo. „Bez pravomocného rozhodnutí antimonopolního úřadu v tomto řízení DPP nebude moci uzavřít smlouvu s vítězných uchazečem a začít stavět druhý úsek metra D,“ uvedl. Doplnil, že DPP při posuzování referencí uchazečů postupoval stejným způsobem jako v případě prvního úseku, u kterého soudy všech instancí potvrdily správnost postupu.

Náměstek primátora Zdeněk Hřib (DPP) se vyjádřil podobně. „Bohužel DPP i Pražané se v případě metra D stali obětí konkurenčního boje uchazečů. Je to asi vcelku pochopitelné, protože jde o velkou a prestižní zakázku, nicméně doufám, že k finálnímu rozhodnutí dojde co nejdříve,“ doplnil.

Společnost Subterra s rozhodnutím nesouhlasí. „Se včerejším (pondělním) rozhodnutím předsedy ÚOHS, pokud jde o zrušené hodnocení nabídek, se neztotožňujeme. Naopak kvitujeme, že ÚOHS uznal splnění naší odborné kvalifikace. Za kvalitou nabídky si stojíme, cítíme se jí stále vázáni a jsme připraveni činit relevantní kroky v dalším průběhu soutěže, jež povedou k realizaci projektu, na který Pražané tak netrpělivě čekají,“ sdělil ČTK vedoucí jejího odboru obchodní politiky Jiří Nový.

Antimonopolní úřad se tendrem zabýval na podnět stavební skupiny Strabag, vyhověl pouze části návrhu a zrušil jen rozhodnutí o výběru dodavatele. Podle úřadu nedodržel dopravní podnik při výběru zásadu transparentnosti při hodnocení nabídek. „Současně zadavatel nedodržel zásadu rovného zacházení, když v souvislosti s hodnocením nabídek navrhovatele nevyzval k objasnění a doplnění informací či dokladů týkajících se zkušeností člena odborného personálu, zatímco vybraný dodavatel tuto možnost opakovaně dostal,“ uvedl ÚOHS.

DPP vybral dodavatele druhé části metra loni v srpnu. Tendr se týká úseku nové linky z Olbrachtovy na Nové Dvory. Výběr sdružení vedeného Subterrou v roce 2023 napadlo sdružení firem Porr, Vinci a Marti (PVM), DPP následně zrušil výběr vítěze zakázky, ale nikoliv samotný tendr. Loni v srpnu vybral vítěze podruhé, znovu šlo o sdružení vedené Subterrou. Tento výběr napadl Strabag i sdružení PVM. I návrhu sdružení PVM antimonopolní úřad vyhověl, o rozkladu ale zatím nerozhodl.

Stavba nové linky metra začala v roce 2022. Ve výstavbě je kilometrový úsek mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova a navazovat má úsek z Olbrachtovy na Nové Dvory. Dále bude vybudována část z Nových Dvorů do Depa Písnice. Původní předpoklad dokončení byl rok 2029, kvůli sporům bude pravděpodobně posunut, a zprovoznění se tak předpokládá v roce 2031.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář