Regionální spojení jižní Moravy s Rakouskem a Slovenskem veřejnou dopravou sice 17 let od vstupu do Schengenského prostoru funguje, zdaleka ne však ideálně a u všech přechodů. Nejvíc je to vidět na Mikulovu. Kromě letních výletních autobusů stále neexistuje možnost, jak se dostat obcí blízko za hranici. Spojení Mikulova s Poysdorfem by si své cestující i mimo letní sezonu našlo, řekl ČTK mluvčí společnosti Kordis JMK Květoslav Havlík. ČR se součástí Schengenu stala v prosinci 2007.
Poukázal ale na to, že Mikulov je jediný případ neprostupnosti jihomoravských hranic. Sice nejezdí ani regionální vlaky či autobusy mezi Lanžhotem a slovenskými Kúty, ale tam spojení nahrazují dálkové vlaky, kterými je možné se dostat z Břeclavi do Kútů. „Také se čeká, až bude hotová rekonstrukce slovenské tratě z Bratislavy na hranice. Pak je možné se slovenskou stranou diskutovat o možnostech prodloužení slovenských regionálních vlaků do Břeclavi. Ale nezaznamenáváme zde výraznou poptávku,“ uvedl Havlík.
Vývoj spojení s Rakouskem a Slovenskem byl po vstupu do schengenského prostoru odlišný. Zatímco na rakouské straně měl Kordis partnera, kterým je dodnes koordinátor integrované dopravy pro Dolní Rakousko, Vídeň a Burgenland, na Slovensku delší dobu jasný partner nebyl. Regionální autobusovou dopravu zajišťují kraje, vlaky objednává dodnes ministerstvo dopravy. „Navíc sousedíme s dvěma kraji, Trnavským a Trenčínským. Historicky však neměly kraje snahu do organizace dopravy vstupovat, až nyní se to pomalu mění,“ řekl Havlík.
S Rakušany se postupně podařilo vyjednat dva přeshraniční vlakové spoje. Osobní vlaky od Vídně končí v Břeclavi a ve Znojmě. Z Břeclavi do Rakouska ovšem nemá přesah jihomoravský tarif, ze Znojma je možné na krajskou jednorázovou i předplatní jízdenku dojet až do Retzu. „Na rakouský regionální tarif je možné dojet až do Břeclavi, ale to moc lidí nevyužívá, protože je drahé nejen pro nás, ale i pro Rakušany. Kdo chce v Rakousku častěji jezdit vlakem nebo obecně veřejnou dopravou, většinou si koupí KlimaTicket,“ uvedl Havlík. Naopak do Retzu využívají spojení studenti hotelové školy, kteří dojíždějí ze Znojemska, a lidé, kteří cestují do Rakouska za prací.
Až z Brna je možné také dojet autobusovou linku do příhraničního města Laa an der Thaya, v němž navazují vlaky a autobusy dále do Rakouska. Stejně jako zde platí jihomoravský tarif i do rakouského Drosendorfu, který je spojený autobusovou linkou s Vratěnínem. „Původně se jednalo o letní turistické spojení v řídce osídlené a odlehlé oblasti jihozápadního Znojemska, ale v současnosti spoje jezdí denně, ovšem vzhledem k nízké poptávce pouze na zavolání,“ dodal Havlík.
Spojení se Slovenskem dnes zajišťuje autobusový spoj z Hodonína přes Holíč a Skalici do Sudoměřic, který platí po celé trase Jihomoravský kraj, protože Slováci o tento spoj zájem neprojevili. „Kdysi silné vazby postupem času oslabují, ale stále zde hodně lidí dojíždí do zaměstnání na jedné i druhé straně hranice. Jezdí tady osm párů spojů ve všední den,“ řekl Havlík.
Vlaky spojují Veselí nad Moravou a Nové Mesto na Váhom s přestupem a zajištěnou návazností ve Vrbovcích. „Máme dohodu s Železniční společností Slovensko o uznávání našeho tarifu do Myjavy,“ doplnil Havlík.
Poptávka po přeshraničním cestování je podle něj v posledních letech stabilní a neočekává, že by se nějak významně měnila. Zmínil, že z dřívějších poznatků vychází, že do Rakouska míří za prací z jihomoravského příhraničí ve srovnání s Maďarskem a Slovenskem asi jen desetina lidí. „Z těchto dvou států tam denně dojíždějí desetitisíce lidí,“ dodal Havlík. Do Vídně je totiž z Bratislavy mnohem blíže než například z Břeclavi, z Maďarska je vzdálenost podobná.
Zdroj: ČTK
