Ekologické organizace kritizují přípravy první části koridoru Dunaj-Odra-Labe mezi Ostravou a polskými hranicemi, které dnes schválila vláda. Zopakovaly, že by stavba měla ničivý dopad na životní prostředí a postrádá smysl i z ekonomického hlediska. Místo obřích akcí by měl stát investovat do efektivních projektů zadržení vody v krajině. Vyplývá to z vyjádření Hnutí Duha a organizace Arnika.

První etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun. Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030. Úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat až k polským hranicím. Tam by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Koźle.

Stavba by měla na české straně zahrnovat rekonstrukci sedmi silničních a jednoho železničního mostu, dále dvou plavebních komor a vybudování přístavu ve Svinově. Rozhodnutí vlády už dnes odsoudila opozice. Zastánci projektu tvrdí, že by přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou.

Hnutí Duha dnes uvedlo, že schválené přípravě kanálu stojí v cestě cenná přírodní území na české straně. Stavba by podle nich znamenala odlesnění níže položených cenných území, regulace řek a vysušení dosud mokrých částí povodí, což by vedlo k většímu riziku povodní.

„Nemůžeme si dovolit nyní utopit desítky či ve výsledku dokonce stovky miliard korun v ničení přirozených toků našich řek. Pokud budeme betonovat obrovská koryta, proti kterým se místní lidé bouří a málokdo je potřebuje, nezbudou nám peníze na zachycení vody přímo v krajině – abychom zabránili povodním a tragickému suchu,“ řekl Jan Skalík, expert Duhy na krajinná opatření. Dodal, že organizace nedávno představila plán na využití evropských peněz, který by mohl „vrátit život“ tisícům kilometrů řek, remízků a alejí v krajině a zrušit meliorace. „Abychom na to ale měli peníze, nesmíme je vyplýtvat v nesmyslných a megalomanských projektech, jako je kanál Dunaj-Odra-Labe,“ dodal ekolog.

„Cílem vlády je zjevně prosadit aspoň nějakou investici za každou cenu. Zcela unikátní evropsky významná lokalita Meandry Odry u Bohumína by vzala za své, ohrožena je i ptačí oblast Heřmanské stavy-Odra-Poolzí,“ uvedl Vlastimil Karlík z organizace Arnika. „Celková výstavba oderské větve kanálu včetně polského úseku bude velmi draze zaplacenou ekologickou katastrofou pro biodiverzitu a život v celé střední Evropě,“ zdůraznil.

„Výstavba oderské větve kanálu Dunaj-Odra-Labe sama o sobě nedává žádný smysl. Projekt počítá s plavební hloubkou až pět metrů, zatímco na polské straně je maximálně 1,8 metru. Na polském území je vodní cesta v natolik špatném stavu, že řada úseků by kvůli zvýšení splavnosti musela projít rozsáhlými úpravami a rekonstrukcí. Kritický je zejména 260 kilometrů dlouhý neregulovaný úsek od jezu v Brzegu Dolnym do soutoku s Lužickou Nisou i navazující 135 kilometrů dlouhý úsek až do Bielinka,“ dodali zástupci Arniky.

 

Zdroj : ČTK

DPP