Spotřeba obalů během koronakrize sice vzrostla, trend udržitelnosti je však stále na vzestupu

Obecně se v rámci koronavirové pandemie poptávka po obalech zvýšila, potvrzují výrobci kartonových obalů, kteří skutečně zaznamenali nárůst ve výrobě. Obal totiž nyní více než kdy jindy uplatňuje svou ochrannou funkci, nicméně stále platí, že je to jeden z prostředků konkurenčního boje.

Co se týká ekologicky nezávadných obalů, z pohledu výrobců má poptávka po ekologických obalových materiálech stále rostoucí tendenci. „V Cardbox Packaging vnímáme stále častější požadavky zákazníků na certifikované materiály z udržitelných zdrojů či přímo požadavky na recyklovatelnost. Vzhledem k tomu, že jde o materiál z obnovitelných a z udržitelně řízených zdrojů, je papír jedna z nejlepších voleb, co se obalových řešení týče. Díky speciální povrchové úpravě může být i kartonový obal účinný a bezpečný stejně jako ten plastový, a přitom 100% recyklovatelný spolu s papírovým odpadem. Zda obal po svém užití vstupuje do cirkulární ekonomiky, závisí již na jednání každého z nás,“ říká na úvod Ing. Libor Miloševský, jednatel Cardbox Packaging s.r.o. Spotřebitelé totiž stále nejsou ochotni si případně připlatit za ekologicky přívětivější obal, je-li to vyžadováno. Statisticky je nejvíce zodpovědná mladší skupina obyvatelstva, což ale není většinová skupina. „Naším úkolem, a úkolem primárních výrobců, je tedy vysvětlit spotřebitelům, jaké to má výhody, a dále je edukovat,“ dává si za cíl Libor Miloševský.

Také podle Jana Kaprhála, innovation & marketing managera společnosti Smurfit Kappa, se přístup firem k sustainabilitě a k využívání udržitelných obalů nezměnil. Ba naopak si podle něj stále více firem uvědomuje, že trvale udržitelné chování, postupy a samozřejmě i obaly jsou v dlouhodobém měřítku přínosné. To potvrdil i průzkum, který Smurfit Kappa provedla společně s Financial Times v UK – 72 % manažerů firem řeklo, že vnímá trvalou udržitelnost jako dlouhodobou investici.
„Vedle osobního přesvědčení jednotlivců ve vedení firem je hnacím motorem samozřejmě i zákazník,“ uvádí Jan Kaprhál a pokračuje: „Ten totiž čím dál více vnímá téma udržitelnosti jako zásadní a ve finále si mj. i podle toho vybírá produkt. Očekává, že to je právě značka, kdo nese největší zodpovědnost za environmentální dopad výrobku nebo obalu. Vnímat trvalou udržitelnost jen jako nákladovou položku je krátkozraké a často mylné. Nahradit plast nebo polystyren čistě papírovým obalovým řešením tam, kde to lze, šetří náklady. Nejen ty přímé, tedy nižší cena obalu, ale i ty nepřímé v podobě úspor na logistice a skladování.“

Ani ve společnosti THIMM pack‘n‘display s příchodem koronakrize nezaznamenali žádný pokles zájmu o udržitelnost. „Naopak, na základě dosavadních letošních zkušeností vidíme, že význam udržitelnosti i přes pandemii roste, tzn. vůbec nepředpokládáme pokles zájmu v budoucnosti,“ potvrzuje udržitelný přístup zákazníků Martin Hejl, jednatel společnosti THIMM pack‘n’display. Podle jeho slov jsou požadavky od zadavatelů obalů i POS řešení výrazně častěji než v minulosti doprovázeny dotazy a požadavky na FSC materiály, na recyklovatelnost a obnovitelnost materiálů.

V současné době výrazně vzrostla i oblast e-commerce, s čímž souvisí podle Martina Hejla i zvýšená poptávka po obalech z vlnité lepenky. V některých případech se dokonce daří těmito obaly nahrazovat foliové sáčky. Jako příklad uvádí Martin Hejl e-shop Unuo.cz, kde se malé zásilky dříve balily do foliových sáčků, nyní k zasílání využívají nejmenší ze čtyř velikostí krabic. „Zvolili sice dražší, ale ekologičtější variantu, která lépe ochrání zboží při přepravě, a tak se do e-shopu vrací méně poškozených zásilek. Obal je navíc u zákaznic e-shopu velmi oblíbený. Lze z něj jednoduše postavit domeček, který si mohou děti zákaznic vybarvit a nechat si ho na hraní, tak dostává obal šanci na druhý život,“ vysvětluje Martin Hejl.

Být recyklovatelný ještě neznamená být recyklován

Do jaké míry přetrvává snaha o setrvalý růst poměru ekologicky nezávadných obalových materiálů, které možná z pohledu ochrany nezávadnosti zboží nejsou ideální variantou, a do jaké míry se daří tyto obaly po jejich použití vracet zpět do výroby jako suroviny pro vznik obalů nových?

Je potřeba si uvědomit, že je rozdíl mezi být recyklovatelný a být recyklován. K čemu nám je recyklovatelný obal, když ve finále není sesbírán a recyklován? Tady jasně vyhrává papír, právě mírou reálné recyklace a biodegradovatelností na konci životnosti. Plast má ale zatím nad papírem navrch např. v bariérových vlastnostech, průhlednosti nebo tvarovatelnosti, což je u obalů především na potraviny klíčové. Ale používání kombinace různých materiálů s různou recyklovatelností v rámci jednoho spotřebitelského obalu (PE, PET, PP, papír) je opět kontraproduktivní, obal nebude recyklován.

„Volba materiálu by neměla být bezhlavá. Typickým příkladem je salátová okurka a vlna nevole vůči jejímu foliování,“ vysvětluje na příkladu Jan Kaprhál. „Jenže bez folie okurka vydrží daleko méně, resp. nevydrží dlouhý dodavatelský řetězec a zkrátí se její tzv. shelf life. Vede to k plýtvání potravinami a paradoxně k mnohem větším emisím uhlíku než okurka s folií.“ Podle Jana Kaprhála není tou správnou cestou vracet na okurku plastovou folii, která skončí stejně ve spalovně (pokud neskončí na stovky let odhozena v přírodě). Správným řešením je zavádění udržitelných postupů a chování, v tomto případě zkrátit dodavatelský řetězec.

THIMM pack‘n‘display se snaží vyhýbat kombinaci různých materiálů, a tak jsou jejich obaly z velké části vraceny zpět do recyklačního oběhu. „Všechny obaly a POS řešení, která v THIMM pack‘n‘display vyrábíme, jsou z vlnité lepenky, tedy ze 100% recyklovatelného a ekologicky nezávadného materiálu. Můžeme potvrdit, že stále roste poptávka po ekologicky nezávadných obalových materiálech. Jako příklad lze uvést traye z vlnité lepenky na ovoce a zeleninu, které jsou alternativou k běžným plastovým vaničkám,“ uvádí Martin Hejl. Tyto traye ve Všetatech vyrábí od letošního roku a díky digitálnímu laserovému výseku jsou schopni vyrobit je i s jakýmkoli motivem a obaly tak pro spotřebitele zatraktivnit. „Věříme, že i tato cesta pomůže zapojit více udržitelné vlnité lepenky do procesu recyklace a vracet ji tak do výroby jako surovinu pro vznik nových obalů,“ uzavírá Martin Hejl.

V neposlední řadě je potřeba naučit veřejnost správně třídit

„Nemohli jsme si samozřejmě nevšimnout, že zároveň s příchodem pandemie lidé globálně polevili v třídění odpadu a vzrostlo i užívání jednorázových plastových obalů. Tohle bychom z našeho hlediska hodnotili jako dva kroky zpět v ochraně životního prostředí, která bujela před pandemií. Efektivní cirkulární ekonomiku by také měly podpořit hlavně informace napsané přímo na obale, což by měla být zodpovědnost jednak výrobců a vládních nařízení či regulací. Lidé totiž mnohdy neví, jak s obalem správně naložit, aby třídění bylo efektivní,“ upozorňuje závěrem Libor Miloševský.

Jak to vidí zpracovatelé odpadů?

„Zejména v loňském roce prošlo odpadové hospodářství velkou zatěžkávací zkouškou, kdy jsme hned v úvodu první vlny pandemie čelili bezprecedentnímu nebezpečí, že bude třídění pozastaveno kvůli nedostatku ochranných prostředků na třídicích linkách. Společně se nám to podařilo odvrátit a udržet nakládání s tříděnými odpady v chodu. Pokud by se tak nestalo, byl by to zásadní problém, protože tříděného odpadu už je tolik (zejména kvůli opatřením vyplývajícím z nouzového stavu), že by to tok směsného komunálního odpadu nemusel pojmout.

Změnilo se také spotřebitelské chování – lidé vaří častěji doma, klesla produkce živnostenských odpadů, zvýšilo se množství komunálního odpadu a také se změnilo jeho složení, je více obalů z e-shopů.

EKO-KOM nadále pokračoval v rozšiřování sběrné sítě, zejména na kovy. Nyní je naším hlavním cílem zvýšit účinnost dotřídění a zvýšit poptávku po výrobcích s obsahem recyklátu, abychom pro našich 20 tis. firem splnili nové ambiciózní cíle EU.“

Lucie Müllerová, tisková mluvčí EKO-KOM, a.s.

„Nejprve bych rád zmínil, že jsme dodrželi veškeré svozové programy, a to i během koronakrize. Platí to jak pro směsný komunální odpad (SKO), tak pro ten separovaný. Možná to někoho překvapí, ale u tříděných složek od občanů byl v Praze zaznamenán meziroční pokles. Celkové snížení činí 719 tun. Propad byl u papíru a plastu. Sklo, nápojové kartony a kovové obaly naopak vzrostly. Zatímco jiná města hlásí jasný nárůst, Praha je v tomto odlišná.

Tento fakt si vysvětlujeme odlivem turistů z Prahy a následným nevyužíváním sdíleného ubytování tzv. peer to peer, přičemž tříděný odpad z této činnosti mohl v minulosti končit právě v kontejnerech pro občany. Dalším důvodem pak může být to, že část Pražanů trávila „lockdown“ mimo metropoli a odpad produkovali jinde.

Na druhou stranu vzrostlo množství odpadu odloženého mimo nádoby na tříděný odpad. Jeho složení je různorodé. Mohou to být tašky s PET lahvemi či kartonové krabice z e-shopů, pro které už nebyl prostor ve žluté nádobě. Také to je velkoobjemový odpad, jako je starý nábytek, bílá elektronika či stavební odpad. Zde jsme museli pružně reagovat a zvýšit úsilí při odstraňování tohoto nevhodně odloženého odpadu. Jednak jsme navýšili personální kapacity, ale také jsme investovali do techniky.

Pro celkovou představu je vhodné zmínit situaci ohledně SKO. Ten sice meziročně vzrostl o 2 200 tun, ovšem tento trend evidujeme již několik let, tedy i mimo koronakrizi. Není adekvátní dávat navýšení SKO do kontextu s pandemickou situací.“

Radim Mana, tiskový mluvčí Pražských služeb, a.s.