Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém projevu o stavu Unie 2017 dne 13. září prohlásil:
„Unie musí, pokud jde o demokracii, učinit velký krok kupředu. Příliš často se stávalo, že celoevropské volby byly pouhým souhrnem volebních kampaní v jednotlivých státech. Evropská demokracie si zaslouží něco lepšího. Měli bychom poskytnout evropským stranám prostředky k tomu, aby se lépe zorganizovaly.“
Zvýšení demokratické legitimity v EU prostřednictvím většího zapojení občanů je jednou z deseti priorit Junckerovy Komise (priorita č. 10 – demokratická změna). V zájmu plnění tohoto závazku přijala Evropská komise dva legislativní návrhy revidující nařízení o evropské občanské iniciativě a nařízení o evropských politických stranách a nadacích.
První místopředseda Komise Frans Timmermans k tomu uvedl:
„Těmito návrhy dáváme evropským občanům možnost zapojit se do demokratického procesu. Chceme, aby evropská občanská iniciativa byla pro všechny daleko přístupnější, a snížením věkového limitu z 18 na 16 let vyzýváme dalších 10 milionů mladých Evropanů, aby tohoto nástroje využili a pomohli utvářet politický program Unie. Zároveň chceme reformou politických stran zajistit, aby byli evropští občané lépe informováni o vazbách mezi vnitrostátními a evropskými stranami a aby financování těchto stran lépe odráželo vůli občanů demokraticky vyjádřenou ve volbách do Evropského parlamentu.“
Jednodušší pravidla pro evropskou občanskou iniciativu
Evropská občanská iniciativa přijatá na základě Lisabonské smlouvy umožňuje jednomu milionu občanů vyzvat Evropskou komisi, aby předložila návrh nového právního předpisu EU. V posledních pěti letech podpořilo jednotlivé iniciativy více než osm milionů lidí, kteří tak uplatnili svůj vliv na podobu politického programu Unie. Tento nástroj má však mnohem větší potenciál. Navrhujeme reformovat stávající nařízení tak, aby bylo pro občany jednodušší iniciativu připravit a podpořit, a to díky daleko většímu využití digitálních technologií a odstraněním přemrštěných požadavků. Iniciativu budou také nově moci podpořit mladí lidé od 16 let.
Od chvíle, kdy se Junckerova Komise ujala v listopadu 2014 úřadu, přijala řadu praktických opatření, aby byl tento nástroj funkčnější. Tento nový přístup spočívá v tom, že rozhodnutí na politické úrovni jsou přijímána kolegiem komisařů a že v některých případech bylo povoleno provést částečnou registraci iniciativy. Výsledkem je, že za Junckerovy Komise byla zamítnuta pouze jedna iniciativa, a to iniciativa „Stop Brexit“, která zcela jasně spadá mimo oblast působnosti nařízení. Komise zároveň přezkoumala své dřívější rozhodnutí nezaregistrovat iniciativu „Stop TTIP“ (tj. transatlantické obchodní a investiční partnerství), jelikož toto rozhodnutí bylo anulováno Soudním dvorem EU. Dnešní legislativní návrh řeší i další problematické body v současném nařízení, které omezují jeho potenciál.
Snazší organizaci občanské iniciativy by měla zajistit užší spolupráce Komise s organizátory, která dohlédne na to, aby byly splněny požadavky na registraci iniciativy. Organizátorům rovněž nabídne bezplatné online shromažďování údajů, možnost použít k podpoře iniciativy elektronickou totožnost a překlad všech iniciativ do všech jazyků EU. V zájmu jednoduššího vyjádření podpory určité iniciativě sníží Komise objem požadovaných údajů. Organizátoři budou pracovat pouze s dvěma typy formulářů prohlášení o podpoře v porovnání se 13 různými modely, které kvůli různým vnitrostátním pravidlům existují dnes. Návrh Komise rovněž snižuje věk, od kterého lze iniciativu podpořit, ze současných 18 na 16 let, čímž otevírá tuto možnost pro dalších 10 milionů potenciálních signatářů.Větší dopad úspěšných iniciativ by mělo zajistit zdokonalení následného postupu, který by měl vést k smysluplné diskusi ještě před tím, než se Komise k iniciativě vyjádří. Budou-li mít občané zájem, budou rovněž informováni o dalším osudu iniciativy, kterou podepsali.
Financování evropských politických stran
Navrhované změny mají za cíl zvýšit transparentnost tak, aby lidé věděli, koho přesně volí, a demokratickou legitimitu, aby financování lépe odráželo složení evropského elektorátu, a zpřísnit vymáhání pravidel, aby se řešily případy jejich zneužití a bylo možné požadovat vrácení již vyplacených finančních prostředků. Tyto návrhy by měly být přijaty a vstoupit v platnost ještě před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019.
Evropské politické strany hrají zásadní úlohu, protože vytvářejí přímé spojení mezi občany
a evropským politickým systémem, čímž posilují legitimitu Evropské unie. Potřebujeme evropské strany, které mají skutečnou evropskou dimenzi a prostředky na to, aby byly svým působením užitečné.
Navrhovaná reforma evropských politických stran a nadací přináší odpověď na opakované žádosti Evropského parlamentu o zacelení mezer v předpisech, které vedou ke zneužití peněz evropských daňových poplatníků. V některých případech jednotliví členové stejné strany v jednom státě sponzorují založení různých evropských stran. Stávající metoda rozdělení finančních prostředků EU mezi evropské politické strany navíc dostatečně nereflektuje výsledky těchto stran ve volbách do Evropského parlamentu. Strany se také potýkají s problémem splnit požadavky na spolufinancování, aby na finanční příspěvek z EU dosáhly.
Návrh Komise vytvoří užší vazbu mezi tím, kolik voličů strany zastupují, a jejich financováním, jelikož zvýší podíl finančních prostředků, které budou přidělovány na základě volebního výsledku, z 85 % na 95 %. V současném systému je 15 % finančních prostředků rozděleno mezi všechny strany, bez ohledu na to, kolik lidí je volilo.
Evropští občané rovněž díky tomuto návrhu daleko jasněji uvidí, jaké jsou vazby mezi evropskými stranami a stranami v konkrétní zemi, jelikož vnitrostátní strany budou muset na svých internetových stránkách viditelně umístit logo a politický program evropské strany, k níž jsou přidruženy. Rovněž bude uvedeno, jaké mají tyto strany zastoupení žen a mužů v Evropském parlamentu.
Navrhovaná reforma také v zájmu zajištění lepšího hospodaření s penězi daňových poplatníků zacelí mezery v předpisech, které stranám umožňují systém zneužívat tím, že zřizují různé evropské subjekty, které mají nárok na dodatečné finanční prostředky.
Další postup: Tyto dva legislativní návrhy, které byly dnes Komisí předloženy, mohou vstoupit v platnost, až je řádným legislativním postupem přijme Evropský parlament a Rada. Komise doufá v rychlou a konstruktivní diskusi, aby tyto důležité změny demokratického života Unie vstoupily v platnost co nejdříve.
Souvislosti
Evropská občanská iniciativa byla zavedena na základě Lisabonské smlouvy. V dubnu 2012, kdy vstoupilo v platnost nařízení o občanské iniciativě, kterým se provádějí příslušná ustanovení Smlouvy, pak občanům dala do ruky nástroj, kterým mohou ovlivňovat program Unie.
Jakmile je evropská občanská iniciativa formálně zaregistrována, může minimálně jeden milion občanů z alespoň jedné čtvrtiny členských států Evropskou komisi vyzvat, aby předložila návrh právního aktu v určité otázce, která je v její působnosti. Pokud iniciativa dosáhne požadované podpory, musí se Komise formou sdělení vyjádřit, zda podnikne v dané věci nějaké kroky či ne, a své rozhodnutí musí zdůvodnit.
Evropské politické strany jsou zakotveny ve Smlouvě o Evropské unie, která uvádí, že: „politické strany na evropské úrovni přispívají k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie“. Nařízení o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací z roku 2014 zvyšuje viditelnost, uznání, efektivnost, transparentnost a zodpovědnost evropských politických stran a jejich přidružených politických nadací.
Politickým stranám a nadacím, které splňují určité podmínky, je nabídnuto registrovat se na evropské úrovni, stát se tak evropským právním subjektem a zlepšit potažmo svůj přístup k evropské finanční podpoře. Mezi tyto podmínky patří zastoupení v dostatečném počtu členských států EU a respektování hodnot, na nichž je Unie založena, a to jak v programu, tak v rámci aktivit strany.
Další informace:
Projev o stavu Unie 2017 – brožura
Návrh nařízení: revize nařízení o evropské občanské iniciativě
Návrh nařízení: změna statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací
Otázky a odpovědi – evropská občanská iniciativa a financování politických stran
Nedorozumění kolem projevu o stavu Unie
Juncker: „Nemám v úmyslu přinutit země, aby se připojily k euru, pokud nejsou ochotné nebo nemohou tak učinit“
Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, vysvětloval pro falešné informace v tisku 15.9. svůj návrh rozšířit eurozónu. Všechny členské státy EU by měly mít možnost – jak to vyžadují smlouvy EU – zavést euro, ale nikdo by nebyl k tomu nucen, řekl Juncker ve čtvrtek v rozhovoru v YouTube. Budou i nadále platit přísná kritéria pro vstup do eurozóny, vysvětlil.
Vyjádření předsedy Junkera v projevu o stavu Unie bylo:
,,Ve skutečnosti obnovení diskuse, kterou my Evropané máme po mnoho let. Evropské smlouvy stanoví, že by všechny členské státy – s výjimkou Dánska a Spojeného království, které si nepřejí vstoupit do eurozóny – měly by mít možnost se připojit k eurozóně. Včera jsem netrval na tom ani nepožadoval, udržel ani nepožadoval, aby každý do 11 hodin ráno nyní přijal euro – jsem ohromen tím, co je napsáno v tisku, a to zahrnuje i německý tisk. Co jsem řekl, bylo, že země, které EURO i dosud nepřijaly, ale které je chtějí, musí mít tuto možnost a měli bychom poskytnout technickou – a v některých případech i finanční – pomoc aby tak učinili. „
Více informací:
Factsheet „Convergence criteria for joining the euro. State of play for non-euro area Member States“
Factsheet „The Treaty of the European Union. Articles about joining the euro“
