Páteřní síť vysokorychlostních tratí (VRT) v Česku má Správa železnic ambici dokončit do roku 2042. Tvořit ji mají tři hlavní trasy, které v budoucnu propojí republiku s Německem, Polskem, Slovenskem a Rakouskem. ČTK to řekl generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth, který se v Pardubicích účastnil Železniční konference.
„Celkový rozsah projektu činí přibližně 600 miliard korun. Velmi intenzivně jednáme v Bruselu o zajištění financování prostřednictvím takzvaného víceletého finančního rámce, který se v tuto chvíli připravuje, aby první výzvy mohly běžet už v polovině roku 2028. Na Správě železnic proto právě probíhají přípravné práce,“ řekl Tóth.
Do páteřních VRT organizace počítá mezinárodní spojení mezi Prahou a Německem, jehož klíčovou součástí má být takzvaný Krušnohorský tunel. Tato trasa má vést z Prahy směrem na Lovosice a dále pokračovat k německé hranici.
Druhou část tvoří hlavní trať z Prahy přes Světlou nad Sázavou do Brna. Odtud má trať pokračovat dále na Přerov, přes oblast Moravské brány do Ostravy a dále směrem na Katovice v Polsku. Třetí páteřní síť je VRT Jižní Morava, která má směřovat z Brna přes Břeclav na Bratislavu a dále do Vídně. Tato větev má propojit Českou republiku se Slovenskem i Rakouskem.
Přípravné práce letos budou stát odhadem 1,5 miliardy korun. Peníze jsou určené na výkupy pozemků a na dokumentace k jednotlivým stavbám. V projektu Krušnohorského tunelu Správa železnic s kolegy z Německa dokončuje přípravné práce, aby co nejdříve mohla žádat o posudek vlivu na životní prostředí (EIA), uvedl Tóth.
„Připravenost je větší v moravských úsecích, které by se měly začít stavět v roce 2028 nebo 2029,“ řekl Tóth. V případě Moravské brány a dalších moravských úseků se má zapojit soukromý sektor, bude se stavět za soukromé peníze. Podle generálního ředitele je PPP projekt způsob, jak financovat nákladné stavby.
Trasování VRT není podle ředitele jednoduchá záležitost, protože stavby zasáhnou do majetkových práv spousty lidí. „Jdeme do toho s velkou pokorou, vysvětlujeme lidem přínosy investice. V tuto chvíli nevidíme nějaký zásadní problém, který by vystavil vysokorychlostním tratím v České republice z tohoto důvodu stopku,“ řekl Tóth.
Rozhodnutí krajského soudu v Praze, který v únoru odmítl vymezení vysokorychlostního koridoru pro trať Praha–Brno, Tóth nepovažuje za problém. Soud poukázal na to, že v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje není dostatečné posouzení vlivu stavby na vodní nádrž Vrchlice, která zásobuje pitnou vodou zhruba 60.000 obyvatel Kutnohorska a části Čáslavska. „Bavíme se o vysokorychlostních tratích, které mají stát v roce 2042. Věřím, že to do té doby překonáme,“ řekl Tóth.
Zdroj: ČTK
|
