V roce 2010 v Drážďanech přestaly jezdit tramvaje Tatra. Po 12 letech ale opět přišly časy, kdy se tyto tramvaje do linkového provozu vrátily. Mluvčí drážďanského dopravního podniku DVB Falk Lösch v rozhovoru vysvětlil, že kvůli nedostatku náhradních dílů pro stávající vozový park museli Němci tramvaje opět poslat do provozu.
Radost z toho mají fanoušci československých strojů a také turisté, o poznání méně jsou spokojeni senioři či maminky s kočárky. Nejpozději do podzimu ale tatry ze saské metropole zmizí, podle Löscheho už definitivně.
„Máme na trati mnoho staveb, takže kvůli objížďkám potřebujeme více vozů. Současně máme problémy s náhradními díly pro stávající vozy. Čekáme na náhradní díly, které od dodavatelů nepřichází, což souvisí s koronavirem a válkou na Ukrajině,“ řekl Lösch o nedostatku provozuschopných tramvají. „Tak jsme si řekli, že necháme staré tatry opět jezdit, dokud nebudeme mít více nových vozů. Pak tatry z provozu stáhneme,“ uvedl.
Na konci května 2010 se DVB s tramvajemi československé výroby slavnostně rozloučil. „To bylo oficiální vyřazení tater z linkového provozu. Zároveň jsme tehdy uvedli, že tatry budou jezdit i nadále, když se budou ve městě konat velké akce, jako jsou fotbalová utkání a koncerty. Doposud jezdily také jako posily na univerzitu,“ řekl Lösch.
Po roce 2010 si tak DVB sice tatry ponechal jako posilové stroje, jejich počet ale výrazně snížil. Aktuálně má drážďanský dopravce 11 vozů s povolením pro pravidelný provoz, ze kterých vytvořil čtyři dvouvozové jednotky a jednu třívozovou. Městem však jezdí nejvýše čtyři jednotky, pátá je jako rezerva. „Máme dny, kdy jezdí všechny čtyři, ale třeba v pondělí vyjela na trať jen jedna souprava,“ poznamenal Lösch.
Podle Löscheho, který sám tatrami jezdí i jako řidič, je dopravní podnik rád, že si ještě československé stroje ponechal. A rádi jsou také někteří cestující, pro které jsou staré tramvaje nostalgickou vzpomínkou na minulost. Tatry totiž v Drážďanech jezdily od konce 60. let.
„Máme dvě skupiny cestujících. Tou první jsou nadšenci, pro které je to vzpomínka, vzácnost. Mají radost, čekají s foťáky na trase. Ti říkají, že je to skvělé,“ řekl Lösch s tím, že spokojeni jsou i turisté, kteří sedí výše než v nízkopodlažních tramvajích, takže mají lepší výhled na památky. „Pak jsou tady ale senioři, lidé upoutaní na vozíky, maminky s kočárky. Ti si po příjezdu tatry pokládají otázku, co dělat. Vozy totiž nejsou bezbariérové,“ uvedl. Nezbývá jim tak než čekat na další spoj.
Lösch poznamenal, že tatry, i když jsou staré okolo padesáti let a mají najeto mnoho milionů kilometrů, nejsou vůbec špatné. Definitivní odchod do důchodu je ale nevyhnutelně čeká, protože už neodpovídají současné době. „Cestující žádají bezbariérovost, chtějí mít monitory s přehledem stanic, očekávají přinejmenším kvalitní větrání či dokonce klimatizaci. To už tatry nemohou nabídnout,“ řekl.
Uvedl také, že tatry oproti novým tramvajím provoz neurychlují a nejsou šetrné ke spotřebě energie. „Z dopravního hlediska mají omezení, protože na zastávkách, kde nikdo nechce vystoupit a kde nikdo na nástup nečeká, musí řidič stejně zastavit. V nových tramvajích je tlačítko pro signalizaci výstupu na zastávkách na znamení, které ale tatry nemají. Řidič tak musí zastavit, otevřít dveře a podívat se, zda chce někdo vystoupit. A když nikdo nevystoupí, tak zastavil zbytečně a zbytečně spotřeboval energii,“ řekl.
Až tatry, které dosud slouží jako posila, DVB vyřadí, i tak to nebude znamenat definitivní konec československých tramvají v Drážďanech. V podnikovém muzeu je Tatra T4D s označením 2000, která je v původním červeném laku. „Je v originální podobě, v jaké jsme ji na konci 60. let z Prahy dostali,“ řekl Lösch. Jako posilová ale tato souprava nejezdí, slouží výhradně k muzeálním a nostalgickým jízdám. „Máme v muzeu ještě Tatru T6A2,“ dodal o nástupci Tater T4.
Zdroj :ČTK
