[quote]Na letišti Le Bourget u Paříže začíná dnes mezinárodní aerosalon, a to právě v době, ve které se propojuje silný růst letecké dopravy a velká krize u americké firmy Boeing kvůli haváriím letounů typu 737 MAX. „Rok 2019 nemusí být nutně pokračováním předchozích let a dobrého roku 2018,“ řekl agentuře AFP expert Alain Guillot ze společnosti Alix Partners. Na obzoru podle něj číhají „těžké časy pro všechny“, i kvůli možnosti zpomalení globální ekonomiky.[/quote]
Loňský rok přinesl rekordní růst tržeb a vysoké zisky podniků v sektoru. Jen Airbus a Boeing dodaly na trh více než 1600 letadel a jejich hegemonii posílilo pohlcení bezprostředních konkurentů, firem Bombardier a Embraer. Odvětví poháněl růst letecké přepravy zejména v Asii, který měl vést během 20 let ke zdvojnásobení počtu letadel ve světě, k téměř 40.000 strojům v provozu v roce 2038. Zakázky zajistily Airbusu a Boeingu práci na sedm, respektive na devět let dopředu. Avšak zpožďování dodávek motorů přimělo Airbus a Boeing zaparkovat na odstavné plochy desítky „bezmotorových kluzáků“.
Letecké obzory nejsou bez mráčku. Krizi vyvolaly nehody dvou nejnovějších boeingů, k nimž došlo během pěti měsíců za podobných okolností v Indonésii a Etiopii. Vyžádaly si 346 mrtvých.
„Krize typu 737 MAX má dopad na téměř celé odvětví. Jde o klíčové téma, o bezpečnost,“ zdůraznil Guillot. „Je příliš brzy na to, aby bylo jasné, co se stane. Ale znovu získat důvěru cestujících bude skutečnou výzvou.“
Z krátkodobého hlediska by tato krize mohla mít důsledky pro řetězec dodavatelů Boeingu, pokud u výrobce bude pokračovat pokles výroby letadel z 52 na 42 letounů měsíčně. Momentálně to ale dodavatelům dává možnost dohnat zpoždění v dodávkách.
Znepokojení budí i potřeba čelit klimatickým změnám. I letectví je vystaveno kritice za uhlíkovou stopu, a hrozí mu nové daně.
„Letectví má na svědomí dvě procenta celkových emisí oxidu uhličitého (považovaného za viníka oteplování celé planety) a 14 procent emisí v celé dopravě, což není zanedbatelné,“ řekl AFP Philippe Plouvier z mezinárodní poradenské společnosti Boston Consulting Group a připomněl, že podle výhledu má toto odvětví do roku 2040 své emise zdvojnásobit.
Palčivost problému je o to větší, že v letectví platí dlouhé cykly, technika a technologie vyžadují roky vývoje a schvalování.
Odvětví se snaží do roku 2050 snížit emise o polovinu ve srovnání s rokem 2005. Ale ani biopaliva, ani elektrická letadla nejsou zdaleka zralé a budou vyžadovat systémové změny.
Tyto výzvy, vznik nových ekonomických modelů zejména v oblasti služeb a údržby, anebo přetlačování mezi výrobci letadel a zařízení o marže urychlují konsolidaci odvětví. Týden před aerosalonem se americké firmy Raytheon a United Technologies dohodly na fúzi. Vznikne tak jedna z největších zbrojních a leteckých firem na světě.
V Evropě se úsilí soustřeďuje okolo budoucího stíhacího letadla, k Francii a Německu se v tomto projektu připojilo Španělsko. „Řekneme vám o tom v Le Bourget,“ slíbila francouzská ministryně Florence Parlyová.
Le Bourget se v pořádání největší letecké přehlídky na světě střídá ob rok s letištěm Farnborough u Londýna. Na seznamu 2461 vystavovatelů je i deset zástupců Česka. První čtyři dny jsou vyhrazeny odborné veřejnosti, další tři dny veřejnosti široké. Předloni 180.000 z 322.000 návštěvníků představovala široká veřejnost. V programu se podle webu aerosalonu počítá s letovými ukázkami desítek strojů.
Zdroj : ČTK
