[quote]Vědci ze skupiny multirobotických systémů, která působí na Fakultě elektrotechnické ČVUT, dnes v Praze na Císařském ostrově představili fungování roje autonomních dronů. Cílem vývoje těchto strojů je jejich nasazení v praxi, například při monitorování lesů či průmyslových objektů nebo i složitější využití, jako je třeba stavba budov. ČTK to dnes při ukázce řekl vedoucí skupiny Martin Saska. Roj autonomních dronů vědci už využívají při monitorování interiérů historických budov.[/quote]
„Hlavním cílem dnešní akce je zkouška systému, který studenti naprogramovali během letní školy. Měli za úkol připravit systém, který bude autonomně ovládat skupinu dronů a vyřeší nějakou úlohu,“ uvedl Saska. Roje měly vyfotografovat co nejrychleji vlaječky rozmístěné na ploše.
Jedním z hlavních cílů dnešní akce a letní školy, kterou skupina letos uspořádala, je ukázat možnosti fungování roje autonomních dronů a jejich každodenního využití. „Zaměřujeme se na místa, kam se nemůže dostat člověk, který by je tam ovládal. Dron tam létá sám a je vhodné jich tam mít víc. Typickým příkladem jsou operace, kdy se stane nějaké neštěstí, případně hoří les, a my potřebujeme získat informace z toho prostředí na více místech a co nejrychleji,“ popsal využití Saska. Drony tak například při požárech mohou lokalizovat místa, kde by se mohl oheň dále šířit. O takové využití drony se podle Sasky už velmi zajímají například hasiči.
Drony se v těchto případech chovají autonomně, orientují se v prostředí, dokážou se vyhýbat překážkám a vědí i o sobě navzájem. Na strojích mají počítače s prvky umělé inteligence, řada senzorů a kamer na vnímání okolí. Počítače vyhodnocují data, podle kterých se následně drony rozhodují.
Roje plně autonomních dronů jsou podle vědce ČVUT využitelné v celé řadě oblastí. „Už druhým rokem je používáme pro dokumentování interiérů historických budov. Létáme v místech, kam se památkáři nedostanou,“ podotkl. Jde například o kostely. Systémy autonomních dronů však lze využít i při stavbách, například v případě kooperativní stavby budov, při kterých jsou dosud na zvedání velkých částí využívány helikoptéry. Dále také například v zemědělství, monitorování průmyslových objektů, indikací požárů nebo případných přírodních katastrof a další.
Skupina, ve které je 15 vědců z ČVUT a dalších zhruba 25 studentů, pracuje na systému plně šestým rokem. Náklady na vývoj se podle Sasky vyšplhaly na několik desítek milionů korun.
Zdroj : ČTK
