Výzkumníci z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně (FIT VUT) pracují na způsobu, jak s využitím umělé inteligence (AI) rozpoznat zvýšenou smyslovou zátěž u vojenských pilotů. Zkoumají především změny v jejich řeči, které porovnávají s údaji o fyzickém stavu získanými z dalších senzorů. Na čtyři roky trvajícím výzkumu spolupracují s dalšími fakultami VUT, výrobcem vojenských letadel a dalších zařízení Lockheed Martin i s psychology z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. VUT o tom informovalo v tiskové zprávě.
„Piloti, kteří se ocitli ve stavu výrazného přetížení, pro něj často používají spojení ‚dostat se za letadlo‘ – v této situaci řeší věci, které se staly před chvílí, nikoliv to, co je tady a teď. A následky v armádním letectví mohou být obrovské. Nejcennější je lidské zdraví, ale drahé jsou i samotné stroje, výcvik a tak dále,“ uvedl jeden z hlavních tvůrců projektu Jan Pešán.
Mise armádních letců jsou podle něj mimořádně komplexní a náročné a krizové situace s kognitivní zátěží nelze vyloučit. Na základě výzkumu by měl vzniknout systém, který obsluhu upozorní, že s pilotem není něco v pořádku.
Jako podklady využívají výzkumníci data získaná z mluveného projevu pilotů a porovnávají je s dalšími daty z různých senzorů. „Kromě toho, že se díváme na řeč, sbíráme spoustu dalších modalit: biosignály jako srdeční frekvence, stav zorniček, s pomocí senzorů jsme schopni neinvazivně sledovat i aktivitu frontálních mozkových laloků,“ dodal další člen týmu Oldřich Plchot.
Výzkumníci vytvářejí základní sadu dat, kterých je jinak dostupné omezené množství. Sbírají informace od 26 pilotů, každý z nich se s nimi sejde čtyřikrát. „K dispozici máme vždy čtyři simulační sezení pro každého pilota, přičemž se průběžně mění letové scénáře a roste složitost modelovaných situací – v průběhu sezení se takříkajíc utahují šrouby,“ dodal Pešán.
V řeči odborníci sledují například zvukové spektrum hlasu, kadenci promluvy, stabilitu hlasu, plevelná slova, změny bohatosti promluvy i vlastní význam či smysluplnost sdělení.
Zdroj: ČTK
