Již čtrnáctou edici Vědeckotechnického sborníku vydala Správa železnic. Nově je spoluvydavatelem sborníku Univerzita Pardubice. Sborník navazuje na 47 čísel VTS Českých drah.
Příspěvek Historie přípravy vysokorychlostních tratí v ČR vychází z bakalářské práce studenta, ve které se zaměřuje na koncepci zabezpečení VRT v ČR a mapuje historii vývoje samotné myšlenky na vybudování VRT v ČR. Myšlenky na vysokorychlostní dopravu pocházejí již z první poloviny 20. století, nicméně jejich realizace byla vždy buď z politických nebo ekonomických důvodů odložena. V současnosti jsme budování těchto tratí pravděpodobně nejblíže. Existuje poměrně široký konsenzus na úrovni odborné i politické. Příspěvek mapuje zásadní studie, které během let vznikly a byly základem i pro dnešní návrhy tras VRT.
Příspěvek Trendy v plánování výlukové činnosti se zaměřuje na problematiku výluk železniční sítě, jejich typologii a proces plánování. Dále se zabývá vztahem mezi výlukami, kapacitou infrastruktury a konstrukcí jízdního řádu a upozorňuje na faktory, které mohou způsobovat změny termínů stavebních projektů. Dále jsou představeny hlavní body a dokumenty, které představuje unijní Nařízení o kapacitě, včetně termínů pro jejich plnění. V závěru jsou navrženy možnosti pro zlepšení plánování kapacity a koordinace výluk. Významný vliv na směřování rozvoje infrastruktury a plnění výlukových plánů bude mít především nastavení systému dlouhodobého financování staveb na železnici, a také dlouhodobá dopravní koncepce.
Druhá část příspěvku Jižní spojka“ Praha-Radotín – Praha-Krč – Praha-Vršovice s.n. a její historie se zaměřuje na roky 1955 až 1964, budování druhé části tratě a její uvedení do provozu. Stále vzrůstající tranzitní železniční doprava hlavním městem Prahou si během posledních sto let vynutila zásadní přestavbu celého uzlu, pro tranzitní dopravu zcela nevyhovujícího. Jednou z těchto klíčových staveb byla tzv. jižní spojka, vedoucí z Prahy-Radotína přes Prahu-Krč do někdejšího seřaďovacího nádraží Praha-Vršovice (dnes dopravna Praha-Zahradní Město). Zrod této trati nebyl jednoduchý a podařil se až po několika desítkách let a několika změnách politických systémů, představ a projektů. Druhá a závěrečná část se zaměřuje na výstavbu úseku Praha-Krč – Praha-Vršovice včetně uvádění tratě do provozu.
Příspěvek Zvýšení výkonnosti české železnice se zaměřuje na její význam pro udržitelnou mobilitu. Doprava je v ČR největším a trvale rostoucím spotřebitelem energie i největším a trvale rostoucím producentem oxidu uhličitého. Energie pro dopravu je v ČR z 93 % tvořena importem fosilních paliv. To zásadní způsobem ohrožuje energetickou bezpečnost ČR. Řešením je převod části silniční dopravy spalovacím automobily na elektrickou železnici. S osmkrát nižší energetickou náročností a nezávislou na importu a spalování fosilních paliv. Železniční síť ČR je však nerovnoměrně zatížena, 3,4 % délky sítě zjišťuje 28 % dopravních výkonů české železnice. Efektivním řešením je výstavba paralelních vysokorychlostních železničních tratí. Ta přináší novou kvalitu v podobě zkrácení doby cesty a vyšší produktivity vozidel a personálu zdvojnásobením rychlosti ze 160 km/h na 320 km/h. A také zásadní zvýšení kapacity železnice. A to jak v podobě nově budovaných vysokorychlostních železnic, tak odlehčením konvenčních tratí. Důsledná rychlostní segregace umožňuje vytvořit jak na vysokorychlostních tratích, tak i na konvenčních tratích, rychlostní homogenitu (rovnoběžný grafikon). Tím dosáhnout zásadní zvýšení kapacity dráhy z dnešních cca 12 vlaků za hodinu při rychlostní heterogenitě na zhruba 30 vlaků za hodnu jak na vysokorychlostních, tak i na konvenčních tratích. Tedy v součtu až na pětinásobek.
Příspěvek Metodika testování odolnosti GNSS přijímačů vůči záměrnému rušení v prostředí železniční dopravy se zaměřuje na stále širší uplatnění Globálních navigačních družicových systémů (GNSS) v bezpečnostně kritických aplikacích železniční dopravy, přičemž jejich odolnost vůči záměrnému radiofrekvenčnímu rušení (jammingu) představuje zásadní předpoklad pro spolehlivé nasazení. Příspěvek prezentuje metodiku testování odolnosti GNSS přijímačů vůči jammingu v podmínkách reálného železničního prostředí. Jsou definovány tři testovací scénáře zahrnující statické a dynamické situace, popsány měřené parametry odolnosti a navrženy postupy pro jejich vyhodnocení. Metodika byla vyvinuta na základě zkušeností získaných v rámci projektu TrainLOC a dalších experimentů realizovaných na Železničním zkušebním okruhu (ZZO) ve Velimi. Příspěvek dále přináší přehled relevantních mezinárodních norem a standardů regulujících odolnost GNSS systémů v různých dopravních sektorech a zasazuje problematiku do kontextu aktuálního vývoje na železnici v České republice i v Evropě.
Čtrnáctá edice VTS SŽ je k dispozici na webu Správy železnic
Zdroj: ŽESNAD
|
