Správa železnic dokončuje práce na podrobnější dokumentaci vlivu rychlodráhy na životní prostředí (EIA) pro Podřipsko. Ministerstvu životního prostředí ji předloží v závěru roku. Začátkem roku 2027 bude podepsána mezistátní smlouva mezi ČR a Německem, která je důležitá pro pokračování projektové přípravy a oba partnerské státy zavazuje k zabezpečení financí na projektovou přípravu i realizaci. ČTK to řekla mluvčí Správy železnic (SŽ) Nela Friebová. Projekt počítá s využitím možností spolufinancování z prostředků Evropské unie.
Na jaře ministerstvo životního prostředí uložilo železničářům, aby vyhodnotili dopady plánovaného terminálu v Roudnici nad Labem na Litoměřicku a posoudili souběžné vlivy rychlodráhy a dálnice D8 či využití těžebních ložisek pro stavbu. Obce na Podřipsku řeší hlavně hluk z dálnice D8 a budoucí vysokorychlostní trati. „Důležité je také propojit řešení současného hluku z D8 s přípravou vysokorychlostní železnice. Obyvatele totiž nezajímá jen hluk z jednotlivých staveb, ale především jeho celkový dopad. Proto potřebujeme koordinované řešení, které bude dlouhodobě fungovat,“ uvedl na facebooku po setkání se starosty krajský radní pro dopravu Tomáš Rieger (ODS).
U rychlodráhy Podřipsko plánuje SŽ zahájení výstavby kolem roku 2032 a uvedení do provozu přibližně v roce 2037. U Krušnohorského tunelu se počítá s výstavbou běhrm 30. let, součástí je zároveň úsek mezi Krušnohorským tunelem a Ústím nad Labem, uvedla Friebová. V přípravě přeshraničního úseku bylo podle ní důležité letošní projednání projektu Krušnohorského tunelu v Německém spolkovém sněmu.
Proces EIA se vede u jednotlivých částí vysokorychlostního spojení Praha – Ústí nad Labem – Drážďany samostatně v závislosti na jejich technické a projektové připravenosti. U stavby Praha-Balabenka, která poslouží i pro rychlou trať na Drážďany, příslušný úřad rozhodl, že záměr nemůže mít významný vliv na životní prostředí, a nevyžaduje se tedy zpracování podrobnější dokumentace EIA. K úseku Ústí nad Labem – státní hranice, jehož součástí je Krušnohorský tunel, se připravuje dokumentace EIA včetně zapracování požadavků ze závěru zjišťovacího řízení.
Projektovou přípravu koordinuje SŽ s německým partnerem DB InfraGO a zaměřuje se mimo jiné na optimalizaci technického řešení, koordinaci geologických průzkumů a přípravu navazujících stupňů projektové dokumentace. Mezistátní smlouva, která se týká výstavby a provozování Krušnohorského tunelu, by podle Riegera měla být podepsána v Ústí nad Labem.
Celá trasa z Prahy do Drážďan měří 137 kilometrů. Cesta z Prahy do Ústí se díky rychlodráze zkrátí z nynější hodiny na půl hodiny.
Zdroj: ČTK
