[quote]Globální finanční krize začala před 10 lety 9.8.2007 a vedla k nejhorší recesi Evropské unie v její šesti-desetileté historii. Krize nezačala v Evropě, ale instituce EU a členské státy musely rozhodně jednat, aby vyvažovaly její dopad a řešily nedostatky počátečního uspořádání Hospodářské a měnové unie. Rozhodující akce se vyplatila: dnešní ekonomika EU se po pátý rok po sobě rozšiřuje. Nezaměstnanost je od roku 2008 nejnižší, banky jsou silnější, investice se zvedají a veřejné finance jsou v lepší podobě. Nedávný hospodářský vývoj je povzbudivý, ale je třeba ještě hodně udělat, abychom překonali dědictví krizových let. Evropská komise je plně mobilizována, aby splnila svůj program pro pracovní místa, růst a sociální spravedlnost.[/quote]
Komisař Dombrovskis, zodpovědný za euro a sociální dialog, komentoval výročí 9.8.2017: „Díky rozhodné politické reakci na krizi se ekonomika EU nyní pevně zotavuje a Hospodářská a měnová unie je silnější než předtím. Reformují se naše ekonomiky s cílem posílit konvergenci, inkluzivitu a odolnost a udržet udržitelné veřejné finance. Měli bychom proto vyvíjet vyvážený přístup, kdy snižování rizika a sdílení rizika jde ruku v ruce a jednota jednotného trhu je zachována.”
Komisař Pierre Moscovici, odpovědný za hospodářství, daně a cla, řekl: „Deset let poté, co začala globální krize, se oživení evropského hospodářství upevnilo a rozšířilo. Musíme použít tento pozitivní impuls k dokončení reformy našeho hospodářského a měnového systému Unie, které nejsou v minulosti správné, vidíme, že se v členských státech a mezi nimi objevují větší sociální a hospodářské rozdíly. Je důležité, aby naše práce vpřed přispěla k reálné a trvalé konvergenci našich ekonomik.“
Před deseti lety, dne 9. srpna 2007, se BNP Paribas stala první významnou bankou, která pocítila dopad svého vystavení hypotečním trhům s hypotékami ve Spojených státech. V následujících letech se finanční krize zpočátku stala bankovní krizí a krizí státního dluhu, která brzy zasáhla celou reálnou ekonomiku. Evropská unie se ve své historii dostala do nejhorší recese, která zanechala na našich občanech, společnostech a hospodářstvích členských států hluboké stopy.
V tomto prostředí protivenství orgány EU a členské státy učinily silné politické rozhodnutí s cílem omezit krizi, zachovat integritu eura a vyhnout se horším možným důsledkům. EU usilovala o regulaci finančního sektoru a o zlepšení správy ekonomických záležitostí; podporovat nové a společné institucionální a právní rámce; zřídit pro eurozónu finanční protipožární stěnu; podporovat země s finančním napětím; zlepšit veřejné finance členských států; prosazovat strukturální reformy a podporovat investice; boj proti nezaměstnanosti mládeže. zlepšit dohled nad bankovním sektorem; posílit schopnost finančních institucí vyrovnat se s budoucími výzvami; a stanovit způsoby, jak zvládat a lépe předcházet možným krizím.
V důsledku těchto kroků byla Evropská hospodářská a měnová unie výrazně přepracována a evropské hospodářství-a zejména ekonomika eurozóny-se opět změnilo. Oživení Evropy je udržováno a nezaměstnanost neustále klesá. Počet členských států, které patří do zóny eura, se zvýšil z 12 na 19 a euro je nyní druhou nejdůležitější měnou na světě. Z osmi členských států EU, které obdržely finanční pomoc, je pouze v Řecku stále program, který má být ukončen v polovině roku 2018. Jen tři členské státy nyní podléhají nápravné části Paktu o stabilitě a růstu, tzv. postupu při nadměrném schodku z 24 členských států je na konci krize. Plán Junckerův plán evropských strategických investic, nebo Investiční plán pro Evropu, který byl zahájen v listopadu 2014, má nyní za cíl vynaložit více než 225 miliard eur ve všech členských státech.
Stejně robustní jako dnes, EMU zůstává neúplná a cesta eura právě začala. Ze zprávy pěti předsedů z června 2015 a z reflexního dokumentu o prohloubení hospodářské a měnové unie z května roku 2017 vyplynulo v posledních letech mnoho iniciativ, aby bylo možné poučit se z krize a ještě lépe připravit EU na budoucí výzvy.
