Znalecká koference 2025

Znalecká konference 2025 opět potvrdila svou roli jako významná odborná platforma, kde se setkávají aktivní znalci, zástupci státní správy, akademické sféry i studenti se zájmem o znalecké obory. Během dvoudenního programu nabídla nejen aktuální informace k legislativním změnám a praxi znalců, ale také prostor pro otevřenou diskuzi, sdílení zkušeností a hledání cest, jak dlouhodobě posilovat postavení znalectví v České republice.

Tradiční propojení odborného programu, panelových debat a neformálních setkání vytvořilo inspirativní prostředí, které přispívá k rozvoji oboru i motivaci nové generace odborníků. Konferenci zahájil rektor Vysoké školy technické a ekonomické prof. Ing. Marek Vochozka, MBA, Ph.D., dr. h. c., jenž je zároveň znalcem v oboru ekonomiky se zaměřením na podnikové oceňování. Následně vystoupila JUDr. Vladimíra Hájková, místopředsedkyně krajského soudu pro trestní úsek a poté doc. Ing. Jaromír Vrbka, MBA, Ph.D., ředitel Ústavu znalectví a oceňování a rovněž znalec v oboru ekonomiky a stavebnictví.

Znalecká konference pořádaná na půdě Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích se již stala tradiční platformou pro setkávání odborníků z praxe, akademické sféry i státní správy. Podobná setkání jsou důležitá pro sdílení zkušeností, diskusi nad aktuální legislativou i hledání cest k dalšímu rozvoji znalecké činnosti. Znalectvípřitom představuje důležitý most mezi odbornou praxí, vědou a rozhodováním veřejných institucí.

Velmi si vážím toho, že se na naší vysoké škole daří vytvářet prostor pro takováodborná setkání. Věřím, že podobné akce přispívají nejen k rozvoji samotného oboru, ale také
k motivaci nové generace odborníků, kteří se mohou v budoucnu stát respektovanými znalci ve svých specializacích. Děkuji všem účastníkům za jejich aktivní přístup i těm,
kteří se na organizaci konference podíleli. prof. Ing. Marek Vochozka, MBA, Ph.D., dr. h. c., rektor VŠTE

Ing. Petr Pokorný, předseda představenstva Spolku soudních znalců ČR, region Jižní Čechy na téma letošní konference:

„Vysoké školství v technických oborech je naprosto klíčové pro výchovu odborníků, z nichž by se pak ideálně ti nejlepší měli stávat znalci. Znalci napříč obory už několik let za sebou více ubývají, než přibývají. Jedním ze smyslů konference je diskutovat a vytvářet předpoklady pro zlepšení podmínek výkonu znalectví, a tedy i v důsledku dosažená společenského pokroku ve smyslu funkčního právního státu.

Těší mě, že tato konference se stala již tradiční akcí, při níž se na půdě akademické potkávají aktivní znalci se studenty a dalšími zájemci o znalecké obory, jakož i přední odborníci z profesí příbuzných a se znalectvím propojených. Výměna názorů, zkušeností a ukázek z praxe je obohacující. Každoročně slýchám mnoho poděkování, námi zvolený specifický formát vkládaných panelových diskuzí oceňují jak přednášející, tak auditorium. Všichni vnímáme, že k ideálu má současné nastavení znaleckého zákona poměrně daleko a možná ještě dál v oborech netechnických, jak také zaznělo. Jsem rád, že se přesto daří udržet konstruktivní a pozitivní atmosféru a současně udržet zájem o technické obory, potažmo o znalectví nejen po dobu konference, ale prakticky po celý rok, k čemuž jistě zdejší škola významně napomáhá. Kladné ohlasy jsou pro nás všechny motivací pro další ročníky, které jsou už dnes v přípravě. Díky tedy všem za účast, náměty a příspěvky a na viděnou příště.„

Co na konferenci zaznělo?

První konferenční den tradičně zahájili zástupci Ministerstva spravedlnosti – Mgr. Radomír Čujan, LL.M., Mgr. Markéta Tomanová a Mgr. Julie Žemlová. Na jejich vystoupení navázala prezentace s diskuzí vedená zástupci Ministerstva financí, které reprezentovali Ing. Jiří Polák a Ing. Jiří Škoda.

Obě ministerstva převzala nad konferencí záštitu, za což jim patří naše velké poděkování.

Zástupci Ministerstva spravedlnosti představili technickou novelu zákona o znalcích a přiblížili její praktické dopady na práci znalců. Následná diskuze přinesla řadu odpovědí na často kladené otázky a zároveň otevřela nové podněty k dalšímu řešení.

Mezi nejdůležitější informace patří zejména:

• Povinnost tzv. přelicencování již pro znalce podle předchozí právní úpravy neplatí. Pokud bude znalec žádat o rozšíření svého oprávnění, podstoupí obecnou i odbornou zkoušku, avšak pouze v rozsahu nové odbornosti. Stávající rozsah jeho oprávnění zůstane zachován, a to i v případě, že v nové zkoušce neuspěje.
• I nadále bude přetrvávat dvoukolejnost v evidenci znalců i v katalogu odborností. Tento stav je vnímán jako nežádoucí a do budoucna by měl být uspokojivě vyřešen. V současnosti však není zařazen do plánu legislativních prací.
• Vydávání znaleckých průkazů podle § 11 odst. 4 zákona o znalcích již není vázáno na přelicencování. Každý znalec může samostatně požádat Ministerstvo spravedlnosti o vydání průkazu. Správní poplatek činí 500 Kč.

Diskuze se dotkla také nejasného znění § 27 odst. 1 zákona o znalcích, který upravuje formu předkládání znaleckých posudků. Bylo upřesněno, že znalec nepochybí, pokud předloží posudek současně v listinné i elektronické podobě. Není tedy problém, když existují obě verze vedle sebe.

Stejný princip se vztahuje také na situace, kdy zadavatelé nebo jiné oprávněné osoby požádají o dodatečné vytištění dalších výtisků. Ani v tomto případě nejde o porušení předpisů. Skutečnost, že reálně existuje jiný počet fyzických kopií, než je uvedeno na titulní straně posudku, není důvodem k sankcím.

Zaznělo také důležité upřesnění k dotazům ohledně posuzování předmětů či situací mimo Českou republiku. Bylo potvrzeno, že takový postup není překročením znaleckého oprávnění. Typickými příklady mohou být ocenění nemovitosti v zahraničí pro potřeby řízení vedeného v ČR nebo posouzení vozidla nacházejícího se v cizině jako důkazu k nehodě, která se stala na českém území.

Seznam znalců není propojen s centrálními registry, a proto se doporučuje průběžně kontrolovat uvedené údaje a v případě změn je aktivně hlásit. Upozorněno bylo také na skutečnost, že nesprávný údaj zapsaný znalcem dobrovolně může být posuzován jako přestupek – například nepovinná informace o pojištění, pokud neodpovídá skutečnému stavu.

Zástupci soudů i dalších profesí upozornili na kritický nedostatek znalců, a to jak v civilní, tak trestní oblasti. Nejpalčivěji se tento nedostatek projevuje v oboru zdravotnictví, kde je situace natolik napjatá, že soudci sami podnikají iniciativy směřující ke zvýšení počtu znalců. Pokud se trend nepodaří zvrátit, hrozí častější ustanovování znalců ad hoc, což je sice možné, ale dlouhodobě velmi nesystémové řešení.

Znalci opakovaně upozorňují, že současný znalecký zákon a jeho prováděcí předpisy jsou složité, nepřehledné a často nelogické. Obsahují řadu regulací a odrazujících ustanovení, která ztěžují praxi stávajícím znalcům a zároveň odrazují nové odborníky od vstupu do systému.

Zástupci Ministerstva spravedlnosti nicméně potvrdili, že žádné zásadní legislativní změny se v tuto chvíli neplánují. Technické úpravy, jež vstoupily v platnost, představují podle ministerstva maximum možného. Není však zatím zřejmé, jak se k otázce postaví nová vláda.

Stávající právní úprava je některými znalci vnímána jako výrazně regulativní a obtížně aplikovatelná v praxi. Na druhou stranu je pozitivní, že probíhající diskuze nejsou konfrontační. Je znát snaha obou stran – ministerstva i znalecké obce – hledat praktická a rozumná řešení v rámci možností.

V reakci na dotazy znalců z oboru ekonomiky oceňování, kteří upozornili na zvýšené formální i věcné nároky a komplikovanější přípravu posudků, zaznělo důležité upřesnění: zveřejněné šablony znaleckých posudků nejsou závazné, mají pouze ilustrační charakter. Znalec se jimi nemusí řídit doslovně.

Stejně tak není vadou posudku, pokud se v něm doslovně neopakují ustanovení prováděcí vyhlášky. Rozhodující je, aby posudek jako celek splňoval základní požadavky – tedy aby byl přezkoumatelný, pravdivý, nezkreslený a zpracovaný podle standardů daného oboru. Samozřejmostí je i to, že musí být srozumitelný pro zadavatele, jenž na jeho základě činí rozhodnutí.

Taková upřesnění a výkladové informace jsou pro praxi velmi cenná. Ukazují, jak důležitá je komunikace mezi znalci a Ministerstvem spravedlnosti, a potvrzují význam této konference jako prostoru pro sdílení zkušeností a řešení problémů.

Na konferenci vystoupili také zástupci Ministerstva financí, kteří představili plánované změny zákona o oceňování majetku. Přinesli poměrně inovativní pohled na redefinici pojmů a oceňovacích schémat s cílem modernizovat předpis tak, aby lépe reflektoval mezinárodní standardy. Diskuze ukázala, že půjde o náročný proces, protože se jedná o multidisciplinární oblast. Pozitivní však je, že probíhá pravidelný dialog mezi odbornými pracovišti a znaleckými spolky, což je dobrý základ pro budoucí rekodifikaci a přesnější tvorbu cenových podkladů.

Pestrý program doplnily také ukázky praktického využití umělé inteligence, přednášky o kyberbezpečnosti, možnosti využití dronů v praxi či velmi poutavé vystoupení z oblasti energetiky. To zaujalo odborníky i laiky, neboť se věnovalo problematice černého odběru elektřiny a lidské vynalézavosti v této oblasti.

V odpoledním bloku vystoupili zástupci z oblasti práva v širokém zastoupení oborů, což účastníci velmi ocenili. Další diskuzi však nakonec zabránil neúprosně běžící čas. Blok vedl doc. JUDr. Jan Brodec, LL.M., PhD., zakladatel advokátní kanceláře Brodec & Partners, který se ve své praxi zaměřuje zejména na řešení sporů v rozhodčím i soudním řízení, a to jak na mezinárodní, tak na vnitrostátní úrovni. Docent Brodec je zároveň znalcem v oboru právních vztahů k cizině.

Mezi přítomnými odborníky zaujal zejména JUDr. Adam Sigmund, dlouholetý specialista na insolvenční právo, soudní spory a restrukturalizace, jenž jako jeden z mála v ČR disponuje zvláštním povolením pro výkon insolvenčního správce velkých podniků a finančních institucí. Je aktivním členem odborných sekcí ČAK i Asociace insolvenčních správců a jeho praxe významně zasahuje do oblastí, které znalci často potřebují znát při oceňování podniků či majetkových struktur. Významným přínosem byla také účast Mgr. Veroniky Ondruchové, bývalé asistentky předsedy senátu Nejvyššího soudu, jež si do advokacie přinesla hluboké znalosti procesního práva a komplexních závazkových vztahů — tedy oblastí, s nimiž se znalci běžně setkávají v soudních řízeních a při posuzování právních aspektů znaleckých posudků.

Výraznou osobností s přímým dopadem na oblast znalecké činnosti byl Mgr. David Smejkal, dlouholetý znalec a ředitel znalecké kanceláře A‑Consult plus, který se více než 25 let věnuje oceňování majetku, digitalizaci oceňovacích procesů a vývoji softwarových nástrojů pro práci s katastrálními a prostorovými daty. Je také prezidentem Asociace certifikovaných odhadců a členem Nemofora při ČÚZK, což z něj činí významný hlas v otázkách metodiky a standardizace oceňování. Do programu tematicky zapadala i účast JUDr. Petra Ševčíka, Ph.D., soudce a odborného asistenta působícího na VŠTE, jenž je členem expertní komise Ministerstva spravedlnosti pro znaleckou činnost. Jeho publikační i soudní zkušenosti přinášejí cenný vhled do procesního využití znaleckých posudků i do nároků, které jsou na znalce kladeny v praxi.

Nedílnou součástí konference byl také zasloužený mentální odpočinek od náročných odborných témat. České Budějovice přitom opět potvrdily, že mají návštěvníkům stále co nabídnout. Účastníci se během doprovodného programu vydali na večerní prohlídku historické radnice, jedné z nejvýraznějších barokních staveb města.

Během prohlídky měli možnost nahlédnout do reprezentativních prostor radnice, kde se nachází originál sochy Samsona z kašny na náměstí, originály alegorických soch měšťanských ctností i monumentální gobelín malíře Cyrila Boudy. Nechyběla ani návštěva impozantní obřadní síně se stropní freskou znázorňující Šalamounův soud – jedno z nejcennějších uměleckých děl v budově. Část prohlídky vedla také na vyhlídkovou terasu na střeše radnice, odkud se účastníkům naskytl jedinečný večerní pohled na osvětlené adventní trhy i celé náměstí Přemysla Otakara II.

Po kulturním zážitku se program přesunul do prostor nedaleké Solnice, pozdně gotické budovy z roku 1531, která prošla rozsáhlou a oceňovanou rekonstrukcí. Solnice v minulosti sloužila jako skladiště obilí, městská zbrojnice i úložiště soli, podle něhož získala své jméno. Zachované středověké trámové konstrukce a unikátní krov patří mezi nejstarší svého typu v České republice a dodávají interiéru výjimečnou atmosféru. Zajímavostí jsou také kamenné tváře na fasádě, připomínající starou pověst o trojici lupičů, kteří se pokusili vykrást přilehlý kostel.

zdroj: https://www.restauracesolnice.cz/?pgid=kji7lj2u-e6d76f8f-793d-4e6b-882a-200eee3aafc6 externí

Druhý den bohatého programu začal hned brzy ráno exkurzí do zcela nových laboratoří VŠTE. Moderní třípatrový laboratorní komplex zahrnuje šestnáct špičkově vybavených pracovišť, jež studentům i výzkumným týmům nabízejí možnosti experimentů na úrovni současných technologických trendů. Účastníci konference měli možnost nahlédnout například do laboratoře 3D tisku a robotizace, prostor pro mechanické a materiálové zkoušky či do environmentální laboratoře. Součástí budovy je také tavírna kovů a slitin, laboratoř metalografie, pracoviště pro dopravní technologie i zázemí pro práci s drony. Nové prostory umožňují studentům i akademikům pracovat s nejmodernějšími technologiemi a významně posilují aplikovaný výzkum, který škola rozvíjí ve spolupráci s jihočeskými firmami.

Den pokračoval velmi podnětným odborným blokem věnovaným problematice katastru nemovitostí a digitální geodatové infrastruktuře. Ing. Boháčová a Ing. Večerková z Katastrálního úřadu představily široké spektrum služeb a nástrojů, které ČÚZK nabízí odborné veřejnosti, a podrobně přiblížily také připravovanou právní úpravu přístupu k datům katastru. Účastníci ocenili nejen detailní vysvětlení současného stavu, ale také otevřenost přednášejících při diskusi nad praktickými problémy, s nimiž se znalci při práci s katastrálními daty potýkají.

V rámci prezentace zazněly informace o tom, jakým způsobem se pracuje s údaji z kupních smluv pro potřeby cenových údajů, jak se do procesu promítá DPH, případně jaká je vazba cenových údajů na původní rozsah parcel řešených v rámci jednotlivých vkladových řízení. Účastníci získali také přehled o tom, jaké listiny a mapové podklady lze prostřednictvím ČÚZK získat, jak daleko je digitalizace historických i současných dokumentů, a jakým směrem se bude vývoj datových služeb ubírat v nejbližších letech. Odezva publika ukázala, že právě tato témata jsou pro každodenní znaleckou praxi mimořádně důležitá.

Na tento blok plynule navázala prezentace Ing. Vačkářové z Krajského úřadu Jihočeského kraje, která se zaměřila na digitální technické mapy, krajské geoportály a nové možnosti kombinace prostorových dat. Na konkrétních příkladech ukázala, jaká data lze již nyní prostřednictvím geoportálů získat, jak s nimi efektivně pracovat a jak mohou digitální technické mapy urychlit a zpřesnit znalecké úkony, zejména v oblasti technické infrastruktury, sítě staveb či posuzování území.

Významná část jejího vystoupení byla věnována také tomu, jakým způsobem se od 1. 1. 2026 změní podmínky poskytování dat pro oprávněný zájem, jaké nové povinnosti a standardy budou s touto změnou spojené a jaký je dlouhodobý plán další digitalizace v rámci kraje i celostátního systému. Díky názorným ukázkám si účastníci mohli udělat jasnější představu o tom, jak mohou moderní geoinformační nástroje usnadnit orientaci v terénu, zefektivnit analytické postupy a podpořit kvalitnější rozhodování ve znalecké praxi.

Tradiční součástí programu byla také prezentace zaměřená na to, jak mohou moderní technologie, online nástroje a dostupné datové zdroje usnadnit každodenní práci znalce. V letošním roce se této role ujal Josef Slavíček, který představil praktické využití programu Nemokalk. Jeho ukázka se setkala s velkým ohlasem, zejména v části věnované rychlému vyhledávání cenových údajů a efektivní práci s nimi. Účastníci ocenili především konkrétní příklady z praxe a možnosti, jak díky programu výrazně urychlit přípravu cenových podkladů i orientaci v dostupných databázích.

Přestože šlo o jeden z posledních bloků dopoledního programu, pozornost ani zájem publika nijak neklesaly. Naopak — živé reakce a množství dotazů jasně ukázaly, že přednáška byla pro znalce nejen inspirativní, ale především prakticky využitelná. Nejlépe to vystihoval úsměvný moment, kdy se několik posluchačů muselo po skončení příspěvku doslova rozběhnout na oběd, aby stihli poslední výdejové minuty. I to svědčí o tom, jak moc přednášky účastníky vtáhly.

Závěrem patří velké poděkování všem, kteří se za VŠTE podíleli na přípravě a organizaci celé konference.

Zdroj: VSTECB