Intenzita silniční dopravy na jižní Moravě vzrostla nejvíce na dálnicích D1 a D2, vyplývá z porovnání sčítání dopravy v letech 2020 a 2025, které provedlo Ředitelství silnic a dálnic. Podrobné výsledky má státní organizace na svém webu. Je ale i řada hlavních silnic, na nichž intenzita dopravy naopak klesla, přestože se neotevřela jiná, pro řidiče výhodnější alternativa. Jde například o Kníničskou ulici v Brně či průtah Vyškovem. Z dat také vyplývá, že na dálnicích je výrazně vyšší podíl nákladní dopravy než na ostatních silnicích, běžně tvoří i třetinu a výjimečně i polovinu celkového počtu aut.
Stále nejzatíženějším úsekem jižní Moravy, který byl ve zmiňovaném období rozšířen na šest pruhů, je dálnice D1 mezi 194. a 196. kilometrem. Zatímco před šesti lety po ní projelo průměrně 76.500 aut, loni už jich bylo 92.000. Počet nákladních aut se zvýšil z 29.000 na 35.000. Na téže dálnici mezi 182. a 190. kilometrem rostl celkový počet aut z 59.000 na 71.000, u Vyškova před oddělením dálnice D46 byl růst ze 43.000 na 54.000. Dramatický byl i růst dopravy na D46 hned za Vyškovem z necelých 32.000 na 43.000, v dalším sčítání už by se ale mělo projevit dokončení dálnice D1 u Přerova na sklonku loňského roku.
V Brně zaznamenala největší nárůst Žabovřeská ulice díky tomu, že se rozšířila ze dvou na čtyři pruhy. Intenzita provozu rostla o polovinu, z 38.500 na 56.000, přičemž zde netvoří nákladní doprava ani deset procent. Mnohem mírněji rostlo zatížení městského okruhu v Gajdošově ulici z 31.000 na 34.000 a okolo Zvonařky počet aut dokonce mírně klesl, a to o 1000 na 23.000. Jde o úsek, který je obvykle zaplněný pomalu jedoucími kolonami aut téměř po celý den. V Kníničské počet aut klesl o 3000 na 23.000.
Rychle rostl také počet aut v Hradecké ulici v Brně, z 55.500 na 64.000 při mírném poklesu nákladní dopravy, naopak lehce nad 50.000 stagnoval počet aut na silnici I/52 na hranici Brna a Modřic.
Mimo Brno například poklesl počet aut na silnici I/23 mezi dálnicí D1 a odbočkou na Ostrovačice o 2000 na 21.000, což může být důsledek toho, že část lidí přijíždějících do Brna z toho směru přesedla díky modernizaci tratě na vlak, aby se vyhnuli pravidelným kolonám na dálnici. Klesl také počet aut na silnici I/43 mezi Lipůvkou a odbočkou na Kuřim o 2500 na 20.500. Toto množství aut rychle klesá směrem na sever a na hranicích kraje loni činilo 8000, což je v podstatě stejně jako o pět let dříve. O 2000 zhruba na 19.500 klesl počet aut na obchvatu Slavkova u Brna.
Stagnující počet aut projíždí po průtahu Znojmem, které léta čeká na stavbu obchvatu. V nejvytíženějším úseku se pohybuje okolo 18.500 aut. De facto stejný stagnující počet aut jezdí při růstu počtu nákladních po silnici I/52 přes Novomlýnské nádrže. Mezi 10.000 a 14.000 aut, dle úseků, projíždí také tahem mezi Znojmem a Pohořelicemi, ani zde se počty za pět let výrazněji nezměnily.
Jen o 1000 aut denně se zvýšil jejich počet na průtahu Kuřimí, a to na 18.000. Jen o něco větší růst se projevil na průtahu Břeclaví, u Billy loni projíždělo denně 21.000 aut. Vyšší růst zaznamenalo například Blansko, kde počet aut rostl ze 14.500 na 17.000.
Nejvýraznější podíl nákladních aut jezdí po dálnici D2 za třetím kilometrem směrem na jih, loni činil polovinu z celkových 41.000 aut.
Zdroj: ČTK
|
