Společenské ztráty ze silničních dopravních nehod dosáhly v Česku v roce 2025 celkem 155,98 miliardy korun. Téměř 64 % připadá na netržní dopady, jako je ztráta kvality života nebo ztracené roky života. Vyplývá to z analýzy Centra dopravního výzkumu (CDV).
Netržní dopady, tedy například ztráta kvality života, bolestné následky zranění nebo ztracené roky života, představovaly v roce 2025 přibližně 99,6 miliardy korun. Přestože Policie ČR evidovala meziročně o 7 % méně dopravních nehod, jejich závažnost mírně vzrostla. Jedna usmrcená osoba představuje podle CDV společenskou ztrátu 81,5 milionu korun. Výpočet nezahrnuje jen přímé finanční náklady, ale i dlouhodobé dopady na život a zdraví člověka, jeho pracovní produktivitu i jeho blízké.
Méně nehod, ale vyšší závažnost
Policie ČR evidovala v roce 2025 celkem 85 518 dopravních nehod, o 6 698 méně než v roce 2024. Do 30 dnů od nehody bylo usmrceno 475 osob (v roce 2024 to bylo 494). Počet těžce zraněných však vzrostl z 1 561 na 1 597 a lehce zraněných z 23 963 na 25 010. Na 1 000 nehod připadalo 5,55 usmrcených osob, o rok dříve 5,36.
Rozdíl ukazuje i časový horizont sledování: do 24 hodin od nehody zemřelo 421 osob, do 30 dnů o 13 % více. Právě třicetidenní období odpovídá mezinárodní metodice hodnocení následků nehod.
Ztráty bez tržní ceny
Ve srovnání s rokem 2024, kdy ztráty činily 149,39 miliardy korun, jde o nominální nárůst přibližně o 4 %. Netržní dopady tvořily 63,9 % všech socioekonomických ztrát. U nehod s osobními následky představují více než 90 % celkových ztrát – u usmrcených osob 95,5 %, u těžce zraněných 93 % a u lehce zraněných 95,8 %.
„Výpočet nezahrnuje pouze náklady, které lze přímo vyčíslit například podle výdajů na zdravotní péči, hmotných škod nebo zásahů záchranných složek. Oceňuje také dlouhodobé dopady dopravních nehod na život, zdraví a ekonomickou produktivitu osob,“ uvedla Alena Daňková, vedoucí Oblasti hodnocení dopadů dopravy CDV.
Výpočet podle revidované metodiky zahrnuje dvě skupiny položek. První tvoří ztráty spojené s usmrcením a zraněním osob, tedy náklady na zdravotní péči, sociální výdaje, ztráty produktivity a lidské ztráty. Druhá zahrnuje hmotné škody na vozidlech a infrastruktuře, náklady na činnost policie a hasičů, soudní a přestupková řízení, administrativní náklady pojišťoven nebo ztráty způsobené dopravními kongescemi. Započítány jsou i nehody, které Policie ČR neeviduje.
Celkové ztráty spojené s usmrcenými osobami dosáhly 38,75 miliardy korun, na těžce zraněné připadá 26,34 miliardy a na lehce zraněné 19,11 miliardy korun.
Roli hraje i inflace
Jednotlivé položky se oceňují v běžných cenách roku, ve kterém k nehodě došlo, a průměrná inflace v Česku dosáhla v roce 2025 hodnoty 2,5 %. „Po přepočtu do stálých cen roku 2024 by ztráty za rok 2025 dosáhly 145,14 miliardy korun, tedy méně než v předchozím roce,“ upozornil Jan Tecl, výzkumník Oblasti hodnocení dopadů dopravy CDV.
Socioekonomické ztráty za rok 2025 odpovídají 1,82 % hrubého domácího produktu, srovnání je však třeba brát s opatrností, protože zahrnuje i netržní dopady, které se do HDP nezapočítávají. Strategie BESIP 2021–2030 si klade za cíl snížit počet usmrcených a těžce zraněných na pozemních komunikacích na polovinu oproti průměru let 2017 až 2019.
Zdroj: CDV
