Evropská komise zveřejnila zprávu o soudržnosti, zachycující impulsy regionů EU, která čerpá ponaučení z výdajů na soudržnost v krizových letech a vytváří scénu pro politiku soudržnosti po roce 2020.
EU přijímá každé tři roky EU impulsy svých regionů a analyzuje současný stav hospodářské, sociální a územní soudržnosti v EU. Výsledky, které jsou sestaveny ve zprávě o soudržnosti, nám poskytují víc než představu o naší Unii; s přiblížením na regiony pomáhá zpráva posoudit, zda se regiony v posledních letech přiblížily nebo vzdalovaly; kdo vede a kdo musí co dohnat z hlediska inovací, zaměstnání nebo institucionální kapacity; který region je připraven reagovat na velké výzvy v nadcházejících letech-využívat globalizaci, přizpůsobit se změně klimatu a migraci-a kdo potřebuje další podporu. Pomáhá s větší jasností a objektivitou vyjádřit, co bylo dosaženo a co je třeba udělat ve finančním období po roce 2020
Evropské hospodářství se odráží zpět na předkrizovou úroveň. HDP a míra zaměstnanosti dosáhla nových vrcholů; regionální ekonomické rozdíly se znovu začaly zmenšovat. Ale všechno není dobré.
Regiony rostou, ale ne stejným tempem. Méně rozvinuté regiony dobíhají ty ostatní pomalu, jejich míra zaměstnanosti zůstává nízká. Míra nezaměstnanosti zůstává nad úrovní před krizí v řadě regionů. Příliš mnoho malých podniků svádí boj o přizpůsobení globalizaci, digitalizaci, zelenému růstu a technologickým změnám. Zároveň zůstávají veřejné investice nízké, zejména v těch zemích a regionech, které byly nejvíce postiženy nedávnou krizí. Některé byly postiženy až do té míry, že fondy politiky soudržnosti zůstávají pro mnohé z nich životně důležité.
Evropská unie také čelí demografickým a sociálním problémům. Přirozená změna obyvatelstva v EU se poprvé v roce 2015 změnila na negativní. Úmrtí překonala počet narozených, což zvýšilo dopad migrace-z EU i mimo ni-na místní obyvatelstvo; některé regiony čelí masovému exodu, zatímco města jsou pod tlakem nově příchozích, kteří hledají lepší příležitosti, včetně migrantů. Kapsy chudoby a sociálního vyloučení jsou stále příliš časté, a to i v bohatších regionech a městech.
Zpráva zdůrazňuje, že v celé EU bude zapotřebí více investic, aby bylo možné dosáhnout cílů z roku 2030, týkajících se zvýšení podílu obnovitelné energie a snížení emisí skleníkových plynů.
Pro trvalé hospodářské oživení potřebujeme smysluplné investice, aby se zlepšila odolnost evropského hospodářství a nárůst pracovní síly. Bez předběžného schválení návrhu Komisí zpráva materiále navrhuje, aby politika soudržnosti nadále investovala ve všech regionech EU a soustředila se na tři hlavní cíle:
-využívání globalizace podporou ekonomické transformace v regionech, inovací, modernizace průmyslu a využívání technologií. Pokud regiony chtějí v prostředí globalizace obstát, musejí modernizovat své hospodářství a vytvářet hodnoty. Jelikož hrát vůdčí úlohu dnes dokáže pouze několik regionů EU, je nutné více investovat do inovací, digitalizace a dekarbonizace. Kromě finančních prostředků je také potřeba podporovat navazování fungujících vztahů mezi výzkumnými centry, podniky a službami;
– nenechat nikoho pozadu, pokud jde o řešení nezaměstnanosti, investování do dovedností a rozvoje podnikání při boji proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci;
– podporovat strukturální reformy, neboť zlepšení veřejné správy zvyšuje konkurenceschopnost, růst a maximalizace dopadu investic.
Zpráva dále uvádí možnosti budoucího implementačního mechanismu politiky. Existuje shoda, že je zapotřebí větší flexibility v rámci stabilního rámce a zjednodušených pravidel. Několik možností, která jsou uvedena v dokumentu reflexe o budoucnosti financí EU, jsou uvedeny ve zprávě: “Využívání globalizace na podporu ekonomické transformace v regionech, inovace, modernizace průmyslu a využívání technologie.
Zpráva dále uvádí možnosti budoucího implementačního mechanismu politiky. Existuje shoda, že je zapotřebí větší flexibility v rámci stabilního rámce a zjednodušených pravidel. Několik možností, která jsou uvedena v dokumentu reflexe o budoucnosti financí EU, jsou uvedeny ve zprávě:
„Jednotná kniha pravidel pro politiku soudržnosti a další nástroje financování EU“ (COSME, H2020), které investují do stejných projektů, usnadňují příjem příjemcům. Stejná pravidla a jasnější vymezení intervencí by mohly zajistit lepší komplementaritu s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI);
– Přehodnocení přidělování finančních prostředků na základě nových kritérií, kromě regionálního bohatství spojených s výzvami pro celou EU; demografické změny, nezaměstnanost, migrace nebo změna klimatu.
-Zvýšené vnitrostátní spolufinancování s cílem stimulovat řádné výdaje a vlastnictví;
-Nepřidělená část financování na začátku rozpočtového období by mohla být vyhrazena neočekávanému vývoji a reagovat rychleji na nové výzvy.
Hospodářství EU se postupně zotavuje z období krize, kdy došlo k výraznému snížení investic 4lenské státy EU, v mnoha zemích a regionech EU. Veřejné investice v EU klesly z 3,4% HDP v roce 2008 na 2,7% v roce 2016. V řadě členských států bylo snížení výdajů na podporu růstu podstatné. Politika soudržnosti poskytuje finanční prostředky ve výši 8,5 % veřejných investic v EU, což je číslo, které se v EU-13 [1] zvýšilo na 41 % a v řadě zemí na více než 50 %. Klíčovou roli politiky soudržnosti v oblasti veřejných investic mělo snížení dopadu krize tím, že se stabilní zdroj investic snížil. Účinky investic se vytvářejí dlouhodobě. Investice na období 2007-2013 zvýšily HDP EU-12 (tj. S výjimkou Chorvatska) o 3% v roce 2015, zatímco v období 2014-2020 se předpokládá zvýšení o 3% do roku 2023.
Členské státy EU, které pro vyšší úroveň HDP na obyvatele nejsou součástí politiky soudržnosti, rovněž těží z přílivu investic do zemí uplatňujících politiku soudržnosti, a to jak přímo (společnost může vykonávat práci jako subdodavatel v souvislosti s projektem financovaným EU v jiném členském státě), nebo i nepřímo (prostřednictvím vyšších příjmů v zemích soudržnosti kvůli investicím ze strany EU a tudíž vyššímu obchodu).
Aby byly investice do politiky soudržnosti výkonné a aby každé euro vynaložené na místě poskytlo výsledky, je zapotřebí zdravý makroekonomický rámec, stejně jako prostředí šetrné k podnikání.
V rámci období 2014-2020 existuje důležitá souvislost mezi politikou soudržnosti a hospodářským řízením EU. Ve všech programech politiky soudržnosti na období 2014-2020 byly vzaty v úvahu hlavní doporučení pro jednotlivé země (CSR) pro rok 2014.
Politika soudržnosti je podmíněna evropským semestrem a širším hospodářským řízením EU dvěma způsoby:
- „Předběžné podmínky“ zahrnují předpoklady, které musí členské státy splnit, aby získaly prostředky z politiky soudržnosti. Ty pokrývají celou řadu odvětví, včetně dodržování právních předpisů o energetické účinnosti nebo veřejných zakázek, investičního plánování inovací, dopravy nebo digitální ekonomiky a reformy vzdělávání, jakož i provádění CSR.
- „Makroekonomickou podmíněnosti“ jsou opatření, která lépe propojují fondy politiky soudržnosti s evropským semestrem a s různými postupy správy ekonomických záležitostí. Pokud například členský stát neprovede účinné nebo nápravné kroky v souvislosti s klíčovými mechanismy správy ekonomických záležitostí EU (postup při nadměrném schodku, postup při nadměrné nerovnováze), nebo neprovede opatření vyžadovaná programem podpory stability, může se spustit pozastavení veškerých nebo částek závazků nebo plateb za programy tohoto členského státu.
Obdobně jako v dokumentu reflexe zpráva o soudržnosti uznává, že je třeba posílit vazbu mezi politikou soudržnosti a řízením ekonomických záležitostí EU s cílem podpořit reformy pro prostředí, které vede k růstu.
První hodnocení, které Komise zveřejnila v březnu roku 2017 ukazuje, že „předběžná podmíněnost“ politiky soudržnosti byla silným motivem pro členské státy a regiony, aby provedly reformy, které by jinak byly zpožděny nebo nebyly nutně prováděny. Vedly k potřebným legislativním změnám v mnoha oblastech politiky-vzdělávacím trhu práce, zdraví nebo sociálním začlenění, abychom jmenovali jen několik.
Pokud „podmínky ex-ante“ specificky vyžadovaly posílení a reformu správ, samotný proces jejich plnění vedl ke zlepšení koordinace a komunikace mezi ministerstvy, agenturami, regionálními a místními orgány a dalšími zainteresovanými stranami.
Za účelem dalšího rozvoje zahájila Komise „iniciativu na dohánění“, která pomáhá regionům s nízkými příjmy a nízkým růstem [2] identifikovat a provádět klíčové reformy, které potřebují ke zlepšení jejich konkurenceschopnosti. Jako součást této iniciativy prokázaly slibné výsledky jednoroční pilotní spoluprácí v Polsku s odborníky Komise a Světové banky, kteří pracují na místě s místními orgány.
Komise navíc poskytla členským státům odborné znalosti, osvědčené postupy a nástroje vzájemné výměny praxe s cílem posílit jejich institucionální kapacitu a zlepšit způsob, jakým řídí a investují fondy politiky soudržnosti.
[1] Členské státy, které přistoupily k EU v období 2004-2013: Kypr, Česká republika, Estonsko, Maďarsko,
Litva, Lotyšsko, Malta, Polsko, Slovinsko, Slovensko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko.
[2] HDP na obyvatele s nízkým růstem dosahuje až 90% průměru EU, ale přetrvávající nedostatek růstu. HDP na obyvatele v regionech s nízkými příjmy roste, ale je stále nižší než 50 % průměru EU. První skupina je shlukována většinou v jižní Evropě a druhá skupina je soustředěna na východ.
