Zdroj: Freeimages.com

[quote]Z výsledků Monitoru vzdělávání a odborné přípravy za rok 2017 realizovaného Komisí, které byly zveřejněny 9. listopadu vyplývá, že vnitrostátní vzdělávací systémy stále více podporují začleňování a jejich efektivita se zvyšuje. Zároveň však tyto výsledky potvrzují, že dosažené vzdělání studentů závisí ve velké míře na jejich sociálně-ekonomickém prostředí.[/quote]

Evropská komise podporuje členské státy při zajišťování, aby jejich vzdělávací systémy dobře plnily svou funkci. Údaje shromážděné v každoročně zveřejňovaném Monitoru vzdělávání a odborné přípravy jsou důležitou složkou této práce. Z nejnovějšího vydání Monitoru vyplývá, že přestože jsou členské státy v postupu směrem k dosažení většiny klíčových cílů EU úspěšné, pokud je o reformy a modernizaci vzdělávání, s ohledem na rovnost ve vzdělávání je třeba úsilí zvýšit.

Komisař EU pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport uvedl:

„Nerovnost stále příliš mnoha Evropanům brání, aby maximálně naplnili svůj život. Ohrožuje také sociální soudržnost, dlouhodobý hospodářský růst a prosperitu. Naše vzdělávací systémy příliš často umožňují nerovnost zachovat, například když se nezohledňují potřeby lidí z chudšího prostředí, nebo když sociální postavení rodičů určuje školní úspěšnost a když se v závislosti na něm přenáší chudoba a omezené možnosti na trhu práce z jedné generace na druhou. Musíme učinit více, abychom tyto nerovnosti překonali. Vzdělávací systémy hrají při budování spravedlivější společnosti zvláštní úlohu tím, že nabízejí všem stejné příležitosti.“

Dosažené vzdělání významně určuje sociální postavení. Lidé, kteří mají pouze základní vzdělání, jsou téměř třikrát pravděpodobněji ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením než lidé s terciárním vzděláním. Podle nejnovějších údajů bylo v roce 2016 zaměstnáno jen 44 % mladých lidí ve věku 18–24 let, kteří ukončili školní docházku s nižším stupněm středního vzdělání. V obecné populaci od 15 do 64 let je nezaměstnanost rovněž mnohem vyšší u těch, kdo mají jen základní vzdělání, než u lidí s terciárním vzděláním (16,6 % oproti 5,1 %). Sociálně-ekonomický status zároveň ovlivňuje úspěšnost žáků: 33,8 % žáků z nejvíce znevýhodněného sociálně ekonomického prostředí má špatné výsledky ve škole, zatímco jejich sociálně lépe postavených spolužáků se to týká jen v 7,6 % případů.

Jedním z cílů EU na rok 2020 je snížit podíl 15letých žáků, kteří mají nedostatečné výsledky v základním čtení, matematice a přírodních vědách, na 15 %. EU jako celek se však ve skutečnosti tomuto cíli dále vzdaluje, a to zejména v oblasti přírodních věd, kde se počet žáků s nedostatečnými výsledky zvýšil z 16 % v roce 2012 na 20,6 % v roce 2015.

Lidé narození mimo EU jsou zvláště zranitelní. Tato skupina je často vystavena řadě rizik a nevýhod, jako je to, že mají chudé rodiče s nízkým vzděláním, nemluví doma místním jazykem, mají přístup k menšímu množství kulturních zdrojů, trpí izolací a jejich sociální síť v zemi imigrace je slabá.

U mladých lidí z prostředí přistěhovalců je vyšší riziko, že budou mít ve škole špatné výsledky a předčasně ukončí školní docházku. V roce 2016 mělo 33,9 % lidí ve věku 30–34 let, kteří žijí v EU, ale narodili se mimo ni, nízkou kvalifikaci (dosáhli maximálně nižšího středního vzdělání); u jejich vrstevníků narozených v EU se to týkalo jen 14,8 %.

Investice do vzdělávání se v celé EU zotavily z finanční krize a mírně vzrostly (1 % meziročně v reálném vyjádření). Nárůst zaznamenaly přibližně dvě třetiny členských států. Čtyři země zvýšily investice o více než 5 %.

Dne 17. listopadu budou čelní představitelé EU Göteborgu jednat o vzdělávání a kultuře jako součásti jejich práce na iniciativě „Budování naší společné budoucnosti“. Evropská komise představí údaje o letošních výsledcích v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Jednání v Göteborgu zvýší viditelnost a důrazní politickou významnost reformy vzdělávání.

Komisař Navracsics uspořádá vůbec první summit EU o vzdělávání dne 25. ledna 2018, kam budou pozváni zástupci členských států na vysoké úrovni, aby se zúčastnili diskuze o tom, jak zvýšit účinnost vzdělávacích systémů a více podporovat začleňování.

Souvislosti

Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2017, který připravuje Komise, je již šestým vydáním této výroční zprávy, která na základě nejrůznějších údajů ukazuje vývoj systémů vzdělávání a odborné přípravy v EU. Měří pokrok EU z hlediska šesti cílů iniciativy „Vzdělávání a odborná příprava 2020“:

1) Podíl osob, které předčasně ukončí vzdělávání nebo odbornou přípravu (ve věku 18 až 24 let), by neměl překročit 10 %;

2) podíl osob ve věku 30 až 34 let s terciárním vzděláním by měl dosahovat alespoň 40 %;

3) vzdělávání by se mělo účastnit alespoň 95 % dětí od čtyř let do věku zahájení povinné školní docházky;

4) podíl 15letých s nedostatečnými výsledky ve čtení, matematice a přírodních vědách by neměl přesahovat 15 %;

5) 82 % nových absolventů vyššího střední a terciálního vzdělávání (ve věku 20 až 34 let), kteří se již neúčastní vzdělávání ani odborné přípravy, by mělo být zaměstnáno;

6) neméně 15 % dospělých (ve věku 25 až 64 let) by se mělo účastnit formálního a neformálního učení.

Monitor analyzuje hlavní problémy evropských vzdělávacích systémů a představuje politiky, díky nimž mohou tyto systémy lépe reagovat na sociální potřeby a potřeby trhu práce. Součástí zprávy je srovnání zemí, 28 podrobných zpráv o jednotlivých členských státech EU a zvláštní internetové stránky s dalšími údaji a informacemi. Ke stimulaci investic a podpoře politických priorit v oblasti vzdělávání napomáhá investiční plán pro Evropu, program Erasmus+, evropské strukturální a investiční fondy, včetně Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Evropský sbor solidarity a také program Horizont 2020 a Evropský inovační a technologický institut.