Železnice

Železniční nákladní doprava se může pochlubit tím, že je nejekologičtějším dopravním módem. Přesto ne každá trakce je bezemisní. Na neelektrizovaných tratích jezdí vlaky tažené dieselovou lokomotivou stále na naftu. DB Cargo ve snaze snížit své emise sází na udržitelnější alternativu nafty: hydrogenačně rafinovaný rostlinný olej (HVO).

Osobní železniční dopravci upozorňují na zásadní rozpor mezi strategickými dokumenty státu a aktuálním nabídkovým řízením na zajištění dálkové železniční dopravy v regionu Severovýchod. Ministerstvo dopravy schválilo koncepci rozvoje elektrické trakce, která počítá s urychlenou elektrizací klíčových úseků a snížením závislosti na fosilních palivech, avšak v aktuálním výběrovém řízení požaduje hybridní vozidla, která kvůli chybějící elektrizaci z 85 % výkonů pojedou na naftový pohon a z 15 % budou poháněna stejnosměrným proudem. Vozidla musí být zároveň schopna být napájena střídavou trakcí, která se ale na předmětných tratích nevyskytuje. Stát tak poptává zcela unikátní soupravy, jejichž náklady budou po dobu smlouvy o několik miliard korun dražší než by stál provoz elektrických jednotek. Tento postup je nehospodárný. Dopravci proto požadují, aby stát pro linky R14A, R14B, R21, R22 a R24 zajistil adekvátní úpravu drážní infrastruktury.

Převod majetku Správy železnic (SŽ) s předpokládaným výnosem 112,77 milionu korun ve středu projedná vláda. Bezúplatně SŽ převede obcím a krajům 23 položek, 25 položek převede vítězům veřejných soutěží a dalších 79 prodá předem určeným subjektům. Vyplývá to z předkládacích zpráv, které ČTK poskytla mluvčí ministerstva dopravy Alena Mühl. Výnosy z prodeje nepotřebného majetku SŽ využije na opravy, rekonstrukci a modernizaci tratí.

Pro nezasvěcené nejprve vysvětlení oné podivné zkratky: jde o ekvivalent „Shift-to-Rail“ neboli převod (zboží) na železnici. Záměr jistě zcela bohulibý a v očích ekologických progresivistů jediný možný cíl, kterým zachráníme planetu a udržíme stálý rozvoj společnosti.

Strojvedoucích s licencí na české železnici od roku 2021 postupně ubývá. Loni jejich počet meziročně klesl o 175 na 9162, zatímco v roce 2021 jich Drážní úřad evidoval 10.509. Roste naopak počet žen jako strojvedoucích, když loni jejich počet meziročně vzrostl o devět na 110. V roce 2020 řídilo vlaky 58 žen. Novináře o tom informovali zástupci Drážního úřadu (DÚ). Důvodem úbytku strojvedoucích je podle ředitele technické sekce úřadu Radka Šafránka stárnutí strojvedoucích a jejich odchod do důchodu, případně změna zaměstnání.

Národní dopravce České dráhy (ČD) loni přepravil 168,8 milionu cestujících, meziročně o tři procenta více. Počet cestujících meziročně vzrostl na vnitrostátních i mezinárodních linkách. Dráhy o tom informovaly v tiskové zprávě. Jde o téměř 93 procent hodnoty z předcovidového roku 2019, kdy národní dopravce přepravil 182,1 milionu cestujících. Meziroční nárůst počtu cestujících mohl být ještě větší, podle drah tomu zabránily tomu podzimní povodně, které zasáhly především severní Moravu a Slezsko.

Zavedení palubního a traťového systému ERTMS (ETCS) v celé EU zlepší interoperabilitu, zvýší kapacitu a posílí bezpečnost železnice, a tím vytvoří podmínky pro jednotný evropský železniční prostor. Řada obtíží, včetně rostoucích rozdílů v používání technologie ERTMS na vnitrostátní úrovni a absence jeho komerčního opodstatnění pro železniční podniky, však staví systém ERTMS na pokraj ztráty svého původního účelu. Aby se zabránilo „vykolejení“ systému ERTMS je naléhavě potřeba nový společný přístup.

Vyřazení sdružení tří firem vedené Alstomem Czech Republic z tendru na instalaci systému ETCS na trati mezi Kralupy nad Vltavou, Děčínem a státní hranicí platí. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna zamítl rozklad proti prvostupňovému rozhodnutí, uvedla v tiskové zprávě mluvčí úřadu Milena Marešová. Alstomu s rozhodnutím ÚOHS nesouhlasí, Mlsnovo rozhodnutí analyzuje a zváží další kroky, napsala na dotaz ČTK mluvčí společnosti Judita Urbánková.

Spádoviště v Nymburku a návazná trať na odb. Babín projde v letošním roce velkými opravami, které budou mít pozitivní vliv na nákladní dopravu.

Česko zatím elektrifikovalo přibližně třetinu tratí, evropský průměr činí 57 procent. ČR tak výrazně zaostává za zeměmi Evropské unie. Vyplývá to ze studie, kterou ve spolupráci s Asociací podniků českého železničního průmyslu ACRI loni v červenci vypracovala Fakulta dopravní Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. Je podle ní potřeba v tom postupovat rychleji, nejvhodnějším řešením je takzvaná prostá elektrizace. Spočívá v doplnění trakčních sloupů, natažení troleje a výstavbě zařízení pro provoz elektrických vlaků. Nezahrnuje finančně náročné úpravy tratí, které by vyžadovaly dlouhou přípravu. Se závěry studie souhlasí i Svaz osobních železničních dopravců (SVOD Bohemia).