Předseda Evropské komise Juncker prosadil program překonání krize a prohloubení integrace, aby EU jako celek obstála ve světě. K překonání finanční krize EU přijala řadu opatření, zpomalující růst ekonomiky zapracováním zvýšeného rizika návratnosti financí místo nutnosti garancí i dokonce podpor ztrát státy. Po přijetí prevence se k podpoře růstu nadměrná opatření zmírňují. Souhrnné dokumenty k prohloubené EU se diskutují od března 2017 do prosince 2018, aby je schválil současný Evropský parlament (EP) a v březnu 2019 Evropská rada v Sibiu jako podklad pro volby do nového EP koncem května 2019. České vládě zbude na připomínky září-prosinec2018.Protože ve většině členských států je podstatně větší informovanost o nezbytnosti a výhodách evropské integrace v etapě globalizace, věřme že úpravy vyjádří i potřeby ČR.
Návrh střednědobého finančního rámce EU 2021-2027
Na summitu 28. června 2018 v Bruselu se Evropská rada zabývala návrhem střednědobého finančního rámce EU 27 (po přijetí států západního Balkánu, splní-li podmínky přijetí do EU, i třeba EU30). Jednotlivé části byly rámcově a pak podrobně diskutovány na Radách EU a v EP. Záměry jsou podkládány průzkumy Eurobarometru, závěry mnoha kongresů, seminářů, konferencí; Evropská komise 9. května 2018 v Den Evropy zahájila veřejnou online konzultaci k 12 otázkám, jakým směrem by se měla Evropská unie dále ubírat, (viz článek k tomu v eLogistika.info 21.5. 2018„12 otázek ohledně budoucnosti Evropy: Komise zahajuje internetovou konzultaci s občany“), určenou k vyjádření všem Evropanům. Po dílčích návrzích od roku 2014 se diskutovaly od 1. března 2017 zásadní dokumenty. Navrhuje se k tomu střednědobý finanční rámec na léta 2021-2027.
Návrh rámce na závazky (s přesahem ročních částek pro víceleté projekty) 2021-2027 je 1134583 mil. EUR, v průměru 1,11 % hrubého národního důchodu HND EU27 s rozpětím od 1,13 % 2022 po 1,09 % 2027. Hlavní kapitoly s dalším členěním na podkapitoly jsou Jednotný trh, Inovace a digitální ekonomika, Soudržnost a evropské hodnoty, Přírodní zdroje a životní prostředí (894900 mil. EUR, 78,9 %), Migrace a správa hranic, Bezpečnost a obrana a Sousedství a svět (164081 mil. EUR, téměř 14,5 % HND, podíl veřejné správy EU je pod 6,7 %, z toho téměř čtvrtina jde na školy EU, spravované Evropskou komisí. V nich je doprava výrazně podpořena pro její mimořádný vliv na spotřebu neobnovitelných zdrojů energie a emisí. A podporují se malé a střední podniky zejména jako nositelé inovací. Tyto veřejné zdroje ale nebudou vzhledem k nutné ochraně podnebí stačit.
Evropská komise pořádala 22.března 2018 v Bruselu konferenci na nejvyšší úrovni k strategii reformy finančního systému EU pro trvale udržitelné finance v oblasti klimatu a udržitelného rozvoje. Akční plán předtím vyhlášený 8. března je součástí úsilí zapojit soukromé finance kapitálových trhů do konkrétních potřeb evropské ekonomiky ve prospěch planety a lidstva. Jde i o jeden z klíčových kroků k plnění historické Pařížské dohody a programu OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030. K tomu ale je odhadem nutno ročně vynaložit zhruba 180 miliard EUR po 2 až 3 desetiletí. Proto se navrhuje selekce investičních záměrů a výběr těch nejdůležitějších. „Boj proti klimatickým změnám musí zahájit finanční sektor; to je výzva, ale také výjimečná příležitost.“
Předseda Juncker uvedl jednání: „Prostřednictvím ambiciózních cílů historické dohody o klimatu v Paříži a odhodlání stát se světovým lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů je již Evropa v čele boje proti změně klimatu. Evropský finanční sektor musí vést zelený přechod a učinit z naší Unie globální destinaci pro udržitelné investice. Neexistuje větší návratnost investic, než zdravá planeta a ekonomika.“
K soustředění prostředky právě na ozdravění planety a klimatu, se zpracoval akční plán.
Klíčové rysy akčního plánu udržitelných financi uvedené na konferenci
– Dohoda na základních pojmech společného názvosloví jednotného systému klasifikace udržitelného financování EU a oblastech, kde mohou mít udržitelné investice největší efekt.
– Vytvořit systém označování ekologických finančních produktů umožňující investorům snadno identifikovat investice, plnící kritéria inovativního růstu, ekologického nebo nízkouhlíkového charakteru. Přijaté návrhy by si měli osvojit politici a pracovníci veřejné správy na všech úrovních od EU po obce. Financí se týká
– objasnit povinnost správců aktiv a institucionálních investorů zohlednit udržitelnost investičního procesu a zlepšit požadavky na zveřejňování informací.
– Požadovat, aby pojišťovací a investiční podniky poradily klientům na základě svých preferencí udržitelnosti.
– Začlenit udržitelnost do obezřetnostních požadavků; banky a pojišťovny jsou důležitým zdrojem externích finančních prostředků pro evropské hospodářství. Komise prozkoumá proveditelnost „rekalibrace“ kapitálových požadavků na banky (tzv. zelený podpůrný faktor) na udržitelné investice, pokud je to odůvodněno z hlediska rizika, při současném zajištění finanční stability.
– Zlepšení průhlednosti podávaných zpráv o podnikání: Komise navrhuje přezkoumat pokyny pro nefinanční informace a dále je sladit s doporučeními pracovní skupiny pro finanční zpravodajství (TCFD) Rady pro finanční stabilitu, týkající se klimatu.
EU je na počátku úsilí, aby byla současná ekonomika Evropy ekologičtější a udržitelnější, s cílem oteplení klimatu jen o 2° nebo dokonce 1,5 ° C, odsouhlasený v Pařížské dohodě v prosinci 2015.
Odhady objemu investic nutno zabezpečit. Ale k tomu třeba připravit v nových podmínkách ekonomicky životaschopné projekty. Potřeba investic a příprava projektů se v různých částech Evropské unie a v různých sektorech liší. Je tu ale Evropské investiční poradní centrum pro ekologické a udržitelné investiční projekty; jeho činnost se na žádost a podle potřeby členských států prohloubí. Bude fungovat v rámci rozšířeného Evropského fondu pro strategické investice („EFSI 2.0“) do konce roku 2020. Bude zapotřebí sdružovat soukromé a veřejné zdroje včetně způsobů sdílení rizik, aby se urychlila jejich realizace. Účast veřejných financí (z rozpočtu EU a členských států) bude hrát důležitou roli pro mobilizaci soukromého kapitálu, omezeného po počátku krize požadavky na vyšší podíl vlastního kapitálu při financování projektů, kritérii zvýšené obezřetnosti při hodnocení efektivnosti projektů aj., protože ztráty budou příště nést úvěrové instituce a jejich majitelé, po vyčerpání těchto zdrojů za podmínky restrukturalizace může půjčit instituci v tísni úvěr jen evropská bankovní instituce, a ne stát sídla banky. Úvěr s garancí veřejných financí tím může být levný.
Možné změny rámce
Dne 10. července 2018 byl poslední ze 7 pracovních seminářů (Task Force) pro subsidiaritu, proporcionalitu „Dělat efektivněji méně“; předal závěrečná doporučení předsedoví Junckerovi k jeho tézi, že „Komise se snažila být velká v zásadních otázkách a malá u malých problémů. Začal jsem nastavovat funkce subsidiarity a proporcionality, aby bylo jasné, kde má EU přidanou hodnotu“. Položil k tomu 3 otázky:
1)jak lépe uplatňovat zásady subsidiarity a proporcionality v rámci institucí EU;
2) jak lépe zapojit regionální a místní orgány do tvorby politik a jejich provádění a
3) jaké jsou politické oblasti, v nichž by se pravomoci mohly postupně vrátit členským státům.
Českým a slovenským občanům by měla být Junckerova koncepce subsidiarity velmi blízká: prohlubující se integraci Evropy jako zárodku globalizace poprvé konstatoval prezident Masaryk 1932, v roce 1933 myšlenku rozvedl: „Kdyby mně bylo 35 let, udělal bych seč mé síly, abych pomohl k proniknutí myšlence utvoření Spojených států evropských. Nebylo by to nic násilného nebo překotného. Každý ze států by měl rozsáhlou oblast svobody. Byly by vzájemně vázány smlouvami jako organizačním plánem práce politické a hospodářské.“ (Cesta demokracie IV, s.344).
Pracovní seminář zdůraznil, že zásadním problémem EU byly a jsou inovace a tedy investice. Tzv. Junckerův plán, přejmenovaný po ztrátě obav z jeho neúspěchu na Evropský fond strategických investic EFSI, prodloužený jako „EFSI 2.0“ do roku 2020; plynule přecházející do Fondu InvestEU do roku 2027, problém z velké části vyřešil. 18. července v Bruselu předseda Juncker uvedl, že EFSI poskytl zatím místo 315 mld. EUR 335 miliard EUR dodatečných investic; 30 % investic na podporu malých podniků, 20 % na energetiku, 20 % na výzkum, 20 % na digitalizaci a dopravu, zbytek do oblastí sociálních a environmentálních. Objem má do roku 2020 dosáhnout 500 miliard EUR. Plynule naváže zřejmě cca 700 mld. EUR 2021-2027 Fondu InvestEU, protože současný opatrný odhad je přes 650 mld. €. Bude to základní zdroj investic na inovace, který ale stejně nestačí.
Možné změny v realizaci trvale udržitelných financí
Evropská komise pořádala 22.března 2018 v Bruselu konferenci na nejvyšší úrovni k strategii reformy finančního systému EU pro trvale udržitelné finance v oblasti klimatu a udržitelného rozvoje. Akční plán k tomu vyhlášený 8. března je součástí úsilí Unie kapitálových trhů (CMU) spojit finance s konkrétními potřebami evropské ekonomiky ve prospěch planety a lidstva. Jde i o jeden z klíčových kroků k provádění historické Pařížské dohody a programu Agenda pro udržitelný rozvoj do roku 2030. K tomu ale nutno ročně vynaložit zhruba 180 miliard EUR po 2 až 3 desetiletí. Proto nutno provést selekci investičních záměrů a vybrat ty nejdůležitější. Boj proti klimatickým změnám musí zahájit finanční sektor; to je výzva, ale také výjimečná příležitost.“
Předseda Juncker uvedl jednání: „Prostřednictvím ambiciózních cílů stanovených v historické dohodě o klimatu v Paříži a odhodlání stát se světovým lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů je již Evropa v čele boje proti změně klimatu. Evropský finanční sektor musí vést zelený přechod a učinit z naší Unie globální destinací pro udržitelné investice. Neexistuje větší návratnost investic, než zdravá planeta a ekonomika.“
Závěry pracovního semináře pro subsidiaritu „Dělat efektivněji méně“
Na základě diskusí, veřejných slyšení a návrhů mnoha zainteresovaných předložil pracovní seminář řízený prvním místopředsedou Komise Timmermansem se 3 zástupci Evropského výboru regionů a 3 zástupci národních parlamentů řadu doporučení národním parlamentům, národním, regionálním a místním orgánům, EP, Radě a Evropské komisi.
Protože je zapotřebí soustředit prostředky právě na ozdravění planety a klimatu, k tomu zpracovat akční plán, úkol na evropské úrovni nutí přemýšlet o prioritizaci činností k účinnějšímu využívání zdrojů EU;
1)mnohem více než návrh oblastí k převodu na členské státy je nezbytná náprava nedostatků v současném provádění politik EU. Klíčovým problémem je nedostatečné zapojení vnitrostátních, regionálních a místních orgánů s nedostatečně osvojenou politikou EU. Parlamenty a místní a regionální orgány se mají podílet na navrhování a provádění politik v souladu se zásadou víceúrovňové správy. To by mělo pomoci rozvinout více „aktivní subsidiarity“; zajistit lepší zhodnocení a přijetí toho, proč jsou politiky prováděny na úrovni EU, a že je zapotřebí v konečném důsledku provádění těchto politik na všech úrovních správy. V EU je 74 regionálních shromáždění s legislativními odpovědnostmi, přibližně 280 regionů a 80 000 obcí; ty se přímo podílejí na uplatňování právních předpisů Unie. Jejich znalosti a zkušenosti musí tedy být při uplatňování legislativy Unie využívány. Při větším zapojení do procesu tvorby politik budou schopny lépe vysvětlit, co a proč dělá něco Unie;
2) osvojení principů subsidiarity a proporcionality a strukturovanější a důslednější jejich uplatnění v rozhodovacích procesech by mohlo pomoci snížit některé obavy a frustraci z názoru, že toho dělá Unie příliš mnoho;
3) právní předpisy EU se v některých oblastech staly příliš „husté“ nebo složité. V případě směrnic není ponechán dostatečný prostor pro rozhodování na všech ostatních úrovních a dostatečnou pružnost realizace se zřetelem na národní specifika. Pracovní skupina si byla vědoma, že je řada důvodů, proč to může být složité. Ale může to zvýšit důvěru mezi členskými státy a členskými státy a institucemi Unie;
4)právní předpisy EU někdy lpějí na striktních účetních pravidlech pro výdaje programů EU. Měla by se snížit regulační hustota se srozumitelnějšími zásadami regulace včetně konzultací jejich dosahu a ujištění o srozumitelnosti. Pracovní skupina proto doporučuje, aby Komise ověřila postup předem, s možností stavět na existujícím programu REFIT k zjednodušení legislativy a snížení nikoliv nezbytných regulačních břemen;
5)Pracovní skupina dospěla k závěru, že nový způsob práce zohledňující subsidiaritu a proporcionalitu je nezbytný k tomu, aby místní i regionální orgány a vnitrostátní parlamenty mohly účinněji přispívat k tvorbě politiky EU a podílet se na přípravě nových právních předpisů. Navrhovaný nový přístup předpokládá, že všechny úrovně státní správy budou subsidiaritu a proporcionalitu posuzovat důsledněji, a to na základě „modelu sítě“, jenž je srovnatelný s kontrolním seznamem problémů subsidiarity a proporcionality.
Z toho plyne zdůrazňovaná potřeba zapojení všech místních, regionálních a národních orgánů do víceúrovňové veřejné správy
Mezi záměry k zlepšení klimatu jsou na čelném místě projekty dopravní infrastruktury
Česká republika ztratí od roku 2021 podporu Fondu soudržnosti pro státy s hrubým domácím produktem HDP na obyvatele do 75 % unijního průměru. Nebude nadále čistým příjemcem z rozpočtu EU, země s průměrem HDP nad 75 % jsou čistým plátcem; ztratí spolufinancování z kohezních fondů do 85 % celkových nárokovatelných investičních nákladů s vlastním příspěvkem Jen 15 % (v praxi bez nenárokovatelných výdajů cca 80 % a 20 %). Pokud se ale převezmou dosavadní pravidla, lze získat z fondů EU 20 % až 50 % celkových nárokovatelných investičních nákladů. A je tu EFSI a jeho pokračování Fond InvestEU, v němž se podíly veřejných zdrojů stávají zárukami za jimi získanou evropskou přidanou hodnotu, snižují se rizika návratnosti a efektivnosti, cena úvěrů tím klesá. proto jim mohou soukromé banky a jiné zdroje na vrub podstatně menší rizikovosti, pokud jde o návratnost, poskytnout vyšší a levnější podíly z vlastních zdrojů, protože jim nehrozí úhrada ztrát z vlastních prostředků finanční instituce a jejích majitelů. A mají vznikat podle potřeb další obdobné fondy z veřejných a soukromých zdrojů.
EFSI se od roku 2021 mění v InvestEU, který by dostal z rozpočtu EU 15,2 miliardy EUR, aby mohl rozpočet EU poskytnout záruku ve výši 38 miliard EUR a tím vznikly v letech 2021-2027 dodatečné investice ve výši více než 650 miliard EUR. Doprava jako odvětví s vysokými nároky na spotřebu energie a emisemi zhoršujícími podnebí nikdy neměla tolik možných finančních zdrojů. Jen je zapotřebí mít včas efektivní projekty, protože kvóty převálcuje unijní přidaná hodnota, tedy unijní efektivnost. Země v centru Evropy na to má všechny objektivní podmínky.
