[quote]Celý průmyslový trh se mění před očima. Vzestup internetových obchodů a pokračující orientace na udržitelnost vedou k přesunu logistických nemovitostí blíže ke koncovým místům dodání. V současné době můžeme sklady najít spíše na okraji měst, přičemž účelem jejich vzniku byla obsluha kamenných obchodů, velkoobchodů nebo výrobních závodů – spíše, než aby odpovídaly dnes typicky roztříštěné síti dodacích destinací, jimiž jsou domácnosti a kanceláře zákazníků.[/quote]

HOUSTNOUCÍ PROVOZ NA SILNICÍCH – I V E-SHOPECH

Houstnoucí doprava ve městech je významným hnacím motorem přibližování skladů ke koncovému spotřebiteli. Podněcuje inovace v designu k potřebné maximalizaci využití plochy, jelikož v centrálních lokalitách jsou náklady spojené s nájmem budov mnohem vyšší než na okraji měst. Dle indexu TomTom Traffic je Praha 94. dopravně nejpřetíženějším městem světa a zdržení v dopravě zde v porovnání se situací při plynulém provozu dosahuje 28 %. To je hranice, kdy přemístění do centrální lokality začíná dávat velký smysl.

Zaměříme-li se na podíl e-commerce na celkových maloobchodních tržbách, v Evropě dosahuje, dle výzkumu společnosti Forrester, nejvyššího ve Spojeném království, a to 21,4 %. Dle našich analýz ke skutečně markantnímu nárůstu poptávky po skladových prostorách dochází při podílu e-commerce na úrovni 11 %.  Pro srovnání – v České republice probíhá v současné době 7,5 % nákupů online, což je méně než průměr Evropské unie na úrovni 8,8 %. Dle předpovědi společnosti Forrester dosáhne Česká republika desetiprocentní hranice v roce 2021, kdy lze tudíž očekávat skutečný nárůst potřeby skladových prostor ze strany e-commerce zejména v centrálních lokalitách v místech s koncentrací spotřeby. O umístění, a tím i o designu skladů, rozhoduje i hustota obyvatelstva, která je v Praze ve srovnání s jinými metropolemi zatím nízká, pouhých 4 410 obyvatel na kilometr čtvereční. Plánované rezidenční projekty na Žižkově nebo na Smíchově ovšem hustotu obyvatelstva zvýší.

POKROČILÉ TECHNOLOGIE NA VZESTUPU

Technické standardy průmyslových prostor se postupně přizpůsobují. V centrálních lokalitách můžeme nalézt jednotky SBU (small business units) ve velikosti od 250 m2, které slouží k výdeji zboží, přeskladnění nebo k uskladnění marketingového materiálu. Tyto jednotky díky své velikosti a umístění nepotřebují hydraulické rampy, stačí jim přímé vjezdy a větší kancelářské a sociální zázemí. Balíková centra s množstvím hydraulických ramp a vrat pro vychystávání balíků se v určitých lokalitách stávají standardem. Obdobně haly s výškou 12,5 metru a více s vnitřními mezaniny již nejsou výjimkou.

Zajímavou inovaci přinese nově stavěný sklad společnosti Lidl v Buštěhradu u Kladna. Kombinace plně automatizovaného skladu s výškou 40 metrů s crossdockem a prostorem pro finální úpravu zboží, včetně chlazeného a mraženého, je mezi projekty pro maloobchodní řetězce skutečně unikátním počinem. Lidl tak pokračuje v inovacích, které v naší zemi započal svým distribučním centrem v Plzni zaměřeným na dodávky z  e-shopu společnosti. Postaveno bylo již dříve na Borských Polích a nedávno rekonstruováno a maximálně přizpůsobeno požadavkům Lidlu.

Tento trend využívání již dříve existujících průmyslových prostor k novým účelům je celosvětovým fenoménem. Například společnost Amazon v Barceloně rekonstruovala pro své účely bývalou centrálu vydavatelství Gustavo Gilli. Amazon využil i sklep budovy, který umožňuje uskladnění až 20 tisíc nejčastěji objednávaných artiklů. V tomto areálu pracuje více než 100 lidí, kteří připravují zásilky s dodáním kdekoliv v Barceloně do 2 hodin od objednání.

Softwarové vybavení průmyslových budov bude další výzvou. Sklady musí aktivně komunikovat s uživateli a tím jim pomáhat efektivně využít svých prostor. BMS (Building Management System) se stává již standardní výbavou průmyslových hal, dalším krokem je poskytnutí informací z těchto systémů online, aby se režim budovy mohl lépe přizpůsobovat probíhajícímu provozu.

Zdroj : LogisticNEWS