Cestování vlakem od sametové revoluce zrychlilo až o třetinu

Podle státního dopravce trvala cesta vlakem v roce 1989 po většině českých železničních koridorů stejně dlouho jako na začátku 50. let. Z Prahy do Ostravy jel nejrychlejší vlak 4,5 hodiny a do Brna se jezdilo za přibližně 3,5 hodiny. Dlouhé jízdní doby byly i na mezistátních linkách.

Nejvíce se na zavedených tratích zkrátilo cestování mezi Prahou a Košicemi. Cesta na trati se za posledních 30 let zkrátila zhruba o tři hodiny na 7,25 hodiny. O více než třetinu se jízdní doby zkrátily i z Prahy do Berlína, Budapešti, Vídně a dalších měst.

Ke zkrácení časů přispěly zejména rychlejší vlaky. Nejrychlejší soupravou, která jezdila po tuzemských železnicích v roce 1989, byla Slovenská strela s průměrnou rychlostí těsně nad 80 km/h. Nyní například Pendolino, které zvládá trasu z Prahy do Ostravy ze všech souprav nejrychleji, a to za tři hodiny, jede průměrnou rychlostí kolem 120 km/h. Rychlé vlaky mají ve svých flotilách i RegioJet a Leo Express. Řada vlaků je schopna jezdit i rychleji, to jim však nedovoluje legislativa a stav tratí.

Další zrychlení na železnici by mělo nastat po vybudování vysokorychlostních tratí. Ty by měly vedle vyšší rychlosti výrazně navýšit kapacity a uvolnit tak místo na v současnosti přetížených koridorech. Maximální rychlost, která je nyní na koridorech stanovena na 160 km/h, bude na rychlodráhách stanovena různě podle specifikace trati. Většina z nich by ovšem měla umožňovat rychlost nad 250 km/h.

Správa železnic vybrala pět úseků, jejichž příprava bude postupovat ve zrychleném režimu. Jde o úseky Praha Běchovice – Poříčany, dále Přerov (Prosenice) – Ostrava – Svinov na páteřním tahu mezi Prahou, Brnem a Ostravou a úsek Brno (Modřice) – Vranovice na tahu Brno – Vídeň/Bratislava a dva úseky trati mezi Prahou a Drážďany.

Příklady zkrácení jízdních dob v roce 1989 a 2019: