[quote]Strategie Evropa 2020, kterou přijala Evropská rada v červnu 2010, je agendou Evropské unie pro pracovní místa a růst v současném desetiletí. Hlavním cílem strategie je usilovat o dosažení vysoké úrovně zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti v členských státech a zároveň snižovat dopad na životní prostředí.[/quote]

K dosažení tohoto cíle EU přijala do roku 2020 cíle v pěti oblastech: zaměstnanost, výzkum a vývoj, změna klimatu a energetika, vzdělávání a snižování chudoby. Ty byly převedeny do vnitrostátních cílů, aby odrážely situaci a možnosti každého členského státu přispívat ke společnému cíli. Soubor devíti hlavních ukazatelů a dalších dílčích ukazatelů, sestavených Eurostatem, poskytuje přehled o tom, jak blízká je EU k celkovým cílům.

Dne 19. července zveřejnil Eurostat publikaci „Chytřejší, ekologičtější a inkluzívnější?“ s daty roku 2017, která poskytuje informace o minulých trendech a nejnovějších statistikách užitečných pro podporu strategie Evropa 2020 a pro podporu monitorování směrem k cílům strategie Evropa 2020.

Kompletní přehled trendů v hlavních ukazatelích strategie Evropa 2020

Analýza v publikaci Eurostatu vychází z hlavních ukazatelů strategie Evropa 2020, které se používají ke sledování cílů strategie. Další ukazatele zaměřené na konkrétní podskupiny společnosti nebo na související problémy, které ukazují základní trendy, se používají k prohloubení analýzy a k prezentaci širšího obrazu. Publikace má za cíl osvětlit trendy v hlavních ukazatelích v posledních letech a pomáhá porozumět faktorům, které vedly k dosud pozorovaným změnám.

Níže uvedená radarová tabulka uvádí současnou situaci v EU tím, že ukazuje pokrok dosažený od roku 2008 a vzdálenost, která ještě nesplňuje klíčové cíle strategie Evropa 2020.

Celková situace v členských státech EU

V pěti tematických kapitolách publikace následuje profil země pro každý členský stát. Profily jednotlivých zemí poskytují celkový přehled situace ve vztahu k národním cílům strategie Evropa 2020. Profily zemí poskytují každému členskému státu tabulku s národními ukazateli strategie Evropa 2020 a ilustrují situaci v každém členském státě ve formě radarového grafu, který ukazuje vzdálenost mezi nejaktuálnějšími údaji a stanovenými vnitrostátními cíli. Jsou v publikaci Eurostatu.

Hlavní ukazatele strategie Evropské strategie 2020 pro Evropskou unii

Metody a definice

Míra zaměstnanosti je počet zaměstnaných osob v dané věkové skupině (lidé ve věku 20-64 let ve strategii Evropa 2020) jako % z celkového počtu obyvatel stejné věkové skupiny.
Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj (GERD) zahrnují výdaje na výzkum a vývoj ze strany podnikatelských subjektů, vysokých škol, jakož i vládních a soukromých neziskových organizací.
Skleníkové plyny představují skupinu plynů, mezi které patří oxid uhličitý (CO2), oxid dusný (N2O) a metan (CH4), které přispívají ke globálnímu oteplování a ke změně klimatu. Převedení těchto látek na ekvivalenty oxidu uhličitého (nebo CO2) umožňuje jejich srovnání a stanovení jejich individuálních a celkových přínosů pro globální oteplování. Indikátor zahrnuje mezinárodní letectví a nepřímý CO2, ale vylučuje emise z využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví.
Obnovitelné zdroje energie, také nazývané obnovitelné zdroje energie, jsou zdroje energie, které se přirozeně doplňují (nebo obnovují), jako jsou sluneční, větrná a přílivová energie.
Spotřeba primární energie měří celkovou poptávku po energii v zemi. Zahrnuje spotřebu samotného energetického sektoru, ztráty během transformace (například z ropy nebo plynu na elektřinu) a distribuci energie a konečnou spotřebu koncovými uživateli.

Konečná spotřeba energie je celková spotřeba energie koncovými uživateli, jako jsou domácnosti, průmysl a zemědělství. Je to energie, která se dostává do dveří konečného spotřebitele a vylučuje to, co využívá samotný energetický sektor.

Ukazatel „absolventi vzdělávání a odborné přípravy v raném věku“ je definován jako procentní podíl obyvatel ve věku 18-24 let s nejvyšším nižším sekundárním vzděláním (podle Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání) a kteří nebyli během posledního vzdělávání Čtyři týdny před průzkumem.
Ukazatel související s dosažením vysokoškolského vzdělání je definován jako procentní podíl obyvatel ve věku 30-34 let, kteří úspěšně absolvovali terciární studia (např. Univerzitu, vyšší technickou instituci apod.), Jak je definováno v Mezinárodní standardní klasifikaci vzdělávání.
Ukazatel „ohrožený chudobou nebo sociálním vyloučením“ se vztahuje na situaci osob, které jsou ohroženy chudobou, nebo jsou vážně znevýhodněny nebo žijí v domácnosti s velmi nízkou pracovní intenzitou. Celkový počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením je nižší než součet počtu osob v každé ze tří forem chudoby nebo sociálního vyloučení, protože osoby postižené současně více než jednou z těchto situací se počítají pouze jednou.
Osoby ohrožené chudobou jsou ti, kteří žijí v domácnosti s ekvivalentním disponibilním příjmem pod hranicí rizika chudoby, která je stanovena na 60% národního mediánu ekvivalentního disponibilního důchodu (po sociálních převodech). Rovnocenné příjmy se vypočítají tak, že celkový příjem domácností se rozdělí podle velikosti stanovené po uplatnění těchto vah: 1,0 t o první dospělé, 0,5 za každou další domácnost ve věku 14 a více a 0,3 pro každého člena domácnosti mladšího 14 let.
Osoby se značně znevýhodněnými osobami mají životní podmínky omezené nedostatkem zdrojů a zkušeností alespoň z 4 z 9 následujících položek s nedostatkem: nemohou si dovolit 1) zaplatit nájemné / hypotéku nebo účty za služby včas, 2) udržet domov dostatečně teplý, 3) čelit neočekávaným výdajům, 4) jíst maso, ryby nebo ekvivalent bílkovin každý druhý den, 5) týdenní dovolenou mimo domov, 6) auto, 7) pračku, 8) barevnou TV nebo 9) telefon (včetně mobilního telefonu).
Lidé žijící v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou jsou lidé ve věku 0-59 let, kteří žijí v domácnostech, kde průměrně dospělí (ve věku 18-59 let) v minulém roce pracovali méně než 20% svého celkového pracovního potenciálu. Studenti jsou vyloučeni.