|
Česká národní banka (ČNB) se pod vedením guvernéra Aleše Michla méně než dříve držela modelových doporučení svého aparátu při rozhodování o měnové politice. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Připomínají, že ČNB za Michlova působení nijak neupravila základní úrokovou sazbu, která je od loňského června na sedmi procentech. Michl je dnes v čele centrální banky rok, od loňského července nahradil Jiřího Rusnoka.
„Guvernér Rusnok se choval v duchu tradice konzervativních centrálních bankéřů. Ve svých vyjádřeních se tedy držel striktně v mantinelech argumentů podepřených svým analytickým aparátem a bankovní rada pod jeho vedením důsledně následovala doporučení plynoucí z ekonomické teorie a dosavadní praxe,“ hodnotí rozdíl mezi bývalým a současným guvernérem hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
„Naproti tomu guvernér Michl patrně vyhodnotil, že aktuální mimořádná situace, tedy souběh pandemie a války na Ukrajině, si žádá mimořádná řešení. Centrální banka se tak pod jeho vedením částečně odchýlila od standardních modelových doporučení a do nastavování úrokových sazeb vložila více intuice, či, chcete-li, expertního názoru,“ dodal Hradil.
Kritičtější je k působení Michla v čele ČNB hlavní ekonom Deloitte David Marek, i on si všímá odklonu rozhodování od doporučení aparátu banky. „Poslední rok byl pro ČNB především velkou zatěžkávací zkouškou pro její reputaci. Změna strategie měnové politiky vyvolala značnou kontroverzi. Trvání na neměnných úrokových sazbách, když vlastní model ČNB, Mezinárodní měnový fond i odborná veřejnost doporučuje přísnější měnovou politiku ke zkrocení inflace, je zbytečně riskantní přístup,“ uvedl.
„Tyto experimenty připomínají potřebu změnit způsob výběru a jmenování členů bankovní rady ČNB,“ vyvozuje Marek z fungování ČNB v posledním roce. Guvernéra i členy bankovní rady jmenuje prezident republiky, jeho rozhodnutí nepodléhá potvrzení premiéra, vlády ani parlamentních komor.
Podle Hradila zatím není možné hodnotit, jak se Michlův přístup k úrokovým sazbám projevuje v reálné ekonomice. „Mezi rozhodnutím centrální banky o výši sazeb a jeho efektem na inflaci totiž existuje prodleva, která se odhaduje přibližně na 12 až 18 měsíců. Až do konce roku 2023 tak budeme sledovat převážně důsledky kroků bankovní rady ještě pod vedením pana Rusnoka,“ uvedl.
Hradil připomněl, že pod Rusnokovým vedením ČNB v letech 2021 a 2022 rychle zvedala úrokové sazby. „Růst sazeb způsobuje ochlazení ekonomiky a z něj by mělo vyplývat i snížení inflace. Oboje přitom skutečně pozorujeme, a lze se tak domnívat, že tato politika byla účinná. Pro vyhodnocení kroků bankovní rady pod vedením guvernéra Michla si ovšem budeme muset ještě nějaký čas počkat,“ uvedl.
V oblasti devizových intervencí hodnotí Hradil Michla i Rusnoka podobně, ani jeden z nich je nepoužívali jako běžný nástroj politiky ČNB. Centrální banka k nim sice loni od května do září ve větší míře přistoupila ale především jako reakci na nadměrné oslabování koruny. „Nedávné intervence ČNB pak lze hodnotit jako úspěšné v tom smyslu, že dokázaly přebít tržní tlak proti koruně. Spíše než se samotnou osobou guvernéra to ovšem patrně souvisí se skutečností, že devizové rezervy České národní banky jsou skutečně objemné, a trh tak bylo poměrně snadné ‚umravnit‘ pouhým vyjádřením ochoty centrální banky v přetahované pokračovat,“ uvedl Hradil.
Michl se stal guvernérem loni v červenci, předtím byl členem bankovní rady. K loňskému červenci jmenoval tehdejší prezident Miloš Zeman do bankovní rady také Evu Zamrazilovou, Karinu Kubelkovou a Jana Fraita. Letos v únoru Zeman do rady jmenoval Jana Procházku a Jana Kubíčka. Z doby bývalého guvernéra Rusnoka zůstává v bankovní radě vedle Michla pouze Tomáš Holub.
