[quote]Jako posun směrem k dekarbonizaci Evropy a velkou příležitost pro snížení emisí skleníkových plynů vidí klimatické návrhy Evropské komise ekologové. Balíček, představený dnes odpoledne, však podle nich obsahuje také ústupky fosilnímu průmyslu – například v podobě pomalého zavádění některých opatření. Zástupci Klimatické koalice, sdružující ekologické organizace, to uvedli v tiskové zprávě. Návrhy mají nasměrovat země Evropské unie k splnění přísnějších emisních limitů k roku 2030. Balík obsahuje 13 aktualizovaných nebo zcela nových směrnic a nařízení.[/quote]
Evropská komise dnes například navrhla rozšíření systému emisních povolenek – nově by se jejich prostřednictvím platilo i za znečišťování z nákladní lodní dopravy v EU a zahrnoval by i zhruba polovinu lodní přepravy mezi unií a ostatními částmi světa. V rámci paralelního systému by se mělo nově obchodovat s emisními povolenkami pro silniční dopravu a vytápění budov. EK počítá i s vytvořením fondu, který by lidem pomohl kompenzovat očekávané zdražení tepla a pohonných hmot, putovala by do něj čtvrtina příjmů z emisních povolenek z dopravy a vytápění. Komise také navrhla, aby od roku 2035 nové vozy nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což má podpořit prodej elektromobilů. Navrhla i zavedení takzvané uhlíkového cla, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty.
„Na první pohled celý balíček legislativních návrhů vypadá ambiciózně, například zcela nový je návrh na zdanění leteckého benzinu, návrh na uhlíkové clo na dovoz či postupný konec fosilních paliv v dopravě. Bohužel, některé návrhy představují ústupek fosilnímu průmyslu v podobě pomalého zavádění či různých výjimek,“ uvedl Jiří Jeřábek z Greenpeace. „Zdanění leteckého paliva bude plně implementováno až v roce 2033 a transformaci automobilového sektoru bychom si dokázali představit rychleji, než navrhla Evropská komise. A pomocí jiných opatření, protože navržené rozšíření systému emisního obchodování na dopravu může znamenat neúměrné finanční zatížení pro spotřebitele a s nejistým ekologickým dopadem,“ napsal později ČTK Jeřábek. Zásadní podle něj bude, v jaké konečné podobě legislativu schválí zástupci členských států a Evropský parlament.
„Nové návrhy Evropské komise jsou hlavně velkou příležitostí pro snížení našich rekordních emisí skleníkových plynů a vyčištění našeho ovzduší, které je vlivem zastaralého vytápění, uhelné energetiky a dopravy druhé nejhorší v EU,“ řekl k balíku Jiří Koželouh, expert na energetiku Hnutí Duha. „Je to zároveň příležitost pro český průmysl, který bude energetiku i dopravu modernizovat. Ale je nutné všechna opatření uchopit sociálně citlivě a transformaci nastavit spravedlivě,“ zdůraznil ekolog. Upozornil na to, že zejména rodinám s nižšími příjmy musí být dostupné dotace na zateplování, nové kotle či fotovoltaické panely i pomoc s jejich vyřízením, aby nebyly závislé na fosilních palivech.
Jako výrazný posun směrem k dekarbonizaci Evropy označila návrhy zástupkyně Klimatické koalice Jitka Martínková. Lituje však toho, že jejich předmětem není cíl snížení emisí EU do roku 2030 o 65 procent oproti roku 1990. „Ten by reálněji odpovídal závazkům učiněným v rámci Pařížské dohody. Míč teď bude na straně Evropského parlamentu a jednotlivých členských států,“ uvedla Martínková. Současný klimatický cíl, z roku 2020, je snížit do konce dekády celkové množství emisí skleníkových plynů v EU alespoň o 55 procent oproti roku 1990. Podle Kateřiny Davidové z Centra pro dopravu a energetiku je pak pro Česko balíček „obrovskou příležitostí“ k modernizaci ekonomiky.
