EU představila strategii na posílení jednotného trhu a řešení obchodních bariér, včetně roztříštěných pravidel pro balení, označování a recyklaci.
Dne 21. května 2025 Evropská komise představila svou nejnovější strategii pro jednotný trh, která se zaměřuje na 10 nejvýznamnějších překážek přeshraničního obchodu a investic v rámci EU.
Mezi nimi se klíčovou překážkou stala roztříštěná pravidla pro balení a označování, která přispívá k rostoucím nákladům na dodržování předpisů, neefektivnosti dodavatelského řetězce a nekonzistentním informacím pro spotřebitele v členských státech.
Roztříštěná pravidla pro balení a označování brzdí přeshraniční obchod
Rozdílná vnitrostátní pravidla pro balení, označování a odpady vytvářejí pro společnosti působící v Evropské unii velké výzvy.
Podle Komise musí výrobci často přeznačovat nebo dokonce přebalit výrobky, aby splňovaly různé národní normy. To zvyšuje složitost logistiky a náklady, zejména pro malé a střední podniky (MSP).
Nové nařízení o obalech a obalových odpadech si klade za cíl zavést harmonizované požadavky na označování, včetně standardizovaných třídicích štítků pro spotřebitele. Ty budou provedeny prostřednictvím připravovaných legislativních aktů.
Komise se rovněž připravuje na revizi stávajícího nařízení o označování textilií s plány na zefektivnění stávajících postupů a zavedení fyzických i digitálních formátů označování s cílem podpořit transparentnost v oblasti životního prostředí a usnadnit přístup na trh.
Digitální produktový pas na podporu cílů oběhového hospodářství
V rámci širšího úsilí o digitalizaci Komise zavede digitální produktový pas (DPP), který bude sloužit jako digitální úložiště informací týkajících se produktů.
Začleněním digitálního označování, jako jsou QR kódy, se očekává, že DPP usnadní podnikům dodržování předpisů a zlepší přístup spotřebitelů k informacím. Základní bezpečnostní údaje však budou i nadále tisknuty přímo na obaly.
DPP se zpočátku bude vztahovat na odvětví, na která se vztahují stávající předpisy EU, jako jsou stavební výrobky, a poté bude rozšířen na další odvětví.
Očekává se, že tento přístup podpoří udržitelnost a zlepší sledování produktů v celém jejich životním cyklu, čímž podpoří širší cíle EU v rámci akčního plánu pro oběhové hospodářství.
Reforma kritérií rozšířené odpovědnosti výrobce a statusu odpadu
Komise rovněž identifikovala roztříštěné systémy rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR) jako hlavní překážku fungování jednotného trhu. Řád rozšířené odpovědnosti za výrobu (EPR) vyžaduje, aby výrobci financovali likvidaci a recyklaci svých výrobků.
Absence jednotných pravidel však vedla k nesourodosti národních systémů se samostatnými registračními, reportovacími a platebními povinnostmi. Například společnost prodávající elektrospotřebiče ve třech velkých členských státech může čelit až 16 různým registracím souvisejícím s Řádem rozšířené odpovědnosti za výrobu (EPR).
K řešení této zátěže Komise do konce roku 2025 navrhne legislativu, která by omezila nadbytečné požadavky na zplnomocněné zástupce a harmonizovala reportovací povinnosti v celé EU.
Plány zahrnují také vytvoření digitálního jednotného kontaktního místa pro informace a úkoly související s Řádem rozšířené odpovědnosti za výrobu.
Komise se bude dále snažit harmonizovat kritéria pro určení, kdy lze odpad překlasifikovat na produkt nebo vedlejší produkt. Současný nedostatek celounijních definic omezuje oběh druhotných surovin a brání úsilí o recyklaci.
Navrhované změny v rámci připravovaného zákona o oběhovém hospodářství, který se očekává koncem roku 2026, mají za cíl usnadnit přeshraniční přepravu odpadu a zvýšit dostupnost recyklovatelných materiálů na vnitřním trhu.
Řešením těchto regulačních rozdílů doufá Komise, že uvolní plný potenciál jednotného trhu, posílí sladění politik v oblasti životního prostředí a zlepší konkurenceschopnost podniků se sídlem v EU.
Zdroj: SYBA
|
