Zdroj: Pixabay.com

[quote]Podle odhadu Eurostatu sezónně očištěný HDP vzrostl v eurozóně (EA19) a EU28 ve třetím čtvrtletí roku 2017 o 0,6 % oproti předchozímu čtvrtletí. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 vzrostl HDP v obou oblastech o 0,7 %.[/quote]

Ve srovnání se stejným Q předchozího roku vzrostl sezónně očištěný HDP v eurozóně a EU28 o 2,6 % ve třetím čtvrtletí roku 2017 o 2,6 %, po + 2,4 % v obou zónách ve druhém čtvrtletí roku 2017.
Během třetího čtvrtletí roku 2017 se HDP ve Spojených státech ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 0,8 %. Ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku vzrostl HDP o 2,3 % (po + 2,2 % ve druhém čtvrtletí roku 2017).

Metody a definice
Evropské čtvrtletní národní účty jsou sestavovány v souladu s Evropským systémem účtů 2010 (ESA 2010).
Odhad třetího čtvrtletí růstu HDP v roce 2017 uvedený v této zprávě vychází z dostupných údajů členských států, které pokrývají 97 % HDP EA19 (98% HDP EU28).
Výdaje na konečnou spotřebu domácností zahrnují neziskové instituce sloužící domácnostem (NPISH).

Zdanění 2016: poměr daně k HDP se zvýšil v EU I eurooblasti. Poměr ve státech EU 1:2

Podle publikace Eurostat ze 7. prosince byl celkový poměr daně k HDP, tj. součet daní a čistých sociálních příspěvků jako % HDP, v roce 2016 v Evropské unii (EU) 40,0 %, což představuje nárůst ve srovnání s rokem 2015 (39,7 %). V eurozóně byly daňové příjmy v roce 2016 41,3 % HDP  mírně vyšší proti  41,2 % v roce 2015. Poměr daně k HDP se tedy v obou zónách opět zvyšuje po mírném poklesu zaznamenaném v předchozím roce.

Daňové ukazatele jsou sestavovány v harmonizovaném rámci založeném na Evropském systému účtů (ESA 2010), který umožňuje přesné porovnání daňových systémů a daňových politik mezi členskými státy EU.

 

Nejvyšší poměr daně k HDP ve Francii, Dánsku a Belgii

Poměr daně k HDP se mezi členskými státy výrazně liší, přičemž nejvyšší podíl daní a příspěvků na sociální zabezpečení v % HDP v roce 2016 zaznamenává Francie (47,6 %), Dánsko (47,3 %) a Belgie (46,8%), Švédsko (44,6 %), Finsko (44,3 %), Rakousko a Itálie (42,9 %) a Řecko (42,1 %). Nejnižší poměr mělo Irsko (23,8 %) a Rumunsko (26,0 %), Litva (30,2 %), Lotyšsko (31,6 %) a Slovensko (32,4 %).

 

Největší růst poměru daně k HDP v Řecku, největší pokles v Rumunsku

Ve srovnání s rokem 2015 se poměr daně k HDP zvýšil v roce 2016 ve většině členských států, největší nárůst byl v Řecku (z 39,8 % v roce 2015 na 42,1 % v roce 2016) před Nizozemskem (z 37,8 % na 39,3 %) a Lucemburskem (z 38,4 % na 39,6 %). Poklesy byly zaznamenány v devíti členských státech, zejména v Rumunsku (z 28,0 % v roce 2015 na 26,0 % v roce 2016), v Rakousku (z 43,8 % na 42,9 %) a v Belgii 47,6 % na 46,8 %).

Nejvyšší poměr daní z výroby a dovozu ve Švédsku, daní z příjmů a majetku v Dánsku a čistých sociálních příspěvků ve Francii

 

V pohledu na hlavní daňové kategorie převládá jasná rozmanitost v členských státech EU. V roce 2016 byl podíl daní na produkci a dovozy nejvyšší ve Švédsku (22,6 % HDP), Chorvatsku (19,6 %) a Maďarsku (18,3 %), zatímco v Irsku (8,7 %) (10,8%) a Německo (10,9 %).

U daní souvisejících s příjmy a majetkem byl nejvyšší podíl v Dánsku (30,0 % HDP), před Švédskem (18,8 %), Finskem (16,5 %) a Belgií (16,3 %). Nejnižší byl v České republice (5,4 %), Litvě (5,7 %), Rumunsku (6,5 %) a Chorvatsku (6,6 %).

Čisté sociální příspěvky představovaly významnou část HDP ve Francii (18,8 %), Německu (16,7 %) a Belgii (16,1 %), nejnižší podíly byly v Dánsku (1,0 % HDP) a Švédsku (3,3 %).

V roce 2016 představovaly daně z výroby a dovozu v EU největší část daňových příjmů (13,6 % HDP), po níž následovaly čisté sociální příspěvky (13,3 %) a daně z příjmu a majetku (13,0 %). Pořadí daňových kategorií se v eurozóně mírně lišilo. Největší část daňových příjmů byla z čistých sociálních příspěvků (15,3 %), před zdaněním výroby a dovozu (13,2 %) a daní z příjmu a bohatství (12,6 %).

Metody a definice

Údaje shromažďuje Eurostat na základě evropského systému národních a regionálních účtů (ESA 2010). Podle ESA2010 by měly být daně a sociální příspěvky zaznamenávány na akruální bázi.
Údaje se týkají vládního sektoru, jak je definován v ESA2010, zahrnujícím podsektory ústřední vlády, státní správy, místní samosprávy a (případně) fondy sociálního zabezpečení. Údaje za daně vybírané jménem orgánů EU jsou rovněž do analýzy zahrnuty. Údaje o příjmech daní a sociálních příspěvků tedy představují veškeré příjmy z daní a sociálních příspěvků shromážděné na úrovni EU.

Celkový poměr daní k HDP uvedený v této tiskové zprávě odpovídá celkové výši daní a čistých sociálních příspěvků (včetně imputovaných příspěvků) splatných vládním institucím a institucím Evropské unie včetně dobrovolných příspěvků bez čistých částek; vyjádřeno jako % HDP. Jedná se o jedno opatření daňového zatížení. Zahrnuje širokou rozmanitost systémů sociálního zabezpečení v EU.
Daně jsou definovány jako povinné, neoprávněné platby vládám nebo institucím Evropské unie.
Daně z výroby a dovozu zahrnují daň z přidané hodnoty (DPH), dovozní cla, spotřební daně a spotřební daně, daně z kol, daně ze mzdy, daně ze znečištění a další.

Daně z příjmů, majetku apod. Zahrnují daně z příjmu právnických a fyzických osob, daně z držení zisku, platby domácností za oprávnění k vlastnictví nebo užívání automobilů, lovu nebo rybolovu, běžně placené běžné daně z kapitálu a jiné.

Čisté sociální příspěvky představují skutečné nebo imputované příspěvky domácností do systémů sociálního pojištění za účelem poskytnutí sociálních dávek. Zahrnují skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů, skutečné sociální příspěvky domácností, imputované sociální příspěvky a sociální příspěvky domácností. Poplatky za služby sociálního pojištění se odečtou od výše uvedených položek k dosažení čistých sociálních příspěvků. Skutečné sociální příspěvky jsou příspěvky placené povinně nebo dobrovolně zaměstnavateli nebo zaměstnanci nebo samostatně výdělečně činnými nebo nezaměstnanými, kteří jsou pojištěni proti sociálním rizikům (nemoci, invaliditě, invaliditě, stáří, pozůstalým, rodině a mateřství).

Imputované sociální příspěvky jsou příspěvky splatné v systémech osobního pojištění (v nichž zaměstnavatelé vyplácejí sociální dávky svým zaměstnancům, bývalým zaměstnancům nebo osobám, které jsou na nich závislé, z vlastních zdrojů, aniž by vytvořili zvláštní rezervu pro tento účel). Čisté sociální příspěvky obsahují také dvě transakce související s financovanými důchodovými systémy, ať jsou tyto systémy klasifikovány jako vládní instituce.

Poměr daně k HDP zahrnuje také kapitálové daně, které jsou obecně málo významné. Kapitálové transfery představující částky, které byly oceněny, ale nebyly inkasovány, jsou odečteny od celkových daní a čistých sociálních příspěvků, aby se zajistila srovnatelnost poměru daně k HDP v jednotlivých zemích.

Sociální ochrana 2015. Téměř 1/3 HDP EU jde na sociální ochranu. Nejvyšší podíl má Francie, Dánsko a Finsko

Podle údajů Eurostatu z 8. prosince od roku 2010 v EU výdaje na sociální ochranu mírně vzrostly z 28,6 % HDP na 29,0 % v roce 2015. V roce 2015 byly dvěma hlavními zdroji financování sociální ochrany na úrovni EU sociální příspěvky, které představovaly 54 % celkových příjmů a příspěvky vládních institucí z daní na 43 %.

Střední hodnota EU pokračovala v maskování velkých rozdílů mezi členskými státy. V roce 2015 představovaly výdaje na sociální ochranu nejméně 30 % HDP ve Francii (34 %), Dánsku a Finsku (po 32 %), Belgii, Nizozemsku, Rakousku a Itálii (30 %). Výdaje na sociální ochranu naopak činily v Rumunsku a Lotyšsku (15 %), Litvě a Estonsku (16 %), Irsku (17 %), Maltě, Bulharsku a Slovensku 18%). v České republice (19%).

Tyto rozdíly odrážejí rozdíly v životní úrovni, ale také naznačují rozmanitost vnitrostátních systésociální ochrany a demografické, hospodářské, sociální a institucionální struktury specifické pro každý členský stát.

 

 

Výdaje na sociální zabezpečení na obyvatele se v jednotlivých členských státech značně liší

V roce 2015 výdaje na sociální ochranu na obyvatele v PPS (paritě kupní síly), které odstraňují rozdíly v cenové hladině mezi jednotlivými zeměmi), ukázaly velké rozdíly mezi členskými státy EU. Po Lucembursku (viz poznámka k zemi) byly nejvyšší výdaje na jednoho obyvatele zaznamenány v Dánsku a Rakousku (přes 11 tisíc PPS). Naproti tomu nejnižší výdaje na obyvatele byly zaznamenány v Rumunsku, Bulharsku a Lotyšsku (pod 3 tis. PPS).

Nejvyšší podíl na starobních a pozůstalostních dávkách v Řecku, Itálii a Portugalsku

V průměru v EU poskytovaly dávky ve stáří a pozůstalostní dávky v roce 2015 45 % celkových sociálních dávek a v téměř všech členských státech tvoří největší část dávek sociální ochrany. Podíl starobních a pozůstalostních dávek na celkovém počtu byl nejvyšší v Řecku (65 %), v Itálii a v Portugalsku (58 %), v Rumunsku a Kypru (55%), zatímco v Irsku (33 %), Německo (39 %), Spojeném království (41 %) a Belgii (42 %).

Výdaje na sociální zabezpečení na obyvatele se v jednotlivých členských státech značně liší
Nemoc / zdravotní péči a dávky v pracovní neschopnosti tvořily 37 % celkových sociálních dávek v průměru v Evropské unii v roce 2015. Mezi členskými státy, podíl těchto dávek se pohybovala od 26% na Kypru a v Řecku více než 40 % v Chorvatsku (46 %) , Německo a Nizozemsko (oba 43 %), Spojené království (41 %) a Slovensko (40 %).

Rodinné a dětské dávky představovaly o něco méně než 9 % celkových sociálních dávek v průměru v Evropské unii v roce 2015, podpory v nezaměstnanosti 5 % a na bydlení a sociální nevylučování 4 %.

Podíl rodinných dávek na celkovém počtu se pohyboval od 4 % v Nizozemsku až po 16 % v Lucembursku. Dávky v nezaměstnanosti se pohybovaly mezi méně než 1 % v Rumunsku a 12 % v Irsku a na bydlení a sociální vylučování méně než 1 % v Řecku, Estonsku, Portugalsku a Itálii až po 8 % na Kypru a 7 % jak v Dánsku a ve Spojeném království.