[quote]Skutečná individuální spotřeba (AIC) je mírou hmotného blahobytu domácností. Podle údajů Eurostatu z 14.12. v členských státech v roce 2016 se průměrná AIC na obyvatele vyjádřená v normách kupní síly (PPS) pohybovala od 53 % průměru Evropské unie (EU) v Bulharsku po 132 % v Lucembursku.[/quote]
Osmnáct členských států pod průměrem EU
Deset členských států mělo v roce 2016 AIC na úrovni nad průměrem EU. Nejvyšší úroveň byla v Lucembursku (32% nad průměrem EU) před Německem (o více než 20% výše). Následovalo Rakousko, Spojené království, Finsko, Dánsko, Belgie, Francie, Nizozemsko a Švédsko, které zaznamenaly úroveň mezi 10% a 20% nad průměrem EU.
AIC na obyvatele třinácti členských států leží mezi průměrem EU a níže do 30 %. V Itálii, Irsku a na Kypru byly úrovně 10 % nebo méně pod průměrem EU, Španělsko, Litva, Portugalsko a Malta byly nižší mezi 10 % a 20 %. Česká republika, Řecko, Slovinsko, Slovensko, Polsko a Estonsko byly mezi 20 % a 30 % pod průměrem.
Pět členských států zaznamenalo AIC na obyvatele o více než 30 % pod průměrem EU. Lotyšsko, Maďarsko a Rumunsko byly mezi 30 % a 40 % nižší, Chorvatsko a Bulharsko měly AIC na obyvatele o více než 40% pod průměrem EU.
V posledních třech letech byl průměrný AIC na obyvatele ve srovnání s průměrem EU ve většině členských států relativně stabilní. Zřetelné zvýšení však bylo zaznamenáno v Rumunsku (61 % průměru EU v roce 2016 ve srovnání s 56 % v roce 2014), Litvě (85 % oproti 81 %) a Estonsku (72 % oproti 69 %). Naproti tomu nejvýraznější pokles byl zaznamenán v Lucembursku (132 % v roce 2016 vs. 138 % v roce 2014), následovaný Rakouskem (119% oproti 122 %), Belgií (112 % oproti 115%) a Řeckem (77 % oproti 80 %).
HDP na obyvatele se v jednotlivých členských státech lišil o jednoho do pětinásobku. Hrubý domácí produkt (HDP) je mírou ekonomické aktivity. V roce 2016 se HDP na obyvatele vyjádřený v PPS pohyboval mezi 49 % průměru EU v Bulharsku a 258 % v Lucembursku.
Metody a definice
Údaje uvedené v této tiskové zprávě jsou vytvořeny programem Eurostat-OECD pro parity kupní síly. Použitá úplná metodika je popsána v Metodické příručce Eurostatu a OECD o paritě kupní síly.
Skutečná individuální spotřeba se skládá ze zboží a služeb skutečně spotřebovaných jednotlivci bez ohledu na to, zda jsou zboží a služby nakupovány a hrazeny domácnostmi, vládou nebo neziskovými organizacemi. Při mezinárodním srovnávání objemů spotřeby je AIC často považováno za nejvýhodnější opatření, protože není ovlivněno skutečností, že organizace některých důležitých služeb spotřebovaných domácnostmi, jako jsou zdravotní a pedagogické služby, se v jednotlivých zemích značně liší.
Standard kupní síly (PPS) je umělá měnová jednotka, která eliminuje rozdíly v cenové hladině mezi zeměmi. Za jeden PPS se tedy kupuje stejný objem zboží a služeb ve všech zemích. Tato jednotka umožňuje smysluplné srovnávání objemů ekonomických ukazatelů v jednotlivých zemích. Agregáty vyjádřené v PPS jsou odvozeny vydělením agregátů v běžných cenách v národní měně podle příslušné parity kupní síly (PPP). Úroveň nejistoty spojená se základními cenami a údaji o národních účtech a metodami použitými pro sestavování PPP naznačují, že rozdíly mezi zeměmi, které mají indexy v blízkém rozmezí, by neměly být příliš interpretovány.
Poznámky podle zemí
Irsko: Irský hrubý domácí produkt byl v roce 2015 podstatně ovlivněn přemístěním bilancí velkých nadnárodních podniků ze zemí mimo EU do Irska. Více informací naleznete na internetových stránkách Eurostatu.
Lucembursko: Vysoký HDP na obyvatele v Lucembursku je částečně způsoben vysokým podílem přeshraničních pracovníků na celkové zaměstnanosti země. Zatímco přispívají k HDP, tito pracovníci nejsou zohledňováni jako součást obyvatelstva, který se používá k výpočtu HDP na obyvatele.
