Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém výročním projevu o stavu Unie dne 13. září uvedl:
„I přes diskuse a mnohé spory v této otázce se nám podařilo dosáhnout nemalého pokroku (…). Nyní musíme naše úsilí zdvojnásobit. Před koncem měsíce předloží Komise nový soubor návrhů zaměřených na navracení uprchlíků, solidaritu s Afrikou a otevření legálních cest přesunů.“
Komise rekapituluje pokrok při provádění evropského programu pro migraci z roku 2015 a stanoví další kroky s cílem doplnit prvky, které zbývají k vytvoření silnější, spravedlivější a účinnější migrační a azylové politiky EU. Na základě dosavadního pokroku Komise představuje soubor nových iniciativ v klíčových oblastech: nový program přesídlení pro nejméně 50 000 uprchlíků, pilotní projekty v oblasti legální migrace, které může Komise pomoci financovat a koordinovat, a nová opatření ke zvýšení účinnosti návratové politiky EU. Komise rovněž vyzývá členské státy, aby urychleně pokročily v reformě společného evropského azylového systému a vyvinuly další úsilí o spolupráci se zeměmi původu a tranzitními zeměmi migrace, zejména poskytnutím dodatečných příspěvků do svěřenského fondu EU pro Afriku.
První místopředseda Komise Frans Timmermans k tomu uvedl:
„Naše společné úsilí o řešení migrační a uprchlické krize má hmatatelné výsledky – počet nelegálních vstupů ve východním i centrálním Středomoří výrazně poklesl. Čeká nás však ještě značný kus práce, a proto musíme v nastoleném kurzu pokračovat a dále konsolidovat komplexní přístup EU k migraci tím, že odstraníme zbývající mezery.“
Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová uvedla:
„Během posledních dvou letech se nám podařilo vybudovat politiku EU v oblasti migrace, která začíná přinášet výsledky. Jde tu o řízení jednoho z nejsložitějších strukturálních jevů naší doby, nikoli dočasné mimořádné situace. Naše spolupráce s partnery v Africe, ale také s OSN již začala nést ovoce – je zajištěna lepší ochrana migrantů, aktivity obchodníků s lidmi a převaděčů jsou méně ziskové a existují alternativy a legální cesty migrace. Budeme pokračovat v práci v tomto směru: uspějeme pouze tehdy, pokud bude naše úsilí společné a důsledné.“
Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos k tomu dodal:
„Nastal čas učinit další kroky k vytvoření spravedlivé, pevné a realistické migrační politiky EU. To znamená nadále projevovat solidaritu s nejvíce zasaženými členskými státy, ale také rychle nalézt vhodný kompromis ve věci reformy společného evropského azylového systému. Znamená to také zlepšit navracení, proto navrhujeme v rámci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž vytvořit skutečné operační středisko EU pro navracení. A musíme nabídnout reálné alternativy k podnikání nebezpečných nelegálních cest do Evropy. Zásadní význam má tudíž investice do více legálních cest, jejichž účelem může být nejen ochrana, ale také studium či zaměstnání. “
Přezkum v polovině období evropského programu pro migraci ukazuje, že řízení migrace EU během posledních dvou let mělo pozitivní dopad na snižování motivace k nelegální migraci, posílení ochrany našich vnějších hranic, dodržení naší povinnosti pomáhat uprchlíkům a posílení legálních cest
do Evropy. Nyní je zásadní na základě těchto výsledků zachovat stávající úsilí, zintenzivnit snahy o stabilnější a strukturálnější řešení a zůstat připraveni k reakci na nepředvídané situace, jelikož migrační tlak na Evropu je i nadále vysoký. Komise proto navrhuje tyto další kroky:
Nadále zajišťovat solidaritu
Vůbec první rozsáhlý relokační mechanismus koordinovaný EU, v jehož rámci bylo dosud přemístěno více než 29 000 osob, přispěl k významnému snížení tlaku na azylové systémy Itálie a Řecka.
Bezprostřední prioritou je nyní zajistit urychlenou relokaci všech zbývajících způsobilých osob, které do Řecka a Itálie dorazily do 26. září. Celkem má být v rámci tohoto režimu skutečně relokováno přibližně 37 000 osob.
Migrační tlak na Itálii a Řecko ale zůstává nadále vysoký v důsledku nahromaděných nevyřízených případů osob, které na jejich území přišly v roce 2016 a v první polovině roku 2017. Komise je připravena poskytnout finanční podporu členským státům, jejichž úsilí v oblasti relokací jde nad rámec současných mechanismů. Měla by rovněž pokračovat pomoc Itálii a Řecku poskytovaná úřadem EASO a dalšími agenturami EU, a bude-li to nezbytné, musí být posílena.
Nemůžeme však také nadále spoléhat na opatření ad hoc. Komise proto vyzývá společné normotvůrce, aby se chopili stávající příležitosti a učinili zásadní pokrok v reformě společného evropského azylového systému a zejména dublinského nařízení.
Posílit legální cesty migrace: nejméně 50 000 nových míst pro přesídlení
Komise doporučuje vytvořit nový program EU pro přesídlení, který by v příštích dvou letech umožnil dostat do Evropy nejméně 50 000 nejzranitelnějších osob, které potřebují mezinárodní ochranu. Tento návrh je součástí snahy Komise poskytovat realizovatelné bezpečné a legální alternativy osobám, které jinak riskují život v rukou zločinných sítí převaděčů. Nový režim bude v platnosti do října 2019 a bude vycházet ze stávajících úspěšných programů přesídlování, které poskytly nový domov více než 23 000 osob v EU a jejichž platnost se nyní chýlí ke konci.
Komise vyčlenila na podporu úsilí členských států v oblasti přesídlování 500 milionů eur.
Přesídlování z Turecka a Blízkého východu musí pokračovat, ovšem je nutné klást větší důraz na přesídlování zranitelných osob ze severní Afriky a z Afrického rohu, zejména z Libye, Egypta, Nigeru, Súdánu, Čadu a Etiopie. To přispěje k další stabilizaci migračních toků na trase přes centrální Středomoří a podpoří především Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky při zřizování mechanismu pro nouzovou evakuaci z Libye. Doporučení navazuje na přijímání závazků zahájené dne 4. července 2017, v jehož rámci doposud 11 členských států učinilo 14 000 závazků, a doplňuje tyto závazky. Umožní překlenout období do přijetí nového stálého rámce EU pro přesídlování, který Komise navrhla v červenci 2016.
Kromě toho Komise vyzývá členské státy, aby zřídily programy soukromého sponzorování, jež umožní soukromým skupinám nebo organizacím občanské společnosti organizovat a financovat přesídlování v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Za tímto účelem Komise vyzvala úřad EASO, aby se zainteresovanými členskými státy koordinoval pilotní projekt týkající se systémů soukromého sponzorování.
Aby se nelegální toky migrace přeměnily v ekonomickou migraci do členských států EU založenou na potřebách, navrhuje Komise koordinovat a finančně podpořit pilotní projekty s třetími zeměmi v oblasti legální migrace. Tyto projekty by se měly zpočátku zaměřit na země, které prokázaly politickou angažovanost při hledání společných řešení problematiky nelegální migrace a zpětného přebírání nelegálních migrantů. Evropský parlament a Rada by také měly urychleně dosáhnout dohody a přijmout návrh revize modré karty EU předložený Komisí, který zlepší schopnost EU přilákat vysoce kvalifikované pracovníky a udržet si je a zajistí, aby se členské státy mohly opřít o pracovní sílu, kterou potřebují, a to tehdy, když ji potřebují.
Společná vízová politika EU je rovněž důležitým nástrojem mobility, který usnadňuje zejména cestovní ruch a podnikání, ale je také klíčovým nástrojem pro předcházení bezpečnostním rizikům nebo rizikům nelegální migrace. Komise posoudí, zda stávající vízová politika i nadále odpovídá současným a budoucím výzvám, a zváží nutnost její modernizace.
Účinnější politika EU v oblasti navracení
Jelikož míra navracení zůstává nedostatečná (v letech 2014–2 015 byla přibližně 36%) a protože z členských států EU má být v blízké budoucnosti navráceno asi 1,5 milionu osob, navrhuje Komise ve všech ohledech zintenzivnit činnost v oblasti navracení. Odbor pro navracení Evropské pohraniční a pobřežní stráže bude významně posílen, aby tato agentura mohla uplatňovat skutečně proaktivní přístup k řízení navracení a podněcovat a koordinovat řízení navracení v celé EU.
Členské státy musí v souladu s doporučením Komise z roku 2017 a aktualizovaným akčním plánem v oblasti navracení a v úzké spolupráci s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž zpřehlednit své návratové politiky. Za tímto účelem Komise zveřejňuje revidovanou příručku k navracení osob, která zahrnuje všechna tato doporučení vnitrostátním orgánům v oblasti navracení. Členské státy na vnějších hranicích mohou ve vhodných případech použít přístup založený na hotspotech, aby mohly urychleně řídit návratové operace, zejména v situacích významného nárůstu počtu příchozích osob.
V oblasti zpětného přebírání osob musí být použity všechny dostupné pobídky a nástroje na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, aby se zvýšila spolupráce ze strany zemí původu.
Vnější rozměr: dosáhnout pokroku v rámci pro partnerství
Od loňského zřízení rámce pro migrační partnerství bylo při společném řízení migračních toků se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi dosaženo dobrých výsledků. Tento pokrok je třeba zachovat a v řadě klíčových otázek je zapotřebí vyvinout více úsilí. To se týká mimo jiné posílení svěřenského fondu EU pro Afriku, a zejména části fondu určené severní Africe, prostřednictvím dodatečného finančního přispění členských států.
Jelikož se počet příjezdů i počet úmrtí na moři snížil, společná práce na trase přes centrální Středomoří musí pokračovat. Ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizací pro migraci je třeba zintenzivnit činnost týkající se zlepšování situace migrantů, kteří uvízli v Libyi, zejména v zajišťovacích zařízeních, jakož i úsilí o prosazování sociálně- ekonomických příležitostí pro místní komunity, práci v oblasti asistovaných dobrovolných návratů a posilování kapacity libyjských orgánů pro ochranu jižních hranic. Kromě toho je nutné nadále pokračovat v úsilí týkajícím se dalších migračních tras, zejména s ohledem na jejich rostoucí vzájemnou propojenost.
EU a členské státy musí rovněž úzce spolupracovat při plnění cílů ambiciózní iniciativy globálního paktu OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a při rozvoji globálního paktu pro uprchlíky a komplexního rámce pro reakci na uprchlickou krizi s pilotními zeměmi.
Souvislosti
Po nástupu do funkce pověřil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker komisaře odpovědného za problematiku migrace Dimitrise Avramopoulose, aby ve spolupráci s ostatními komisaři, za koordinace prvního místopředsedy Franse Timmermanse, vypracoval návrh nové politiky v oblasti migrace, což je jedna z deseti priorit politických směrů Junckerovy Komise.
Dne 13. května 2015 Evropská komise navrhla prostřednictvím evropského programu pro migraci rozsáhlou strategii, jak lépe řešit bezprostřední problémy probíhající krize a jak vybavit EU nástroji pro lepší řízení migrace ve střednědobém a dlouhodobém horizontu v oblastech nelegální migrace, hranic, azylu a legální migrace.
Toto sdělení slouží k přezkumu výsledků dosažených v polovině období provádění evropského programu pro migraci. Stanoví rovněž nové iniciativy Komise v klíčových oblastech a určuje ty oblasti, kde je třeba v příštích měsících vyvinout další úsilí.
Další informace:
Sdělení o naplňování evropského programu pro migraci
Doporučení týkající se zajištění skutečných legálních cest do Evropy
Doporučení, kterým se stanoví společná příručka k navracení osob
Informační přehled: Směrem k účinné a věrohodné návratové politice EU
Informační přehled: Otevření legálních cest do Evropy
Informační přehled: Relokace – sdílení odpovědnosti: září 2017
Tisková zpráva: Evropský program pro migraci: je třeba nadále vykazovat dobré výsledky při řízení migračních toků
