[quote]Teroristické útoky z 11. září 2001, od kterých tento týden uplyne 20 let, znamenaly kromě jiného i konec jedné éry v letecké dopravě. Ve snaze zabránit další podobné události se po celém světě na letištích zpřísnila bezpečnostní opatření a cestování letadlem se pro pasažéry stalo výrazně složitějším. Ve své analýze to napsala agentura AP.[/quote]

I před 20 lety cestující procházeli kontrolami, ty však nebyly zdaleka tak důkladné jako dnes. Netvořily se u nich žádné dlouhé fronty. Pasažéři a jejich blízcí mohli společně dojít až k odletové bráně a odkládat loučení do poslední možné chvíle. Celkově vzato přinášela návštěva letiště mnohem méně stresu. Tomu všemu byl konec, když letadla unesená teroristy nabourala do budov Světového obchodního centra a Pentagonu.

Dva měsíce po útocích podepsal tehdejší americký prezident George Bush mladší zákon o zřízení Úřadu pro bezpečnost v dopravě (TSA), tedy složky federálních letištních dozorců, kteří nahradili soukromé firmy najímané aerolinkami za účelem zajištění bezpečnosti. Zákon nařizoval kontroly veškerých zavazadel mířících na palubu letadla, používání odolnějších dveří do kokpitu a intenzivnější dohled ze strany federální letecké policie. A přestože další 11. září nepřišlo, přísnější opatření zůstala.

„Je to mnohem větší otrava, než před 11. zářím, mnohem větší. Ale zvykli jsme si na to,“ řekl o létání texaský důchodce Ronald Briggs, když minulý měsíc se svou ženou odlétal do Londýna z mezinárodního letiště u Dallasu.

Po cestujících se ve světle nových hrozeb vyžaduje, aby si při kontrolách sundávali opasky a aby některé položky do zavazadel nedávali. Předměty, které by zjevně mohly posloužit jako zbraň, jako například zasunovací nože použité únosci před 20 lety, byly zakázány. Po pokusu o atentát v prosinci 2001, kdy měl pachatel Richard Reid výbušninu skrytou v podrážkách svých tenisek, se lidé museli při kontrolách také začít vyzouvat. Další pravidla, jako třeba limity kolem tekutin na palubě, byla pro mnohé cestující ještě méně srozumitelná.

Po každém novém požadavku se fronty na letištích zdály delší a delší, a lidé tak na ně přicházeli dříve, aby měli jistotu, že svůj let stihnou. Dlouhé fronty vytvořené novými opatřeními vedly ke vzniku programů jako PreCheck, díky nimž lidé za poplatek a určité osobní informace získávají právo procházet k letištním branám, aniž by si museli sundávat boty či kabáty a vytahovat ze zavazadel elektroniku.

Daní za toto pohodlí je narušené soukromí. Program PreCheck pracuje se základními informacemi, jako je pracovní historie a bydliště, členové také dávají otisky prstů a souhlas s kontrolou trestního rejstříku. Úřad TSA kromě toho v minulosti znepokojil obhájce práva na soukromí, když zmínil i možnost analýzy příspěvků na sociálních sítích nebo dat o pohybu daných osob.

Do PreCheck vstoupilo přes deset milionů lidí a TSA se program snaží dál posilovat, přičemž vyvolává nové obavy. Na základě přání amerického Kongresu hodlá úřad rozšířit spolupráci se soukromými firmami při sběru informací od uchazečů. Také testuje nasazení systémů na rozpoznávání obličejů, které by při kontrole dokladů zastoupily zřízence. Podle kritiků tyto systémy dělají chyby, obzvláště pokud jde o lidi jiné než bílé barvy pleti.

„Zcela se zaměřují na faktor pohodlí a nezabývají se faktory soukromí a bezpečnosti,“ míní India McKinneyová z neziskové organizace Electronic Frontier Foundation.

TSA kromě toho dlouhodobě čelí otázkám ohledně své efektivity a podle některých kritiků, včetně bývalých pracovníků, agentura pouze vytváří falešný dojem, že cestující chrání. Toto hodnocení se opírá také o zprávu publikovanou v roce 2015, podle níž dozorci TSA v 95 procentech případů nedokázali odhalit zbraně nebo výbušniny nastražené inspektory. Šéf úřadu David Pekoske nálepku „bezpečnostního divadla“ odmítá s odkazem na velké množství střelných zbraní, které se na letištích zabavují. Loni jich bylo více než 3200.

„Jestli je to bezpečnostní divadlo, jak tvrdí někteří kritici, pak je to docela dobré bezpečnostní divadlo, protože od 11. září jsme neměli žádný úspěšný útok proti letectví,“ uvedl odborník na bezpečnost v letectví Jeffrey Price, který působí na Metropolitan State University v Denveru.

Většina lidí využívajících leteckou dopravu veškeré kontroly přijímá jako cenu za bezpečnost ve světě plném nejistoty. Zároveň je jasné, že ani tato opatření nejsou stoprocentní, i vzhledem k tomu, že zdrojem nebezpečí mohou být i pracovníci letišť nebo aerolinek. Své o tom ví například obchodní zástupce z Nashvillu Nathan Dudney, který říká, že občas zapomene na munici v příručním zavazadle. Někdy je odhalena, jindy prý nikoli. „Nemůžete zachytit všechno. Dělají to, jak nejlíp dovedou,“ myslí si Dudney.

 

Zdroj : ČTK