[quote]Růst by měl být silný i v letech 2018 a 2019, přičemž letos by to mělo být 2,1 % a pro příští rok se očekává růst 2 %, a to jak v rámci EU, tak v eurozóně.[/quote]

Nicméně po pěti po sobě jdoucích čtvrtletích intenzivního růstu ubrala hospodářská dynamika v první polovině roku 2018 na síle a v současné době vykazuje o 0,2 % méně v rámci EU i v eurozóně, než se předpokládalo na jaře.

Tempo růstu by podle očekávání mělo být o něco rychlejší v druhé polovině tohoto roku, neboť situace na trhu práce se zlepšuje, zadluženost domácností klesá, důvěra spotřebitelů zůstává vysoká a měnová politika tento trend stále podporuje.

Místopředseda Evropské komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, který je rovněž odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, k tomu uvedl:

„Evropská hospodářská aktivita zůstává s prognózou růstu HDP pro tento rok na úrovni 2,1 % v eurozóně a v EU-28 stabilní. Nicméně revize růstu HDP směrem dolů od května ukazuje, že nepříznivé vnější prostředí, jako je rostoucí napětí v oblasti obchodu s USA, může oslabit důvěru a negativně ovlivnit hospodářský růst. Rostoucí vnější rizika jsou jen další připomínkou, že je třeba posílit odolnost našich jednotlivých ekonomik a eurozóny jako celku.“

Eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici řekl:

„Růst v Evropě by si měl zachovat odolnost, neboť měnová politika je stále akomodativní a nezaměstnanost nadále klesá. Mírná revize směrem dolů ve srovnání se situací na jaře odráží dopad napětí v oblasti obchodu a politické nejistoty na důvěru, jakož i růst cen energie. Naše prognóza počítá s pokračujícím růstem v letech 2018 a 2019, ačkoli další posilování protekcionistických opatření je jasným rizikem. Obchodní války nemají vítěze, ale pouze oběti.“

Základy zůstávají pevné, ale růst bude mírnější. Základní podmínky pro trvalý hospodářský růst v EU i v eurozóně jsou nadále zachovány. Mírnější růst je částečně způsoben dočasnými faktory, avšak rostoucí napětí v obchodních vztazích, vyšší ceny ropy a politická nejistota v některých členských státech mohly rovněž sehrát svou roli.

V celosvětovém měřítku je růst nadále solidní, avšak prohlubují se rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a regiony.

Kvůli cenám energií se předpovídá vyšší inflace

V důsledku cen ropy, které se od jara zvyšují, se nyní předpokládá, že inflace letos v EU dosáhne v průměru 1,9 % a v eurozóně 1,7 %. To od jara představuje nárůst o 0,2 % v EU, tak v eurozóně. Prognóza na rok 2019 počítá v eurozóně se zvýšením o 0,1 % bodu na 1,7 %, ale pro EU zůstává beze změny na úrovni 1,8 %.

Prognózu mohou ovlivnit značná rizika zpomalení růstu

I když nedávno zaznamenaná silná výkonnost hospodářství vykázala odolnost, mohou prognózu nadále ovlivňovat značná rizika zpomalení růstu, jež se od jara zvyšují.

Výchozí prognóza nepředpokládá další eskalaci napětí v obchodních vztazích. Pokud by však napětí rostlo, negativně by to pocítily obchod a investice a promítlo by se to i do nižší životní úrovně ve všech zasažených zemích. Mezi další rizika patří možná volatilita finančních trhů související mj. s geopolitickými riziky.

V případě Spojeného království byl na rok 2019 použit čistě technický předpoklad

Vzhledem k probíhajícím jednáním o podmínkách vystoupení Spojeného království z EU vychází prognózy na rok 2019 z čistě technického předpokladu, že obchodní vztahy mezi EU-27 a Spojeným královstvím zůstanou beze změny. Tento předpoklad slouží pouze pro účely prognózy a nemá žádný vliv na probíhající vyjednávání podle článku 50.

Souvislosti

Tato prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů, pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, s datem uzávěrky 28. června. Všechny ostatní vstupní údaje zahrnují období do 3. července.

Evropská komise od letoška znovu začala každoročně vydávat dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě průběžné prognózy (zimní a letní) namísto tří souhrnných prognóz ze zimy, jara a podzimu, které vypracovává od roku 2012. Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace na stávající a následující rok pro všechny členské státy a eurozónu, jakož i souhrnné ukazatele pro EU. Tím se Komise vrací k dřívějšímu modelu prognóz a slaďuje svůj harmonogram prognóz s dalšími institucemi (např. Evropskou centrální bankou, Mezinárodním měnovým fondem či Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

DPP