Výrobce železničních kol Bonatrans Group zvýšil loni tržby více než o čtvrtinu

24.7.2023

Společnost Bonatrans Group z Bohumína na Karvinsku, která je jedním z největších evropských výrobců železničních kol, zvýšila loni své tržby o 1,54 miliardy, tedy více než o čtvrtinu, na 7,52 miliardy korun. Její čistý zisk činil 710,3 milionu korun, což znamenalo meziroční nárůst o 193,8 milionu korun (37,5 procenta). Společnost to uvedla ve výroční zprávě zveřejněné ve Sbírce listin. Dosažení solidních finančních výsledků podle ní souviselo s výrazným nárůstem objemu prodaných výrobků, a je tak i odrazem dlouhodobého investičního rozvoje.

Představenstvo společnosti uvedlo, že pandemii covidu-19, která ovlivňovala ekonomiku v letech 2020 a 2021, vystřídala loni mimořádná změna tržních podmínek po vypuknutí války na Ukrajině. „V prvních týdnech a měsících po zahájení válečného konfliktu společnost Bonatrans Group čelila velké nejistotě v dodávkách materiálu pro výrobu, zejména oceli, a bezprecedentnímu nárůstu cen surovin a energií. Společnost proto přijala celou řadu mimořádných opatření v oblasti nákupu, výroby i obchodu, která zajistila kontinuální výrobu na úrovni plných kapacit a nepřerušené dodávky,“ uvedlo představenstvo.

Po celý rok musela firma reagovat na prudký růst nákladů a nebývalé inflační tempo. „Podařilo se zajistit navýšení objemu prodejů pro segment výroby nových vozů, a to jak osobních a lokomotiv, tak nákladních. V segmentu náhradní spotřeby společnost udržela postavení hlavního dodavatele velkých evropských železnic a dařilo se navyšovat prodeje na trhy Velké Británie a USA,“ uvedlo vedení firmy.

Ve výrobě podle něj společnost opět fungovala na hranici svých možných kapacit. „Po dokončení několikaletého investičního programu modernizace klíčového provozu válcovna za více než miliardu korun bylo dosaženo rekordního výsledku více než 211.000 surových kol, zatímco kovárna náprav posunula své produkční maximum na hodnotu 55.000 kusů,“ uvedlo představenstvo. Firma reagovala na silnou poptávku po dvojkolí, kde překonala svůj rekord výrobou více než 39.000 kusů.

Evropský trh loni tvořil 87 procent tržeb podniku. Nejvýznamnějšími trhy v Evropě byly kromě domácího trhu Francie, Německo, Polsko, Slovensko a Velká Británie, mimo ni pak Čína, Indie, Jižní Korea a USA.

Bonatrans pokračoval v naplňování dlouhodobého investičního plánu, který za pět let přesáhl 2,5 miliardy korun. „V roce 2022 bylo investováno přes 250 milionů korun a nejvýznamnějšími akcemi bylo dokončení a rozšíření automatizované obráběcí linky kol 1 a instalace nového moderního lisu na nákladní dvojkolí,“ uvedlo vedení podniku. Firma také začala připravovat modernizaci kovárny náprav.

Bonatrans Group vyrábí dvojkolí a jejich díly, tedy kola, nápravy, kotouče a obruče. Uplatňují se u lokomotiv a hnacích vozů, osobních jednopodlažních i patrových vozů, metra, tramvají i nákladních vozů. Podnik má více než 1400 zaměstnanců. Vlastníkem firmy je společnost BTG Capital Limited zapsaná na Maltě.

Zdroj: ČTK

Vláda projedná návrh exportní strategie v letech 2023 až 2033

Karolína Vágnerová

24.7.2023

Vláda bude ve středu jednat o návrhu exportní strategie České republiky v letech 2023 až 2033, který předkládá ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Ve vývozu se chce ministerstvo zaměřit na rozšiřování trhů mimo Evropskou unii, posílit postavení českých firem v zahraničí nebo více podpořit specializované obory, sdělilo už dříve ČTK. V následujících deseti letech MPO dále plánuje rozvinout systém služeb pro tuzemské podnikatele.

Úřad hodlá firmy mimo jiné podporovat v zakládání zahraničních poboček. Důležité je podle MPO také to, aby tuzemští podnikatelé své působení rozšiřovali na trhy mimo Evropskou unii nebo měli k dispozici širší nabídku podpůrných služeb. K nim by podle úřadu měla patřit například pomoc s marketingovou strategií, zajištěním exportního financování nebo začátkem podnikání.

„Propojováním poskytovaných podpor a díky takzvanému principu No wrong door zvýšíme efektivitu celého systému podpory podnikání a tím také posílíme multiplikační efekt. Podle odhadů se každá koruna vložená do podpory exportu vrátí padesát až osmdesátkrát v objemu samotného exportu,“ řekl už dříve ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Intenzivněji se plánuje MPO rovněž věnovat potřebám specializovaných oborů a nabízet jim komplexní řešení. „Pracovat chceme zejména s technologickými doménami, jako jsou 3D tisk, umělá inteligence, aplikace principů cirkulární ekonomiky či smart řešení využívající digitalizaci. Domény jsou založené na inovacích, které ministerstvo považuje za základ konkurenceschopnosti a vysoké přidané hodnoty. Nadále však platí, že budeme podporovat i tradiční obory,“ dodal Síkela.

Zdroj: ČTK

Desítky traktorů tovární i domácí výroby změřily síly v traktoriádě v Žebnici

Karolína Vágnerová

23.7.2023

Desítky traktorů, traktůrků, zahradních fréz i doma vyrobených speciálů v Žebnici na severním Plzeňsku soutěžily v závodě do vrchu. Trať dlouhou kolem 400 metrů stroje zdolávaly letos už podvacáté. Žebnická traktoriáda láká vždy třetí červencovou sobotu i několik tisíc diváků a je každoročně největší událostí ve vesnici s asi 180 obyvateli.

Stroje různých značek i stáří se mnohdy v oblacích dýmu z výfuků a za hlasitého zvuku motorů vydaly z asfaltové plochy přes retardéry do terénního úseku do kopce až k závěrečnému obkroužení vzrostlého stromu a dojezdu do cílové rovinky. Místo konání je každoročně stejné, pořadatelé ale rádi trať obměňují. „Letos největší změnou prošel úsek pod lanovkou, kde záleží na zručnosti každého z řidičů ještě víc než kdy jindy. Jede se taková osmička – přes hrb, kolem dubu zprava, zpátky přes ‚vodní příkop‘, znovu přes hrb a ještě jednou kolem dubu tentokrát zleva,“ popsali pořadatelé závodu, který získal věhlas i za hranicemi kraje.

Na start se postavily stroje v pěti hlavních kategoriích – frézy, traktory do výkonu 25 koní a traktory nad 25 koňských sil, pracovní čtyřkolky a také bezlimitní kategorie strojů domácí výroby. Zatímco část traktorů či fréz má kromě soutěže i své pracovní povinnosti na polích, v lese či na loukách, některé speciály domácí výroby jsou postaveny jen pro závody. Jejich stvoření a doladění do té nejlepší závodní formy si od jezdců vyžaduje i nemalé znalosti, fantazii při kompletaci nesourodých částí i desítky hodin práce, přiznal ČTK jeden ze závodníků.

Stejně jako řada jiných vesnických akcí, vznikla i myšlenka traktoriády v roce 2003 v žebnické hospodě U Hasiče. „Začaly padat první nápady uspořádat něco jako spanilou jízdu traktorů, hlavně pro pobavení místních lidí a lidí z blízkého okolí. V Žebnici totiž každý vlastnil nějaký zemědělský stroj. Nápad pochází od hecování u prvního stolu před pípou. Debatovalo se o tom, kdo má jaký stroj doma ve stodole a kdo by mohl vyjet s traktorem na trať. Nakonec padlo rozhodnutí, že se pojede jen závod do vrchu nad hospodou,“ popsali začátky akce pořadatelé. V prvním roce startovalo osm fréz, 20 traktorů a deset strojů domácí výroby a přišlo na 800 diváků. V nejsilnějších letech se počet závodních strojů pohyboval až kolem stovky.

Zdroj: ČTK

V Česku dlouhodobě ubývá směnáren, loni jich z trhu odešlo dalších šest

Karolína Vágnerová

23.7.2023

P2022121505333 — Anglicky a azbukou psané upozornění na uzavřené směnárně v lázeňské zóně v Karlových Varech, 15. prosince 2022.

V tuzemsku dlouhodobě ubývá směnáren a pokles jejich počtu se nezastavil ani loni. Proti předchozím letům se ale zmírnil. Česká národní banka evidovala ke konci loňského roku 857 směnárníků, zatímco o rok dříve jich bylo 863. Ještě v roce 2017 jich ale na tuzemském trhu působilo víc než tisíc. ČNB to uvedla v pravidelné zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem za loňský rok, kterou předložila poslancům. Ještě v roce 2010 dohlížela ČNB v tuzemsku zhruba na 1460 směnáren. S ústupem covidové pandemie a nárůstem počtu turistů však vzrostl počet stížností na nevýhodné kurzy.

„Oprávnění k poskytování směnárenských služeb získalo 22 směnárníků, zatímco evidovaný roční úbytek činil 28 směnárníků,“ stojí ve zprávě. Česká národní banka v případě směnáren dohlížela hlavně na to, zda dodržují preventivní opatření proti praní špinavých peněz.

Předseda sněmovního podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrik Nacher (ANO) se domnívá, že za poklesem počtu směnáren může stát pokles poptávky po jejich službách vyvolaný růstem alternativních možností, jak peníze směnit. „Především jsem rád, že téměř zmizely ty predátorské směnárny. Kvůli nim jsme měnili zákon,“ řekl ČTK.

ČNB loni při dohledu ověřovala také důvěryhodnost vedoucích osob a skutečných majitelů směnáren. Ověřovali také, zda směnárny řádně evidují své obchody. Pomocí takzvaného mystery shoppingu také ověřovali, zda směnárna splní své povinnosti, když klient odstoupí od smlouvy, a také zda správně zveřejňuje informace v kurzovních lístcích. S vypuknutím války na Ukrajině se vyskytly dotazy i upozornění na možnosti či nemožnosti směnit ukrajinské hřivny za koruny.

ČNB loni zahájila šest sankčních řízení pro porušení zákona o směnárenské činnosti, v sedmi případech tato řízení skončila pravomocným rozhodnutím. Pětkrát uložila pokutu, v jednom případě odňala povolení k činnosti směnárníka a v jednom případě řízení zastavila. Nejvyšší pokutu ve výši 100.000 korun uložila firmě UAF CZ za to, že neposkytovala stanovené informace. Další čtyři řízení se směnárnami zahájila ČNB podle zákona proti praní špinavých peněz. Uložila za to pokuty v celkovém objemu 680.000 korun.

Zdroj: ČTK

Letiště Praha chce zvýšit kapacitu, odbavit by mohlo přes 21 milionů lidí

Karolína Vágnerová

22.7.2023

Letiště Praha chce v příštích letech zvýšit terminálové a dráhové kapacity k odbavení 21,2 milionu cestujících za rok. V nynějším stavu bylo kapacitně na hraně v roce 2019, kdy odbavilo 17,8 milionu lidí. Chce také investovat do rozvoje sociální vybavenosti okolí letiště v takzvaném Airport City, kde chce budovat například hotelové a parkovací zázemí pro cestující. ČTK to řekl předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos. Detailnější investiční plán představí Letiště Praha spolu s ministerstvem financí na podzim. Výstavba pražského letiště začala 24. července před 90 lety.

„Modernizované letiště přispěje k otevírání nových linek a zajistí dostatečnou dopravní obslužnost pro spádovou oblast osmi milionů obyvatel. Bude to znamenat příliv investic, rozvoj mezinárodního obchodu, více pracovních míst a bohatší ekonomiku,“ uvedl Pos.

Kapacitu letiště by měla výrazně rozšířit výstavba prstu D, kterou podle informací na webu plánuje letiště mezi lety 2026 a 2033. Rozšíří Terminál 2 o nová letadlová stání, nástupní mosty, gaty či komerční prostory.

Dlouhodobým projektem je rozšíření letiště o paralelní dráhu. Podle prozatímních plánů by se měla postavit mezi lety 2028 a 2031. Podle Pose díky paralelní dráze pražské letiště nebude muset kvůli nedostatečné kapacitě provozovat noční lety, čímž se sníží hluková zátěž pro Prahu 6. Zároveň umožní přesunout provoz z vedlejší dráhy, která se využívá při údržbě hlavní ranveje a letadla na ni musí létat přes hustě osídlené části Prahy a Kladenska.

Potenciál vidí Pos také v projektu Airport City. V delším časovém horizontu, směrem ke zprovoznění vlakového spojení na letiště, pak plánuje letiště budovat další hotelové a gastro kapacity. „Věříme, že blízké okolí letiště nabízí prostor i pro další výstavbu, jako jsou výzkumná a vývojová centra, technologické parky, zdravotnická zařízení a kliniky, kongresová centra, ale také zábava, sport či volný čas,“ uvedl.

V inovacích zmínil Pos například plán na postupnou výměnu rentgenů. „Počítáme s tím, že v letech 2024 až 2026 vyměníme stávající rentgeny na centrální bezpečnostní kontrole na Terminálu 2 za nové, které zvýší komfort cestujících a zrychlí celý proces bezpečnostní kontroly,“ uvedl Pos. Cestující nebudou muset vyndávat ze zavazadel elektroniku a skončí také omezení pro množství tekutin, které mohou mít lidé s sebou.

V rozvoji dceřiných firem začalo letiště s přípravami lakovny, která bude umístěna v současném Hangáru S. „Očekáváme, že bude spuštěna v průběhu léta příštího roku a pomůže zvýšit konkurenceschopnost Czech Airlines Technics,“ uvedl Pos.

Zdroj: ČTK

Zdražení jízdného v Praze je nevyhnutelné, řekl HN šéf dopravního podniku

Karolína Vágnerová

22.7.2023

Praze hrozí, že náklady na hromadnou dopravu budou tvořit většinu rozpočtu města, jízdné by mělo zdražit. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) to řekl ředitel pražského dopravního podniku (DPP) Petr Witowski. Připomíná, že výše jízdného není v kompetenci dopravního podniku, o zdražení rozhodují politici. V metropoli naposledy zdražily jednotlivé jízdenky v roce 2021. Cena ročního kuponu se neměnila osm let, stojí 3650 korun. Náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) v dubnu ČTK řekl, že vedení hlavního města zdražovat jízdenky MHD ani předplatní kupony neplánuje.

Pražský dopravní podnik, který je největší městskou firmou, loni na jízdném vybral 3,48 miliardy korun, hlavní město mu podle HN doplatilo kompenzaci ve výši 16,2 miliardy korun. „Jestli je to únosné, to je taky otázka pro politiky. Je jenom věcí jejich rozhodnutí, jaké procento rozpočtu chtějí věnovat na hromadnou dopravu,“ podotkl Witowski. Podle něj dopravní podnik v období před pandemií koronaviru kryl své náklady vybraným jízdným zhruba z 21 procent, aktuálně je to zhruba 16 procent.

„Určitě to není dobře v evropském ani v českém kontextu, protože v jiných dopravních podnicích kryje jízdné mnohem větší podíl nákladů. Sám považuji za optimální se v dlouhodobém horizontu přiblížit někam k 35 procentům,“ řekl.

Vedení města se ale zdražovat jízdné nechystá, zaměřit se chce podle dubnového vyjádření Hřiba na podporu a další rozšíření elektronických forem jízdenek. Chce motivovat cestující, aby co nejvíce využívali elektronické formy jízdenek a kuponů. V jejich ceně by se podle Hřiba mohly například zohlednit náklady na jejich distribuci, výrobu či provoz. „Přičemž ty papírové stojí víc než elektronické. K tomu nyní zjišťujeme data a informace, jak to vlastně s nákladovostí jednotlivých kanálů je,“ řekl v dubnu.

Podle Witowského by mohla firma ušetřit například prodloužením intervalů mezi spoji a v souvislosti s rezervami mluvil i o souběhu linek, kdy pod zemí jede metro a po povrchu autobusy. „Tedy prostor pro optimalizaci určitě je, nicméně podíl nákladů, které svojí činností dokážeme ovlivnit, je velmi nízký. Třeba ceny nafty a elektřiny neovlivníme,“ podotkl. Podnik dal podle něj za naftu v období před covidem ročně 708 milionů korun, zatímco loni téměř 947 milionů korun. Za elektřinu to bylo za rok 2019 zhruba 875 milionů a za rok 2022 více než 1,27 miliardy Kč.

Jednotlivé jízdenky v pražské MHD naposledy zdražily od 1. srpna 2021. Cena lístku na 30 minut se tehdy zvedla z 24 na 30 Kč a cena 90minutového lístku stoupla z 32 na 40 korun. Rovněž zdražily sms jízdenky, a to v případě 30minutové z 24 na 31 Kč a u 90minutové z 32 na 42 Kč.

Zdroj: ČTK

Aerolinky American Airlines výrazně zvýšily čtvrtletní zisk, zlepšily i výhled

Karolína Vágnerová

21.7.2023

Americká letecká společnost American Airlines v letošním druhém čtvrtletí téměř ztrojnásobila čistý zisk na 1,34 miliardy dolarů (téměř 29 miliard Kč) ze 476 milionů dolarů před rokem. Tržby stouply o pět procent na rekordních 14,06 miliardy dolarů, oznámila firma. Zároveň zlepšila celoroční výhled.

Hospodářské výsledky podniku ve čtvrtletí podpořila vysoká poptávka a také výrazný pokles nákladů na pohonné hmoty. „Bylo to další fantastické čtvrtletí,“ uvedl šéf společnosti Robert Isom. American Airlines podobně jako další aerolinky těží z růstu poptávky po letecké dopravě po útlumu způsobeném pandemií covidu-19.

Firma nyní předpokládá, že v celém letošním roce vykáže zisk v rozmezí od tří do 3,75 dolaru na akcii. V předchozí prognóze celoroční zisk odhadovala na 2,5 až 3,5 dolaru na akcii.

Ke zlepšení celoročního výhledu po dosažení dobrých výsledků ve druhém čtvrtletí přikročili tento měsíc rovněž domácí konkurenti Delta Air Lines a United Airlines.

Náklady společnosti American Airlines na pohonné hmoty ve druhém čtvrtletí díky nižším cenám klesly téměř o třetinu. Firma tak ve srovnání se stejným obdobím loňského roku ušetřila zhruba 1,3 miliardy dolarů, uvedla agentura AP.

Zdroj: ČTK

Česká a polská vláda řešily také energetiku či dopravní propojení

Karolína Vágnerová

21.7.2023

Česká a polská vláda hovořily mimo bezpečnostních otázek také o energetice, například plynovodu Stork II či o rozvoji jaderné energetiky, i o dopravní infrastruktuře. Na dnešní tiskové konferenci po společném zasedání obou kabinetů v Katovicích to řekl český premiér Petr Fiala. Jeho protějšek Mateusz Morawiecki zmínil také například zemědělství či klimatickou politiku.

Výstavba plynovodu Stork II by podle Fialy přispěla k diverzifikaci tras dodávek zemního plynu do České republiky. Strategický projekt by podle něj zase o něco více prohloubil vzájemnou spolupráci. Na dotaz ČTK doplnil, že platí termín zprovoznění v roce 2026. Česko nyní řeší, jakým způsobem projekt financovat, hledá alternativy k národním zdrojům.

„Má to ještě jeden aspekt. Kdybychom tento plynovod mohli vybudovat, znamenalo by to i možnost zajistit si kapacity v polských LNG terminálech. To by zase zlepšilo celkovou energetickou bezpečnost střední Evropy,“ dodal Fiala. První úsek – plynovod Stork I – byl zprovozněn v roce 2011, umožnil ale jen vedení plynu z Česka do Polska.

Česká a polská vláda dále řešily spolupráci při rozvoji jaderné energetiky, zejména pokud jde o výstavbu nových bloků nebo malých modulárních reaktorů.

Důležitým tématem podle Fialy byla dopravní infrastruktura. S Morawieckým a dalšími ministry si potvrdili zájem na brzkém dokončení přeshraničního spojení silnicemi D11 a S3. „Na české straně bychom rádi dokončili výstavbu příhraničního úseku do roku 2025, do roku 2028 by celá dálnice mohla být kompletní,“ poznamenal předseda české vlády.

Zmínil také unijní emisní normu Euro 7 zpřísňující emisní limity, s jejíž navrženou podobou mají problém oba státy a dále například Francie či Itálie. Cílem je podle Fialy změnit normu tak, aby více odpovídala realitě, současným technologickým možnostem a neohrožovala automobilový průmysl.

Morawiecki na tiskové konferenci hovořil také například o budoucnosti EU. Je podle něj nutné ji rozšířit o další země, například Moldavsko či Ukrajinu, ne o větší byrokracii. Podle polského premiéra není správnou cestou přidávat další kompetence Bruselu. Zmínil také nutnost zachování jednomyslného rozhodování členských států Evropské unie v některých otázkách. EU je podle Morawieckého vzácná, dokud všichni mají možnost realizovat své zájmy.

Podle Fialy bylo osmé mezivládní setkání důkazem silných vztahů a bohaté spolupráce. „Země jsou nejen dobrými sousedy, ale také blízkými partnery, v EU, NATO. A jsme partneři, kteří sdílí podobný pohled na klíčové události této doby,“ uvedl. Spojenectví považuje za důležitější než dřív ve světle ruské agrese na Ukrajině.

Polsko je také hlavním partnerem letošních Dnů NATO v Ostravě. Fiala při této příležitosti Morawieckého na akci pozval.

Zdroj: ČTK

DPP loni utržil na jízdném zhruba 3,43 miliardy korun, víc než loni

Karolína Vágnerová

21.7.2023

Pražský dopravní podnik (DPP) v loňském roce utržil na jízdném v souvislosti se smlouvou s hlavním městem zhruba 3,43 miliardy korun, což je meziročně víc. Zvýšil se prodej jednotlivých jízdenek i předplatních kuponů. Vliv na výši prodaných jízdenek mělo ukončení opatření proti covidu-19. Vyplývá to z výroční zprávy podniku, kterou má ČTK k dispozici. Z celkové výše vybraného jízdného v pražské integrované dopravě (PID) tvoří jízdné DPP 78,91 procenta. Pražský dopravní podnik je největší městskou firmou, zaměstnává téměř 11.000 lidí a má na starosti MHD.

Tržby z prodeje časových jízdenek, včetně zaměstnaneckých a přenosných i reklamací, se proti roku 2021 zvýšil o 22 procent, což činilo meziroční nárůst o asi půl miliardy korun. Tyto tržby tvoří něco málo přes polovinu příjmů z jízdného.

U tržeb z prodeje jednotlivých jízdenek je situace obdobná. Také zde DPP podle dokumentu zaznamenal nárůst. Způsobil ho mimo jiné návrat turistů po zrušení proticovidových opatření. V porovnání s rokem 2021 jsou tržby za jízdenky na jednotlivou jízdu, včetně časových krátkodobých jízdenek, jako je například celodenní lístek, vyšší o 60,6 procenta, což činí zhruba 0,7 miliardy.

Revizoři dopravního podniku uložili loni 255.115 pokut za jízdu načerno, meziročně o 16 procent více. Na pokutách vybrali 213,7 milionu korun, to je proti předešlému roku o téměř 41 procent více. Většinu pokut lidé zaplatili do 30 dnů od jejich uložení.

Dospělí zaplatí za roční kupon MHD 3650 korun, za čtvrtletní 1480 a za měsíční to je 550 korun. Jízdenka na 30 minut vyjde na 30 korun a devadesátiminutová na 40 korun. K dispozici je ještě jízdenka 24hodinová nebo třídenní.

Zdroj: ČTK

V ČR v pololetí zprovoznili 45.197 fotovoltaik, více než za celý loňský rok

Karolína Vágnerová

21.7.2023

V České republice bylo během prvního pololetí roku zprovozněno 45.197 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 487 megawattů (MW). Počet instalovaných zařízení je téměř o čtvrtinu vyšší než za celý loňský rok. Postupně roste průměrná velikost elektráren. Výsledky z pololetí novinářům představila Solární asociace. V ČR je přes 130.330 fotovoltaických elektráren s výkonem 2,97 gigawattu.

„Aktuální údaje dokazují stále rostoucí zájem o fotovoltaické systémy a jsou pozitivním signálem pro budoucnost obnovitelné energetiky v Česku,“ uvedl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Růst nadále táhnou domácnosti, téměř 43.000 zařízení bylo s výkonem do deseti kilowattů (kW). Kromě malých elektráren ovšem přibývají i rozsáhlejší projekty, ať už jde o střešní elektrárny s výkonem nad 100 kW, nebo o velké pozemní zdroje na jinak nevyužitelných plochách. Třináct nových elektráren s výkonem nad jeden MW přispělo k celkovému přidanému výkonu deseti procenty.

Nadále roste zájem lidí o akumulaci energie, skoro 95 procent letos připojených domácích elektráren je vybaveno bateriemi. Podle ředitele Asociace AKU-BAT CZ Jana Fouska je díky tomu Česko jedním z evropských lídrů u domácích fotovoltaik, zcela opačná situace je však u velkých instalací. “Nadále pokračuje trend výstavby velkých fotovoltaických elektráren prakticky bez akumulace, což je samozřejmě do budoucna velké riziko pro stabilitu elektrizační soustavy a bezpečnost dodávek,“ dodal.

Konkurence na trhu s fotovoltaikami podle Solární asociace i letos roste. Upozornila na to, že obnovitelnými zdroji se zabývá v ČR stále více firem. Často jde o nové subjekty nebo o firmy, které se v minulosti věnovaly jinému oboru. Spolu s tím podle asociace postupně zrychlují instalace, problémy jsou nyní spíše s jejich připojováním do sítě.

I přes další rekordní počet instalací Česko podle Krčmáře pořád dál zaostává za některými okolními státy. Například v Polsku byl během pololetí instalovaný výkon více než trojnásobný.

„Slibný růst však mnohdy brzdí zbytečné bariéry, mezi které patří složité povolovací procesy, omezené možnosti připojení nebo odpor místních občanů či památkářů. Investoři se potýkají také s nejednotným přístupem úřadů,“ podotkl Krčmář. V této souvislosti připomněl například omezení v legislativě upravující agrivoltaiku nebo akumulaci energie.

Na to chce reagovat i ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). „Naším cílem je to změnit, proto měníme legislativu, abychom zjednodušili povolovací řízení pro obnovitelné zdroje energie a abychom jejich využívání zatraktivnili,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Jedním z kroků by měla být takzvaná komunitní energetika, kterou zavádí novela energetického zákona. Vzniknou energetická společenství, jejich členové mezi sebou budou moci sdílet elektřinu, kterou vyrobí ze společných výroben. MPO se také kvůli nedostatečným kapacitám v síti a problémům s připojováním chystá v příštích měsících vypsat dotační program na rozvoj distribučních soustav. Z fondu Národního plánu obnovy by na to mělo být vyčleněno 6,4 miliardy korun. Podle Fouska se připravuje také úprava legislativy v oblasti akumulace.

Prudký nárůst počtu nových zdrojů v soustavě vedl už také k prvním potížím v jejím fungování. Provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS odpojil během Velikonoc stovky tuzemských fotovoltaických elektráren na dvě hodiny od sítě. Důvodem byl nevyrovnaný výkon v elektrizační soustavě.

Zdroj: ČTK