Domů Blog Strana 599

Výroba aut v pololetí klesla meziročně o 8,5 procenta na 606.909 vozů

Automobilky v Česku vyrobily v prvním pololetí 606.909 osobních aut, což je meziročně o 8,5 procenta méně. Díky silnému květnu a červnu ale umazaly dvojciferný pokles ze začátku roku. V samotném červnu produkce stoupla o 21,6 procenta na 125.374 vozů. Oznámilo to dnes Sdružení automobilového průmyslu.

Škoda Auto vyrobila v prvním pololetí ve svých tuzemských závodech 351.006 osobních automobilů, tedy o 16,6 procenta meziročně méně. Hyundai zvýšila produkci o 17,1 procenta na 166.800 vozů a výroba Toyoty v Kolíně klesla o 10,7 procenta na 89.103 aut. U Škody tvořily hybridy a elektromobily 9,7 procenta produkce, u Hyundai 18 procent a u Toyoty polovinu vyrobených vozů.

„Na celkové produkci se projevilo zlepšení situace v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, především na trhu s polovodičovými čipy, i flexibilní reakce většiny výrobců při zajišťování dodávek surovin a dílů přerušených po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu,“ uvedl prezident sdružení Martin Jahn.

„Stále ale musíme brzdit přehnaný optimismus. Především v souvislosti s covidovými opatřeními v Číně panuje na trzích nejistota z dalšího vývoje a z toho, že by se tamní uzávěry v okolí Šanghaje mohly v dalším průběhu roku projevit i do tuzemské produkce. Další otázkou pak je samozřejmě zajištění dodávek plynu a další faktory spojené s napjatou geopolitickou situací,“ dodal.

V prvním pololetí bylo v Česku vyrobeno 2625 autobusů, tedy o 12,8 procenta více. Iveco CR zvýšilo produkci o desetinu na 2326 vozidel a SOR zvedl výrobu o třetinu na 274 autobusů. Škoda Electric vyrobila 14 elektrobusů a výrobce KHMC 11 autobusů.

Společnost Tatra Trucks, která je mezi členy sdružení jediným výrobcem nákladních vozidel, vyrobila v prvním pololetí 653 aut, tedy o 115 meziročně více.

Jediný tuzemský výrobce motocyklů Jawa Moto zvýšil meziročně produkci o 102,5 procenta na 1130 strojů.

Zdroj : ČTK

Přehled evropského logistického trhu

V tomto rozhovoru regionální ředitel AsstrA EU Andrzej Iwanow-Kołakowski popisuje aktuální podmínky na logistickém trhu.

Současný stav dopravního průmyslu je výsledkem událostí posledních dvou let. Během krize COVID-19 došlo k revoluci v logistice. Téměř přes noc byly narušeny dodavatelské řetězce po celém světě. Dopravní průmysl si musel najít své pevné místo tváří v tvář výzvám, jako jsou zesílené hraniční kontroly, zablokované přístavy a prudce rostoucí sazby za přepravu. A právě když se zdálo, že se věci vracejí k normálu, byla zasažena ruskou invazí na Ukrajinu, inflací a rostoucími cenami pohonných hmot. Tyto nejnovější faktory stačí k tomu, aby způsobily významnou krizi, podobně tomu, co bylo předtím.

Nové obzory

Odvětví logistiky je vždy tam, kde jsou globální ekonomické změny viditelné jako první. Současná situace je složitá, ale není třeba panikařit. V Evropě je toto odvětví široké a hluboké a dobrá logistická společnost v něm může vždy najít nové zákazníky.

Na základě našich nedávných finančních výsledků vidíme, že klienti hledají nové cesty nejen do EU, ale také na Střední východ a do Asie. Zaznamenali jsme o 16 % více zakázek na přepravu mezi ČR do Německa, o 487 % více mezi Francií a Tureckem, o 343 % více mezi Čínou a Tureckem, o 248 % více mezi Čínou a Německem a o 52 % více mezi Německem a Rumunskem.

Objednávky jsou na každý způsob dopravy, který nabízíme. Ve srovnání s rokem 2021 jsme v roce 2022 měli o 17 % více objednávek námořní dopravy, o 30 % více objednávek letecké dopravy, o 68 % více objednávek železniční nákladní dopravy a o 22 % více objednávek silniční nákladní dopravy.

A pokud jde o naše zákazníky samotné, vidíme větší poptávku po našich službách z různých zemí, včetně Singapuru, Japonska, Brazílie a Kanady.

Sečteno a podtrženo

Musíme si uvědomit, že skokový nárůst cen surovin, paliv, energií a dalších položek žene mzdy a provozní náklady nahoru. Zvýšená poptávka umožňuje přenést většinu těchto nákladů na zákazníka, ale pro udržení rovnováhy neustále pracujeme na optimalizaci procesů a inovativních řešeních. Od začátku roku jsme otevřeli nové pobočky v Německu, Gruzii, Bulharsku a Španělsku. Také jsme přidali prostor v našem skladu. Naším cílem je zkrátit dodavatelské řetězce a jako přirozený důsledek vytvářet další úspory pro zákazníky. Rostoucí popularita elektronického obchodování, nearshoring výroby blíže Evropě a model řízení skladových zásob just-in-case ukazují na pokračující růst v odvětví logistiky, i když jsou podmínky na trhu náročné.

Pro evropské hospodářství a celý dopravní průmysl existují vážné překážky a také vzrušující příležitosti. Obchod s východními trhy klesá, ale další trhy mají velký potenciál.

Obrat AsstrA za první pololetí roku 2022 dosáhl 243 milionů EUR, o 27 % více než v roce 2021. Hrubý zisk korporátní skupiny vzrostl o 117 % z celkem 85 000 zásilek uskutečněných během prvních šesti měsíců roku.

Zdroj : Asstra

Na rozvoji železnice by se mohl podílet stát i soukromý sektor

Na rozvoji železnice by mohl veřejný sektor spolupracovat se soukromým. Záměr ministerstva dopravy na dnešním jednání schválila vláda. Resortu uložila, aby zajistil analýzu tohoto modelu ke dvěma plánovaným investicím. Týkat se bude modernizace a novostavby trati z Prahy přes Veleslavín na Letiště Václava Havla, a dále druhé části modernizace trati Nemanice I – Ševětín v jižních Čechách. Úřad vlády to dnes uvedl v tiskové zprávě.

Výsledky možnosti výstavby železniční infrastruktury prostřednictvím tzv. PPP projektů (Public Private Partnership) předloží resort dopravy ministrům k dalšímu rozhodnutí, odsouhlasila dnes vláda.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v červnu řekl, že formou PPP projektů by stát mohl v budoucnu stavět vysokorychlostní tratě. Vyzkoušet si to chce nejprve na připravovaných modernizacích vybraných tratí. Zatím jediným dopravním projektem PPP je stavba části dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, započatá loni.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar už dříve upozornil, že PPP projekty v tuzemsku příliš nefungují. Ministerstva mají podle něj předsudky vůči privátní sféře, naopak soukromý sektor se někdy obává veřejného sektoru. K propojení obou sfér by měl přispět loni vzniklý Národní rozvojový fond. Zatím z něj ale žádný projekt podpořen nebyl. Národní rozvojová banka, která je mateřskou společností fondu, nyní řeší nedostatek záměrů, i omezené produktové zaměření fondu.

Zdroj : ČTK

Státní podnik Řízení letového provozu loni kvůli covidu skončil opět ve ztrátě

Státní podnik Řízení letového provozu (ŘLP) za loňský rok vykázal ztrátu 799 milionů korun, což je o dvě pětiny méně než v předchozím roce. Zároveň šlo o druhý ztrátový rok společnosti vůbec. Důvodem byla omezení v letectví v souvislosti s pandemií koronaviru. Výnosy vzrostly o 8,4 procenta na 1,998 miliardy Kč. V porovnání s předcovidovým rokem 2019 šlo ale o pokles o 52 procent. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti.

Hlavním zdrojem příjmů podniku bylo podle ní poskytování letových navigačních služeb, které představovalo 88,8 procenta provozních výnosů. Počet letů nad ČR se loni zvýšil o 11,7 procenta na 423.792 pohybů letadel, což bylo ale stále o 53 procent méně, než před pandemií.

„Míra poklesu provozu v případě České republiky se pohybovala nad celoevropským průměrem, což je nepříjemný důsledek změny preferencí letových tras v souvislosti s dostatečnými kapacitami v sousedních vzdušných prostorech,“ uvedl generální ředitel podniku Jan Klas.

„Letní letová sezona měla ambice výrazně umazat naše poměrně velké ztráty z jarních měsíců v případě traťových tak i letištních služeb. Bohužel, podzimní období a rychlý nástup delta varianty koronaviru tento pozitivní trend opět zvrátil,“ dodal Klas.

Společnost loni investovala 695 milionů korun, což bylo zhruba deset procent pod plánem. Investice směřovaly především do přechodu na nový hlavní systém TopSky. Dále šlo o investice do spolupracujících systémů.

Řízení letového provozu loni zaměstnávalo 938 lidí, což bylo o 75 méně než v předchozím roce.

Zdroj : ČTK

Česko chce koupit americké stíhací letouny F-35 Lightning

České vojenské letectvo by mělo být v budoucnu vyzbrojeno americkými bojovými letouny F-35 Lightning. Vláda dnes rozhodla, že ministerstvo obrany zahájí s USA jednání o jejich pořízení. Na tiskové konferenci to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vláda rozhodla na základě vojenského doporučení armády, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Jednat bude do října 2023, pokud by se dohody nepodařilo dosáhnout, mohou být další způsoby řešení. Ministerstvo obrany chce pořídit 24 letadel, dosud má armáda 14 stíhacích strojů. Americké letouny v armádě nahradí švédské gripeny. Na jejich využívání má Česká republika smlouvu do roku 2027, využít poté může dvouletou opci.

Podle dřívějších odhadů expertů bude hodnota zakázky ve vyšších desítkách miliard korun, půjde tak nejspíš o nejdražší armádní nákup moderní historie.

Vláda dnes usnesením pověřila Černochovou k vyjednávání s americkou stranou do října 2023. „Pokud se do října 2023 nedohodneme, nezavíráme si cestu pro nějaké další způsoby řešení,“ uvedla ministryně. Sestaví meziresortní tým se zastoupením ministerstev financí, průmyslu a obchodu, zahraničí, armády a vlády. „Vyjednávání povedeme v tomto formátu a na konci října 2023, pevně věřím, že budu moci dát do vlády nějaké další rozhodnutí,“ dodala Černochová.

O výběru amerických letadel se spekulovalo delší dobu. Se svou nabídkou nedávno přišlo i Švédsko. Jeho velvyslanec Fredrik Jörgensen ČTK řekl, že Švédsko chce české armádě nabídnout bezplatný převod nyní používaných stíhacích letounů Gripen, možnost jejich modernizace a zároveň nákupu nejmodernější verze Gripen E. Ministerstvo obrany oznámení překvapilo, podle jeho vyjádření Česká republika oficiální nabídku nedostala.

Bez ohledu na výběr letounů se podle Černochové a náčelníka generálního štábu Karla Řehky bude muset modernizovat infrastruktura, například základna v Čáslavi. „I v rámci naší mobility, našich schopností máme za povinnost zajistit plochy pro to, aby tady letouny mohly přistávat,“ řekla ministryně. Dodala, že v budoucnu by letounů F-35 mohly v Evropě létat stovky.

„Museli bychom, i pokud bychom měli jiné stroje, infrastrukturu modernizovat a prakticky stavět nové dráhy. Technologie jde dopředu, do té infrastruktury se dlouhodobě neinvestovalo,“ dodala. Stejné stroje si plánuje pořídit třeba Německo, objednalo si je i Polsko.

I když gripeny může armáda využívat až do roku 2029, podle Černochové bylo nutné rozhodnout už nyní, protože se ceny techniky stále zvyšují a zároveň chybí výrobní kapacity a suroviny, což doby dodání prodlužuje. „Nesmíme proto otálet, protože dodací lhůty jsou v řádu let,“ uvedla.

F-35 Lightning II bývá označován za nejmodernější sériově vyráběný stíhací letoun s potenciálem životnosti 30 až 40 let. Jde o letoun s technologií stealth, která má za cíl maximálně omezit jeho zjistitelnost radarem. Odborníci oceňují jeho přístrojové vybavení, díky němuž získává přehled o dění na bojišti a může komunikovat a spolupracovat se spřátelenou technikou. Podle Řehky není F-35 „jen stíhací letoun“. „Jde o létající velitelské středisko představující kombinaci stíhacího letounu, prvku protivzdušné obrany, špičkového výzvědného a komunikačního pracoviště a zároveň je součástí široké sítě internetu strojů včetně bezpilotních prostředků, a tudíž dokáže provádět i úkoly, které jsou zcela mimo možnosti současných strojů,“ uvedl.

Nevýhodou jsou například oproti gripenům vysoké náklady na provoz. Gripeny v české armádě létají od roku 2005, Česko si je od Švédska pronajímá. Rozhodování o nových stíhacích letounech tehdy doprovázela podezření na korupci. Čeští stíhači mají k dispozici 12 jednomístných a dvě dvoumístná letadla. Nasazeni s nimi několikrát byli i při ochraně vzdušného prostoru spojenců na Islandu a v Pobaltí.

Podle ministerstva počet nyní používaných strojů již nestačí k plnění současných úkolů. „A vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci se bude objem plněných úkolů nadále zvyšovat,“ uvedl Jiří Táborský z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Výrobce F-35 Lockheed Martin ČTK sdělil, že je zájmem Česka o svůj stroj poctěn. „Poskytneme americké vládě veškerou podporu při jednáních o akvizici,“ uvedla firma v prohlášení, které ČTK poskytl Vít Šubrt z Cook Communications. „Jsme přesvědčeni, že F-35 přináší bezkonkurenční hodnotu jako nejschopnější letoun s nejnižšími náklady na životní cyklus a zároveň poskytuje nejsilnější dlouhodobé průmyslové a ekonomické příležitosti ve srovnání s jakoukoli stíhačkou na trhu,“ dodala firma.

Zdroj : ČTK

Představujeme SASI 4.0 – Váš partner pro automatizaci

Výrobce vratných přepravních obalů Schoeller Allibert vyvinul vysoce výkonnou řadu SASI® 4.0, aby specialistům na automatizaci skladů ještě více zjednodušil integraci digitalizovaných technologií. Nová řada přepravek je jednou z nejpevnějších a nejlehčích které jsou v současné době na trhu.

 

Jan De Witte, CSO společnosti Schoeller Allibert, k představení řady SASI® 4.0 říká:  “Vzhledem k tomu, že se distribuční centra stále více automatizují a digitalizují, rozhodli jsme se design naší stávající řady přepravek SASI® 4.0. posunout na další úroveň. Společnost Schoeller Allibert opět zajišťuje řešení pro oběhový dodavatelský řetězec a pomáhá chránit budoucnost naší planety tím, že používá recyklovaný materiál k výrobě přepravek, které jsou na konci své dlouhé životnosti 100% recyklovatelné.”

Dodavatelský řetězec je srdcem podniku, od surovin až po distribuci. Pro konkurenceschopné značky začíná úspěšný dodavatelský řetězec promyšleným návrhem skladu a systémových integrátorů, kteří jej realizují.

Hnací silou je technologie Průmyslu 4.0, která zahrnuje hyperkonektivitu, efektivitu a transparentnost. Pokud jde o vytvoření skladového zařízení budoucnosti, mohou z digitální automatizace těžit podniky napříč odvětvími, jako je e-commerce, 3PL, potravinářství a maloobchod. Průmysl 4.0 ovlivňuje nejen systémové integrátory, ale všechny aspekty každého segmentu trhu.

Pro značky představuje digitalizovaný a automatizovaný sklad mnoho výhod, například:

  • Méně fyzických interakcí s lidmi
  • Zvýšenou provozní rychlost
  • Vyšší přesnost logistiky
  • Vyšší úroveň automatizovaného skladování
  • Robotizované vychystávání objednávek

Jedna řada, různé možnosti přizpůsobení potřebám

Kontejnery SASI® 4.0 jsou vyrobeny z odolného recyklovaného plastu. Mají inovativní dvojitou svařovanou základnu čímž výrazně snižují hluk ve skladu. Díky přidaným protihlukovým lištám žebrům na vnější straně svařované základny se snižuje náraz, a tím i úroveň hluku. Celá spodní část a zaoblené rohy optimalizují vedení na dopravníkových pásech. Velká rovná plocha kromě toho zajišťuje větší stabilitu základny a zajišťuje plynulý pohyb po válcích.

Na výběr jsou dva rozměry (600×400 mm a 650×450 mm) s různými možnostmi přizpůsobení, jako jsou otevřené úchyty, perforované stěny a dodatečné vodorovné žebrování rohů na vyžádání. Umístění etiket je rovněž flexibilní díky třem možným umístěním na každé z dlouhých a krátkých stran přepravek. Více informací vám poskytneme na vyžádání.

Hlavní funkce a výhody

Odtokové otvory jsou navrženy tak, aby snadno odváděly vodu a splňovaly požadavky požární bezpečnosti v souladu s celosvětovými předpisy FM. Aby se snížilo riziko kontaminace systému a zboží uloženého pod ním, byly přidány také drenážní otvory.

Úchyty lze nechat buď zavřené, nebo otevřené a spolu s rukojeťmi SASI® 4.0 zajišťují flexibilitu při ruční manipulaci. Integrované vertikální úchyty navíc umožňují paletizaci a ukládání shora dolů.

Kontejnery SASI® 4.0 lze rozdělit až na osm samostatných částí (rozdělovače jsou k dispozici na vyžádání), což pomáhá maximalizovat prostor, usnadnit manipulaci a zvýšit efektivitu nákladů. Systém flexibilních rozdělovačů byl vylepšen a nyní má delší a užší drážky, které zajišťují lepší stabilitu a usnadňují manipulaci.

Navrženo v Evropě, vytvořeno pro globální automatizační logistiku

Nová řada SASI® 4.0 je kompatibilní se systémy AGV (Automated Guided Vehicle) a moderními kyvadlovými systémy. Je také vhodná pro všechny typy pásových dopravníků, mininákladových, kyvadlových a vícenásobných kyvadlových systémů, což z ní činí jednoznačnou volbu pro vedoucí pracovníky v logistice.

SASI® 4.0 je součástí rodiny produktů Schoeller Allibert a je jedním z několika udržitelných komplexních řešení určených k optimalizaci logistických procesů. Technické detaily plně přizpůsobitelného a 100% recyklovatelného systému SASI® 4.0 naleznete v produktovém letáku.

Vytvořte ve svém skladu ještě udržitelnější logistický provoz

Ve společnosti Schoeller Allibert vyrábíme nejen plastové boxy pro automatizační proces, ale nabízíme také stohovatelné a zasouvací přepravky pro systémovou integraci. Nabízíme také přepravky, kontejnery, boxy atd. navržené na míru podle specifických požadavků zákazníků.

Potřebujete řešení pro udržitelnější chod vaší interní logistiky? Naše skládací velké kontejnery, jako je Magnum Optimum® 1208, by měly být vaším řešením. Tento kontejner lze použít například pro interní přepravu ze skladu do maloobchodní prodejny a je nejen ergonomický, ale díky vysoké míře složitelnosti zajišťuje i optimalizaci vaší zpětné logistiky.

 

ICAO viní běloruské činitele z podvodu kvůli incidentu s letadlem Ryanair

Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) obvinila vysoce postavené běloruské činitele z podvodu v souvislosti s incidentem, při kterém Bělorusko loni v květnu přinutilo přistát v Minsku letoun společnosti Ryanair mířící z Atén do Vilniusu. Informovala o tom agentura Reuters. Na palubě cestoval také opoziční novinář Raman Pratasevič s jeho tehdejší přítelkyní, které poté běloruské bezpečnostní složky zatkly. Letecký incident a zadržení dvojice odsoudila řada západních zemí, které pak rozšířily sankce proti běloruskému režimu.

„Rada ICAO (…) ukončila své projednávání incidentu z května 2021 v běloruském vzdušném prostoru, který se týkal letu FR4978 společnosti Ryanair, a odsoudila jednání běloruské vlády, která se dopustila protiprávního zásahu,“ uvedla v úterý podle agentury AFP Mezinárodní organizace pro civilní letectví, která sídlí v kanadském Montrealu.

Letadlo mířilo přes běloruský vzdušný prostor z Atén do Vilniusu, když mu běloruské řízení letového provozu nařídilo přistát v Minsku, tvrdilo přitom, že je na palubě bomba. „Rada ICAO uznala, že bombová hrozba… byla záměrně falešná a ohrozila bezpečnost (letu), a navíc že tato hrozba byla posádce letu sdělena na pokyn vysokých vládních představitelů Běloruska,“ uvedla nyní organizace v prohlášení, přičemž se podle Reuters odvolala na nové informace. Podle AFP prostudovala zvukové záznamy běloruského řízení letového provozu.

Posláním ICAO je přijímat pravidla, jimiž se řídí celosvětová civilní letecká doprava, nemá však pravomoc ukládat sankce, poznamenala AFP. Rada ICAO, jíž tvoří zástupci 36 zemí, požádala svého předsedu, aby závěry vyšetřování předal generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi. Zástupce Ruska se proti závěru organizace důrazně ohradil, běloruské ministerstvo zahraničí na žádost o komentář bezprostředně nereagovalo, píše Reuters.

Minsk už dříve uvedl, že jednal legálně a v souladu s mezinárodními normami, přičemž obvinil Západ, že incident využívá ve snaze podkopat autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Pratasevič stával v čele populárního zpravodajského kanálu Nexta, podrobně informujícího o předloňských rozsáhlých povolebních protestech proti Lukašenkově režimu. Nyní se nachází v domácím vězení v Minsku a čeká na soud. Podle dřívějších informací stanice BBC je obviněn z organizování masových nepokojů, hrubého narušení veřejného pořádku a podněcování ke společenským svárům. Jeho někdejší ruskou přítelkyni Sofiju Sapegaovou běloruský soud letos v květnu poslal na šest let do vězení.

Zdroj : ČTK

ČR má nejhustší železniční síť v EU, v kvalitě silnic je mezi posledními

Česko má nejhustší železniční síť ze zemí Evropské unie, v hodnocení stavu silnic se ale propadá až do poslední pětice unijních států. Infrastrukturu oslabuje malé pokrytí rychlým internetem a nízká úroveň digitalizace státní správy, v jejímž hodnocení skončilo Česko na 20. místě. Vyplývá to z Indexu prosperity Česka, společného projektu České spořitelny (ČS) a iniciativy Evropa v datech. Celkově se Česká republika v indexu zaměřeném na úroveň infrastruktury a digitalizace umístila na 12. místě z 27 zemí EU.

„Příčinou jsou především kvalita silnic, relativně nízké pokrytí vysokorychlostním internetem a nízká úroveň digitalizace státní správy. Česko ale naopak v rámci EU patří k těm zemím, které do dopravy investují nejvyšší podíl svého HDP a které mají nejhustší železniční síť,“ uvedl Milan Mařík z analytického projektu Evropa v datech.

V Česku připadá na tisíc čtverečních kilometrů 121,25 kilometru železnic, zatímco ve druhé Belgii je to 118,15 kilometru a v třetím Německu 107 kilometrů. Nejhůře Česko dopadlo v hodnocení kvality silnic, v němž skončilo až na 23. místě. Indikátor nevychází přímo ze stavu vozovek, ale z toho, jak ho hodnotí občané dané země. Češi tak patří k nejméně spokojeným občanům v EU, co se týká kvality silnic.

Podle zástupců indexu jde o paradoxní situaci, protože Česko se současně v podílu výdajů na dopravu umístilo mezi nejlepšími. ČR na ni ročně vynaloží 3,6 procenta HDP, což je třetí nejvyšší hodnota v EU. Takřka totožná situace je i u Slovenska a Maďarska, které na silnice vynaloží ještě větší podíl HDP než ČR, ale v hodnocení kvality silnic jsou také v poslední desítce. Podle někdejšího ministra dopravy a současného člena vědecké rady na Dopravní fakultě ČVUT Petra Moose je jednou z možných příčin takto nesourodé situace nesystematický přístup českých vlád. Dodal, že českou silniční infrastrukturu trápí i nízká propojenost.

Nedílnou součástí infrastruktury státu je i její digitální složka a to, jak ji lidé využívají. V Česku je vysokorychlostní připojení k internetu dostupné na 52,5 procenta území, což odpovídá 22. místu v EU. Například v sousedním Německu, které se umístilo na 14. místě, vysokorychlostní internet pokrývá 74,9 procenta území. Tristní je v Česku podle indexu dostupnost vysokorychlostního internetu v nízko osídlených oblastech. V tomto případě pokrytí dosahuje pouhých sedm procent, přičemž horší situace nastává už jen v Řecku, kde takové oblasti nejsou pokryty vůbec. Průměr EU přitom dosahuje 37 procent, nejlépe si vedou státy jako Malta, Nizozemsko či Lucembursko, kde se pokrytí blíží 100 procentům. Podle operátorů je v tomto případě překážkou stavební legislativa, svou roli hraje ale také nedostatečná poptávka. „Mnoha uživatelům mohou sítě s ´ne velmi vysokou kapacitou´ pro jejich potřeby dostačovat,“ sdělil bývalý předseda Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák

V digitalizaci státní správy skončilo Česko na 20. místě. Vyplývá to z dat z indexu DESI, v nichž bylo jednotlivým státům uděleno skóre v kategoriích, jako jsou otevřená data, úroveň eGovernmentu pro občany i firmy či možnosti automatického předvyplnění on-line formulářů. Česko v tomto hodnocení získalo 58,6 bodu, zatímco první Estonsko 91,7 bodu, a poslední Rumunsko 21,5 bodu.

Přesto se však Češi učí komunikovat se státem on-line, eGovernment využívá 68 procent obyvatel, což odpovídá 15. místu v EU. „Z dlouhodobého hlediska se situace u nás zlepšuje. Například ještě v roce 2013 s úřady on-line komunikovalo jen 29 procent Čechů,“ uvedli zástupci indexu. Velkým krokem vpřed bylo pro Česko zavedení bankovní identity, kterou pro přihlašování a ověřování totožnosti při komunikaci se státem či soukromými firmami využívá přes 1,3 milionu uživatelů.

Zdroj : ČTK

Nová dohoda usnadní českým rejdařům přístup na německé vodní cesty

Česká republika a Německo uzavřely dohodu o možnostech konání zkoušek pro úseky se zvláštními riziky vyhlášenými v Německu, a to v češtině na pobočkách Státní plavební správy v ČR. Novinka se dotkne několika set českých občanů. Zmíněnou dohodu v Hřensku slavnostně podepsali zástupci české Státní plavební správy a německého Generálního ředitelství vodních cest a plavby (Generaldirektion der Wasserstraßen und Schifffahrt).

 

 „Tato dohoda je pro Českou republiku velmi důležitá a značně usnadní život zaměstnancům plavebních společností. Je také důkazem důvěry mezi oběma stranami a dobré spolupráce,“ řekla při podpisu ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová.

„Jsme si vědomi, že skládání zkoušky v mateřském jazyce pomůže českým rejdařům ve snazším přístupu na německé vodní cesty. Chceme, aby plavba na Labi mezi Českou republikou a Německem mohla probíhat co nejjednodušeji,“ dodal prezident německého Generálního ředitelství vodních cest a plavby Hans-Heinrich Witte.

 Pro vůdce plavidel pohybujících se ve Spolkové republice Německo je získání tohoto osvědčení existenční nutnost. Zkoušky jsou navíc v Německu poměrně nákladné, takže vznikne i nemalá finanční úspora na straně uchazečů, potažmo rejdařů.

Tyto zkoušky se nebudou týkat jen německého úseku Labe, ale bude je možné skládat také pro úseky Rýna, Vezery a Dunaje.

Mít takzvané zvláštní osvědčení vůdce plavidla je nutné pro plavbu na úsecích se zvláštními riziky. Vydává se na základě zkoušky, kterou organizuje stát, na jehož území se úsek se zvláštními riziky nachází, v tomto případě Německo. Nová dohoda ale umožní skládat tuto zkoušku v češtině, v České republice, a to na pobočkách Státní plavební správy.

Forma této zkoušky je ústní. Její složení je podmíněno absolvováním určitého počtu plaveb v daném úseku.

Jako úseky se zvláštními riziky se označují ty oblasti, kde je zvýšený výskyt plavebních nehod, složité morfologické poměry mající dopad na manévrování plavidel nebo problematická komunikace. Tyto úseky může vyhlásit členský stát EU, na jehož území se nacházejí, a to po předchozím oznámení Evropské komisi.

Podpis je významným úspěchem zahraničních vztahů v oblasti vnitrozemské vodní dopravy mezi ČR a SRN. Česká strana vnímá současný postup Německa jako krok, který pozitivně ovlivní přístup českých společností na celoevropský trh.

Spolupodepisující osobou byl prezident GDWS, tedy německé instituce, která spravuje spolkové vodní cesty, zastává úlohu plavebního úřadu v oblasti způsobilosti plavidel a osob a zároveň plní úkoly, které v ČR patří Ředitelství vodních cest a státním podnikům povodí.

Za Německo se podpisu zúčastnila také vedoucí územní pobočky GDWS v Magdeburgu a zástupkyně Spolkového ministerstva pro digitalizaci a dopravu. Za českou stranu to pak bylo vedení Státní plavební správy a její zaměstnanci, kteří se na zkouškách budou přímo podílet.

Zdroj : MD

Na výzkum a inovace v dopravě jde přes 1,3 miliardy korun, podpora bude pokračovat i nadále

Více než 1,3 miliardy korun jde na podporu vědy a výzkumu v dopravě a mobilitě. Peníze získalo 118 projektů zaměřených na inovace. Podpora bude pokračovat i nadále, a to s důrazem na bezpečnou mobilitu, její automatizaci nebo modernizaci.

 „Naše ministerstvo hraje v podpoře inovací a modernizaci celého sektoru velmi důležitou roli. Dopravu dnes ovlivňují nové trendy jako digitalizace a podstatná je její udržitelnost, dostupnost a také minimalizace negativních dopadů na životní prostředí. Vidím i řadu příležitostí v rozvoji takzvaných chytrých řešení a automatizace, kde je prioritou hlavně zvyšování bezpečnosti a přístupnosti dopravy,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka.

V současností resort dopravy podporuje výzkum a inovace díky programu DOPRAVA 2020+, který uvádí do praxe Technologická agentura ČR. Zaměřený je hlavně na zvyšování dostupnosti dopravy, její udržitelnost a bezpečnost. Podpora směřuje rovněž na projekty věnované digitalizaci, automatizaci, nízkoemisní mobilitě nebo využití družicové navigace. Od začátku programu v roce 2020 bylo podpořeno 118 projektů částkou větší než 1,3 miliardy korun.

„Technologická agentura České republiky podporuje aplikovaný výzkum v rozličných oblastech života společnosti. Díky spolupráci s Ministerstvem dopravy vznikl program DOPRAVA 2020+, který umožňuje vyhlašovat specifické výzvy v oblasti dopravy a reagovat na potřeby České republiky například v automobilitě, dopravní infrastruktuře nebo kosmických a leteckých technologiích,“ uvedl předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka.

Mezinárodní spolupráce

 Důležitá je také mezinárodní spolupráce. Ministerstvo proto bude výzkum a inovace akcentovat i při současném předsednictví v Radě EU. Využít hodlá rovněž zasedání výzkumného partnerství pro autonomní mobilitu v Praze. Česká republika posiluje i spolupráci v regionu, a to hlavně s Německem a dalšími středoevropskými státy.

 Ministerstvo dopravy dlouhodobě podporuje také spolupráci s agenturou CzechInvest, jejímž výsledkem je inkubátor pro rozvoj start-upů v oblasti vesmírných technologií. Činnost nyní zahájil Mobility Innovation Hub, který bude v příštích letech důležitým prvkem v celém systému podpory inovací v oblasti dopravy a jejích aktuálních trendů.

„Technologická inkubace je zatím největší projekt agentury CzechInvest. Vychází ze zkušeností s úspěšným kosmickým inkubátorem ESA BIC, na kterém úzce spolupracuje také Ministerstvo dopravy. Společně jsme zároveň připravili i jednu z oblastí projektu Technologická inkubace, a to mobilitu. Mobility Innovation Hub se bude věnovat klíčovým tématům, která hýbou současným globálním trhem. Díky naším regionálním kancelářím a díky spolupráci s inovačními centry a experty v krajích máme příležitosti optimalizovat státní podporu a zapojit do rozvoje více subjektů,“ říká náměstek Ministerstva průmyslu a obchodu Petr Očko, který má nyní CzechInvest na starosti.

Věda, výzkum a inovace hrají významnou roli také v autoprůmyslu, největším průmyslovém oboru České republiky. „Automobilový průmysl prochází historickou transformací. Je před námi celá řada výzev – od přechodu na čistou mobilitu, přes digitalizaci a automatizaci výroby až po technologické změny přinášející prvky autonomní mobility, rozvoj datové a digitální infrastruktury a další. Všechny tyto oblasti budou vyžadovat úzkou spolupráci veřejné a soukromé sféry napříč resorty a sektory. Vítáme proto aktivity Ministerstva dopravy a dalších subjektů, které na inovace a výzkum kladou důraz,“ hodnotí Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu.

Nový program DOPRAVA 2030

Podpora bude pokračovat i nadále, a to díky chystanému novému programu DOPRAVA 2030, který se zaměří převážně na udržitelnou, přístupnou a bezpečnou mobilitu, automatizaci, digitalizaci a také na nízkoemisní a ekologickou dopravu. Na jeho vytváření se podíleli jak dopravní experti, tak zástupci akademické sféry. Ti také stanovili měřitelné ukazatele, které se pro jednotlivé oblasti budou vyhodnocovat a díky kterým bude možné sledovat přínosy inovativních projektů.

Nový program počítá s výdaji 2,6 miliardy korun a fungovat by měl od příštího roku. Jeho plánovaná délka trvání je sedm let, veřejné soutěže se budou vyhlašovat každý rok.

Ministerstvo dopravy také podporuje rozvoj svého resortního Centra dopravního výzkumu (CDV), které funguje jako expertní organizace a ve spolupráci s dalšími instituci přispívá k rozvoji klíčových dopravních oblastí v České republice.

Zdroj : MD

Logistický kalendář