Domů Blog Strana 741

Cestující MHD jako kurýři?

[quote]Rozvoj online obchodů a zvýšený počet kurýrních vozů v ulicích přiměl město Vídeň k inovativnímu nápadu. Dopravní podnik nyní zkoumá podmínky, za jakých by cestující mohli v tramvajích převážet kurýrní zásilky mezi jednotlivými zastávkami. Pilotní provoz by mohl proběhnout nejdříve od jara 2022.[/quote]

Počet objednávek v online obchodech v posledních letech stoupá. Obyvatelé Vídně si za rok objednali kolem 96 milionu balíčků a množství objednávek i vlivem pandemie narůstá rychleji než dříve. Společně s tím se v ulicích objevuje stále více kurýrních vozů, které přispívají k houstnoucí dopravě ve městech.

Vídeňský dopravní podnik si proto položil otázku, zda by bylo možné využít cestující v MHD, konkrétně v tramvajích, jako kurýry. Výhodou je rozsáhlá existující každodenní síť spojení s průměrně půlmilionem pasažérů. Právě tato mobilita by se podle nápadu dala optimálně spojit s ekologickým doručováním balíčků. Podle odhadů by cestující-kurýři mohli ušetřit kolem 20 procent skleníkových plynů, které vznikají při doručování zásilek.

Konkrétně by cestující-kurýři mohli v budoucnu využít aplikaci, která zanalyzuje jejich pravidelné cesty veřejnou dopravou, a následně bude doporučovat balíčky, které potřebují přepravit přesně podél těchto cest. Úložné boxy u zastávek by se daly jednoduše otevřít a uzavřít pomocí QR kódů. Před realizací inovativní myšlenky však Vídeň musí vyhodnotit řadu otázek, od konkrétního umístění úložných boxů přes maximální velikost zásilek či omezení ve špičkových časech až po motivační systém.

Dopravní podnik Wiener Linien společně s výzkumným institutem Fraunhofer Austria proto spustili studii proveditelnosti, která poběží do března příštího roku. „Dříve, než tento projekt vyzkoušíme ve větším pilotním provozu, chceme od našich cestujících vědět, zda a za jakých podmínek by vůbec byli ochotni balíčky na cestách převážet. Koneckonců jsou právě cestující středobodem tohoto projektu na ochranu klimatu,“ uvedla ředitelka Wiener Linien Alexandra Reinagl.

 

Zdroj : ČTK

Češi si oblíbili vozy SUV, často můžou být v provozu hrozbou

[quote]Až 43 procent nově registrovaných osobních aut v Česku je z třídy sportovních užitkových vozů (SUV). Jejich popularita roste od roku 2015, kdy začaly nahrazovat klasická rodinná auta typu kombi nebo MPV. S těmito robustními vozy je však podle expertů spojeno riziko, kdy víra řidičů ve větší bezpečí může být v provozu hrozbou. Problematické jsou zejména střety s chodci. Vyplývá to ze statistik Svazu dovozců automobilů (SDA) a ÚAMK.[/quote]

„Jsou to preference zákazníků, kterým jdou automobilky svým vývojem naproti. Jistou roli tam hraje móda a také pocit bezpečí. Na tuto nákupní představu musí výrobci reagovat, přitom výroba SUV je pro ně do značné míry komplikovanější,“ řekl tajemník SDA Josef Pokorný. V případě vozů SUV výrobci více řešit například emise či spotřebu, přitom užitné vlastnosti jsou obecně lepší u vozů kombi.

Podle aktuálních dat je tak skoro každé druhé nově prodané auto typu SUV. Nejoblíbenější jsou modely Škoda Kamiq, Karoq, Kodiaq nebo Hyundai Tucson.

Podle Igora Siroty z Ústředního automotoklubu (ÚAMK) panuje jistá forma naivity a zjednodušení v tom, že SUV jsou velká a tudíž bezpečná auta. Statistiky však ukazují, že bezpečnost těchto aut není výrazně lepší než například u sedanů. „Velikost sama o sobě nic neznamená, mnohá SUV ani nemají pohon 4×4, redukci nebo uzamykatelný diferenciál. Nejsou to terénní vozidla a odlišují se jenom tvarem a posazením karoserie. Může tak vzniknout falešný dojem bezpečí, který může vést k neštěstím. Je třeba brát v potaz velkou hmotnost, tudíž i delší brzdnou dráhu a těžší manévrování, kterému nepomáhá ani výška,“ upozornil Sirota. Připomněl přitom výzkumy z Velké Británie, které se zabývaly souvislostí mezi těžkými haváriemi a typem vozů. Podle nich vedou jednoznačně SUV a sportovní vozy.

Zvlášť nebezpečné jsou především střety vozů SUV s chodci. „Střet chodce s SUV bývá těžší a zranění jsou závažnější, protože SUV je výrazně těžší a předek vozu je masivnější a zasáhne stojícího člověka najednou od nohou až po hrudník,“ poukázala Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa na fakt, který je zároveň jedním z hlavních argumentů odpůrců SUV.

Podle amerického Sdružení guvernérů pro bezpečnost silničního provozu (GHSA), které zastupuje státní a regionální úřady pro bezpečnost dálnic, rostl počet úmrtí chodců za poslední desetiletí při nehodách se vozy SUV daleko rychlejším tempem (o 69 procent) než u ostatních aut (o 48 procent)

Hmotnost, emise i větší rizika pro chodce se staly předmětem diskuzí o možném omezování SUV. Například v Německu se po tragické nehodě v září 2019, při níž v Berlíně zemřeli čtyři chodci včetně malého dítěte, rozproudila debata o tom, jestli robustní sportovně-užitkové vozy mají co dělat ve městech. „Jak se to bude vyvíjet dále, je zatím těžké predikovat, ale například ve Španělsku nebo ve Francii se aktuálně objevují hlasy pro výrazně větší zdanění vozidel s vyšší hmotností, mezi něž SUV patří, a diskutuje se o jejich vyšším zpoplatnění při využívání infrastruktury a podobně,“ dodal Pokorný.

 

Zdroj : ČTK

USA vyšetřují poloautomatický systém řízení americké automobilky Tesla

[quote]Regulátoři ve Spojených státech zahájili oficiální vyšetřování poloautomatického systému řízení americké automobilky Tesla. Reagují tak na případy srážek elektromobilů Tesla se zaparkovanými vozidly záchranných služeb. Informovaly o tom dnes agentury AP a Reuters.[/quote]

Americký Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA) uvedl, že od ledna 2018 zaznamenal 11 případů, kdy se elektromobily firmy Tesla střetly s vozidly záchranné zdravotní služby či hasičů parkujícími na místě zásahu.

Ve všech 11 případech měly elektromobily Tesla aktivován systém podpory řízení. Při srážkách jeden člověk zemřel a 17 lidí utrpělo zranění. NHTSA odhaduje, že vyšetřování se týká 765.000 vozů Tesla v USA.

 

Zdroj : ČTK

Miliardář Branson prodal za 300 milionů USD část podílu ve Virgin Galactic

[quote]Britský miliardář Richard Branson prodal za téměř 300 milionů USD (6,5 miliardy Kč) část svého podílu ve společnosti Virgin Galactic Holdings, která se zaměřuje na vesmírnou turistiku. I nadále však zůstává největším akcionářem firmy, kterou založil. Prodej akcií přišel měsíc poté, co společnost dokončila svůj první zkušební let do vesmíru s posádkou, kterého se účastnil i jednasedmdesátiletý Branson, uvedla dnes agentura Reuters.[/quote]

Branson podle sdělení pro akciovou burzu prodal od 10. do 12. srpna prostřednictvím své skupiny Virgin Investments více než deset milionů akcií, což odpovídá téměř čtyřprocentnímu podílu. Virgin Investments je největším akcionářem společnosti Virgin Galactic, v červenci její podíl podle údajů společnosti Refinitiv činil 22 procent.

Zisk z prodeje chce Branson použít na aktivity ze skupiny Virgin Group zaměřené na volný čas a podnikání, které nejvíce zasáhla pandemie nemoci covid-19, ale také na rozvoj nového podnikání, řekl mluvčí konglomerátu.

Akcie Virgin Galactic dnes na burze v New Yorku vykazovaly pokles asi o tři procenta, později ale část ztrát smazaly. Ve středu banka Morgan Stanley zhoršila hodnocení akcií a nyní očekává, že jejich kurz bude zaostávat za vývojem celého trhu. Ve zprávě pro klienty pak uvedla, že nadšení kolem Virgin Galactic by mělo ochladnout, protože letový plán vstupuje do klidnějšího období. Ve čtvrtek zhoršila své hodnocení i banka Credit Suisse.

Prodej podílu je už třetím Bransonovým prodejem od vstupu Virgin Galactic na burzu v roce 2019 prostřednictvím spojení s firmou specializovanou na akvizice, takzvanou SPAC. V květnu 2020 Branson prodal akcie za 504,5 milionu USD a letos v dubnu za 150,3 milionu USD, upozornil server CNBC.

Virgin Galactic plánuje příští rok začít s turistickými cestami. Bransonovo impérium, do kterého už nyní patří řada aktivit od nahrávací společnosti po nealkoholické nápoje, se tak rozšíří o vesmírnou turistiku. Branson založil značku The Virgin v roce 1970 jako zásilkový obchod, od té doby je spojena s více než 40 podniky po celém světě, včetně britské banky Virgin Money UK. Agentura Bloomberg odhaduje hodnotu Bransonova majetku na 6,5 miliardy USD.

 

Zdroj : ĆTK

Komise ministerstva dopravy schválila obnovu Kozí dráhy z Děčína na Telnici

[quote]Centrální komise ministerstva dopravy podpořila obnovu takzvané Kozí dráhy na Děčínsku a Ústecku. Opravy na trati Děčín – Telnice na Ústecku bude mít na starost Správa železnic, výše předpokládaných nákladů je 50 milionů korun. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Lukašík. Správa železnic vypíše výběrové řízení na zhotovitele oprav v příštím týdnu, informoval dnes ČTK její mluvčí Dušan Gavenda.[/quote]

„Rozhodující pro výsledné řešení vzniklé situace je záměr kraje objednat na trati dopravu,“ uvedl Lukašík. Doplnil, že ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) chce prosadit koncepční řešení, podle kterého by se jednotlivé kraje se státem dohodly na plánování i financování veřejné dopravy například na pět let. „Přineslo by to jistotu pro provoz i investice,“ dodal mluvčí.

Správa železnic momentálně podle Gavendy dokončuje zadání veřejné zakázky. „V případě bezproblémového průběhu soutěže podepíšeme v září smlouvu s vítězným uchazečem a bude možné předat mu staveniště k zahájení prací,“ řekl mluvčí. O zprovoznění zbylého úseku trati z Telnice do Oldřichova u Duchcova na Teplicku zatím nebylo rozhodnuto.

Proti obnovení trati se v minulosti vyslovilo město Děčín, které se snažilo prosadit, aby na místě železniční trati vznikla cyklostezka. Primátor města Jiří Anděl (ANO) už dřív ČTK řekl, že investice do oprav jsou vysoké na to, že po trati budou jezdit víkendové spoje pro turisty.

Kozí dráha patřila mezi oblíbené lokálky v kraji. Po ukončení pravidelného provozu v roce 2007 vypravovaly turistické vlaky obce a města a také soukromé společnosti. Kozí dráha ale postupně chátrala. Nejprve přišla výluka v úseku od Chlumce na Ústecku po Oldřichov. Trať je tady částečně rozkradená, poničená a zarostlá náletovými dřevinami. V roce 2015 skončil i turistický provoz v úseku z Děčína do Telnice. V říjnu oslaví trať 150 let od založení.

 

Zdroj : ČTK

Škoda Transportation dodá na Slovensko další vlaky, uspěla v tendru

S[quote]polečnost Škoda Transportation v konsorciu s firmou ŽOS Trnava dodá slovenskému národnímu dopravci Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK) devět nových elektrických vlakových jednotek. Smlouva v hodnotě zhruba 76 milionů eur (1,9 miliardy korun) bude podepsána nejpozději na přelomu srpna a září, řekl dnes novinářům na dotaz ČTK předseda představenstva ZSSK Roman Koreň.[/quote]

Plzeňská Škoda Transportation, největší skupina v dopravním strojírenství ve střední a východní Evropě, dnes informaci nekomentovala. Výrobce vlaků, lokomotiv, tramvají, trolejbusů, autobusů a vozů metra se vyjádří až po podpisu kontraktu, který předpokládá začátkem září.

Zakázka zahrnuje i opci na dodání dalších 11 vlaků. Vítězné konsorcium předložilo podle Koreně výrazně lepší nabídku než druhý účastník soutěže, švýcarská společnost Stadler Bussnang. Kontrolu tendru už ukončil slovenský úřad, který dohlíží na veřejné zakázky (ÚVO).

Téměř celou hodnotu zakázky bude ZSSK financovat z evropských fondů, dopravce dnes podepsal smlouvu s ministerstvem dopravy o poskytnutí nevratného příspěvku na nákup devíti zmíněných vlakových souprav. V provozu by měly být do konce roku 2023. Před případným využitím opce na dodání dalších vlaků bude muset ZSSK najít peníze na jejich koupi, dosud obnovu vozového parku pokrývala hlavně z unijních fondů.

„Do vozového parku našich železnic opět přibudou nové ekologické elektrické jednotky, které umožní bezpečnější a pohodlnější cestování tentokráte na tratích východního Slovenska. Projektem pokračujeme v úspěšné dlouhodobé slovensko-české spolupráci,“ uvedl Koreň k nákupu devíti souprav.

Škoda Transportation a slovenská firma ŽOS Trnava získaly od ZSSK v roce 2018 zakázku v hodnotě 160 milionů eur (čtyři miliardy korun) na dodávku 25 elektrických jednotek. ZSSK má zatím z tohoto tendru, ve kterém zmíněné firmy rovněž porazily Stadler, v provozu 18 souprav.

Skupinu Stadler naopak ZSSK označila za vítěze jiného tendru na dodání čtyř elektrických vlakových jednotek v odhadované hodnotě téměř 77 milionů eur (zhruba dvě miliardy korun) pro regionální dopravu. Soutěže, kterou nyní kontroluje ÚVO, se zúčastnila i Škoda Transportation. U Stadleru si ZSSK dříve objednala vlakové jednotky a multifunkční lokomotivu pro tratě ve Vysokých Tatrách.

 

Zdroj : ČTK

Státní zastupitelství zrušilo trestní stíhání společností ze skupiny BusLine

[quote]Státní zastupitelství zrušilo v kauze autobusových dopravců, kteří působí v Libereckém kraji, trestní stíhání společností ze skupiny BusLine. Uvedla to dnešní liberecká příloha MF Dnes s odkazem na vyjádření státního zástupce Martina Feřta. Podle něj se žádný trestný čin nestal, jelikož policie nepřinesla důkazy o tom, že by vznikla nějaká škoda. Policie měla za to, že se dopravce v roce 2017 dohodl s firmou ČSAD Liberec na společném postupu vůči kraji poté, co vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) rozhodla o výrazném zvýšení platů řidičům autobusů.[/quote]

Obvinění Feřt podle deníku zrušil i kvůli tomu, že údajná škoda byla vyčíslena porovnáním nových cen dopravních výkonů s hypotetickou ideální situací. Majitel skupiny BusLine Jakub Vyskočil MF Dnes řekl, že od počátku věřil, že dopravce bude očištěn. „Jsme proto velmi rádi, že k tomu opravdu dochází. Nyní se již můžeme naplno soustředit na přípravu poskytování dopravních služeb v oblastech, kde jsme získali dlouhodobé smlouvy, tedy jižní Čechy a Pardubický kraj, případně vstupovat do soutěží v dalších oblastech,“ dodal.

Obvinění se podle MF Dnes týkalo zejména roku 2017, kdy se na základě dohody vlády s odbory musely zvýšit mzdy řidičů v autobusové dopravě skoro o čtyřicet procent. Všichni hlavní dopravci v regionu — ČSAD Liberec, BusLine a ČSAD Česká Lípa — tehdy vypověděli smlouvy s tím, že jim peníze, které dostali od Libereckého kraje navíc, nestačí. Zatímco s českolipským dopravcem se kraj dohodl, v případě dalších dvou byla podle rok starého vyjádření hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) jednání výrazně tvrdší a řízení se tam opakovalo. Hejtman tehdy uvedl, že policie firmy podezírá, že postupovaly po vzájemné dohodě a tím se dopustily pletich při zakázkách na zajištění veřejné dopravy.

Liberecký kraj se proto loni v září připojil k trestnímu stíhání a domáhá se náhrady škody, kterou vyčíslil téměř na 11 milionů korun. O rozhodnutí státního zastupitelství v kauze nemá zatím vedení kraje informace. „Až je obdržíme, budeme jednat s právníky o dalším postupu. Liberecký kraj ale samozřejmě bude náhradu škody požadovat,“ řekla dnes na dotaz ČTK mluvčí krajského úřadu Andrea Fulková. Libereckého kraje se trestní řízení přímo dotýká. ČSAD Liberec totiž před třemi lety koupil prostřednictvím své firmy Autobusy LK. Pletich se měl ale dopravce dopustit ještě s předchozím majitelem.

 

Zdroj :ČTK

České dopravce dlouhodobě trápí nedostatek řidičů, chybí jich desetitisíce

[quote]České dopravce dlouhodobě trápí nedostatek profesionálních řidičů. Celkem jich na trhu podle firem schází přes 20.000. Problémy se týkají především kamionových dopravců, tisíce šoférů ovšem shánějí i autobusoví přepravci. Vyplývá to z odpovědí dopravců na dotaz ČTK. Nedostatek profesionálních řidičů řeší dopravci dlouhodobě, situaci nevyřešila ani pandemie koronaviru.[/quote]

„Je faktem, že odvětví silniční dopravy trpí trvalým nedostatkem kvalitních řidičů, a to nejen v ČR, ale i ve všech evropských zemích. Je to extrémně znát v letních měsících, kdy si někteří řidiči vybírají dovolenou a dopravci nejsou schopni plně uspokojovat poptávku,“ uvedlo sdružení Česmad Bohemia.

Podle jeho statistik postrádají kamionoví dopravci kolem 15.000 řidičů, dalších 5000 by byli schopni téměř okamžitě zaměstnat i autobusoví přepravci.

Problémy s nedostatkem řidičů v Česku jsou dlouhodobé a navíc se prohlubují. Podle personálních agentur je důvodů několik. Zmiňují především psychickou i fyzickou náročnost práce, kdy řidiči pracují v dlouhých úsecích, dále vysokou míru stresu a rizika. Problémem jsou i výše mezd, i když ty se řada firem snaží navyšovat. To jim však dál zvyšuje náklady.

Dopravcům se navíc nedaří současné stavy dostatečně doplňovat. Hlavně v autobusové dopravě je problémem vysoký průměrný věk šoférů, který je podle loňských statistik kolem 57 let. Dopravci se proto obávají, že problémy se budou dále prohlubovat s postupným odchodem zkušených řidičů do důchodu. Podle některých prognóz by do pěti let mohla takto skončit až třetina řidičů. Část řidičů navíc už v současnosti jezdí důchodovém věku. I proto zde koronavirová krize nevedla, na rozdíl od některých jiných oborů, k propouštění.

Firmy se snaží přilákat nové řidiče různými způsoby. „Pokud mají dopravní firmy nedostatek profesionálních řidičů, tak v takovém případě spolupracují s úřady práce. Ty pak zajistí rekvalifikační kurzy řidičů přes příslušné autoškoly. Vzájemná spolupráce je na dobré úrovni.“ řekl výkonný ředitel Svazu dopravy Petr Kašík. Dopravci vytvořili také speciální náborový web Truckjobs.cz. Porozhlížejí se přitom stále častěji i mezi kandidátkami ženami a cizinci. Jejich zaměstnávání však v posledním roce zkomplikovaly pandemické restrikce.

 

Zdroj : ČTK

Firma CZ Loko kompletuje v Jihlavě lokomotivy v nové hale za 150 mil. Kč

[quote]Výrobce kolejových vozidel CZ Loko postavil v jihlavském závodě montážní halu přibližně za 150 milionů korun. V nových prostorách je možné kromě dalších prací měsíčně sestavit čtyři velké lokomotivy, řekl dnes novinářům obchodní ředitel a člen představenstva Jan Kutálek. Firma sídlící v České Třebové zaměstnává v součtu 760 lidí, v jihlavském závodě z nich pracuje 270.[/quote]

Novou halu začala firma používat koncem minulého roku. Vedle zvýšení kapacity jihlavského závodu tato investice podle Kutálka umožnila zvýšit efektivitu výroby. „Protože jsme ty činnosti dělali v jiných prostorách, buď tady v Jihlavě nebo v druhé továrně v České Třebové,“ řekl Kutálek. Podotkl, že v Jihlavě má firma pro rozvoj závodu víc místa.

Během koronavirové epidemie podle Kutálka firma výrobu přerušovat nemusela. „Dodavatelský řetězec byl horší v první vlně, kdy se firmy, hlavně na západě, začaly dobrovolně zavírat,“ řekl k dodávkám materiálu a komponentů. Podobně jako jiní výrobci naráží CZ Loko na nedostatek pracovních sil, postrádá hlavně elektrikáře a další profese zaměřené na elektrotechniku.

Do portfolia firmy CZ Loko patří hlavně posunovací lokomotivy a speciální drážní vozidla. Vyrábí, modernizuje a opravuje lokomotivy určené pro posun na železnici i na průmyslových vlečkách. Od 90. let minulého století jich dodala více než 1100, slouží ve dvou desítkách zemí. V České Třebové podle obchodního ředitele firma plánuje do budoucna vyrábět hlavně podvozky. „Tam na to máme kompletní halu,“ řekl. V Jihlavě se lokomotivy kompletují.

Lokomotivy zatím CZ Loko dodávala s dieselovým pohonem. Kvůli novému směřování na západoevropské země připravuje hybridní stroje s alternativním pohonem. Její dva vývojové projekty jsou podle Kutálka zaměřené na německý trh.

CZ Loko je česká firma s tradicí přes 170 let. Má čtyři servisní centra v tuzemsku a dceřiné podniky v Itálii a Polsku. Akciová společnost vykázala ve finančním roce od začátku října 2019 do konce loňského září zisk po zdanění 87 milionů korun. Její obrat se v meziročním porovnání zvýšil o 14 procent na 2,8 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.

 

Zdroj : ČTK

EK schválila Německu 550 milionů eur na pomoc Deutsche Bahn kvůli koronaviru

[quote]Evropská komise (EK) povolila Německu vyplatit 550 milionů eur (téměř 14 miliard Kč) na pomoc železničnímu dopravci Deutsche Bahn (DB), který se jako mnoho dalších firem potýká s dopady pandemie způsobené šířením koronaviru. Podle včerejší sdělení komise je pomoc v souladu s pravidly Evropské unie o státní podpoře.[/quote]

Divize dálkových spojů německých drah DB Fernverkehr se od března do června loňského roku potýkala jak na domácích spojích, tak i na spojích do zahraničí kvůli protipandemickým opatřením s prudkým poklesem poptávky. Vykázala vysoké provozní ztráty a výrazný pokles prodeje. Německá vláda se následně obrátila na EK s žádostí, zda může státem ovládanému dopravci finančně pomoci.

Německý stát už poskytl pomoc třeba i národnímu leteckému dopravci Lufthansa. Jako jedna z prvních získala společnost od daňových poplatníků na záchranu před hrozícím krachem kvůli pandemii zhruba miliardu eur (25,4 miliardy Kč), které chce státu splatit do zářijových parlamentních voleb.

 

Logistický kalendář