Domů Blog Strana 829

NSS: Liberecký kraj při nákupu akcií postupoval nezákonně

Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl, že Liberecký kraj při nákupu akcií autobusového přepravce v letech 2017/2018 postupoval nezákonně. Podpořil tak názor Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který v roce 2017 rozhodl, že akcie nesmí kraj koupit přímo, ale musí vyhlásit veřejnou zakázku. Krajský soud v Brně v květnu rozhodnutí ÚOHS zrušil, NSS však teď zrušil rozsudek krajského soudu a vrátil spor k novému projednání. Rozhodnutí je dostupné na úřední desce soudu.

Liberecký kraj mimo zadávací řízení připravoval nákup akcií ČSAD Liberec, ČSAD Česká Lípa a společnosti BusLine (dnes Witbystar), aby tak vyřešil dlouhodobé potíže se zajištěním veřejné dopravy. Jako nejjednodušší a nejlevnější variantu pro vytvoření vlastního dopravce doporučili odborníci nákup akcií již existující firmy. Nejdál se dostala jednání s ČSAD Liberec. Kraj chtěl za 14,353 milionu korun odkoupit 86 procent akcií od majoritního vlastníka a dalších 20 milionů se chystal do firmy investovat, protože byla na pokraji insolvence.

Dohodu schválili krajští radní i valná hromada dopravce, nakonec se ale koupě neuskutečnila. Záměr napadla u ÚOHS konkurenční společnost BusLine (dnes Witbystar) kvůli údajnému obcházení zákona o veřejných zakázkách. Úřad nejprve pochybení neshledal, pak jí dal ale za pravdu. Liberecký kraj nákup vyřešil tak, že akcie ČSAD Liberec předloni na podzim koupil prostřednictví vlastní již dříve založené společnosti Autobusy LK. Rozhodnutí ÚOHS ale zároveň napadl u soudu.

Předseda ÚOHS Petr Rafaj uvedl, že kvůli zastavení transakce jej zástupci Libereckého kraje napadli. „Rozpoutali proti mně politickou kampaň a požadovali mé odvolání z funkce. Verdikt soudu nyní jednoznačně potvrdil, že jsme postupovali v souladu se zákonem, a útoky byly tedy zcela nedůvodné a lživé. Očekávám od Libereckého kraje omluvu a doufám, že hejtman bude férový a za výroky vůči úřadu a mé osobě vyvodí pro sebe stejné důsledky, jako požadoval po mně, tedy že odstoupí,“ řekl Rafaj.

Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) dnes k rozhodnutí NSS na dotaz ČTK uvedl: „Rozsudek není pravomocný, pouze vrací projednání zpět ke Krajskému soudu v Brně. Vyčkáme na jeho rozsudek, který bude možné následně napadnout znovu kasační stížností. Zároveň analyzujeme možnost obrátit se v této precedentní věci na Ústavní soud.“ Osobní výzvu končícího předsedy antimonopolního úřadu k odstoupení označil za trapnou. „Můj mandát hejtmana končí za tři dny, do funkce nejsem na rozdíl předsedy ÚOHS jmenován, ale volen krajským zastupitelstvem. V úterý 3. listopadu budou o funkci hejtmana Libereckého kraje pro volební období 2020 – 2024 znovu rozhodovat zastupitelé,“ dodal.

Půta je přesvědčen o tom, že v nákupu akcií postupoval kraj správně. Podle právníků kraje je argumentace NSS v odůvodnění rozsudku založena pouze na formálním jazykovém výkladu k textu zákona. Takový přístup je podle nich u NSS nestandardní. Klíčovým bodem sporu je podle Půty otázka, zda jsou, nebo nejsou akcie věcí, na jejichž nákup se vztahuje zákon o veřejných zakázkách. I NSS ve svém rozhodnutí přiznal, že si je vědom toho, že u korporátních akvizic je postup v zadávacím řízení velice těžko představitelný, neboť zadavatel má typicky (a oprávněně) zájem o konkrétní společnost. Upozornil i na to, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR počítá v připravované novele zákona s doplněním v tomto duchu.

 

Zdroj  :ČTK

ČD: EK neříká, že jsme pochybili a musíme platit pokutu

Sdělení výhrad Evropské komise (EK) není podle Českých drah rozhodnutím, které by závazně říkalo, že pochybily a jsou povinny platit jakoukoliv pokutu. Je to pouze oznámení, ve které komise sděluje Českým drahám, v čem spatřuje porušení soutěžního práva a zda a proč toto porušení hodlá postihnout pokutou. Stejně tak sdělení výhrad nemá v tuto chvíli vliv na pokračující soudy s konkurenčními dopravci. V reakci na zprávu komise to dnes uvedly České dráhy. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) považuje situaci za závažnou a bude žádat vysvětlení od vedení ČD.

Evropská komise podle dnešního sdělení dospěla k předběžnému závěru, že České dráhy porušují antimonopolní pravidla, a to tím, že účtují ceny pod úrovní nákladů. Komise proto zejména v souvislosti s cenami jízdného na trati mezi Prahou a Ostravou zaslala českému státnímu dopravci své námitky. Pokud společnost nedokáže před komisí svůj postup v konkurenčním boji se soukromými dopravci obhájit, hrozí jí pokuta až do výše deseti procent ročního obratu. Komise zahájila vyšetřování v roce 2016, když si na ceny údajně určené k likvidaci konkurence stěžovaly firmy RegioJet a Leo Express. Ty začaly v letech 2011 a 2012 nabízet své služby mezi Prahou a Ostravou, kde v té době České dráhy snížily ceny svých jízdenek pod úroveň nákladů.

„Předběžný názor EK, že ČD porušují od roku 2011 antimonopolní pravidla na lince z Prahy do Ostravy, sice není rozhodnutím o pokutě, přesto jde o velmi závažnou situaci. S vedením Českých drah se sejdu, budu žádat vysvětlení a informace o dalším postupu. Chápu, že problém vznikl před deseti lety, za tehdejšího předsedy představenstva Petra Žaludy a úplně jiné politické konstelace, přesto České dráhy musí využít všech právních prostředků ke své obhajobě v případu,“ reagoval Havlíček.

„Celá věc běží již asi deset let. Jde o záležitost, kterou současné vedení zdědilo po svých předchůdcích a nyní se s ní musíme co nejlépe vypořádat. Sdělení výhrad je procesním krokem, ke kterému se po seznámení s ním vyjádříme. Není to rozhodnutí ve věci, celá záležitost může skončit u soudu, v této fázi ale ještě nejsme. S EK budeme korektně spolupracovat a komunikovat. Cílem je minimalizovat negativní dopady na ČD,“ uvedl generální ředitel ČD Václav Nebeský. Neznamená to, že by na základě tohoto sdělení výhrad ČD musely jakkoliv měnit svoji pozici u českých soudů nebo indikaci, že by snad u těchto soudů neuspěly, dodal.

Krok komise je podle dopravce v rozporu s dosavadním hodnocením pozice ČD, která byla od počátku považována za velice silnou. ČD si nejsou vědomy, že by jejich jednání bylo protiprávní, o čemž komisi předložily řadu důkazů. Sdělení výhrad je v dosavadním řízení prvním okamžikem, kdy se ČD dozvídají, v čem je spatřováno jejich pochybení, uvedly dráhy.

„Sdělení výhrad přichází ve velice těžké době, kdy ČD utrpěly miliardové ztráty v souvislosti s pandemií covid-19. Další výdaje v podobě mnohamilionové pokuty by byly pro ČD velmi bolestné. Představenstvo ČD nyní musí bezodkladně vyhodnotit tvrzení komise a zaujmout jasnou procesní strategii, jak tyto škody eliminovat,“ dodal předseda dozorčí rady ČD Pavel Kysilka.

Oznámení EK je podle mluvčího společnosti Regiojet Aleše Ondrůje vítězství práva na férovou soutěž. „Monopolní dopravce nemůže poškozovat novou konkurenci tím, že cíleně sníží ceny jízdenek u svého ztrátového provozu na ještě nižší podnákladovou úroveň a brání ekonomicky novým dopravcům vstoupit na trh. ČD za tehdejšího vedení v roce 2011 při vstupu RegioJetu na linku Praha – Ostravsko týden po zahájení provozu žlutých vlaků snížily na této trase jízdné 30 procent pod cenovou úroveň RegioJetu. Přestože vlaky do té doby monopolních ČD byly na této trase již předtím ve ztrátě. RegioJetu, který musel na tento cenový tlak reagovat, trvalo několik let, než byl schopen finančně stabilizovat provoz svých vlaků a noví dopravci utrpěli škody v řádech stovek milionů korun,“ uvedl Ondrůj.

Rozhodnutí podle něj také říká, že osobní železniční doprava tvoří jako jeden celek základní dopravní obslužnost, kde jednotliví dopravci mají rovnocenné postavení. Bez ohledu na to, zda se jedná o státní či soukromé dopravce a zda provozují komerční nebo objednávané spoje.

„Předběžné závěry komise nyní nemůžeme blíže komentovat, protože je nemáme k dispozici. Pokud se ale potvrdí zjištění o predátorských cenách, je to dobrá zpráva pro konkurenční prostředí nejen na české železnici,“ reagoval mluvčí Leo Expressu Emil Sedlařík.

 

Zdroj : ČTK

EK: České dráhy porušují antimonopolní pravidla EU

Evropská komise (EK) dospěla k předběžnému závěru, že České dráhy porušují antimonopolní pravidla, a to tím, že účtují ceny pod úrovní nákladů. Komise proto zejména v souvislosti s cenami jízdného na trati mezi Prahou a Ostravou zaslala českému státnímu dopravci své námitky. Unijní exekutiva to dnes uvedla v tiskové zprávě. Vyjádření dopravce ČTK zjišťuje.

Pokud společnost nedokáže před komisí svůj postup v konkurenčním boji se soukromými dopravci obhájit, hrozí jí pokuta až do výše deseti procent ročního obratu.

Komise zahájila vyšetřování v roce 2016, když si na ceny údajně určené k likvidaci konkurence stěžovaly firmy RegioJet a Leo Express. Ty začaly v letech 2011 a 2012 nabízet své služby na páteřní trati mezi Prahou a Ostravou, kde v té době České dráhy snížily ceny svých jízdenek pod úroveň nákladů.

Podle místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerové může konkurence v dopravě tlačit ceny dolů a zvyšovat kvalitu služeb, což může být pro klienty přínosem. „V tomto případě však máme obavy, že České dráhy stanovovaly predátorské ceny, což je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže EU,“ uvedla dnes Vestagerová.

Komise nyní dala firmě prostor na vyjádření, její zástupci mohou prozkoumat dokumenty k řízení nebo si vyžádat slyšení v Bruselu. Pokud ale České dráhy nedokážou komisi přesvědčit, aby změnila názor, může unijní exekutiva firmě vyměřit pokutu ve zmíněné výši. Žádné přesné časové lhůty pro další průběh řízení normy neurčují.

Antimonopolní pravidla stanovená v unijních smlouvách zakazují dominantním společnostem zneužívat svého silného postavení na trhu. Toho se mohou firmy v některých případech dopustit i stanovováním cen pod úrovní nákladů.

Podle závěrů vyšetřování komise se ČD „zřejmě domnívaly, že RegioJet a Leo Express na trase Praha-Ostrava (a nejen na ní) expandují příliš rychle“. V reakci na to nabízela státní firma své služby za ceny, které nepokrývaly její náklady.

„Cílem bylo narušit hospodářskou soutěž na trhu. Komise proto dospěla k předběžnému názoru, že v letech 2011 až 2019 ČD uplatňovaly na trati Praha-Ostrava predátorské ceny,“ uvedla dnes Evropská komise.

 

Zdroj : ČTK

Letošní Czech Space Week proběhne online. Nabídne poutavé přednášky i živé debaty s vědci

Ministerstvo dopravy a agentura CzechInvest společně s dalšími partnery připravují už třetí ročník festivalu kosmických aktivit Czech Space Week, který se letos kvůli aktuální situaci způsobenou pandemií koronaviru uskuteční v online podobě. Festival věnovaný kosmickým technologiím, kosmickému vzdělání i byznysu potrvá od 6. do 14. listopadu 2020 a nabídne bohatý program pro všechny fanoušky vesmíru. Týden plný přednášek, panelových diskuzí a živých vysílání oslaví vesmírné úspěchy v Evropě i v České republice a seznámí návštěvníky s novinkami na poli kosmického průmyslu a vědy.

 

Kosmické technologie ovlivňují a řídí běžný život nás všech více, než si mnohdy uvědomujeme. Díky družicím vybíráme z bankomatu, používáme navigaci anebo komunikujeme s lidmi z opačného konce světa. S tím, jak stoupá potenciál kosmického průmyslu a vědy, roste i postavení České republiky ve světě. Seznámit širokou veřejnost s úspěchy České republiky ve vesmíru, ale i vysvětlit důležitost a přínos kosmického průmyslu pro naši zemi chce festival Czech Space Week, který se letos uskuteční poprvé v online podobě.

 

„I v této jiné formě se držíme našeho hlavního cíle, s nímž jsme festival před třemi roky s Ministerstvem dopravy zakládali. Širokou veřejnost chceme informovat o přínosu kosmických aktivit pro naši zemi a ukázat tak, že investice plynoucí do tohoto průmyslového odvětví se ve výsledku České republice mnohonásobně vrátí,” říká Tereza Kubicová z agentury CzechInvest, která zároveň předsedá Řídícímu výboru ESA BIC Prague.

 

Fanoušci vesmíru, ale i firmy a výzkumná pracoviště se mohou na většinu akcí těšit už teď na podzim, kdy organizátoři chystají zajímavé přednášky, panelové diskuze vědců a virtuální setkání firem. Na jaře se uskuteční tradiční Český kosmický průmyslový den a konference, která připadá na oslavu pěti let existence kosmického inkubátoru ESA BIC Prague.

 

Práce v kosmickém průmyslu otevírá České republice nové dveře

„Česká republika je součástí Evropské kosmické agentury (ESA) od roku 2008 a od té doby se do jejích programů zapojilo přes 60 českých firem. Díky členství v ESA se nám v České republice podařilo vyvinout jedinečné technologie, přilákat zahraniční investice a přesvědčit zahraniční firmy o rozšíření výroby i u nás,” říká ředitel Odboru inteligentních dopravních systémů a kosmických aktivit Ministerstva dopravy Václav Kobera.

 

Nad rámec toho v tuzemsku funguje podnikatelský inkubátor ESA BIC, do kterého se za více než čtyři roky zapojilo už dvacet devět progresivních startupů. Ty ve svých komerčních produktech či službách využívají kosmické technologie nebo systémy. Ve skutečnosti by takových firem ale mohlo být mnohem více, neboť řada z nich neví, jaké možnosti a podnikatelský potenciál se v tomto průmyslovém odvětví skrývá. Své uplatnění najde v kosmickém průmyslu například energetika, nanotechnologie, automotive anebo strojírenství.

 

Tomuto tématu se bude festival Czech Space Week věnovat v několika panelových diskuzích. Posluchači se mohou těšit také na diskuze o spolupráci firem a vědců v oblasti kosmických aktivit nebo o družicích a jejich užitku pro planetu Zemi. Vzájemná komunikace firem proběhne prostřednictvím Česko-britského průmyslového dne, který nabídne firmám a vědeckým pracovištím z obou států příležitost navázat spolupráci v kosmické oblasti. Pro firmy bude připraven také blok Gate2Space, ve kterém se dozví o možnostech zapojení do programů Evropské kosmické agentury.

České firmy se mohou pyšnit například účastí na mezinárodních misích HERA, PLATO, Solar Orbiter nebo LISA. O těchto úspěších budou na festivalu přednášet vědci z Akademie věd České republiky. Vystoupí například Jiří Svoboda, Ivana Kolmašová, Petr Brož a další.

 

Festival nabídne program pro studenty i děti

I přesto, že poptávka zahraničních kosmických firem po pracovní síle v České republice stoupá, dostatek kvalifikovaných pozic u nás zatím není. I to se snaží festival Czech Space Week změnit a zaujmout svým programem studenty, kteří se rozhodují, na jakou vysokou školu půjdou, jakému oboru se chtějí věnovat anebo jakou mají zvolit profilaci. Organizátoři akce pro ně připravili panelové diskuze, na kterých vystoupí mladí lidé, kteří pracují ve výzkumu, založili startup, absolvovali stáž v ESA nebo se vydali do českých kosmických firem.

 

Ukázat, že ve vesmírném sektoru mohou pracovat i ženy, pak chce akce s názvem Space for Women. Své příběhy a životní zkušenosti budou sdílet vědkyně působící v Čechách i zahraničí, ale i ženy pracující v ESA. „Chceme ženám, které se rozhodují, co půjdou dělat, otevřít dveře a ukázat jim, jak ohromný přesah mají vesmírné technologie do řady jiných zaměstnání, jako je třeba marketing nebo právo,” uzavírá Kubicová.

 

Zaujmout kosmickými aktivitami chtějí organizátoři i děti, pro které mají nachystaný speciální program. Ten má za cíl děti zábavnou a interaktivní formou seznámit s tajemstvím a záhadami vesmíru. Dozví se informace o naší sluneční soustavě a poznají i zákonitosti programování mikropočítačů na Mezinárodní vesmírné stanici. Učit se budou o exoplanetách a kometách.

 

Více informací najdete na www.czechspaceweek.com.

Hospodářská komora obnovuje bezplatnou poradnu pro podnikatele

Vzhledem ke stále přísnějším protipandemickým opatřením vlády eviduje Hospodářská komora rostoucí zájem firem o odborné poradenství. Právě proto se svými partnery obnovila bezplatnou poradnu, díky níž mohla už během jarních měsíců zodpovědět bezmála 3 000 podnikatelských dotazů. Odpovědi budou podnikatelům zajišťovat právní experti Hospodářské komory a týmy partnerských právních kanceláří.

„Jsem velmi rád, že naši partneři, s nimiž jsme spolupracovali na poradenství už na jaře, neváhali a i v této složité době opět nabídli spolu s Komorou českým podnikatelům pomocnou ruku. Právě poradna byla firmami jednou z nejlépe hodnocených aktivit, které Hospodářská komora firmám letos poskytovala,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

 

Nabídku na spolupráci s Hospodářskou komorou na obnovené poradně přijali partnerské právní kanceláře ARROWS, Becker & Poliakoff, HAVEL & PARTNERS, AK Felix a spol., Frank Bold Advokáti, MELKUS KEJLA & PARTNERS, AK Němec, Bláha & Navrátilová, PRK Partners, VIA IURIS, AK VINDICTA i společnost NEWPS.CZ, která poradně poskytla technologické řešení a celý systém spravuje.

 

Dotazy podnikatelů jsou pro Hospodářskou komoru mj. cenným zdrojem informací a podnětů pro jednání se státní správou. „Konkrétní zkušenosti se zvládáním pandemie z praxe jsou ideální nástrojem, díky němuž může Hospodářská komora efektivně a cíleně vyjednat podnikatelům zasaženým opatřeními proti koronaviru odpovídající státní pomoc. Často tak můžeme odhalit například oblasti ekonomiky, které žádný ze záchranných projektů nepokrývá,“ dodává Dlouhý.

 

Největší část dotazů už během jara Hospodářská komora evidovala od podnikatelů, kteří si např. nebyli jistí, zda mohou mít otevřeno, nebo nikoliv. Mnoho firem potřebovalo také konkrétní informace ke kompenzacím nebo vládním programům, např. Covid-nájemné, záruční program Covid III apod. Další informace k poradně naleznete ZDE, své dotazy mohou podnikatelé směřovat na mail poradna@komora.cz.

 

Zdroj: Hospodářská komora

Po letech zpoždění a uprostřed krize se otevírá berlínské letiště

25 November 2019, Brandenburg, Sch'nefeld: The main terminal building of Berlin Brandenburg Airport Willy Brandt (BER). Photo by: Patrick Pleul/picture-alliance/dpa/AP Images

Čtrnáct let po začátku výstavby a devět let po původně předpokládaném termínu zprovoznění se v sobotu otevře nové berlínské letiště Willyho Brandta. Žádné velké oslavy se neplánují, důvodem je především pandemie covidu-19, která leteckou dopravu srazila na kolena. Letiště, které zatím přišlo podle médií na nejméně deset miliard eur (274 miliard korun) a jehož budování provázela řada politických a stavebních přešlapů, i tak počítá do budoucna s dalším stavebním rozvojem. Kdy se tak stane, ale nyní známo není.

Německou metropoli nyní obsluhují dvě letiště – Tegel na severozápadě a Schönefeld na jihovýchodě. Zatímco na Tegelu kvůli koronaviru již tak omezený provoz definitivně skončí 8. listopadu, Schönefeld, nyní pojmenovaný jako terminál 5 letiště Willyho Brandta, bude sloužit především pro odbavování pasažérů nízkonákladových aerolinek.

S uzavřením terminálu 5, tedy bývalého Schönefeldu, se ve výhledu rovněž počítá. Mělo by se tak stát po výstavbě terminálu 3, který bude přímo napojen na hlavní terminál 1. Původní plán byl, že terminál 3 bude hotov okolo roku 2030. Zda se tak vzhledem ke koronavirové krizi stane, není podle šéfa letiště Engelberta Lütkeho Daldrupa vůbec jisté.

To, jakou čárou přes rozpočet pandemie je, dokládá i rozhodnutí ponechat minimálně do příštího jara uzavřený terminál 2. Tato odbavovací hala, která je propojena s hlavním terminálem, byla v září dokončena, její prozatímní nezprovoznění ale letišti ušetří půl milionu eur měsíčně. Daldrup tehdy novinářům, které po terminálu 2 prováděl, řekl, že mu kvůli ochromení letecké dopravy a úbytku cestujících krvácí srdce.

Terminál 1, který je středem nového vzdušného přístavu, má roční odbavovací kapacitu 25 milionů pasažérů, terminál 2 šest milionů a terminál 5 zhruba deset milionů. Plány má letiště veliké, neboť usiluje o nové spoje s arabskými a asijskými zeměmi, konkurovat chce podle Daldrupa i Praze.

Velký potenciál Daldrup vidí v tom, že nové letiště se může opírat o silnou infrastrukturu. Na letiště, které má přímé napojení na dálnici, jezdí v pravidelných taktech městská dráha, zastavují zde regionální i dálkové vlaky a také autobusy. Ve hře je i protažení linky metra, která nyní končí v berlínské části Rudow nedaleko letiště. Braniborsko, na jehož území letiště leží, se k návrhu za zhruba 800 milionů eur (22 miliard korun) ale staví vlažně.

Otevření letiště postupuje v několika krocích. Jedním z nich bylo oficiální přejmenování Schönefeldu na terminál 5 o uplynulé neděli, od které se již nepoužívá kód Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) pro jižní berlínské letiště SXF, ale berlínská značka BER. V pondělí pak na terminál 1 začala v řádném provozu zajíždět městská dráha. Vrcholem však bude sobota, kdy dopoledne na letišti souběžně přistanou dva zvláštní lety, jeden od společnosti Lufthansa, druhý od easyJetu. Večer pak na novém letišti dosednou další lety linky easyJetu, kterou doposud odbavoval Tegel.

První lety pak z Willyho Brandta odstartují v neděli 1. listopadu, čímž bude nové letiště plně uvedeno do provozu. Od neděle již také nebudou společnošti Qatar Airways a Turkish Airlines využívat Tegel, ale právě nové letiště. Ve středu se přestěhují z Tegelu na Willyho Brandta další letecké společnosti, mimo jiné Eurowings na terminál 1 či Ryanair na Terminál 5. Poslední vlna stěhování nastane za týden v sobotu a neděli, jejíž součástí budou Lufthansa, Air France, Brussels Airlines či polská společnost LOT. Českých aerolinek ČSA se změna nedotkne, protože spojení s Berlínem nemají.

 

Zdroj : ČTK

DPP vypíše tendr na nákup 20 velkokapacitních trolejbusů

Pražský dopravní podnik (DPP) nakoupí 20 velkokapacitních trolejbusů, které budou primárně jezdit na autobusové lince 119 letiště v Ruzyni. Za vozidla zaplatí maximálně 628 milionů korun bez DPH. V tendru bude podnik nyní hledat dodavatele. První vůz by mohl dorazit na podzim roku 2022 a v provozu pak na jaře 2023. ČTK to sdělila mluvčí DPP Aneta Řehková. DPP spolu s městem chystají elektrifikace také dalších tratí.

Trolejbusy budou dlouhé minimálně 23 a maximálně 25 metrů a vybaveny musí být minimálně 40 až 55 místy k sezení a dalšími místy pro cestující na vozíku. Součástí bude klimatizace a kamerový systém. Konstrukční rychlost bude alespoň 70 kilometrů v hodině a dojezd na baterii podnik požaduje minimálně 11 kilometrů s životností akumulátorů minimálně 60 měsíců.

Pro nabíjení trolejbusů vzniknou dobíjecí stanice v obratištích na Veleslavíně a na letišti a zároveň se bude v polovině trati dobíjet z troleje. Výstavba potřebné infrastruktury by měla začít v roce 2022. Projekt má již kladné posouzení vlivu na životní prostředí v řízení EIA. DPP nyní dokončuje projektovou dokumentaci pro stavební a územní řízení.

Praha chystá elektrifikaci také dalších linek. Již pracuje na nasazení trolejbusů na linku 140 z Palmovky do Čakovic. Na lince číslo 134 z Dvorců k Podolské vodárně pak plánuje nasadit elektrobusy. Elektrifikovány by měly být rovněž čtyři autobusové linky na levém břehu.

Autobusová doprava na území Prahy tvoří přibližně třetinu jízd v MHD. Celkem jde přibližně o 1200 autobusů, které ročně spotřebují na 30 milionů litrů nafty a najezdí 67,9 milionu kilometrů. Vozy vyprodukují přibližně 67.900 tun CO2.

 

Zdroj : ČTK

Koronavirus přispěl k rekordnímu poklesu zboží na dobírku, lidé platí mnohem častěji online

Letošní koronavirová krize způsobila, že čeští zákazníci po letech výrazně změnili své nákupní chování. Místo aby zaplatili za zboží objednané online až při jeho převzetí, začali upřednostňovat platbu online. Platba na dobírku klesla z více než 50 % na 15 až 20 %. V roce 2020 s největší pravděpodobností také zaznamená český trh elektronického obchodování další rekordní tržby. Vyplývá to z dat a odhadů PayU, jednoho z předních hráčů v online platbách v České republice i na světě.

 

Česká republika je již dlouho jednou ze zemí, kde jsou lidé při nákupech opatrní. E-shopy si oblíbili, ale dlouho platili až při převzetí zboží, z ruky do ruky, takzvaně na dobírku. A to nejen u balíčků doručených poštou nebo kurýrní službou domů či kanceláře, ale také u transakcí, kdy si lidé vyzvednou objednané produkty v kamenné pobočce e-shopu. V tomto ohledu byl český trh roky více podobný například rumunskému, kde je dobírka ještě oblíbenější, než třeba USA, kde zákazníci naopak dobírku nevyužívají vůbec,“ říká Barbora Tyllová, country manager PayU pro Českou republiku, Maďarsko a Slovensko.

 

Hlavním impulsem pro přechod z dobírky na online platby byla karanténní opatření zavedená již na jaře, zejména dočasné uzavření obchodů. Druhým důvodem bylo, že logistické společnosti zavedly takzvané bezkontaktní doručování a lidé po určitou dobu nemohli platit v hotovosti, jak jsou ve většině případů zvyklí. Místo toho platili online předem.

 

Celý český e-commerce očekává další rekordní rok v oblasti tržeb i objemu online plateb. Poptávka po online nakupování v České republice už překročila nejvyšší úroveň měsíčního rekordu v roce 2019. Doposud zaznamenávali obchodníci největší prodeje Černý pátek a podobné akce na konci roku. V loňském roce byly tradičně nejsilnější měsíce listopad a prosinec, letos je překonaly už jinak obvykle slabý březen, duben i červen.

 

„Doposud nejsilnější týden roku byl mezi 13. až 19. dubnem. Brzy však může, s ohledem na aktuální protikoronovirová opatření, padnout další rekord. Trend do konce roku bude samozřejmě záviset také na dalším vývoji české ekonomiky, míře nezaměstnanosti, kupní síle obyvatelstva, ale na základě našich čísel a statistik odhadujeme, že celý trh online nákupů a plateb ve srovnání s loňským rokem opět poroste, a že se také zvýší podíl e-commerce na celkovém HDP,“ uzavírá Barbora Tyllová.

 

Zdroj : ČTK

Vrchní soud znovu projedná pokus vraždy při najíždění autem

Olomoucký vrchní soud se bude dnes znovu zabývat případem Romana Šupy, kterého v březnu za několikanásobný pokus o vraždu potrestal 15 lety vězení. Případ vrátil na základě dovolání žalobce Nejvyšší soud. Muž se před soudy zodpovídá za svou riskantní jízdu v Uherském Hradišti, při které se pod vlivem drog snažil ujet policistům. V podchodu pro pěší přejel jednoho muže, poté ohrožoval autem v Ostrožské Lhotě i zasahující policisty.

Případ se stal předloni v červenci. Šupa v Uherském Hradišti ujížděl hlídce až stokilometrovou rychlostí. Při jízdě podchodem zachytil čtyřiaosmdesátiletého muže a při couvání ho dvakrát přejel. Senior utrpěl zlomeniny žeber a poranění hlavy, léčil se dva měsíce. Dalším dvěma ženám, z nichž jedna měla v náručí batole, se podařilo z podchodu utéct. Šupa poté podle obžaloby najížděl i na policisty, kteří ho během pátrání zaregistrovali později při jízdě mezi Hlukem a Ostrožskou Lhotou. Těm se na poslední chvíli podařilo uskočit.

V případě jízdy obžalovaného v úzkém podchodu pro pěší, kde se nacházeli lidé, šlo podle vrchního soudu o pokus o vraždu spáchané na dvou a více osobách s rozmyslem. Pozdější najíždění na policisty však odvolací soud překvalifikoval z pokusu o vraždu na násilí proti úřední osobě spáchaného se zbraní. Právě kvůli druhé části případu podal dovolání nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Poukazoval na to, že řidič musel počítat s tím, že může policisty smrtelně zranit. Žádal proto, aby kauzu vrátil k vrchnímu soudu; Nejvyšší soud mu vyhověl.

Šupa by teoreticky mohl dostat vyšší trest. Za pokus o vraždu na více osobách lze uložit až 20 let vězení, případně výjimečný trest.

 

Zdroj : ČTK

Heathrow přišlo o pozici nejvytíženějšího letiště v Evropě

Londýnské letiště Heathrow přišlo o pozici nejvytíženějšího evropského letiště, protože pandemie nemoci covid-19 zastavila téměř veškeré lety a britská vláda zatím neschválila testování cestujících, které by mohlo zmírnit požadavky na karanténu. Největším letištěm na kontinentu je tak nyní pařížské letiště Charlese de Gaulla. Uvedl to dnes provozovatel Heathrow a současně snížil výhled počtu odbavených cestujících pro letošní i příští rok.

Letos by londýnským letištěm mělo projít 22,6 milionu cestujících, což je o 72 procent méně než loni. V červnu ještě letiště čekalo, že odbaví 29,2 milionu cestujících. V příštím roce se má počet odbavených cestujících zvýšit na 37,1 milionu, což je však výrazný pokles proti předchozí předpovědi, která čekala růst na 62,8 milionu cestujících.

Komerční letectví se letos prudce propadlo kvůli omezením zavedeným vládami po celém světě v reakci na pandemii. Některé země se snaží oživit trh zavedením režimů testování cestujících, které snižují nebo ruší potřebu karantény. Británie však stále požaduje po cestujících z většiny zemí čtrnáctidenní izolaci po příletu. Vláda slíbila zavést režim testování na britských letištích do počátku prosince.

Letiště Heathrow dnes také uvedlo, že za devět měsíců letošního roku prohloubilo ztrátu před zdaněním na 1,52 miliardy liber (46 miliard Kč) z loňských 76 milionů liber. Výnosy se propadly o 59 procent na 2,3 miliardy liber. Počet odbavených cestujících klesl o 69 procent na 19 milionů, napsaly agentury AP a Reuters.

 

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář