Domů Blog Strana 870

Prahou bude jezdit kulturní tramvaj,která propaguje umělecké akce

[quote]V Praze bude jezdit tzv. kulturní tramvaj, která bude propagovat kulturní události v metropoli. Cestující v ní uslyší i živé koncerty kapel. Dnes to novinářům řekla radní Hana Třeštíková (Praha Sobě). Tramvaj bude provozovat dopravní podnik (DPP) na trase linky číslo 9.[/quote]

„Snažíme se najít všechny možné způsoby, jak propagovat kulturu v Praze a jak ji zpřístupnit lidem. Hledáme i nové reklamní prostory,“ řekla Třeštíková. Dodala, že ve vnitřních prostorách tramvaje budou inzeráty výhradně na kulturní akce, které se budou v metropoli konat.

Tramvaj lidé poznají podle nápisu Jedeme za kulturou a podobizen 18 pražských umělců z různých oblastí umělecké činnosti, kterými je tramvaj z vnější strany vyzdobená. Svůj portrét zde mají například malířka Toyen, spisovatel Karel Čapek, básnířka Jiřina Hauková nebo výtvarný a literární teoretik a kritik Jindřich Chalupecký. S životopisy vyobrazených osob se zájemci mohou seznámit na webové stránce jedemezakulturou.praha.eu, kde budou také zveřejněny bližší informace o projektu.

V budoucnu by se podle Třeštíkové měla v tramvaji konat vystoupení pouličních umělců i další akce. První koncerty pouličních kapel se uskuteční v rámci festivalu Praha žije hudbou. Ten se bude v hlavním městě konat od 25. do 27. června.

Kulturní tramvaj bude podle mluvčí DPP Anety Řehkové zařazena do standardního provozu. Platit tak budou běžné jízdenky i kupony pro dlouhodobé cestování. Tramvaj bude projíždět zastávky jako Národní divadlo, Národní třída, Václavské náměstí a Anděl.

 

Zdroj : ČTK

Firmy platí po splatnosti. V průměru o 20 dnů později než v roce 2019

[quote]V souvislosti s aktuální koronavirovou krizí se 90 % firem potýká s problémy především finančního a provozního typu. Jedním z nich je zhoršení platební morálky. V silně postižených odvětvích pozorujeme prodloužení termínu proplacení faktur v průměru o 20 dní oproti stejnému období roku 2019. Vyplývá to z analýzy 11 410 faktur, které prošly přes Rogera v období 1. 1.  – 30. 4. v letech 2019 a 2020. Včasné platby a krátké splatnosti jsou přitom zejména pro malé a střední podniky kritické pro zachování provozu a pracovních míst. [/quote]

Analýza ukázala výrazné zhoršení platební morálky, firmy platí letos v průměru o 20 dní později než ve stejném období loňského roku. Zhoršení zaznamenává zejména logistika, elektroprůmysl a strojírenství.  Vývoj platební morálky může souviset s automobilovým průmyslem, na který jsou tato odvětví silně napojená. Ten se v průběhu koronavirové krize téměř zastavil. Nejlépe se z pohledu platební morálky daří FMCG, e-commerce a IT.

 

Automobilový průmysl klesl na minimum

Dubnová produkce aut v České republice klesla o 88,5 % oproti dubnu 2019. Prodej aut v České republice klesl meziročně o 53 %, v rámci Evropské unie dokonce o 76,3 %. Narušení výrobního režimu je způsobeno především nucenou odstávkou výroby a zasažením úzké provázanosti dodavatelských řetězců napříč celou Evropou.

 

Podle Sdružení automobilového průmyslu bude důležité, jaká podpůrná řešení nabídne vláda na škody, které způsobila striktní opatření. Vyplývá však, že samotná vláda nemá jasnou představu o krocích, které jsou nutné pro stabilizaci ekonomiky.

 

Dopady vládních nařízení na ekonomiku popisuje analýza Bloomberg. Ta se zaměřila na porovnání vlivu jednotlivých restrikcí na šíření nákazy COVID-19. Ukázalo se, že přísná opatření typu zavírání hranic, měla podstatně nižší vliv na šíření koronaviru než bylo předpokládáno. Tato tvrdá opatření naopak měla, a stále mají, zásadní vliv na ekonomiku jednotlivých států a je vysoce pravděpodobné, že negativní následky budou mnohem horší, než samotný koronavirus. Důkazy podle analytiků naznačují, že největší vliv v boji proti COVID-19 měla opatření jako častější mytí rukou a sociální odstup, ne však zavírání hranic a firem.

 

P2P a crowdfundingové platformy jako podpůrný faktor ekonomiky

Velkou roli ve znovu nastartování ekonomiky a vyrovnání výkyvů v platební morálce pravděpodobně sehrají i P2P a crowdfundingové platformy, které vznikly po hypoteční krizi v roce 2007, jako reakce na koncentraci investičních rozhodnutí v bankách. Umějí se mnohem rychleji přizpůsobit ekonomickým výkyvům a jsou flexibilnější při řešení akutních finančních potíží firem. Dokážou také lépe pomoci i menším podnikům, pro které nejsou klasické bankovní nástroje využitelné.  Je tedy více pravděpodobné, že význam FinTech platforem, investování a jejich dopady na ekonomiku stoupne, a pomůže zkrátit krizi.

 

Roger a další P2P služby dokáží reagovat na změnu trhu rychleji než banky, lépe se přizpůsobují potřebám klientů a mají tak lepší dopad na okamžité cash flow.  A to nejen v časech dobrých, ale především v časech obtížných, kdy pomáhají zvyšovat komunitní imunitu před dopady centralizovaných rozhodnutí vlád a velkých institucí.

 

Jak vnímá situaci Adam Šoukal, CEO Rogera?

“Prodlužování splatností bude mít velmi negativní dopad na dodavatelské řetězce. Některé firmy budou muset problémy s cash flow reflektovat snížením kapacit, a to se následně negativně projeví na délce krize.

Ztracené výrobní kapacity budou trhu dlouho chybět. Velkým problémem jsou opatření, která stát zavedl, ale následně nenabídl firmám vhodné řešení způsobených potíží. Programy COVID I, II ani III zatím uvedený problém s výpadkem cash flow neřeší. Přitom by se stačilo podívat do UK nebo NL a implementovat program na zkrácení splatností tak, jak navrhujeme za ČEFTAS společně s ČLFA v rámci programu COVID IV.

 

Zdroj: Platební instituce Roger

9.6.2020

Londýn zelenější Bruselu?

[quote]Britská vláda připravuje nový protiplastový zákon zaměřený na obaly. Předpis se dotkne britských výrobců a dovozců plastových obalů. A samozřejmě spotřebitelů, kteří to ve finále, jako vždy, zaplatí. Výjimka má být pro ty výrobce a dovozce, kteří dodávají „menší“ než „malé množství“ plastových obalů (10 tun). To se má týkat i zabaleného dováženého zboží.[/quote]

Nebezpečná cirkulárka

V rámci cirkulárního přístupu „recyklovat ať to stojí, co to stojí“ bude novým zákonem zavedena zvláštní daň pro plastové obaly s obsahem recyklátu pod 30 % hmotnostních. Zákon se nemá vztahovat na plastové přepravní balení.

  

Co je plastový obal

Dle připravovaného zákona se jedná o obal, v němž dle hmotnosti převažují plasty. Značné pole pro dohady, neporozumění, sankce. Přiklad: Vezměme si naše známé esíčka: plastový sáček v krabičce ze skládačkové lepenky. Jeden nebo dva obaly? Pokud je to jeden spotřebitelský obal, převažuje hmotnostně materiál papír. Pokud dva, sáček je materiál plast. Daň, nedaň? – To je otázka!

Kontakt s potravinami, léčiva

Kde vzít recyklát vhodný pro potraviny a teprve vhodný pro léčiva? Jen si to představte: aspirin pro Brity musíte dát do blistru z PVC s recyklátem. Použít recyklované odpadní PVC potrubí? Díky, ne.

Apríl

Je signifikantní, že platnost zákona se očekává od 1. dubna 2022. To není aprílový žert. Nebo je? Anglický humor se prostě nezapře.

Dvě stě liber šterlinků

Návrh zákona počítá s poplatkem GBP 200 za tunu plastových obalů s podílem recyklátu pod 30 %. God save the Queen!

 

Zdroj : SYBA

Francie podpoří letecký a kosmický průmysl 15 miliardami eur

[quote]Francie poskytne 15 miliard eur (asi 401 miliard Kč) na pomoc leteckému a kosmickému průmyslu. Plán, který dnes představil ministr hospodářství Bruno Le Maire, zahrnuje přímé vládní investice, dotace, půjčky a záruky za úvěry. Celková částka zahrnuje i pomoc letecké společnosti Air France a výrobci letadel Airbus. Vláda tak chce zabránit i masivnímu propouštění.[/quote]

„Uděláme vše, abychom podpořili francouzský průmysl, který je tak důležitý pro naši svrchovanost, zaměstnanost a ekonomiku,“ prohlásil Le Maire. Varoval však, že hospodářské oživení potrvá dlouho. Vláda podle něj očekává, že odvětví se dostane na úroveň před krizí v roce 2023.

Pomoc počítá se sedmi miliardami eur, které už vláda slíbila poskytnout aerolinkám Air France, a také podporu pro urychlení stávajících objednávek na tankovací letadla od Airbusu a dalšího vojenského vybavení, uvedla agentura Reuters.

Plán posiluje některá už dostupná opatření, jako jsou záruky za vývozní úvěry a podpora pro zachování pracovních míst.

Francie se obává, že kvůli poklesu poptávky po letecké dopravě by mohlo v tomto odvětví přijít masivní propouštění. Letecký průmysl zaměstnává v zemi stovky tisíc lidí, jejichž další osud zůstává nejistý kvůli cestovním omezením.

Plán zahrnuje investiční fond na zvýšení rozvoje středně velkých dodavatelů či pomoc na modernizaci závodů pro dodavatele. Země také hodlá v příštích třech letech investovat 1,5 miliardy eur (asi 40 miliard Kč) do podpory výzkumu nových technologií citlivějších k životnímu prostředí.

 

Zdroj : ČTK

Letišti Praha loni klesl zisk o 400 milionů na tři miliardy Kč

[quote]Letiště Praha loni vykázalo čistý zisk zhruba tři miliardy korun, což je meziročně asi o 400 milionů méně. Tržby naopak stouply o 500 milionů na 8,9 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti uveřejněné ve sbírce listin. Letiště loni odbavilo rekordních 17,8 milionu cestujících, letos však kvůli koronavirové krizi lze očekávat velký úbytek pasažérů i příjmů.[/quote]

Čistý zisk společnosti loni zhruba o 16 procent překonal původní plán hospodaření. K výsledkům podle letiště přispěl rostoucí provoz, otevření nových linek a vyšší výnosy z neleteckých aktivit. Během hlavní letní sezony se z letiště loni létalo do 162 míst, přibylo tehdy 14 nových destinací. Provoz vzrostl i v zimě.

Přesné výsledky v neleteckých službách, kam patří příjmy z parkování, provozu a pronájmu komerčních zón a prémiových služeb letiště ve zprávě neuvedlo. Tvoří však přibližně třetinu celkových tržeb letiště. Jejich růst loni podpořilo především rozšíření komerční zóny na druhém terminálu, kde na začátku roku bylo otevřeno šest nových obchodů a restaurací. Podle letiště byl i větší zájem o pronájem prostor a využívání restaurací a salónků.

Pro letošní rok letiště původně očekávalo další růst, ten byl však zastaven koronavirovou krizí, kvůli níž byla zrušena drtivá většina linek. V dubnu tak letiště odbavilo 5031 cestujících, což bylo meziročně o 99,6 procenta méně. Od května provoz mírně oživuje, na úroveň před krizí se však vrátí nejspíš až za několik let. V současnosti na letišti funguje 12 pravidelných linek, další budou přibývat během následujících týdnů.

Letiště se kvůli rostoucímu provozu loni ocitlo na hraně své kapacity. Pro letošní rok proto naplánovalo kolem 200 projektů pro rozšíření kapacity. Největší z nich je rekonstrukce třídírny zavazadel. Letiště zároveň loni představilo plány na rozšíření druhého terminálu do roku 2028 za 16 miliard korun. Dalším plánovaným projektem je také výstavba paralelní dráhy, která by měla začít v roce 2025. I přes současnou krizi zatím letiště od těchto velkých projektů neupustilo.

 

Zdroj : ČTK

Na dvou tratích začne v červnu zkušební provoz jednotné jízdenky

[quote]Na dvou tratích by měl začít během června zhruba půlroční zkušební provoz systému jednotné jízdenky OneTicket. Uskuteční se na tratích Plzeň – Most a Česká Lípa – Rumburk a celkem do něj bude zapojeno 146 vlakových spojů pěti různých dopravců. Cestující tak na těchto tratích budou moci cestu absolvovat na jednu jízdenku bez ohledu na počet dopravců. Dokončení celého projektu je plánováno na letošní prosinec. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí státního podniku CENDIS Martin Opatrný. Vlastní jízdenky budou dopravci prodávat dál.[/quote]

Systém jednotných jízdenek by měl vyřešit současnou situaci, kdy si cestující musí kupovat samostatné jízdenky podle dopravce, se kterým právě jedou. „Výhodou OneTicket je, že lidé nemusí znát tarify a podmínky jednotlivých dopravců. Jednotná jízdenka půjde také jednoduše vrátit. Navíc ochrání práva cestujících, kteří například v případě velkého zpoždění, například kvůli poruše, mají nárok na asistenci a finanční kompenzaci, i když jeli s více dopravci,“ uvedl Opatrný. Ceny jízdenek budou nastavovány podle jednotného tarifu vytvořeného státem. Jízdenky od dopravců tak mohou být i cenově výhodnější, ovšem budou vázány pouze na spoje dané dopravní společnosti.

Do zkušebního provozu se zapojí pět dopravců, kteří na vytipovaných tratích nyní působí. Jde o České dráhy, Arrivu, RegioJet, Die Länderbahn CZ a GW Train Regio. Jednotná jízdenka bude platit na celkem 237 kilometrech a v 52 stanicích. V prvních týdnech bude možné koupit pouze papírovou jízdenku, a to na pokladnách nebo ve vlacích zúčastněných dopravců. Během léta by pak měla přibýt i možnost nákupu elektronické jízdenky přes e-shop nebo mobilní aplikaci.

Systém OneTicket podle Opatrného nabídne cestujícím možnost si zakoupit jednu jednosměrnou i zpáteční jízdenku pro cestu po železnici bez ohledu na počet dopravců zapojených na dané trase. K dispozici budou i traťové a síťové jízdenky. Jednotná jízdenka bude mít také svůj věrnostní systém, který nabídne čtvrtinovou slevu na nákup jízdného. Cestující jej budou moci využívat od prosince.

Ministerstvo dopravy na vývoji systému spolupracuje s firmou CENDIS, kterou úřad v minulosti zřídil právě pro vývoj informačních agend v dopravě. V první fázi stát připravuje jednotný tarif pro cestování na železnici, později by se měl rozšířit i například na spoje integrovaných dopravních systémů, tedy včetně autobusů.

 

Zdroj : ČTK

Do hamburského přístavu připlula největší nákladní loď na světě

[quote]Do přístavu v Hamburku poprvé připlula největší nákladní loď na světě HMM Algeciras. Na 400 metrů dlouhé a 61 metrů široké nové plavidlo jihokorejské námořní společnosti HMM, které táhly dva remorkéry, se přišly k Labi podívat stovky lidí. Loď přivítala i vodní fontána, informovala dnes agentura DPA.[/quote]

Na HMM Algeciras je možné naložit až 23.964 standardních kontejnerů (TEU), což je o 200 kontejnerů více, než lze naložit na MSC Gülsün a její sesterské lodě. MSC Gülsün byla největší kontejnerovou lodí do letošního dubna.
Během přítomnosti v hamburském přístavu se z lodi HMM Algeciras bude vykládat a nakládat 8500 kontejnerů v ekvivalentu 13.600 TEU. Obsahují spotřební zboží, potraviny a nápoje, textil, elektroniku, stroje, zdravotnické prostředky, chemické výrobky a suroviny všeho druhu. Hamburk pak loď opustí ve středu kolem 14:00 SELČ.
Vnější rozměry obřích nákladních plavidel zůstávají už léta stejné. Dokážou ale pojmout stále více kontejnerů. Budoucnost kontejnerové dopravy je ovšem kvůli koronavirové krizi nejistá. HMM Algeciras si v Hamburku objednali dávno předtím, než udeřila současná pandemie.
Zdroj : ČTK

„Myslete na pracovníky na silnicích a dodržujte rychlost!“ apeluje na řidiče EUROVIA CS

[quote]Bezpečnost práce na silnicích je diskutovaným tématem u nás i v zahraničí, zejména pokud jde o lidi pracující na stavbě za provozu. Přes veškerá opatření totiž stále dochází k nehodám, při kterých jsou ohroženi na životě nebo dokonce usmrceni. Nedávným smutným příkladem je tragická nehoda na dálnici D1. Řidič nedodržel povolenou rychlost a kvůli nepřiměřené jízdě nezvládl v zúžení dobrzdit k vozidlu před ním. To bylo po silném nárazu vymrštěno a následně překonalo mobilní betonová svodidla a na místě usmrtilo pracovníka na stavbě. Z obavy o své zdraví se pak pracovníci několik dní odmítali vrátit zpět.[/quote]

 

Nejen kvůli této tragické události vznikla komunikační kampaň stavební společnosti EUROVIA CS s názvem Už nikdy. Jejím hlavním cílem je přimět řidiče k větší opatrnosti a dodržování bezpečnostních pravidel vůči pracovníkům na silnicích a dálnicích. Na všechny účastníky provozu apeluje tím, že jim ukazuje situace, které už nikdy nezažijí, pokud si nedají pozor.

 

Řidiči, kteří nedodržují předepsanou povolenou rychlost, vzdálenost mezi vozidly a další dočasná bezpečnostní opatření, by si měli uvědomit, jak těžce může nehoda zasáhnout do života všech zúčastněných, a to jak pracovníků na stavbách, tak i řidičů samotných. Bezpečnostní pravidla mají své opodstatnění a měla by se dodržovat, protože v případě nehody cena, která se platí za jejich nedodržení, je nepřiměřeně vysoká,“ upozorňuje Iveta Štočková, tisková mluvčí EUROVIA CS.

 

Hlavním nástrojem kampaně je video s řidičkou, která se více než řízení věnuje mobilnímu telefonu. Hlas vypravěče upozorňuje na to, že pokud si nedáme pozor nebo nebudeme dodržovat bezpečnostní pravidla a předpisy, už nikdy nebudeme moct dělat to, co bychom rádi. A nezáleží na tom, jestli jsme řidič, nebo pracovník v silničním provozu, protože všichni jsme na společné cestě a všichni se z ní chceme v pořádku vrátit ke svým rodinám a svým životům. Video je k vidění na Youtube, Facebooku i v online médiích a doplňují jej cedule s poděkováním ohleduplným řidičům, které jsou umístěny přímo u probíhajících staveb.

 

Každá nehoda v zúžení s sebou nese další nepříjemné aspekty, jako jsou mnohakilometrové kolony, které žádný řidič nemá rád. Navíc všechny stavby prováděné za provozu jsou také z provozu zásobované, tudíž dochází ke zpoždění či zastavení zásobování stavby nutným matriálem. „Jsme si plně vědomi toho, že dopravní opatření na vytížených silnicích mohou způsobovat komplikace. Děláme všechno pro to, abychom práce provedli co nejrychleji. Jakékoliv nehody v opravovaných úsecích brzdí řidiče i nás. Proto prosíme všechny řidiče, aby dávali na svých cestách pozor, plně se věnovali řízení. Tak dojedou včas, bezpečně do cílových míst a my můžeme kontinuálně pracovat tak, aby jejich příští jízda po stejném místě byla komfortnější,“ dodává Iveta Štočková.

EUROVIA CS

Praha chce podpořit zásobování v centru metropole nákladními koly

[quote]Pražský magistrát plánuje podpořit zásobování v centru pomocí nákladních elektrokol budováním tzv. mikrodep. Zároveň chce řešit parkování pro zásobování v Pražské památkové rezervaci, kde nyní zásobovací auta často parkují na chodnících. Vyplývá to ze studie, kterou dnes schválili radní. Materiál z dlouhodobějšího hlediska zahrnuje i podporu napojení logistických areálů na železnici nebo udržení lodní dopravy v centru. Na magistrátním dopravním odboru k řešení problematiky vznikne pracovní pozice.[/quote]

Město by podle doporučení studie mělo vytipovat místa, která by bylo možné využít pro tzv. mikrodepa. Do těch by se ráno dodávkami zavezlo zboží, které by se poté rozváželo dále do centra s pomocí elektrokol, které neprodukují emise a zabírají méně místa. K překladu mohou sloužit také kontejnery, které by zásobovací firmy mohly umístit na městských pozemcích. První mikrodepo by podle schváleného usnesení mělo zkušebně vzniknout na parkovišti na Těšnově nebo u křižovatky U Bulhara. Podle náměstka primátora Petra Hlaváčka (za TOP 09) záměr podporují i logistické firmy.

Kromě toho studie navrhuje vytvořit v historickém centru větší množství parkovacích míst vyhrazených pro zásobování, aby se zamezilo parkování na chodnících. Zároveň navrhuje do části Pražské památkové rezervace vjezd automobilů mimo rezidentů a zásobování omezit. To by se mohlo týkat Starého Města, Josefova, Malé Strany či Hradčan. O podobných plánech již delší dobu mluví Praha 1, v minulosti sloupky omezující vjezd radnice umístila v okolí Staroměstského náměstí, naposledy pak u vjezdu do Ostrovní ulice ze Spálené.

Město chce podle studie také podpořit instalaci tzv. balíkomatů a zachovat území pro stavbu logistických center v Malešicích a na Smíchově. V Malešicích chce magistrát vybudovat železniční vlečku určenou k přepravě komunálního odpadu do spalovny. Napojení na železnici by podle studie mělo město podporovat i v případě budování nových logistických a výrobních areálů a zachovány by měla být také překladiště na lodní dopravu v centru města. V plánu je také marketingová kampaň na podporu udržitelné logistiky a zřízení pozice specialisty, který se na magistrátu bude jejímu řešení věnovat.

S odkazem na studii město nedávno vyjádřilo nesouhlas s plánem firmy Rail Cargo Group postavit v Malešicích železniční překladiště. Vedení města se nelíbilo, že záměr počítal se zásobováním skladových zón za Prahou, takže city logistiku by nijak nezlepšilo. Magistrát následně v posuzování vlivu projektu na životní prostředí (EIA) vydal negativní stanovisko a firma požádala o zastavení procesu posuzování. Bez kladného stanoviska projekt nemůže pokračovat.

 

Zdroj : ČTK

Tramvaje v Praze budou využívat systém Galileo

[quote]Ve všech tramvajích pražského dopravního podniku (DPP) budou nově přijímače, které umožní přijímat signál z navigačních systémů Galileo, GPS, Glonass a BeiDou. DPP chce koupit 838 přijímačů. Zpřesní se tak lokalizace tramvají. Dnes to uvedla mluvčí DPP Aneta Řehková. DPP dnes vyhlásil výběrové řízení, vítěz tendru by měl být známý na konci srpna. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je 20 milionů Kč.[/quote]

„Díky novým přijímačům a možnosti využívání signálu evropského navigačního systému Galileo dosáhneme nejenom zpřesnění lokalizace tramvají, podle dosavadních testů až na 1,5 metru, ale pomůže nám to vylepšit další systémy, které v DPP používáme,“ uvedl generální ředitel dopravního podniku Petr Witowski. U nejnovějších tramvají 15T bude podle Witowského umožněno automaticky ovládat omezení rychlosti do výhybek, vyhlašovat zastávky či rozsvěcovat v tunelech.

Dopravní podnik plánuje využít systém Galileo pro určování polohy svého vozového parku jako jeden z prvních operátorů městské hromadné dopravy v Evropě. DPP tak nahradí dosud používaný 20 let starý systém založený na GPS. Přijímače globálního navigačního satelitního systému společně s anténou by měly být nainstalované do všech tramvají, uvedla Řehková.

„V metru jsme monitory se skutečným příjezdem vlaků nainstalovali v prosinci 2019. Na začátku letošního roku jsme cestujícím začali poskytovat údaje o skutečných odjezdech autobusů ze zastávek a následně i jejich on-line polohu. Na tento rok jsme slíbili, že bychom chtěli cestujícím začít poskytovat to samé i u tramvají. Tendr, který právě vypisujeme, je jedním z prvních kroků, který nás přiblíží ke splnění tohoto slibu,“ řekl náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP Adam Scheinherr (Praha Sobě).

Vítěze veřejné zakázky plánuje dopravní podnik oznámit na konci letních prázdnin. Ten má podle mluvčí za povinnost dodat a nainstalovat zařízení do celé flotily tramvají DPP do 180 dnů od podpisu smlouvy. První tramvaje by svoji aktuální polohu díky novým přijímačům a signálu navigačního systému Galileo měly začít poskytovat v posledním čtvrtletí letošního roku.

Na projektu s pražským dopravním podnikem spolupracují České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), Agentura Evropské unie pro globální družicové navigační systémy (GSA), ministerstvo dopravy a magistrát.

 

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář