Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko k chystané stavbě prvního úseku vysokorychlostní železnice mezi Prosenicemi u Přerova a Ostravou-Svinovem, zakomponovalo do něj šest desítek podmínek. ČTK informaci získala z databáze EIA. Stanovisko pro posuzováni vlivu stavby na životní prostředí EIA je důležitým podkladem pro rozhodování v územním a stavebním řízení, úřady se jím musí řídit. Vysokorychlostní trať je určena pouze pro osobní vlaky. Jezdit po ní budou moci rychlostí až 320 kilometrů za hodinu, nyní je to 160 kilometrů za hodinu.
Dvoukolejná vysokorychlostní trať Moravská brána mezi Brodkem u Přerova a Ostravou-Svinovem bude měřit 74 kilometrů, souhlasné stanovisko EIA se týká 63,4 kilometru dlouhého úseku mezi Prosenicemi a Ostravou. Stavba celé trati z Brodku u Přerova do Ostravy si vyžádá investici 60 až 80 miliard korun. Financována by měla být formou partnerství veřejného a soukromého sektoru, tedy PPP (Public Private Partnership).
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) hodnocení vlivů stavby na okolí prokázal, že provoz na plánovaných úsecích nezpůsobí překročení hlukových limitů a celkové dopady na životní prostředí i veřejné zdraví jsou akceptovatelné.
„Výjimkou je negativní vliv záměru na lokalitu soustavy Natura 2000, který bude předmětem samostatných postupů podle zákona o ochraně přírody a krajiny,“ podotkl Hladík. Připomněl, že šlo o první takto velký železniční projekt, kterým se z pohledu stanoviska EIA muselo MŽP zabývat. Zkušenosti z celého procesu budou podle ministra klíčové i pro další projekty.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) dnes novinářům řekl, že stavba úseku by měla začít v roce 2028. Podmínky obsažené v souhlasném stanovisku MŽP se týkají například dopadu této dopravní stavby na okolní životní prostředí či protihlukových opatření při stavbě a provozu trati.
Po vysokorychlostní trati z Prosenic do Ostravy-Svinova by mělo denně projet až 180 dálkových vlaků typu expres, nyní v tomto úseku denně jezdí přibližně 130 expresů a rychlíků. Stavba trati si vyžádá trvalý zábor 4,3 milionu metrů čtverečních zemědělské půdy, z toho 48 procent plochy připadá na Olomoucký kraj a 52 procent na Moravskoslezský kraj. Stavba zabere také 91.000 metrů čtverečních lesních pozemků a dočasně dalších 71.000 metrů čtverečních.
Na české železnici by do roku 2050 mělo vzniknout až 767 kilometrů vysokorychlostních tratí. Stavba prvního úseku rychlostní železnice mezi Brnem a Přerovem byla zahájena minulý týden. Na této trati budou vlaky jezdit rychlostí 200 km/h, což je na hranici konvenční a vysokorychlostní trati. Nepůjde tak o plnohodnotnou vysokorychlostní trať, stane se ale součástí tuzemské sítě rychlých spojení. Zmodernizovaná trať mezi Brnem a Přerovem bude na obou koncích napojena na vysokorychlostní tratě.
Zdroj: ČTK
|
